Destrukční deník 2. díl

Vzpomínáte na můj Destrukční Deník? Psala jsem vám o něm v srpnu a od té doby ticho po pěšině. Čas od času se objevuje na různých blozích v různých podobách, třeba u Genevry, která ukazuje i své tvůrčí pokroky a inspirovala mě k tomu samému. Dnes se tedy společně podíváme na mé tvůrčí ničení.

Když jsem Destrukční Deník dostala, nejprve jsem nevěděla, co vlastně s ním. Při jeho listování jsem se musela nahlas těm úkolům smát při představě, že opravdu schovávám vytrženou stránku k sousedům na zahradu, nebo že se budu nějakou stránku snažit prodat. Do knížek se nepíše přeci! Ale pak jsem si řekla, nu co, jdu do ničení, kdyžtak se koupí nová. Když už jsem se rozhodla, že Deník padne za vlast, přišlo další dilema. Budu ničit, nebo z toho vytvořím umělecké dílo, jako jsem to viděla na jiných blozích? Musím říct, že takový Pinterest je plný naprosto úchvatných destrukčních tvoreb, maleb a nápadů, na které bych sama nepřišla. A tak jsem všechny starosti hodila za hlavu, protože se přeci nebudu stresovat kvůli tomu, co dělají jiní, a budu si užívat, že můžu něco ničit a malovat si jen tak pro zábavu.

Abyste věděli, hrozně ráda tvořím! Ale jsem taky dost roztěkaná a věci mě rychle omrzí, takže mám spousty rozdělaných projektů, ke kterým se asi nikdy nevrátím, protože už dělám něco jiného. Proto se snažím alespoň s Deníkem postupovat jakž takž systematicky. 

Hned jako první jsem si označila stránky, které budou jednoduché a ke kterým nepotřebuji tolik úsilí a můžu je vykreslovat při večerním sledování seriálů. Označila jsem ty, které jsem už začala tvořit, a ty, na které se chystám. A pak jsem se dala do porůzného postupného tvoření. Žádná stránka nevznikla za jeden den, protože (jak už jsem říkala) mě po chvíli věci přestávají bavit a mám chuť se věnovat něčemu jinému.

Moje oblíbené techniky? Vystřihování a lepení všeho druhu! A čmárání, u kterého nemusím sledovat, jestli mi neujede ruka. Co naopak nemám ráda jsou bílé plochy. Vzpomínám si, že je to něco, co mi kdysi řekla učitelka ve třetí třídě. Záblesk z minulosti! Někdo mi v útlém věku řekl při výtvarce, že by na obrazech neměly zůstávat bílé plochy a od té doby se nemůžu zbavit nepříjemného pocitu, když mám někde bílou mezeru. Hm. Podívejme se, jaké je psaní článků prospěšné i pro psychologické procesy uvnitř mé hlavy. Dlouho jsem nevěděla, proč mám takovou potřebu vybarvovat každíý milimetr papíru a helemese, on mi to jen někdo řekl! 

Tak, psychologickou analýzu bychom pro dnešní den měli. Tak se jdeme podívat na to tvoření!


Úkolem této dvojstrany bylo sbírat známky z doporučených dopisů. Tak jsem otevřela svou krabičku (respektive tři veliké krabice) dopisů a začala jsem hledat nějaké dopisy se známkami. Krok dva bylo otevření alba známek, které jsem jednu dobu jako malá sbírala, ale nikdy mě to nebavilo. A jak se teď hodilo! Ty, které jsem měla vícekrát, jsem vyndala a nalepila.


Další hotovou stránkou je tato kolečková, kde úkol zněl "tuhle stranu pokreslete kolečky". To napsané "proč" je moje malá rebelská revoluce, protože proč kolečky? Proč ne kočičkami, srdíčky, mráčky, koblížky, kapustami, rybníčky... Proč kolečky? Ale držela jsem se instrukcí a malovala kolečka. Čím? Laky na nehty! Malovat laky je totiž ohromná zábava. Ale člověk musí dát pozor, aby se mu z té ukrutné vůně nezamotala hlava, takže hlavně u otevřeného okna a dobře větrat! 


Moje oblíbené vystřihování a nalepování! Úkol zněl "Sem nalepujte jen samá písmena W". Trochu na tomto bodě obviňuji překladatele, protože zrovna W je v českých časácích používáno opravdu minimálně (díky bohu za reklamy a www odkazy). Kdyby z W udělali M, bylo by to mnohem jednodušší. Ale bez remcání jsem se do úkolu pustila. Na pravou stranu jsem nalepovala převážně písmenka, na levou pak slova, která obsahují W. 


Na vazbu jsem nalepila průsvitný růžový balící papír a přes nápis balící bublinky. Ale tím s vazbou nekončím. Úkol "Nakreslete čáry tužkou nebo propiskou, nasliňte si prst a čáry rozmažte" mě taky bavil a měla jsem ho hotový během několika večerů. Mám totiž prastarou inkoustovou tužku, která se namočí do vody a následně se s ní maluje. A jakou jsem měla radost, že konečně našla své využití. Stránku "Skvrnovníček" jsem pojala kosmeticky a do okýnek obtiskovala různé rtěnky. Musím říct, že je to poměrně blbý nápad, protože jsem ho odnesla oparem, takže usilovné pusinkování stránky v knížce nedoporučuji.

Co vy a vaše tvůrčí procesy?
Malujete si rádi?


Komentáře

  1. Líbí se mi, jak jsi úkoly plnila :) Já bych takový deník taky ráda měla, je to zajímavý

    OdpovědětVymazat
  2. Na tento článek jsem se u tebe nejvíce těšila a nezklamala jsi. Tvorbu máš moc pěknou. :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Destrukcni denik mam doma uz rok a jestr jsem se k nemu nedostala :D doufam, ze teda tenhle rok uz se hnu z mista.

    OdpovědětVymazat
  4. Tvoje tvorba vypada dobre. :-)

    http://style-and-smile15.blogspot.co.uk

    OdpovědětVymazat
  5. Úžasné! Nejlepší deník, co jsem viděla, hrozně se mi líbí. A teda opusinkovávání jsem ještě do nedávna praktikovala ve spešl bjůty sešitku. :D

    OdpovědětVymazat
  6. Jé to je strašně pěkný! Krásně sis deník přetvořila!

    OdpovědětVymazat
  7. vyzera to uyastne :) ja som dostala na vianoce, ale este som nemala cas venovat sa tomu :( snat coskoro

    http://7bluedots.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář ♥