Hubnutí s Khloé a Dr. Popovem

Jaro je příšerné roční období. Vyleze sluníčko a všichni jsou najednou motivovaní. Začínají sportovat, detoxikovat se a hubnout. Kávičky a koláčky, které nás držely při životě během zimy, jsou tu tam. Místo nich se jí ke snídani meloun, k obědu salátek a místo večeře se jde běhat. Všichni chtějí najednou nosit plavky, střevíčky vyměňují za tenisky, tramvaje za kolo. Vidím to kolem sebe ze všech stran. Přátelé i kolegové v práci jsou tak motivovaní, až je mi hanba, že taková taky nejsem. A tak jsem si řekla, že se nenechám zahanbit a nechám se touhle vlnou za zdravým životním stylem strhnout taky.

Jsem strašně líná. Na jednu stranu mám sport ráda. A když už, tak do absolutního vyčerpání. Když jdu běhat, tak se vracím rudá jak rak a mokrá jak po nečekané letní bouřce. Mám ráda "zuřivé" a trochu "agresivní" sporty. Takový kickbox (nebo fitbox) je pro mě naprostá třešinka na dortu. Jako správný člověk s extrémními zájmy taky miluju jógu, díky které zvládám sezení v práci u počítače, protože mi srovná záda jako nic jiného. Ale mnohem víc než sportovní jsem hlavně líná. Dneska vám povím o tom, jak jsem se v květnu hecla a rozhodla se, že budu taky sportovní.

Mým největším problémem je dodržování pravidelného režimu. Pravidelné režimy mi dělají poměrně dobře, ale nemám je ráda. Mizí pak bohémský moment překvapení. Vždycky jednou za čas se rozhodnu, že začnu sportovat. Najdu si nějaký sport, vydržím to čtrnáct dní, a pak přijde nějaká událost, která mi nastavený pravidelný režim naruší. Může to být nemoc, dovolená, služební cesta, přesčasy, cokoli. Hádáte správně, že se k předtím pravidelnému režimu už nedokážu vrátit. Nemám totiž žádnou vůli. Má vůle není slabá, má vůle prostě není.

Během školních let to ještě docela šlo. Mám ráda domácí cvičení (během školy kvůli úsporám chudého studenta). YouTube je přecpaný naprosto špičkovými videi, ze kterých si vybere úplně každý. Pro mě bylo cvičení celodenní záležitost, půlhodinové video mi zpravidla trvalo hodinu plus půlhodinové (psychické) přípravy před a hodinové koupání po. Takhle se to ale dělat nedá a pravidelně už vůbec ne. Letos je rok velkých změn, proto se (už několik měsíců) psychicky připravuji ke změně vlastního přístupu ke sportování.

S plným úvazkem a celodenním sezením u počítače se plně projevil i předchozí studentský život. Páteř nedrží žádné svaly, záda bolí, skřípají se mi nervy a vůbec to není příjemné. Kromě toho se taky usazují tuky a tvoří špeky v místech, kde jsem je předtím neviděla. Teď je tedy ta nejlepší chvíle se rozhodnout, jak se svým životem naložím. Buď zlenivím a do třiceti budu mrzák, nebo se překonám a začnu pečovat o své tělo nejen hezkým mazáním, ale i sportem.

Mé sportovní kariéře předchází vždy nějaké motivační nákupy za odměnu. Někdy je to cetka, jindy knížka. Pro tentokrát jsem se rozhodla si pořídit knížku od Khloé Kardashian, protože je to jedna z mých guilty pleasures a už se za to skoro nestydím! Je to tak, sleduji Keeping up with the Kardashians! A řeknu vám proč. Před dvěma lety jsem narazila na jméno Snooki a neměla jsem ponětí, kdo to je. Vlastně pořád ani teď nevím, kdo to je. Tak jsem začala hledat a objevila, že existují americké reality show. S nimi bylo samozřejmě skloňované i jméno Kim Kardashian, o které jsem taky nevěděla, kdo to je. Do té doby jsem si myslela, že obě dvě jsou pravděpodobně zpěvačky (hahaha). A tak jsem si jednoho dne pustila první díl toho slavného KUWTK a od té doby mě to nepustilo. Ale rozhodně jsem do toho nebyla zamilovaná hned na první pohled, ba naopak. Zírala jsem s otevřenou pusou na kariéristickou mamku, která posílá své děti na světlo showbyznysu. Nemohla jsem uvěřit tomu, že někdo takhle přemýšlí a žije. Byla jsem v absolutním šoku z toho, jaké naprosté krávoviny se tam řeší. Ale zároveň jsem obdivovala to, jak takhle velká rodina drží při sobě a buduje kult ženy s křivkami (a zadky, hlavně s těmi zadky). Khloé mi z nich přišla nejrozumnější.

Dneska se dívám hlavně ze zvyku. Někdo čte holčičí časopisy, já si pustím Kardashians, lakuju si nehty a kroutím hlavou nad tím, že může být celá epizoda o tom, jak chtěl někdo někam jít, ale tam neměli oblíbené jídlo, tak šli jinam. Víte, co bych chtěla? Chtěla bych o nich napsat knížku. Psychologický rozbor rodiny Kardashians, protože i z toho nahraného životního stylu, který přes kamery ukazují, je poměrně dost patrné, jaký který člověk je a proč se ten který tak chová.

Knížka Strong Looks Better Naked je vlastně takový fitness příběh o tom, jak začala Khloé, která byla vždycky ta "big girl" z celého klanu, cvičit. Není to klasický návod "zhubnu 30 kg za 30 dní", právě naopak, je to cesta nejen těla, ale hlavně mysli. Právě to se mi na knížce líbí. Neslibuje nic, motivuje osobním příběhem a přináší poměrně jasné uvědomění hlavně co se té psychické stránky týče.

Tak jsem se tedy dala do čtení a do komponování vlastní fyzické aktivity do každodenního života. Jdu na to opravdu postupně (baby steps, jak říká Khloé) a hledám. Už dávno vím, že mi jóga dělá dobře (můj cíl je teď pozice vrány, která ale většinou vypadá jako džudokotoul). Spousta věcí mi dochází hodně pomalu. Třeba že teď, když chodím do práce, bych mohla chodit i na kurzy za peníze! Objevila jsem létací jógu (a závratě) a své nadšení a odhodlání poznávat široké spektrum všemožných holčičích i neholčičích cvičení. A abych nezapomněla, stáhla jsem si do přechytrého telefonu cvičící aplikace. Jedna se jmenuje SWORKIT, kterou mám nejradši, umí různé kombinace cviků podle vámi volitelné délky, takže ranní pětiminutové posilování je hned o něco motivující. Druhá se jmenuje prostě Cvičení a má cviky rozdělené podle požadovaných partií. Krůček po krůčku zařazuji pohyb do svého života. Jako absolutní lenoch začínám na pěti - deseti minutách denně, přidávám podle volného času a chuti.

Aby bylo mé odhodlání podpořeno i stravou, pořídila jsem si tinkturu Hubnutí od Dr. Popova. A zase, brala jsem ji něco přes 14 dní pravidelně a poté přišlo něco, co mě vyhodilo z rytmu. Během těch 14 dnů jsem ale cítila výsledek. Měla jsem mnohem rychlejší trávení a prakticky pořád hlad. Líbí se mi složení tinktury, protože kromě zeleného čaje, garcinie a chilli, které zrychlují metabolismus, je tam taky třeba pampeliška, která je jako hořká bylinka skvělá na játra, žaludek a trávení. Tinktura Hubnutí za vás ale práci neudělá. Když ji podpoříte správným stravováním a nebudete se večer ládovat zmrzlinou (hlavně Mrožem, žejo Primadonnko), tak vám pomůže tím, že urychlí vaše trávení a zrychlí metabolismus. Pokud si myslíte, že dvacet kapek tinktury rovná se jeden mrož na špejli, tak můžete zázračné kapičky rovnou vyhodit.

Tak co tedy, jak to se mnou dopadlo? Zhubla jsem? Chystám se teď na Olympiádu? Jaké jsou mé pocity? Hubnutí nebylo primárně mým zaměřením a rozhodně to není měsíční plán (to všechno se píše v té Khloé knížce taky). Nechci mít bolavá záda a ve čtyřiceti hrb. Po malých krůčcích a krátkých cvičících sekvencích zařazuji tuhle nechutnou aktivitu do svého života a je mi o něco lépe. Upravuji i jídelníček a raduji se, že záda nebolí tak často, krk tolik netuhne a neskřípá se mi nerv.