A jsem za vodou

Zdroj
Nemám ráda vodu. Nevím, čím to je, ale v posledních letech bojuji s nějakým prapodivným strachem z velkých vod, kde nevidím pod sebe na dno. Ve chvíli, kdy nedejbože nedosáhnu nohou na zem, začínám panikařit a topit se. Nejsem ani moc zdárný plavec. V klidném tempu si hlídám symetrické plavací pohyby, ale když spěchám nebo panikařím, tak plavu něco mezi čubou a kraulem. Vyhýbám se rybníkům (protože vodní příšery a lochnesky) a k moři tak často nejezdím. Většinou se ani nepotápím, protože mi pak zaléhají uši vodou. Jenomže, když se v létě udělá velké horko, rozhodně nezůstávám ve vyhřátém bytě. V takových chvílích prahnu po vláze a hledám průzračné bazény, nejlépe se spoustou vodních atrakcí.

Když jsem byla poprvé na škole v přírodě, tak jsme jeli na výlet do Liberce. V plánu byl samozřejmě liberecký aquapark, kam jsem se ohromně těšila, hlavně na jejich vodní atrakce a tobogány. Při mém obrovském štěstí jsem ale v půlce ŠVP dostala angínu a místo řádění ve vodě mi maminka sbalila kufr a odvezla si mě domů. 

První pořádný aquapark jsem viděla až na dovolené u moře o rok později. Nejvíc mě bavilo umělé vlnobití a divoká voda, kde jsem ve velkém nafukovacím kruhu jezdila asi hodinu pořád dokola. Dodnes si vyčítám, že jsem nešla na víc atrakcí, protože jsem z těch velkých měla docela strach. Vybavuji si jeden bazén, do kterého se z několikametrové výšky skákalo dolů. Hrozně jsem tam chtěla jít, ale můj strach byl větší, takže jsem se jen dívala, jak skáčou všichni ostatní.

O několik let později začala výstavba největšího vodního světa Aquapalace v Průhonicích. Hrozně jsem se těšila, až ho dokončí. Vždycky, když jsme jeli okolo, jsem se dívala, jak stavba pokračuje. Se spolužáky jsme básnili o všemožných vodních radovánkách, trychtýřích, největších tobogánech, saunách, vířivkách... Poprvé jsme tam jeli před koncem školního roku se školou a bylo to boží. V těch letech jsem se už pubertálně styděla za své tělo v plavkách, hlavně před klukama, takže jsme se s holkama schovávaly ve spa centru, užívaly jsme si bublinkové vířivky a povídaly si o tom, kterého kluka zrovna platonicky milujeme.

Zdroj
Během let jsem si tyhle vodní atrakce zamilovala a do vodního světa se pravidelně vracím. Když přemýšlím o tom, kam na výlet s rodinou nebo s přáteli, vždycky mi myšlenky zalétnou sem. Jedna má kamarádka dotáhla tuhle svou koupací posedlost ještě dál. Pravidelně sem jezdí na rande se všemi kluky. Jednou mi vyprávěla, že Aquapalace pořádá i nějaké VIP nude akce, na kterých se scházejí milovníci nahatého koupání. Nejdřív mě to šokovalo, protože jsem sama nikdy na nudapláži nebyla a ani mě to neláká. Pak jsem si vzpomněla na slova jedné paní učitelky, která s námi na exkurze jezdila. "Jéžiš tobogány, to zas budu mít odřený plavky." Chcete-li zachovat své plavky ve skvělém stavu, koupání "nůďo" je naprosto ideální.

Letos byla má návštěvnost vodních světů velice malá. Během týdne, kdy je nejmenší nával lidí, musím být v práci a o víkendech vlastně ani moc velké léto nebylo. Úvodní letní třicítky jsem promeškala, proto jsem měla (asi jako jediný člověk) radost, že bylo teď o víkendu zase krásně. Hned jsem sbalila plavky a vyrazila do světa vodních radovánek. Čím jsem starší, tím mě víc baví odpočinkové zóny, kde jsem schopná doslova prospat celý den. Pospávání střídám se saunováním, ke kterému jsem se musela docela dlouho přemáhat. Postupně jsem se naučila, kde je má míra výdrže a co dělat, aby se mi pak třeba nemotala hlava. Osobně teď všem doporučuji začít se saunováním začátkem podzimu, protože se vám utuží imunita a podzimní chřipky se vám obloukem vyhnou.

Co se vstupného týče, mám pro vás taky radu. Vstupenky bych vám radila kupovat v různých akcích, kde se dají sehnat opravdu výhodně. Slevové portály mají čas od času slevové akce, kdy se nákup vstupenek opravdu vyplatí.


Kam se chodíte koupat?


Komentáře

  1. Já se nejraději koupu na různých pískovnách v okolí je tam krásně čistá voda, málo lidí, vstup neplatíš a nesnáším chlorovanou vodu. No, ale jinak za mě vede moře bez toho by léto nebylo léto :D
    Beauty by K.

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám s vodou taky takový rozporuplný vztah :D Jako malá jsem se jednou topila (nebo alespoň jsem si to myslela) a poměrně nedávno se mi podařilo spadnout do krumlovského jezu, kde se každé léto utopí několik vodáků. Závěr byl jasný - už nikdy nejedu na vodu. Z otevřeného moře mám strach a jsem nepřítel chlorovaným bazénů, protože mi po nich vyskáče ekzém. Z vodních atrakcí mám hrůzu, ale zároveň mě děsně lákají. Takže to ve většině případů dopadá podobně jako u tebe - fascinovaně sleduju ostatní, chci hrozně moc jít, ale pak to stejně zabalím, protože se prostě neodhodlám :D
    Momentálně nejraději chodíme na jedno přírodní koupaliště. Tam žádný chlor nehrozí :)

    MŮJ BIO SVĚT

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář ♥