O pejscích a lidech

Zdroj
Vždycky jsem chtěla mít pejska. Jako malá jsem měla celé imaginární hejno Bílých Tesáků a těch krásných bílých medvídků z románu Bella a Sebastián. Můj Mazlík, o kterém jsem snila, byl huňatý a hodný pes, který byl větší než já (což je v klidu proveditelné, když je vám sedm) a poslouchal na slovo a rozuměl povelům nejlépe telepaticky. Najít takový typ psa ale není snadné. V té době jsem dostala knížku, kde byla všechna psí plemena nejen hezky popsaná, ale doprovozená i fotografiemi. Dodnes si pamatuji, že se mi nejvíc líbil Čaučau (hlavně kvůli jménu. Pořád doufám, že někdy budu moct říct větu „Tak čau, Čaučau“). Moje nejoblíbenější plemena pejsků všech dob jsou kolie (protože Lassie), bernský salašnický pes (protože jsem o něm četla v knížce Penny a sedm bílých tlapek a babiččin holandský ovčák, který byl něčím mixnutý, takže byl celý černý, krásný a strašně hodný.

Nikdy jsem svého vlastního pejska neměla, ale o to víc jsem venčila všechny sousedovic pejsky v okolí. Pravidelně jsem si půjčovala bígla a labradora, každý byl úplně jiný a oba jsem milovala. Pak jsem začala mít víc kroužků, než volného času, cloumala se mnou puberta a na čtyřnohé miláčky jsem nějak zapomněla. Když se dívám kolem sebe, tak jasně vidím, že oblíbená psí plemena jsou zlatý retrívr, labrador, německý ovčák, Jack Russell teriér a Yorkšír. Většina mých známých, kteří mají psa, bydlí v domečcích se zahrádkou, jen menšina má psa v bytě, ale asi mám zvláštní známé, protože v Praze potkávám samé pejskaře. Tím chci ale říct, že vůbec nevím, co takový pes v bytě vlastně obnáší.

Zdroj

Při svých psích úvahách jsem narazila na článek Pes do bytu pro nezkušené a musím říct, že má oblíbená plemena pejsáčků tam nejsou. Psí plemena do bytu? Pes a ničení nábytku? Cena psa a rozpočet, který mu na měsíc připadne? Čas od času si prohlížím stránky pejsků k adopci a většinou je mým kritériem zvolání "jé, ten je roztomilej", ale jak se tak pouštím do čtení, musím říct, že nevím vůbec nic. Pes je docela velký zásah do života a člověk by na něj měl být dobře připravený (a rozhodně ne podle pocitu "ten je jak plyšák" nebo prohlížení si psí plemena v atlasu a rozhodování se, který ne nejhezčí podle fotek, nikoli podle vlastností).

V článku doporučují spíš mrňousky a vůbec mě to nepřekvapuje. Osobně zastávám názor, že zvířátka by měla mít dostatek prostoru k pobytu a pohybu na čerstvém vzduchu a do bytu bych si psa ve svém nezkušeném stavu netroufla pořídit. Co když bude nešťastný a bude celý den plakat? Co když bude frustrovaný z nedostatečné péče, kterou bych mu jako pracující a aktivně žijící člověk nedokázala věnovat a bude mi okusovat nábytek? Takových otázek mám najednou spoustu. Věřím ale, že řada z vás má pejska v bytě bez problémů a budu ráda, když mi o své zkušenosti povíte v komentářích. 

Kromě otázky umístění pejska v bytě mě, psího neznalce, taky docela zajímá, jaká psí plemena jsou vhodná rodiny. Zatím mám jen tipy ze svého dlouholetého pozorování a jako nejlepší pes do rodiny mi přijde zlatý retrívr nebo labrador. Tahle dvě psí plemena, které jsem znala osobně, byli psí miláčci a medvídci, veselí, přátelští a společenští. Znala jsem dobře vycvičené i domácí gaučáky, kteří uměli sotva sedni. Ale ty kukuče, které vždycky dělali! 

Na tuhle psí myšlenku mě přivedla Genevra, která chodí venčit pejsky z útulků a vždycky mě překvapí, jaký který je. Pejsci jsou pro mě velká neznámá a potřebovala jsem o tom někomu říct :)


Máte pejska? Bydlíte s ním v bytě, nebo v domečku? 
Jaká psí plemena byste doporučili začátečníkům?



Komentáře

  1. Pěkný článek :) já mám fenku Německého ovčáka, která bydlí na zahradě u domečku. Dřív jsme měli pejska, taky NO, ale tohle je první pes, o kterého se starám úplně sama. Dřív jsem si vždycky myslela (nejspíš kvůli Komisaři Rexovi), že NO jsou na cvičení stvoření a že po pár hodinách na cvičáku budu mít dokonale poslušného psa, no bohužel to tak jednoduché není :D ale myslím si, že labradoři nebo zlatí retrívři jsou klidnější a poslušnější (asi dvakrát jsem byla na psím táboře, kde byli a všichni poslouchali naprosto úžasně). Jak jsem už psala tak psa v bytě nemám, ale myslím si, že pokud bude trávit dostatek času venku a pořádně ho utaháš a doma se mu budeš věnovat, tak mu bude jedno, jestli je doma nebo venku, samozřejmě ale musíš počítat s tím že ti může dost věcí zničit, my jsme měli feňuli ze začátku taky doma a pěkně nám okousala kuchyň a rozkousala boty.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hezká zkušenost, Nikol, jsem ráda, že to říkáš. Taky jsem si vždycky myslela, že všichni NO jsou poslušní jak komisař Rex :D Kamarádi taky NO měli a protože se mu hodně věnovali, byli to poslušní a hodní psi, kteří nic neničili, ale opravdu s ním trávila čas celá rodina, cvičák, různé kurzy, dlouhé procházky... Zase jsem ale zažila neposlušné retrívry, kteří byli spíš polštářoví a jakmile je venku pustili z vodítka, dali se na útěk. Myslím, že majitel pejska musí být hlavně připravený na to, co všechno ho čeká, což spousta lidí určitě není.

      Vymazat
  2. Uplne chapem o com pises a musim povedat, ze je super, ze nad tym realne premyslas. Mnoho ludi si bez rozmyslu donesie domov psika a potom sa ho snazi zbavit, ked nastane prvy problem. My mame v byte yorkshira a musim povedat, ze je velmi dobry. Postupne sme ho ucili byt osamote. A teraz bez problemov prespi ten cas kym sme v praci. Ani raz nam nic neokusoval ani neničil. Iba ked mu bolo zle sa pogrckal alebo pokakal. Ale to bolo vynimocne. V kazdom pripade kazdy psik ta potrebuje k zivotu. Byt s tebou tie aktivne hodiny dna. Rano a vecer. Riadne sa s nim vonku vyblaznit alebo prejst bez ohladu na pocasie. Mam susedov, ktory mali v byte aj vlciaka a labradora a boli to stastne psy. lebo mali dost pohybu. a v byte vraj uz len spali v pelechoch. to uz zalezi od toho kolko sa mozes psikovi venovat. Treba si to zvazit, ale v kazdom pripade je doma so psom veselsie. Uz by som nevedela byt bez neho.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za krásný komentář, Veru, těší mě, že se o pejsánka takhle hezky staráte a dobře jste ho vychovali. Vždycky mě překvapí, když si lidé pořídí psa, třeba i do domečku s velkou zahradou, ale nechají ho tam samotného a smutného, kdy pejsek pak celou dobu, co jsou v práci, vyje, štěká a pláče, to mě pak trne srdíčko. Se zvířátky je to vždycky hned veselejší, té lásky, kterou ti dávají a kterou dáváš ty jim ♥ Moc hezky jsi to napsala!

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář ♥