Google+

čtvrtek 12. července 2018

Saal Digital potřetí: Foto obraz


Myslím, že první reklama, kterou jsem od Saal Digital na Instagramu viděla, byla "Máš zrcadlovku?". Moje srdíčko se rozbušilo rychleji a já klikla na reklamu. Protože mě reklamy baví, chci si o nich povídat a ty nej-lepší/horší si schovávám, abych si o nich mohla později popovídat :D Fakt. Reklama mě nalákala, že si můžu za recenzi vyrobit nějaký foto produkt. Jako první jsem si u nich mohla vyrobit fotosešt, po něm fotoknihu a nakonec se mi povedlo ulovit fotoobraz. S ním bylo nejvíc trápení, ale výsledek stál za to.


Můj největší problém u všech tří foto produktů spočíval v tom, že jsem si nemohla vybrat, co vlastně chci :D Vím, že něco chci, ale nevím přesně, co by to mělo být. Taky to tak máte? U fotoobrazu to bylo nejtěžší. Nevěděla jsem, jestli to udělat decentní, vtipné, s lidmi, dát tam kočku nebo třeba fotku kávy, protože určitě jednou budeme mít kavárnu. Stáhla jsem si bambilion fotek z fotobanky, prošla snad všechny svoje "umělecké" fotky a nakonec, asi po dvou hodinách zírání na obrázky, jsem si řekla, že na to prdím a vybrala jsem si tuhle. Tu jsem fotila na podzim a mám ji ráda. 


Má druhá mýlka spočívala v tom, že jsem si myslela, že si za kupon v hodnotě 1400,- vytvořím víc obrázků. Nejdřív jsem měla v plánu 2 - 3 menší, ale když jsem začala prohlížet varianty, zjistila jsem, že mi to vystačí na jeden kvalitní. Zrovna byl ve slevě GalleryPrint, což má podle mých výzkumů být nejkvalitnější zpracování fotoobrazu, který se používá v galeriích. Vybrala jsem si velikost 30 x 45, v programu na zpracování fotek jsem si to všecko hodila do košíčku a vesele šla objednávat. Musím říct, že fotoobraz je oproti fotoknize a sešitu jednoduchý na výrobu, protože prostě hodíte jednu fotku a hotovo. Hodila jsem do košíčku, zadala kód a i když moje původní cena nepřesahovala hodnotu kuponu, stejně se mi tam načetly nějaké peníze k zaplacení. Tak znovu, zadat jinak, pokaždé se mi načítalo něco jiného. Došlo mi, že se tu asi slevy nesčítají, takže jsem obrázek zmenšila na 20 x 30 a na to už mi kuponek stačil. 


Saal Digital posílá přes PPL. Na jednu stranu jsou tyhle dopravní společnosti super, protože jsou spolehlivé, rychlé a nehodí vám papírek do schránky, i když jste doma. Jenomže musíte být doma. Kurýr nejdřív píše SMS, že vám ten den bude doručovat balíček, jenže já zrovna nebyla doma, tak jsem mu volala, jestli mi to může dovézt zítra. Domluvili jsme se a já na druhý den čekala doma. I třetí den. To bylo minulý týden před svátky. Nu. Kurýr nikde a telefon nezvedal. "Sledování zásilky" má PPL nevím proč v němčině. Tak jsem čtvrtý den psala na podporu Saal Digital na dobu doručení balíčku a že se s kurýrem nemůžu zkontaktovat. Na to mi nikdy odpověď nepřišla... Po svátcích jsem se akčně znovu snažila dovolat kurýrovi a úspěšně. Dozvěděla jsem se, že sice minulý týden přijel, ale protože nejsem napsaná na zvonku, na balíčku není můj telefon a on si neuložil moje číslo, tak mi nemohl balíček dát. Logicky. Trochu jsem si poťukala na hlavu, protože jsem si do té doby myslela, že mají třeba nějaký systém a když nějakou informaci nevím, šikovný správce/asistent/sekretářka/podpora mi tu informaci doplní. Nu. Nakonec jsme to dokázali a já si balíček převzala. 


Z balíčku na mě vykoukl krásný obrázek o velikosti A4 a dva hliníkové nalepovací háčky na zavěšení. U háčků byly taky takové dvě nalepovací bublinky, které ale vůbec netuším, na co mají být. Že by na spodní stranu obrazu, aby byl ve stejné "dálce" od stěny jako háčky? Musím říct, že tohle je opravdu asi vrchol vší technologie, která může v tisknutí fotek být. To je vám fakticky jako opravdický obraz! Svrchní deska je skleněná a lesklá, spodní je asi plast? Tyhle technikálie si asi radši načtěte, protože v tomhle moc dobrá nejsem. Přes horní skleněnou desku byla ještě nalepená ochranná fólie.


Fotoobraz se mi hrozně líbí a vlastně mě ani do té doby nenapadlo, že bych si mohla vytisknout fotky tímhle způsobem. Pořád mám totiž v hlavě to, že fotka se dá dát jen do rámečku (a tímhle způsobem jsem ještě o Vánocích tiskla fotku pro babičku a pak sháněla všude rámeček přesně na rozměry fotky. Příště to udělám tímhle způsobem). Obrázek je opravdu ve výborné kvalitě a nemůžu se na něj vynadívat. Skleněný povrch bude supr i na údržbu, hadříkem setřu prach a otisky prstů a nemusím se bát, že obrázek poničím. 


Teď mu ještě musím najít nějaké místečko, zatím jsem ho cvakla jen opřený o stěnu. To je totiž taky velká věda. A následné lepení háčků a věšení, aby to bylo všechno rovně... :D


Co vy a fotky? Tisknete? Už jste si někdy zkoušeli vytisknout takovýhle fotoobraz? Jak se vám nápad líbí?

Děkuju Saal Digital za kupon na obrázek.



úterý 10. července 2018

Cider na vlasy od John Masters Organic


Když Liška vyhlásila na Instagramu, že je v Douglasu výprodej vlasové kosmetiky John Masters Organic, okamžitě jsem popadla peněženku a letěla tam jak splašená. Víte, Žón Mástrs Orgenik je moje touha a nenaplněné přání. A vlastně ani nevím proč. Asi když jsem kdysi zamilovaně projížděla stránkami LoveLula a toužila po tom, abych měla hafo peněz a mohla si ty drahé a krásné šampony všechny koupit. Vyzkoušela jsem pár vzorečků, ze kterých jsem byla uchvácená a po nocích si prohlížela a zkoumala a vymýšlela, jaký šampon by byl pro mě nej. Až jsem na ně tak nějak zapomněla a začala zkoumat v jiných vodách. Liška mi Johna připomněla a já letěla Prahou do nejbližšího Douglasu, abych ty levné výprodeje chytla. 


V prvním Douglasu paní vůbec nevěděla, co to za značku je a kde by ji asi tak mohli mít. Našli jsme pár smutných lahviček, ale ani jedna nebyla šampon. Tak jsem šla do druhého Douglasu. Tam sice věděli, ale taky nebylo nic moc na výběr. A tak jsem šla do třetího a největšího Douglasu, který mě samozřejmě výběrem taky zklamal. Ale to už jsem byla rozhodnutá, že si domů prostě něco vodnesu. Protože výprodej za 50% je prostě kauf. Dlouho jsem tam osahávala těch pár smutných lahviček a dokonce tam se mnou stály tři prodejní asistentky, které se mezi sebou dohadovali, na co to teda je, protože jeden z produktů měl na české přelepce jiné info než na té anglické. Haha. Nakonec jsem si vybrala dvě věci. A tou první byl Herbal Cider, celým názvem Herbal Cider Hair Clarifier & Color Sealer, neboli Očišťující péče s bylinným octem. Ale podle mě je prostě důležité, že to je Cider :D 


Tak hned na začátek si musíme říct, že tenhle spešl Cider na vlasy, který stojí v plné ceně kolem pětistovky, voní až podezřele jako jablečný ocet. A taky, že ho obsahuje. Kdysi dávno jsem si slibovala, že jednou budu určitě dělat "no poo". A k tomu neodmyslitelně patří i jablečný ocet. Všechny tyhle myšlenky se asi daly při vybírání mezi zbytky ve výprodeji dohromady. Ocet se navíc opravdu používá na fixaci barvy. Kdo podlehl v raných letech batikování, ten určitě poslední máchání taky fixoval dávkou octa. 


K čemu tedy tahle šmakocinka je? Píše se tu, že je príma na fixaci barvy po barvení vlasů. Vlásky si nebarvím, takže tohle soudit neumím. Prý upravuje pH vlasové pokožky a pomáhá jí i vláskům, aby byly svěží a zdravé. Zároveň taky zabraňuje hromadění přípravků ve vlasech. Já si z toho vzala to, že je to prostě poslední proces v mytí vlasů, který pomůže dostat z vlásků všechny přebytečné přípravky, které jsem použila předtím. 


Cider, tedy jablečný ocet s různými příměsi a přísadami, voní jako jablečný ocet a používám ho tak, že naliju jedno víčko do hrnečku, pak zaleju vodou, spláchnu s tím vlásky a nechám pár minut působit. Ocet hodně pění, takže dejte při zalévání vodou radši pozor, ať si ho zbytečně nevypěníte celý ven. Po pár minutách působení spláchnu vlásky pořádně vodou a usuším tak, jak jsem zvyklá. 


Všimla jsem si, že vlásky jsou po něm rozhodně lesklejší a možná jemnější na dotek. Jestli dokáže vymýt i zbytky šamponu a kondiše, to nevím, na to bych asi potřebovala laboratoř, kde bych své vlasy podrobovala detailnímu zkoumání. Cider dost rychle ubývá, toho jsem si všimla taky.


Nemůžu si pomoct, ale myslím si, že je to prostě jen drahý jablečný ocet. A myslím, že obyčejný jablečný ocet na vlásky bude úplně stačit. Letos je pro mě jablečný ocet totiž takovým "novým objevem" a dokonce ho i piju - malou lžičku do hrnečku s kapkou citronu, javorovým sirupem a zalít vodou, nejlepší nakopávací drink. Cider od Johna si už asi nikdy nepořídím, za ty peníze vlastně ani nevím, co dělá. Zato jablečný ocet do své vlasové péče zahrnu pravidelně. 



pátek 6. července 2018

Peelingové želé brusinka od Mara Naturals


Věříte na zázraky? A na přízraky? Já jo. Věřím na všechno, co se hejbe. Věřím na energie, vesmír, osudy, poslání a znamení. A věřím, že Brusinkový peeling Mara Naturals je sesláním ze samotného nebe, které mi mělo připomenout, že peelingování pokožky je boží věc. Že ne všechny solné peelingy štípou. A že je dobré se nezastavit a hledat to, co nám dělá dobře. V kosmetice i v životě.


Mara Naturals je pro mě poměrně nová záležitost. Na ozkoušení jsem dostala pár věcí od Míši z Krásná každý den a jsem z nich paf. Stejně na mě zapůsobila značka Joik, která mě okouzlila elegantními a sexy designy a jako bonus i skvělým účinkem. Teď takhle poznávám i Mara Naturals, neboli Márečka, jak mu doma říkáme. Už na první pohled je vám jasné, že to není žádný břídil. A první pohled je i v kosmetice to, čím se často při výběru řídím. Černá s růžovou? A ta růžová je ještě neonová a hází odlesky? A ta přelepka je snad ze sametu, jak je heboučká? A to černé šroubovací víčko? No to jsou prostě dokonalosti dohromady. A přitom je to hrozně jednoduché, vkusné a nápadité. Co myslíte? Aby se tahle krása cestou neošoupala, byl peeling zabalený ještě v ochranném plastovém obalu. 


Po odšroubování víčka na mě vykoukl staniol (tohle slovo jsem nepoužila už roky :D), další ochranná věc, která zabraňuje, aby se peeling vydal na cestu tam, kam se to po něm nechce. Po sloupnutí vás ovane ta nejsladší vůně na světě. Za brusinku bych ruku do ohně nedala, ale za celou nálož bombarů rozhodně. Mňam! A jak to krásně provoní koupelnu? A pokožku? Slinty slint. 


Když jsem se poprvé setkala s peelingem se solnými krystalky, tak jsem byla trochu nešťastná. Ty slané krystalky mě totiž pálily na nohou a štípaly na rukou. Však sůl, že? Desinfekční a k životu potřebná sůl. Vědomě jsem se tak solným peelingům vyhýbala a hledala radši cukrové, ty mě totiž neštípají. Solné i cukrové peelingy mají jednu obrovskou výhodu - rozpustí se na cimprcampr a nezůstane po nich nic, jen jemná pokožka. Neobsahují žádné zbytečné plastové kousky, které odplavou do oceánu a vrací se nám v tuňácích. Alespoň tyhle přírodní takové nejsou. Naopak, Peelingové želé Mara Naturals obsahuje celou řadu výživných složek, jako je třeba avokádový, ricinový a mandlový olej a vitamíny C a E.


Peeling je krásně jemný, želéovatý a mastňoučký. Když se s ním napeelingujete, nemusíte už pak po výlezu ze sprchy používat žádná další mazátka. Fakticky. Vyzkoušela jsem na vlastní suchou kůži. Na kůžičce nechává takový lehký film, který se do ní postupně vstřebá. Kůže navíc strašně krásně voní ještě dobrou chvilku. A voní pak i ručník a pyžamko. Jediné, na co si dávejte pozor, jsou mokré vlasy. Pokud se opeelingujete, umyjete si vlásky a ty pak hodíte na mokrá ramena, omastí se vám. Mi se to stalo jednou a od té doby si dávám pozor. Na kůži je ale peeling ohromně příjemný. Dokonce si s ním dávám i záležet a jemně peelinguju postupně celé tělo, od chodidel až po ramena a masíruju tak dlouho, dokud se peeling úplně nerozpustí. Pokožku krásně zjemní, prokrví a vyživí. 

Přišla jsem na to, že aby kosmetika nechala správný účinek, musím jí věnovat čas. Nebo ne kosmetika, ale celková péče o tělo. Nemůže to být jen šup sem šup tam hotovo, ne. Musím pěkně pomalu masírovat celé tělo od hlavy až k patě. Protože jedině tak se může pokožka prokrvit a prokrvení je ohromně důležitá věc. Díky produktům, jako je brusinkový peeling, se učím zastavit, zpomalit a užít si tu chvilku, kdy pečuji o své tělíčko. 


Brusinkový peeling je prostě boží, boží, BOŽÍ a Mara Naturals je teď moje nová oblíbená značka. Severské značky přírodní kosmetiky u mě dlouhodobě bodují, stejně jako severské detektivky. Nevím, čím to je, jestli to tam prostě tak dobře umí všechno namíchat, nebo je to jen shoda okolností, že se ke mě dostaly božské produkty. Ať je to jak chce, jsem unešená, okouzlená a zamilovaná ♥

Jaký je váš nejnej peeling?


středa 27. června 2018

Pěna do koupele Balea


Bylo, nebylo, kdysi dávno o Vánocích 2016 jsem vyhrála DM box. A v tom DM boxu nežila žádná čarodějnice, ale pěna do koupele Balea. A teď jsem objevila tyhle fotky a řekla jsem si, že by bylo dobré se jich zbavit tím, že konečně sepíšu recenzi, kterou odkládám už rok a půl :D Tak se hezky usaďte, vezměte si do rukou oblíbený nápoj a vydejte se se mnou do světa vody a bublinek.


Něco vám řeknu. Vůbec si nedávám vany. Vždycky jsem po tom toužila. Víte, jak je to ve filmech a časopisech, jak tam ty kočky leží ve vaně, čtou si a relaxují? To jsem chtěla dělat taky! Mockrát jsem se o to pokoušela. Nanosila jsem si do koupelny svíčky, ztlumila světlo, vzala si knížku, dokonce i čaj nebo jiné nápoje, napustila horkou vodu, přidala sůl nebo vonný olejíček, navrch pěnu, vlezla si tam, uvelebila se... a začala se vztekat, že mám mokré ruce a knížku si zničím. Vylezla jsem z vany a vyměnila jsem jí radši za časopisy (u kterých jsem se nebála, že spadnou do vody, což se mi mockrát stalo). Vlezla jsem zase dovnitř, že teď už to teda začne. Jenomže bez brýlí vidím velký kulový a to čtení moc příjemný není, když musíte nos strčit přímo do stránek. Takže zase vylejzat ven, vzít brýle, vlízt do vany, do ručníku utřít ruce, natáhnout se pro časák... a omylem si cáknout na brýle kapku vody, což mě dohání k šílenství. Nebo se mi ty brýle horkem zamlží. No. A ve chvíli, kdy už spokojeně ležím a čtu si mi začíná být horko, srdíčko se rozbuší rychleji a já musím po pěti minutách vylézt, protože to nevydržím.

Tímhle způsobem jsem si tedy vyzkoušela a potvrdila, že napuštěné vany s horkou vodou pro mě nic nejsou. A takové ty romantiky, kdy tam leží dva? To už vůbec. To bychom museli mít obří vanu, protože se šťoucháme, odkrvují se nám nohy, vodu cákáme ven... A protože si tedy nenapouštím vanu, nemám doma ani pěny do koupele.


Má první myšlenka tedy logicky byla "co s tím proboha budu dělat?". V DM boxu k tomu bylo i sprchové mýdlo, což jsem ocenila velice. Používat pěnu taky jako mýdlo? To jsem zamítla a postavila se k výzvě čelem a přelom roku 2016/2017 se snažila poctivě vanovat a pěnovat. Vždycky jsem nalila pořádnou dávku pěny do vany, abych ji co nejrychleji vypotřebovala...


Na přebale se píše, že pěna voní "smyslnou vůní růží, fialek a perel". Chemický květinový koktejl s ocáskem bych to nazývala. Vůně se mi moc nelíbila, přišla mi jako takový hokus pokus o květinovou zahradu smíchanou s orientálním kořením. To už se mi mnohem víc líbila lahvička, která mi přišla taková hezká, luxusní a inovativní. Nestyděla bych se jí mít někde ve spa. Přebal se jim moc povedl, o tom žádná. 

Pěnivost? Luxusní. To vám dělá úplný kopec pěny! Takže tohle splňuje na jedničku. Co se nějakých účinků na pokožku týče, ty jsem žádné neobjevila. Když lezu z vody, musím se vždycky namazat, protože jsem vysušená jak větvička. Pěna do koupele to nijak nezhoršovala, ale ani nezlepšovala. 


Nejradši na kosmetice mám to, když mi změní život. Pěna do koupele Balea mi ho nezměnila, nezačala jsem se ráchat v napuštěné vaně a žádnou další pěnu do koupele nemám. Ale to je samozřejmě otázka vkusu a rozmarů. Věřím, že si svoje publikum a fanoušky najde. 


Sprcha, nebo vana?




sobota 23. června 2018

Čajíček Sonnentor: Štěstí je být ženou


"Ženský jsou předurčený k tomu, být čarodějnice," napadlo mě před pár dny, když jsem si připravovala svou oblíbenou bylinkovou směs na "holčičí dny". Kontryhel, máta, měsíček, řebříček, šalvěj, meduňka. A klidně i sedmikráska, když ji zrovna potkám na zahrádce. Moje bylinková znalost přišla s prvními "měsíčními dny" (vidíte, jak to velmi hezky opisuju, abych nemusela říct hned na začátek menstruace a nepokazila tak pohádkový nádech celé recenze? I v reálném životě tomu říkám holčičí dny, protože na "M" slovo lidé reagují spíš negativně, kdežto takhle je to takové princeznovské a vlastně tomu dáte punc něčeho speciálního). "Dej si řebříček, uleví ti od bolesti," řekla mi maminka. Do té doby jsem ty bylinky moc nevnímala, i když jsme s nimi léčili všechno. Na bolavé bříško máta, na horečku heřmánek nebo lípu, na zánět dásní šalvěj, na bolavý krk průduškovou směs , která má taky všechno, nebo jitrocel. Na blonďaté vlasy zase heřmánek, na lupy kopřivu... Na každou lidskou bolístku nám příroda vymyslela jeden lék. Někdy roste na zahrádce, jindy se schovává v kůře stromů, někdy je potřeba vyždímat grepové semínko. Příroda nás ve štychu nenechává. Tuhle jsem se bavila se známou a ta mi říkala, že existuje nějaký další výtažek ze dřeva, který je takový aktivátor a prohlubuje účinky ostatních léků, takže pak prostoupí do celého těla. A takový ricinový olej? Tím se dá léčit snad úplně všechno! 

Čím víc se zajímám o přírodní kosmetiku, tím víc nacházím přírodu i v jiných částech svého života. Víte, co je legrace? Čím delší dobu přírodní kosmetiku používám, tím míň jí vlastně používám :D Čím delší dobu se s ní kamarádím, tím víc si všímám i věcí kolem sebe. Tím víc ta "přírodní vlna" prostupuje i mým životem. Není to totiž jen o tom, že vyměním krém, je to o tom, že se tu přírodu snažím udržet takovou, abych ten krém mohla za pér let používat taky. Abychom vůbec měli co jíst. Všechno souvisí se vším. A hlavně, ta příroda na pleť je sice super, ale když nebudu dobře živit ani svoje tělíčko zevnitř, pak se těžko dočkám nějakého účinku. 


Pro to všechno jsem jednoho odvážného dne napsala do Sonnentoru, že jsem se do nich zamilovala (viděli jste jejich úžasný obchůdek v Praze v Jindřišské?) a ukecala je ke spolupráci :D Sonnentor je prostě koření života, je to harmonické pěstování bylinek a kytiček, využití přírodních zdrojů, míchání úžasných směsí čajů a koření, kterých se nemusíte bát, že je v nich víc chemči a aromat než samotného koření. Je to dobrůtkový Jing ke kosmetickému Jang. V první várce zkoušecích produktů jsem našla i tenhle úžasný čaj Štěstí je být ženou. A to je velká pravda, žejo, holky! ♥ 


Zpátky k těm ženám, bylinkám a čarodějnicím. Víte, co je absolutní ženská bylinka? Kontryhel. To je tak úžasná kytička a všelék na všeženské problémy, od rozházených hormonů po ty vážné. Myslím, že kontryhel by měly mít doma všechny ženy a holčičky. A řebříček. Za ten bojuju a překvapuje mě, že tuhle kytičku, která roste skoro jako plevel, nikdo moc nezná. Protože opravdu funguje na PMS a holčičí bolesti (což u mě kontryhel moc ne, ten je spíš na to "poté", na srovnání hormonů a tak).

Kontryhel je totiž jedna z bylinek, kterou v tomhle čajíčku (o kterém už začnu povídat, nebojte) najdete. Jedná se o bylinkovou směs a najdete v ní taky rozmarýn, meduňku, brusinky, pelyněk černobýl, heřmánek, třezalku a měsíček. Bylinkáři se teď určitě rozplývají se mnou, nebylinkáři by mohli znát alespoň brusinky, které léčí záněty močového měchýře a jsou skvělé taky na opary. Rozmarýn je desinfekce, bojuje proti infekcím, takže se hodí i na vnější použití. Když vás štípne komár, můžete lístky rozmarýnu rozemlít v prstech a na ránu přiložit. Nebo na vlasovou pokožku je skvělý - prokrvuje ji a pomáhá proti svědění a lupům. Ty prokrvující účinky má i na ženské části, pomáhá třeba vyvolat menstruaci. Obecně ale pomáhá při prokrvování (což je zdravé), upravuje trávení a desinfikuje. Bomba, co? A to jsme teprve na začátku u bylinek ve složení!


Vezmeme ty kytičky letem světem, protože jsou všechny úžasné a dohromady tvoří zabijáckou kombinaci, která léčí snad úplně všechno.
Meduňka - uvolňuje, zbavuje stresu, pomáhá při usínání, zklidňuje třeba bušení srdce, pomáhá při potížích s bříškem, ulevuje od křečí a nevolnosti, pomáhá s migrénou a je dobrá i proti oparům.
Pelyněk černobýl - tuhle kytičku určitě znáte z pohádek, alespoň já ji znám. A vždycky jsem se jí trochu bála. Nesmí se totiž užívat dlouhodobě ani ve velkém množství, to by se totiž mohly jeho účinky obrátit proti nám. To ale platí u všech bylinek. Přeci jen, pokud jsou přímo ze zahrádky, jsou to léčivky v plné síle. Na co ale ten pelyněk je? Působí proti bolestem a tlumí křeče v bříšku (menstruační třebas), upravuje trávení, pomáhá i při dýchacích obtížích.
Heřmánek - heřmánek se nám letos vysemenil na zahrádce a obrostl ji jako plevel, takže jsem ho na návštěvě u našich sklízela a sušila. To vám byla vůně! Účinky? Bříško - zklidňuje ho, pomáhá i při různých střevních chřipkách a bolestech. Pomáhá upravovat holčičí dny. Působí proti nespavosti, má totiž uklidňující a uvolňující účinky, takže je dobrý třeba i proti stresu. Proti bolesti zubů je dobrý, na vlásky je dobrý. Heřmánek by měl v každé kuchyni určitě být, protože je to takový všelék.
Třezalka - tak tuhle potvůrku znám moc dobře. Třezalka je totiž poměrně silné přírodní antidepresivum. To jsem vám popíjela asi před deseti lety při svém prvním psychickém kolapsu (někdy vám o tom třeba budu vyprávět, člověk si toho naloží moc, do toho straší s ptačíma chřipkama a bum, migréna na týden...). Od té doby mám z třezalky velký respekt. A od té doby jsem se jí trochu vyhýbala. Třezalka uvolňuje od hlavy až k patě, je dobrá taky na namožené svaly, na holčičí orgány a jejich vývoj, na nespavost a psychické problémy, hysterie, deprese... Píše se o ní, že je dobrá i na úpal a na revma.
Měsíček - miláček měsíček jsem si nechala na konec. Pamatuju si, jak jsem ho chodila očuchávat na zahrádce u babičky jako malá. Měsíček je detoxikační rostlinka, čistí krev a v mastičkách pomáhá k uzdravování pokožky. Uklidňuje bříško a je dobrý třeba i na žaludeční vředy a jiné zlobivosti.


Co vy na to? To jsou věci, co? Tímhle čajem byste v cuku letu vyléčili skoro všechno. Však jsem taky tuhle vařila svou čajovou směs "bolestivá menstruace" myšáčkovi plyšáčkovi na bolavé bříško :D Ale pšt, to se chlap nesmí nikdy dozvědět. Předložila jsem mu to totiž jako léčivou bylinkovou směs a krásně pomohla.

Když jsem složení čajíčku poprvé zkoumala, padla jsem z něj na zadek. Nejsem žádná zkušená babka kořenářka (natož babka :D), ale většinu kytiček znám a v běžném životě k léčení všeho možného používám. Jakmile jsem čajík zalila horkou vodou a ucítila jeho jemnou bylinkovou vůni, věděla jsem, že se chystá něco dobrého.


Po vylouhování je čajová směs jemně nažloutlá, bylinková. Na první ochutnání mě překvapila nasládlá chuť, mňam! Ony totiž ty bylinky občas nebývají zrovna dobroty (žejo, třezalko), ale dohromady se krásně doplní tak, aby i na chuť byly dobré. Třeba ta meduňka, to je přímo medíček. Nebo heřmánek. Na chuť je čaj tedy výborný a bude chutnat i všem těm, kdo nemají bylinkové čaje v lásce. Víte vůbec, že existují lidé, kteří nepijí čaje? Já jsem z toho vždycky v šoku, když někoho takového potkám. Čaj je pro mě základ zdravého života a nechápu, jak si lidé bez čajů léčí chřipky.


A hlavně, po tom čajíčku je mi dobře. Není to jen tou třezalkou, i když ta v tom taky hraje roli. Všechny ty bylinky působí na celé tělo a uklidňují mysl. Čajíček mám už z půlky vypitý a vysáčkovaný a jsem do něj zamilovaná. Přišel totiž v pravý čas. Měla jsem takové psychicky náročnější období, do toho PMS a blížící se holčičí dny. V tu chvíli soptím a nadávám na všechny strany. I taková emocionálně nestabilní příšera jako já se po čaji Štěstí je být ženou mění v krotkého beránka. A toho jsem si všimla už po prvním šálečku. S horkou tekutinou se mi v těle rozléval takový krásně klidný pocit vyrovnalosti, stability a klidu.


Víte, co se mi na tom všem nejvíc líbí? Sonnentor je šířitelem dobrého života, štěstí a spokojenosti. Ještě nikdy před tím jsem v rukou nedržela nic, co by mi připomínalo, že být ženou není utrpení, že je to naopak štěstí. A že mi s tím štěstíčkem v dušičce zároveň trochu pomůže. I když se ráno probudím rozespalá a nevrlá, vždycky mě ta veselá červená čajová krabička rozveselí. A jak se píše na čajovém sáčku "Happiness is dancing in the rain instead of waiting for the sun to come out. Create your own magic!" Štěstíčko nám do klína totiž jen tak nespadne, musíme mu jít trochu naproti. Najít si štěstí v maličkostech, v běžném zamračeném dni, v našich životech i starostech. Protože všichni nějaké to štěstí máme, ale jen málokdo z nás si ho váží. Málokdo z nás se raduje z toho, co má teď a tady. Většina z nás (i já i já) přemýšlí spíš o tom, co by bylo ještě lepší přidat, koupit, zařídit, vymyslet. A přitom je to největší štěstí zdravíčko. A se zdravíčkem nám pomůžou bylinky. A bylinky jsou čajíček a čajíček je Sonnentor :D 

Moc děkuji milé Terezce a celému Sonnentoru za dobrůtku k testování ♥



úterý 19. června 2018

Stres, imunita a všechno kolem toho

Víš, co je jednou z nejhorších civilizačních chorob? Tak já ti to povim. Stres. A proč dneska vlastně tykám? :D Tak to ti nepovim. Stres. To je takové poměrně mladé a moderní slovíčko, které se začalo hojně používat v posledních dvou dekádách. Svět totiž zrychlil. Alespoň ten náš, Evropský. Technologie, internety, dostupnější služby, ale tím i větší konkurence. Jsou na nás kladeny mnohem větší nároky, protože toho mnohem víc zvládneme. A zapomínáme u toho odpočívat.

Kolikrát jste si dneska řekli, že "musíte"? Musíte vstát, musíte se najíst, musíte stihnout autobus, musíte jít do práce, musíte odevzdat text, musíte jít na oběd, musíte, musíte, musíte. Všichni musíme. Tak to prostě je.

Čím víc a čím delší dobu je naše tělo ve stresu, tím víc se oslabuje imunitní systém. V tom nejsou žádné okultní čáry, to je bohužel pravda. Únava je dokonce jeden z hlavních důvodů, proč lidé chodí v posledních letech k lékařům. Dostáváme se tím vším do takového koloběhu - musím, přepracuju se, přechodím nemoci, stres, klesá mi imunita, jsem unavená, ale musím, přetáhnu se, přechodím to natřikrát... Nebudu si hrát na žádnou poctivku, která s první chřipkou hned zalehne, taky jsem to mockrát přepískla. Proto vždycky s přicházejícím podzimem myslím na to, že musím svou imunitu začít posilovat. Je na to spousta různých přípravků a vitamínů, ale mi se nejlíp osvědčily grepové kapičky. Ty jsem vlastně dostala v lékárně úplně omylem, když jsem šla poprosit o něco na posílení metabolismu. Paní mi dala Citrovital, přírodní výtažek z kapiček, který na mě působí jako kouzlo a dostal mě zatím ze všech nemocí. Dodá sílu a ohromnou energii a tělíčko pak může bojovat samo.

Když jsem si vybírala testovací produkty od Saloos, padly mi do oka zrovna podobné grepové kapičky. Juchy juch! Hned jsem o ně poprosila a nasadila je vlastně ve chvíli, kdy jsem dopila březovou šťávu. A jsou dokonce o pár korunek levnější ♥


Extrakt z grepových jader je podle mě jeden z (ne)objevených zázraků lidstva a léčení. Asi všichni víme, že vitamín C je pro nás důležitý. Když mám málo vitamínu C, tak se mi třeba hned začínají dělat afty v puse. Nedostatek vitamínu C je problematický hlavně přes zimu, kdy není dostatek čerstvého ovoce. Ale příroda to chytře zařídila tak, že nám nadělila citrusy, které zrovna během podzimu dozrávají. Geniální, že? Ale vážně si na to céčko dejme pozor, bez něj se nám nejen oslabí imunita, ale může to zapříčinit a vážnější onemocnění. Ahoj námořníci, ahoj kurděje! (to jsem viděla v Dr. Housovi :D)


Grepová jadýrka a extrakt z nich jsou poměrně mladým objevem. Teprve roku 1980 se začaly zkoumat. Vášnivý zahrádkář a fyzik Dr. Jacob Harich si všiml, že grepová jadýrka mají velkou odolnost proti plísním a hnilobě v kompostu, proto je začal zkoumat a objevil, že mají silné antibiotické schopnosti. A dostal za to Einsteinovu cenu. Pro nás je to ohromný objev, protože extrakt z grepu se tak stává dalším přírodním antibiotikem. Grepová jádra účinně působí proti plísním, bakteriím i jednobuněčným organismům. Podporují přirozený detox organismu, posilují dobré trávení i imunitu. Citrusy jsou třeba dobré i na překyselený žaludek. Nebo když je vám těžko po jídle. Zkuste si v takovou chvíli dát pár kapek citronu do vody. Pro mě je to lék roku 2018.


Na přírodní kosmetice i přírodních doplňcích stravy, lécích a vitamínech jsem si všimla jedné věci. Když je užívám a používám, jako bych necítila nic. Jako by moje tělo fungovalo úplně normálně a samo od sebe. Velký rozdíl pocítím ve chvíli, kdy je používat přestanu. Když přestanu pravidelně maskovat nebo dopiju poslední kapičky nějakého papkání. Najednou mám pocit, že je tělíčko slabší a že mu musím zase trochu něčeho přidat. Stejně jsem to měla i s těmihle kapičkami, které jsem brala každý den zhruba měsíc. Bylo mi úplně normálně. Říkala jsem si, že to asi bude tím, že je jaro, že už chřipky nejsou a kdesi cosi. Teď jsou to asi tři týdny, co jsem je dopapkala, mám jarní virózu a to céčko mi rozhodně chybí.


Pro koho jsou takovéhle kapičky dobré? Pro všechny! Tím, že jsou přírodní, vám v ničem neublíží. Kapičky se ředí s vodou a můžete je užívat jak vnitřně, tak na mazání a potírání, kdy vám pomohou s hojením. Já je ale užívala jen vnitřně. S čím vám pomůžou? S vybudováním imunity. Dobré jsou proto podle mě od podzima až do jara. Nemusíte je papat každý den, ale preventivně třeba jednou za tři dny. Smíchané s vodou nemají žádnou chuť a můžete si je přidat do jakékoli tekutiny.


Dávkují se pohodlně kapátkem a jsou takové olejové, dobře tekuté, ale je poznat, že je to velmi koncentrovaný roztok. Nebyla bych to já, kdybych si nezkusila líznout i rovnou nezředěných - hořké! Takže radši s vodou nebo čajem.

Přijde mi, že v dnešní době už jen to, že žijeme, oslabuje imunitu. Tu mojí určitě. Skoro vůbec nechodím ven, v lese jsem nebyla ani nepamatuju. Na procházky chodím po Praze, protože tam bydlím. Neotužuje se a nechodím do sauny. Pracuju furt a i když jsem si už našla svůj styl, jak se nezbláznit, stejně je práce vždycky trochu stres. A když ne práce, něco si najdu. To všechno moje tělo oslabuje, já to cítím, ale místo toho, abych šla dřív spát, snažím se den protáhnout do poslední hodinky. A právě proto si hledám takovéhle zázračné přípravky, které mi pomůžou. A rychle. Grepový extrakt na imunitu mi zachraňuje kejhák (nejen) během zimy a nedám na něj dopustit.


Co děláte pro svou imunitu?



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...