Google+

sobota 11. srpna 2018

Joik: Rychle absorpční pečující mléko na ruce


"Dala bych si banán," objeví se mi v hlavě z čista jasna myšlenka. Kdybych měla před sebou zrcadlo, tak se na sebe vyděšeně podívám. Banány mám ráda, o tom žádná, ale proč mě to napadlo zrovna teď? Doma navíc žádný nemám... Pak si vzpomenu, že jsem si zrovna namazala ruce Rychle absorpčním pečujícím mlékem na ruce Joik, které podle mě prostě voní jako banán. A voilá, asociace je na světě. Toto mlíčko přidávala Míša z obchůdku Krásná každý den k objednávkám jako dárek a já taky jedno dostala. Kdo si u mě už nějakou recenzi na Joik přečetl, ten tuší, že je to značka, kterou považuju za jednu z nej - nejvoňavějších, nejpříjemnějších a nejluxusnějších. Proto mi udělalo mlíčko ohromnou radost. To se bude zase něco zkoušet! Dostojí Joik své pověsti?


O co pečujete nejvíc? Já rozhodně o vlasy. Tam jsem schopná utratit celou výplatu (samozřejmě obrazně, protože jak bych pak platila nájem, odvody a internety?). Co ale hrozně flákám, jsou ruce a chodidla. Je to absurdní, protože tyhle dvě "věci" potřebuju prakticky pořád. Pořád na něco šmatám, píšu, chápám, šťouchám... no a co teprve nožičky, po kterých chodím sem a tam? Ale je to takový holčičí paradox, pečujeme o to, co nás dělá hezké, ale ne o to, co potřebujeme. Ručičky mám pořád vysušené (často si je taky umývám) a vždycky mám po ruce nějaký krém. Ne vždycky je to ale krém na ruce, často jsou to takové zbytkové krémy, které měly být na něco jiného, ale nelíbily se mi. Nohy a ruce snesou všechno, je takové moje nepsané pravidlo. Spousta takových krémů ale strašně dlouho zasychá, mastí, nevstřebává se a ještě po deseti minutách se obtiskává na klávesnici. Takové pak používám na noc, nebo když si jdu číst. Omatlané stránky knížek mi totiž nevadí.

Obrovskou výhodou Joik mléka na ruce je jeho bleskové vstřebávání, které jde ruku v ruce i s konzistencí. Krém je tak lehoučký a jemňoučký, jako byste si ruce potřely pírkem. Krém se rychle vstřebá a vůbec ho není potřeba moc, naopak, stačí jen taková kapička. Jak je jemný, tak je i docela tekutý, tak se mi občas stává, že ho vyteče moc. To pak mažu všude a všechno, ani kapka u mě nepřijde na zmar. 


Z aktivních látek, které pečují o ručičky, obsahuje šťávu z Aloe Vera, která obnovuje a zklidňuje, emu olej, což je vlastně tuk pštrosa Emu, jedná se o zázračnou složku, kterou v Australii používali domorodci, změkčuje, regeneruje a má vynikající léčivé účinky, bambucké máslo, které hydratuje a zvlhčuje a světlicový olej, který pomáhá minimalizovat ztrátu vlhkosti z kůže a zachovává ji hezky pružnou. Taky má krémík vonět jako svěží tráva a pampelišky... no, já cítím banán :D


Dobře, už víme, že se mléko na ruce Joik rychle vstřebává a voní jako svěží kytičková louka (banán, za mě prostě banán). Jak ale působí na ručičky? Nejdřív jsem měla trochu pochybnosti, protože je opravdu ohromně jemný, tekutý a není ho potřeba moc. Začala jsem ho používat na noc, většinou mažu ruce těsně před tím, než ulehám a upadám do říše snů. Ráno jsem se pak pravidelně probouzela s krásnýma a hebkýma rukama, až jsem si toho sama všimla a zaměřila pozornost na to, co dělám, protože mazání rukou už často dělám na autopilota. Ráda bych tu teď prohlásila, že Rychle absorpční pečující mléko na ruce Joik je jeden z nejlepších krému na ruce, jaké jsem kdy měla! A funguje i na velmi suché ruce, které mají tendenci k praskání, šupinkatění a vysušování. Absolutně ho miluju a doufám, že mi vydrží navždy. A přitom je takový malý a nenápadný, ale schovává se v něm obrovská léčivá síla. Že by to byl ten olej z Emu? Nevím. Jen vím, že je to moje "to go", když mám suché ruce. A navíc ta jeho záhadná vůně je velmi příjemná změna oproti takovým těm klasickým heřmánkům, indulonám, čokoládám... prostě vůním, které voní stejně, jako název krému a vy se nemusíte namáhat a přemýšlet. Pokud krém znáte, jak vám voní? Že tam taky cítíte banán? :D




čtvrtek 9. srpna 2018

Letní veselé balzámky na rty s obalem se semínky


Čím víc kosmetiky jsem vyzkoušela, tím zmatenější jsem z nové. Svoje zážitky s kosmetikou dělím na tři druhy:
1. Jupí, to je skvělé, vyhazuju všechno ostatní a už chci navždycky jen tohle.
2. Fuuuj, tak to se nehodí snad ani na nohy.
3. Moment, dejte mi chvilku. Musím přemýšlet.

První zážitek zatím značně převažuje. Naučila jsem se kupovat takovou kosmetiku, kterou opravdu budu používat. Ne jen, že má hezkou lahvičku. Druhý se mi taky občas stane a obsahuje nejčastěji zástupce deodorantů a balzámů na rty. Třetí kategorie se mi v životě taky občas objeví a i když produkt používám měsíce, stejně pořád nevím, jaký je. Pravděpodobně proto, že nic nedělá.

Proč začínám dnešní recenzi takhle? Protože jsem si už dlouho chtěla svůj seznam napsat :D A taky proto, že balzámky Beauty Made Easy zkoumám už od května a potřebovala jsem si na ně udělat pořádný názor. Existuje ještě totiž čtvrtá kategorie kosmetiky - nejdřív mi přijde hrozná, ale pak udeří nějaké jiné počasí nebo jiné podmínky a z hrůzy se najednou stane ta nejcennější věc na světě. Zatím tak pro mě fungoval třeba balzám na rty od Weledy Everon nebo SkinFood, jehož smysl ve svém životě jsem našla až letos. U balzámků Beauty Made Easy to ale bylo jinak. Nejdřív mi přišly skvělé, pak chvilku nefungovaly, pak byly zase skvělé. A záviselo to na počasí. Jakto? Čtěte dál :)

Balzámky Philosophia Botanica od značky Beauty Made Easy jsem dostala na testování z eshopu s přírodní kosmetikou Pinky Pinky, kteří viděli na Instagramu můj komentář, že jsem hrdý balzámový závislák a poslali mi na testování čtyři voňavé balzámy na rty. Dneska si je představíme všechny čtyři, uděláme si malé srovnání a řekneme si, jak důležitá je trpělivost.


Beauty Made Easy je dánská značka přírodní kosmetiky, kterou v roce 2014 založila maminka se svou dcerou. Jejich hlavní cílovou skupinou byly teenagerky, pro které chtěly vytvořit něco veselého a hravého, co si můžou dát do kapsy, vzít do kabelky a co jim rozzáří úsměv. Protože jak říkají, "Sweet lips with the smile will always win over harsh words", neboli v překladu "milé rty s úsměvem vítězí nad zlými slovy". Co se kolekce balzámků Philosophia Botanica týče, tak už na první pohled se mi rozzářil úsměv, když jsem ty krásné kytičkové krabičky viděla. A víte, co ještě? Papírový obal obsahuje semínka lučních květů, takže ho můžete zasadit, zalévat a pozorovat, jak vám rostou kytičky. K tomuhle kroku jsem se ještě nerozhoupala, asi ho nechám na příští jaro. Balzámky taky obsahují 99% přírodních složek a jsou veganské.


Dostala jsem je ve čtyřech variantách - Super Goji, Choco Coffee, Creamy Walnut, Milk Shake. Už podle názvu zní hezky šťavnatě, že? Tipnete si jen tak podle názvu, který je můj nejoblíbenější?

Na začátek, než se vrhneme na jednotlivé balzámky, bych rovnou chtěla říct takové malé srovnání a společné znaky. Samozřejmě, že jsem jako první balzámky očuchala, pak teprve nanesla na rty. Dělám to tak se všema kosmetikama. Taky jsem si zkusila odhadnout, který asi tak bude můj favorit a které naopak nebudu chtít vůbec. Nu, dopadlo to ale úplně jinak.

Usoudila jsem během testování několik důležitých věcí. Tohle jsou letní balzámky, jako dělané na letošní léto, kdy je horko a já se potřebuju spíš osvěžit než příliš vyživovat. Rty nemám tak suché, jako třeba přes zimu, potřebu po balzámech skoro vůbec necítím (což je teda i proto, že jsem přestala nosit rtěnky a voilá, rty jsou zdravé a nevysušené). Když se před pár týdny ochladilo, ale bylo sucho, tak balzámkům jakoby oslábla účinnost a k hydratování mých rtů nestačily. Během tepla ale osvěžují a chrání výborně. Z toho vyplývá jedna důležitá věc - sedět budou všem, kdo mají rádi lehké a jemné balzámy na rty, balzámky třeba moc často nepoužívají a chtějí je jen občas třeba na noc. Myslím, že v tomhle úplně přesně naplňují své poslaní.

Co mají ještě společného? Strukturu, takovou jakoby jemně peelingovou, která se postupně rozpouští na rtech. Určitě to bude něco ve složení, které sama vyluštit neumím. Tipla bych ale, že by to mohl být vosk nebo máslíčko. Balzámky obsahují mandlový, arganový a jojobový olej, bambucké a kakaové máslo, extrakt z kustovnice čínské a Aloe Vera a nálož rostlinných vosků - kandelilový, karnaubský a rýžový.


Jako první jsem začala zkoušet balzámek Super Goji, neboli kustovnice čínská. Mám s kustovnicí spíš nepříjemnou zkušenost, ona mi totiž vůbec nechutná. Občas se mi doma objeví, protože se jedná o jedno ze superfoods, ale má na mě takovou moc podezřelou chuť. Proto jsem si říkala, že to vezmu od "nejmíň" oblíbeného. Jaká hlupačka jsem ale byla, protože teď mám goji balzám už z půlky vypotřebovaný. Co je na něm odlišného od ostatních je to, že jemně tónuje rty do červené, což je docela příjemné. Ani si nemusíte dávat pozor, není to žádná výrazná barva, takže to zvládnete v klidu i bez zrcátka. Voní tak hezky jemně, nasládle. A obsahuje ty hrubé částečky, které rty masírují, peelingují a prokrvují jako bonus.


Po příjemném zážitku jsem hned sáhla pro Choco Coffee, o kterém jsem si myslela, že bude můj nejoblíbenější miláček. Voní nádherně sladce po čokoládě s jemným nádechem čerstvě umleté kávy. A taky tónuje, tady už si ale dejte pozor na zrcátko, ať nemáte špinavou pusinku. Není to žádná rtěnka, to zas ne, ale občas jsem si letmé šmouhy nad rty všimla. Má stejnou strukturu jako Goji, tedy lehký balzámek s hrubými částečkami. Ale pozor, mým nejoblíbenějším se nestal.


Přiznám se, že na Milk Shake jsem se těšila ještě míň než na Goji. Ten totiž může dopadnout jakkoli. Může to být krásná vůně vanilkové zmrzliny, nebo nechutná směs tutti frutti. A dopadl tak, že se mi tuze zalíbil, mám ho na pracovním stole a sahám po něm prakticky pořád. Goji mám zase na nočním stolku. Trochu jsem ale bojovala s výčitky svědomí, že otevírám čtyři balzámky najednou :D Milk Shake mi nejvíc připomíná piňakoládu, je jemný se stejnou lehkou strukturou jako dva jeho bráškové výše. Stejně tak hezky masíruje rty. Milk Shake oproti kafíčkovému a goji nebarví.


Poslední v recenzování a poslední ve zkoušení je Creamy Walnut, krémový vlašský oříšek. Ten byl s Choco Coffee v mých první favoritech a celou soutěž balzámků vyhrál. Má krásnou oříškovou vůni a jako jediný taky jinou strukturu, která je pořád jemná, ale jakoby krémovější, celistvější a bez hrubých částeček. Nebarví a mě si získal tou bohatou, sladkou a krémovou oříškovou vůní.


Co říkáte na balzámky? Který byste si vybrali? Kdybych měla všechno shrnout na závěr, řekla bych asi to, že s těmito balzámky získáte ještě kytičkový bonus navíc, uděláte si radost a hrozně rádi na ně budete koukat. Všechny čtyři používám a všechny čtyři mám ráda (jen ten oříškový mám trochu radši a šetřím si ho). Zkoušela jsem je tři měsíce a seděly krásně, krom chladných dní. Jsem zvědavá, jak mi s nimi bude na podzim, v zimě a na jaře, protože mi určitě ještě dlouho vydrží. Znáte je? Kdo je používá, jakou s nimi máte celoroční zkušenost? Dejte mi vědět do komentářů :)

Moc děkuji Pinky Pinky za krásné a barevné balzámy na rty ♥

P.S.: A co ta trpělivost? Nu, zjistila jsem totiž, že u přírodní kosmetiky nemůžu dělat závěry během prvního dne. Opravdu se vyplatí počkat. Když mi něco nesedí, odložím a vyzkouším jindy za jiných podmínek. Stejně, jako se mění počasí, mění se i moje tělíčko a jeho požadavky. Určitě jste si sami zažili, že jste kdysi používali nějaký produkt, ale dneska už vám nesedí, nebo naopak. Prostě to tak je. Moje rada tedy zní vytrvat, pokorně zkoušet a pokud je to opravdová hrůza, se kterou nemůžete žít, pošlete ji o dům dál. Protože to, co nesedí vám, může krásně vyhovovat někomu jinému :)



neděle 5. srpna 2018

Saloos: Vanilkové mámení na tělo i na duši


Dřív jsem v tom měla docela jasno. Zima = skořice, vanilka, horké jablíčko, nové koření. Léto = citrusy, máta, piňakoláda a vůně moře. Jenomže, pak přijde to opravdické léto a s ním vanilková zmrzlina. Do studeného kafe. Mňam. A celá ta moje vymyšlená struktura vůní se rozpadá v základech, jako domeček z karet. Co tím chtěla bloggerka říct? Asi to, že se vůní nebojím a když se mi chce, klidně si dám svařák v létě a zmrzlinu v zimě.

Jednu takovou letní zimu mám v koupelničce od Saloos. Je to Bio tělový a masážní olej Vanilla, vanilkové potěšení od českého výrobce olejových specialit pro pohlazení na těle i na duši. A prosím, jedná se o čistou přírodní kosmetiku v bio kvalitě. No řekněte, co může být víc? ♥


Když se řekne vanilka, jaká vůně vám vyskočí pod nosem? Je to vanilkový puding, vanilkový lusk, zmrzka, vanilkový cukr, nebo nějaká vaše oblíbená kosmetika? Mě vždycky naskočí vanilkové rohlíčky a vanilková zmrzka ve vaničce Carte d'Or. Je spousta vanilkových vůní, některé jsou přírodnější a čistější, jiné jsou trochu chemčou stříknuté. Vanilkový olej Saloos mě vůní překvapil, i když vlastně nevím proč. Možná jsem čekala takovou "hrubou, drsnou, syrovou" vůni vanilky, ale ona je to přitom sladká, podmanivá, lehce otupující vůně. Taková, která po mě chce, abych si lehla do houpací sítě, jemně se pohoupávala sem a tam, střídavě dřímala a četla si celý líný den. Taková krásně uklidňující, která mě nejdřív obejme, uvolní a když se z toho opojení proberu, cítím se osvěžená, okouzlená a s úsměvem na rtech. 


Ve složení najdeme samé krásné věci - rostlinné oleje lisované za studena (bio sezamový, mandlový, bio slunečnicový, makadamiový, meruňkový), esenciální oleje (vanilla bourbon, limeta lisovaná, lemon tea tree), vitamíny A, E, F a lecitin. Právě poslední obsažená látka - lecitin - mě zaujala, protože ho znám jako kamaráda ve zkouškovém. Lecitin je přirozeně součástí našeho těla, ale lze ho tělu dodávat taky jako tabletky, pokud procházíte nějakým náročným obdobím, kdy se jeho hladina v těle snižuje a vy potřebujete trochu "boostnout". Lecitin pomáhá všemu - zlepšuje paměť, krevní oběh, rozpouští špatný cholesterol, pomáhá játrům a je dobrý na vlasy, nehty a kůži, proto ho najdeme také v kosmetice. 

Mandlový a makadamiový olej jsem od Saloos taky zkoušela (klik na název pro recenze), tyhle dva oleje jsou dokonce papatelné, takže vím, že si na tělíčko dávám opravdu to nejlepší složení. 

Vanilkový olej používám tak, že kápnu do dlaní (ale pozor, olej je tekutý a z lahvičky se lije jako ďábel, tak radši pomalu a opatrně, ať si ho nevyšplíchnete celý), rozetřu v dlaních, tím ho zahřeju a následně mažu, kam je mi libo. Oblíbila jsem si ho po koupeli na celé tělo, když mám pokožku ještě hezky rozehřátou. Ta pak olej saje jedna radost. Olej se vpíjí tak středně, chvilku jsem ještě mastná, ale po nějaké době o něm ani nevím. Většinou se takhle olejuju před spaním, takže pravděpodobně skončí půlka mastnoty obtisklá v peřinách, ehm :D Olejík taky výborně zklidňuje pokožku po holení, můžu ho nanést hned a vůbec nepálí, neštípá ani nedráždí. Zkoušela jsem ho i na obličej, jako univerzální péči, kterou si vezmu s sebou při cestování a taky to nebylo špatné. Když už obličej, tak i rty se jím můžou přetřít (ale to jsou praktiky, za které nenesu zodpovědnost). 


Olej má za úkol dvě věci - uklidnit naši mysl a zjemnit pokožku. Když ho budete používat pravidelně po koupeli, tak v pokožce "uzamkne vlhkost", udrží ji hydratovanou a tím i jemnou, hebkou a pružnou. A ta vůně, která se vám rozline koupelničkou? To se fakt nedá popsat, to je slast nejvyššího stupně ♥ Olejíček lze používat všemožnými způsoby, taky jako masážní třeba, takže pokud se rádi necháváte masírovat a máte někoho, kdo vás rád masíruje, pak olejíček určitě přijde vhod. 

Moc děkuji společnosti Saloos za další boží produkt na testování ♥


Jaká je vaše nejoblíbenější vanilková věc?



čtvrtek 2. srpna 2018

Šarmantní pan Aladin do kávy od Sonnentoru


Tak mám pocit, že se jsem si doma místo kanceláře nainstalovala saunu. Ráno je to ještě jakž takž dobré, ale odpoledne, když se otočí sluníčko, mám v pokojíčku asi tak pětset stupňů. To pak na sebe natočím všechny větráky, co najdu, zkouším dělat "fyziku" tím, že jeden namířím i z okna, střídavě to vypínám a zapínám, jestli se náhodou nezvedl vánek, který by mi přivál trochu čerstvého kyslíku... V takovémhle horku se mi vůbec nic nechce. Nechce se mi pracovat, odpovídat na maily, cokoli psát, ani se mi ale nechce číst. Vůbec se mi nechce nic. Chce se mi jen jíst zmrzlinu (třeba domácí banánovou z minulé recenze) a pít litry vody s ovocem (kdo říká, že nemusí pít, ten asi prostě nemá žížu. Moje suché tělo potřebuje v tomhle počasí pít rovnou z tekoucího kohoutku nepřerušovaně celý den). Mám taky pocit, že jsem mnohem unavenější. To asi proto, že horko je nejen ve dne, ale i v noci! A naše okna na hlavní silnici, kde furt něco jezdí, se úplně "větrací" nazvat nemohou. V noci je otevřené nenecháváme, to bychom se zase z ruchu nevyspali. I kdybych se stokrát zapřísáhla, že nebudu to zlé návykové kafe pít, stejně se k němu nakonec vrátím. A zvlášť, když je velké, studené a s kokosovým Alpro mlékem (objevila jsem Alpro for Professionals v Gourmet kávě, takže si tam pro něj chodím a přijde mi, že minimálně to kokosové je nějakým zvláštním způsobem lepší). 

Hmm... To je těžké toto. Sama jsem se teď na tu kávičku a mlíčko tak navnadila, až si ho musím jít uvařit. A že už je odpoledne, tak si dám bezkofeinové! 


S obrovskou ledovou kávičkou (která naopak za chvíli zteplá... ráno jsem si vařila svůj pravidelný zelený čaj a ten ne a ne vystydnout) vám budu dneska vyprávět o jednom šarmantním pánovi Aladinovi, se kterým si tu kávičku můžete trochu přiostřit a přikořenit. Aladinovo koření do kávy je kořenící směs od mého zamilovaného sluníčkového Sonnentoru, která vás unese do pohádky.

Tak za prvé, můžete mi vysvětlit, jak někdo může dělat tak dokonalé obrázky? Vždycky jsou milé, vtipné, laskavé, veselé a mají v sobě takový malý tajný "háček", nad kterým se rozplývám do stavu roztečené zmrzky na chodníku. Vybrat si podle vzhledu je u Sonnentoru dost obtížné, protože byste si (jako já) chtěli vybrat úplně všechno. A víte, co? Ono to vlastně vůbec nevadí, protože ceny jsou u Sonnentorů více než příznivé. Když jsem se s touto značkou poprvé setkala na výletě v Hallstattu (a tajně si odnášela ze snídaně sáček čaje navíc na večer), tak mi můj kocourek říkal, jak je Sonnentor dobrý, že mají v Praze prodejnu a ceny příjemné. Po návratu z dovči jsem se tam hned vypravila... a láska byla na světě ♥


Ale zpátky k Aladinovi. Aladinova kořenící směs obsahuje kardamon, skořici, zázvor, nové koření, hřebíček, vanilkový prášek a muškátový květ. Teď si na chvilku zavřete oči (respektive nejdřív dočtěte následující věty) a představte si tu směs, tu vůni, to kouzlo skořice, vanilky, kardamonu, hřebíčku... Představte si to všechno dohromady ve vašem nejoblíbenějším provedení. Jen na lžičce, jako mýdlo nebo šampon, jako éterický olejíček, zmrzlinu na špejli, tělové mléko, peeling, dort, puding, spořič obrazovky... Že je to všechno naprosto dokonalé? Ta vůně je tak jedinečná, kouzelná a orientální ♥ 


Na krabičce se dočteme v povídání o kořenící směsi to, že v arabském světě je tato směs velice oblíbená a ceněná díky příznivému účinku na trávení. A ještě aby ne! Takového kouzelného koření... Tak schválně.

Skořice - Podporuje funkci mozku (papáním i čicháním), má antibakteriální účinky, bojuje proti virům a bacilům a kůra skořice je považována za přírodní antibiotikum. Prohřívá a prokrvuje, takže je ideální během chladných dnů, nebo když potřebujete dostat krev do studených končetin. Je taky silným antioxidantem a pomáhá hlídat správnou hladinu cukru v krvi. Je zdrojem vápníku a vlákniny a naše tlusté střevo ji má moc rádo. Díky tomu, že podporuje funkci střev, tak pomáhá odplavovat zlé cholesteroly a tím předcházet onemocněním srdce. Ředí krev, prý je dobrá i proti artritidě, pomáhá na záněty močového měchýře a proti nachlazení. Je snad něco, co skořice neumí?

Kardamon - Kardamon je podobný svým účinkům skořici, pomáhá na trávení, bojuje proti virům, je dobrý na záněty zubů a dásní, pomáhá léčit kůži, je skvělý při bolestech v krku a nachlazení. Říká se, že je taky první pomoc při kousnutí hadem nebo škorpionem (a já se jen raduju, že tu takové potvory moc nemáme). Prý je dobrý na potenci a jako afrodisiakum pro muže. Čaj s kardamonem pomáhá proti stresu, únavě, přepracování, depresi... kardamon naši mysl uvolní. 

Hřebíček - Hřebíček je prevence proti zubnímu kazu, má totiž taky antiseptické účinky a desinfikuje. Ničí bakterie, posiluje imunitu. Léčí bolesti kloubů a revma. Povzbuzuje činnost srdce, prokrvuje, zahřívá a bojuje proti vráskám. Léčí i rýmu a nachlazení. 

Celá směs je poskládaná z podobných kytiček tak, aby měla co nejpříznivější účinky nejen na chuť, ale celkově pro naše zdraví. Takže si Aladinem nejen okořeníte kávu, ale ještě si vyléčíte rýmu, deprese a zmizí vám vrásky :D


Pamatujete si ještě na sladké koření Chai Polibek orientu? Obě kořenící směsi mají stejný základ, Aladin se ale liší třeba tím, že neobsahuje cukr. Což je velká výhoda, protože v sobě nese víc univerzálnosti a můžete tak kořenící směs použít nejen do sladkých, ale i slaných pokrmů, tam, kam dáváte pro chuť špetku skořice. Napadá mě teď jenom rajská a to jen proto, že jsem si to asi před deseti minutama přečetla na internetu :D

Jinak se dá kořenící směs přidat do všeho sladkého v celém vesmíru! Pokud máte rádi skořici, pak používejte Aladina místo ní. Získáte tak "stejný" efekt ale s větší škálou chutí a vůní. Skořice je ve směsi rozhodně cítit nejvíc, společně s citrusovými tóny kardamonu a jemnou vůní hřebíčku a vanilky. 


Používám ho podobně, jako Chai Polibek orientu - do ovesné kaše, do jogurtu, jen tak na ovoce, do zmrzky, na palačinky a lívanečky, dortíčky a koláčky, ale hlavně do kávičky! Snese to i karo a podobné nekávy, které získají úplně jiný rozměr. Aladina používám třeba ve chvílích, kdy už je ten daný produkt sladký a nechci přidávat víc cukru. 


Jak chutná v kávičce? Samozřejmě záleží, kolik tam toho dáte, ale taková špetka až lžička chutná velmi jemně, orientálně a kořeněně. Taky záleží na tom, jakou kávu pijete nejčastěji. Pokud s mlékem, bude chuť Aladina jemná, rozvleklá jako volné odpoledne na sídlišti, tahavá jako karamel, který se rozpouští na slunci, omamná, ale tak jemně, jako pohádkový večer. Kávě dodává šmrnc, jiskru a nádech něčeho speciálního. Do kávy mi chutná moc, je rozhodně o něco výraznější než orientální polibek. 

Do černé kávy je taky zajímavý. To se pak tak rozvoní, intenzivně rozvine všechny skořicové buňky ve vašem těle, nabudí a nakopne. 


Co myslíte, má Aladin pravdu a přidávat koření do kávy je zdravé? Jak se vám koření líbí a co byste s ním provedli vy? :)

Moc děkuji sluníčkovému Sonnentoru za dobrůtku ke kávě!



úterý 31. července 2018

Recenze, na které jsem zapomněla

Vždycky, když si domů přinesu nějakou kosmetiku, tak jí jdu jako první vyfotit. Pak si fotky hodím do blogovací složky, postupně a pomaličku se jimi propracovávám, přednost mají vždycky spolupráce. Asi po půl roce blogování jsem už měla víc materiálu, než jsem byla schopná sepisovat. A teď, po třech letech, už se to přesunulo do fáze, kdy jsem na polovinu věcí úplně nebo skoro zapomněla. Nedávno jsem si tu svou složku procházela a řekla si, že bude nejlepší, když se těch fotek zbavím takhle - upřímnou recenzí o produktech, které mi prošly pod rukama, ale o kterých vůbec nevím, co jsou zač :D A možná, že mi dokonce dokážete poradit právě vy. Pokud jste některou z následujících kosmetik zkoušeli, napište mi to do komentáře. A třeba mi pomůžete oživit vzpomínky :)


První čtyřka jsou dva Baleácké a dva Ívrošácké produkty. Na ty Yves Rocher si jakž takž pamatuju. Ostružinový sprcháč krásně voněl a hruškový byl zase takový luxusní. Oba jsem spotřebovala už před lety. Balea hand cream si vůůůůbec nepamatuju, netuším, jak voněl, jaké měl účinky... nebo že jsem ho vůbec měla :D Když se dívám na poslední citrónový Balea peeling, tak se mi matné vzpomínky vybavují, ale vůbec netuším, kdy jsem ho měla, jaký byl... asi zapomenutelný. 


Řasenku ze Sephory si vůbec nepamatuju. Byla vůbec moje? Netuším. Kdo z vás ji vyzkoušel?
To druhé je sérum pro růst řas, které jsem si přivezla z výletu do Londýna. Pamatuju si jen to, jak jsem ho nanesla moc nebo špatně, dostalo se mi do očí a ŠÍLENĚ pálilo. Samozřejmě, že mi po něm žádné božsky dlouhé řasy nenarostly. No vidíte, nakonec si to přeci jen pamatuju. Možná jsem měla článek nazvat "krátké recenze, které se mi nechtějí sepisovat".


Tekuté linky jsem vždycky chtěla nosit. Aktivně jsem si je malovala asi půl roku a když už jsem měla v ruce jakž takž oukej grif, při kterém se linky na očích alespoň podobaly, přestalo mě to bavit. Od té doby si je nemaluju. Linky jsem ale měla od Gabči Salvette a protože jsem jiné nevyzkoušela, tak nevím, jestli jsou super, nebo hrozné. Přišly mi docela fajn, občas se drolily, občas z očí slézaly, ale nic extra, co bych vychvalovala do nebe.

To druhé je moje první (a poslední) konturovací tužka od bůhvíkoho. Konturku jsem si pořídila s první rtěnkou, protože jsem myslela, že tak se rtěnky nanášejí - nejdřív obkroužit pusu konturkou, pak tu pusu celou vybarvit, pak nanést rtěnku. Nu. Takhle jsem použila asi dvakrát. Konturka i rtěnka leží někde zaprášené jako dvě mumie.

To třetí je prosím pěkně velice užitečná věc, kterou vůbec netuším, kde je jí konec. Vyhodila jsem to? Ztratila jsem to? Darovala jsem to někomu? Nevím. Ale protože si krabičky většinou schovávám, asi jsem ji někde tragicky ztratila nebo zašantročila. Je to tuhý parfém od L'Occitane. Dřív jsem to nosila s sebou v kabelce a když bylo potřeba, mázla za uchem nebo v podpaždí. Nebo že bych to zapomněla v nějaké kabelce, kterou teď nenosím? Záhada.


Přišla jsem do DMka, uviděla tekutý olejíček na rty od Alverde, zaplatila, vyšla ven, rozbalila a vidím, že to je Balea! Nevím, co to bylo za zkrat v mozku, každopádně to bylo něco příšerného a okamžitě jsem to někomu udala. Ani už nevím, komu to bylo.

To uprostřed byl tělový pudr od Marks and Spencer, který jsem dostala k nějakým narozeninám. Měla jsem ho strašně dlouho a vůbec nevěděla, co s ním budu dělat. Miluju mazání, ale zásyp? Jsem snad opruzelé miminko? (spíš zpruzené miminko :D) No, nakonec jsem ho vypotřebovala (protože pokud to jde, nevyhazuju nic). Myslím, že poslední sypání šlo do bot, zasypávala jsem si sandály a bačkory, aby voněly. 

To poslední vpravo je slupovací maska od Avonu. Nikdy jsem si sama od Avonu ani Oriflejmu nekoupila, protože jsem nikdy žádnou Avon a Oriflame lejdy nepoznala a nákup přes katalog mě nelákal. Možná jsem přišla o spoustu zážitků, možná ne. Tuhle masku jsem u někoho vyhrála a byla zajímavá. V té době mě tyto zasychací a slupovací masky dost bavily. Dneska už jedu spíš jílové a vyživující. 


Kočička vlevo je tělové mléko od L'Occitane (víme všichni, že se to čte loxitán?), ale jak vonělo? Netuším. Druhé je tělové mléko Eveline, které jsem dostala jako dárek k nákupu, myslím. Nepamatuju si o něm nic. Prostřední je Lactacyd, umývání na holčičí partie. Občas jsem si něco takového pořídila, protože jsem si myslela, že mě to spasí. Pak jsem se dozvěděla dvě věci - jednak se to "tam dole" obhospodařuje samo a jakékoli mýdlo a spol tomu akorát narušuje rovnováhu. Druhak laktózová intolerance = oslabení střev = příčina kvasinek. Přestala jsem s mléčnými výrobky, posílila imunitu střev a jsem bez problémů. Pokud si teda nedám "cheat day" a kinder čokoládu. To pak můžu začínat nanovo.

Dvě věci vpravo jsou krém na nohy a deodorant na nohy Yves Rocher. Krém si moc nepamatuju, ale deoš byl silně naprd, tak divně zasychal a nic nedeodorantoval. 


Nahoře vlevo "polštářky" s maskou na vlasy, které jsem svého času milovala. Fakt jsem měla pocit, že je vlásky milují. A svého času asi milovaly. Hrozně se mi líbil ten gumovoplastový obal (to se dneska ale nesmí říct nahlas, protože oceán trpí a my s ním), vydrželo mi to tak na tři/čtyři umytí. A už jsem je tak tři roky nepoužila. Nahoře vpravo je balíček vzorečků, které jsem chtěla zrecenzovat, ale nakonec jsem je asi rozdala. Kdo ví. 

Dole vlevo je balíček růžové kosmetiky + tvářenka Essence, které jsem vyhrála. Bylo tam mejdlíčko, něco na rty a dva vzorečky. Vonělo to jako "babička" a to na rty bylo dost nepříjemné. Mýdlo jsem vymydlila, ale co se stalo s tím na rty, to netuším. Tvářenku pořád mám a jednou za půl roku použiju společně s bronzerem. Respektive tmavým pudrem od Alverde z limitky Oriental Bazaar, která byla krásná, ale celkem naprd. Pudr se mi brzy rozbil, přesypala jsem ho do krabičky a používám jako bronzer. 

Vpravo dole je můj první balíček z LoveLula, kde jsem si koupila vzorečky John Masters Organic a dva balzámy. Simply Bee si už vůbec nepamatuju, Hurraw mám ráda dodnes, občas si ještě nějaký koupím. Vzorečky se mi líbily a od té doby po Džonovi toužím.


Vlevo jsou krémy na ruce, chtěla jsem o tom napsat recenzi v začátcích blogování. Nikdy jsem nenapsala. V té době jsem vlastně věděla o kosmetice docela kulový.

Uprostřed jsou krémy na bebíčka, o těch jsem taky chtěla napsat recenzi. Traumaplant a to prostřední už asi nemám, kostivalovou mastičku používám na záněty šlach na rukou, tu mám doma permanentně. A Voltaren, ten snad máme doma na natažené tělo všichni. Dneska bych tam přidala ještě hřejivou Cannaderm Thermolku, která mi kolikrát zachránila ztuhlý krk a skříplý nerv.

Vpravo je balíček, který jsem taky vyhrála. Lak tuším taky k někomu putoval, o Argan Oil jsem recenzi dokonce sepsala. Borůvkový Lip Butter voní božsky jako borůvkový jogurt, ale na rty mi nevyhovuje, druhý voní krásně po čoko koko, je to vlastně vazelína a na rty taky nic moc. Oba rtové ještě pořád mám, s vazelínovým si mažu lokty a borůvkový na svůj úděl ještě čeká.


Balíček vlevo je z dob, kdy byl pro mě Yves Rocher bůh. To trvalo asi půl roku, než jsem vyzkoušela spoustu věcí a zjistila, že mi zas tak moc nesedí. Takhle krásně ale zabalili dáreček pro tátu. Ani nevím, co to vlastně dostal.

Uprostřed je nějaký pokud o článek o tužidlech a pěnách na vlasy (o stylingu jsem asi chtěla napsat), ale protože jsem je přestala časem používat a vůbec si je nepamatuju (hlavně ty přední dvoje, ten modrý ještě tuším, ale co bylo to malé vpravo?), tak z toho sešlo.

Vpravo je další pokus o souhrnný článek na téma zdraví a péče, ale na jaké zaměření? To nevím. TeaTree olejíček je ale (doufám) součástí každé domácnosti. Kosmínem jsem zase mazala vždycky nos během rýmy, stejně tam tím helle balzámem. A vpředu je tygří mast, kterou nikdy neumím otevřít, prosím muže kolem sebe a nebo ji páčím nožem a nůžkama na nehty :D Kam se hrabou zavařovací sklenice od okurek, tohle je prosím pěkně terno! Tak tu jsem si dřív dávala, když mě bolela hlava. A teda, pálí to jako čert. Kde ji asi tak dneska mám?


Tak, to byl poměrně neužitečný článek o tom, co jsem měla, ale nepamatuji si to :D Znáte některý z produktů? Chtěli byste na tohle téma další článek, nebo to dneska úplně stačilo?




neděle 29. července 2018

Chai Polibek orientu + recept na (skoro) veganskou zmrzku


Všimli jste si, jak je teď na Instagramu ohromně moderní pít Chai Latté? Tuhle "Chai" kořenící směs znám ze svých čajovnických dob jako čaj Masala nebo Yogi čaj. Bývaly doby, kdy jsem si to vařívávala doma. Černý čaj, chai koření a mléko, mňam. Výborné na teplo i na studeno. Logicky jsem zajuchala a běžela do první kavárny tohle Chai Latté ochutnat. A při prvním napití jsem to málem vyprskla ven. Sladký jak cekek to bylo! Mám sladké ráda, ale tohle na mě bylo moc. Docela mě to zklamalo, měla jsem to všeho všudy třikrát a dost. Přemýšlela jsem ale, jak bych si to mohla uvařit doma po svém. A světe div se, v balíčku zkoušecích dobrůtek od Sonnentoru na mě vykoukli roztomilí sloníci a Chai Polibek orientu. Asi chápete, že jsem se okamžitě výskokem radosti vznesla deset metrů do vzduchu a tleskala jak blázen. Mňam!


Chai Polibek orientu  je orientální směs květů a koření s cukrem od značky Sonnentor, která je zastáncem "čistého" a přírodního jídla, eko a bio zemědělství a výrobků, které nejsou vypěstované s tunou chemie. V nabídce mají obrovskou škálu dobrůtek, jako je třeba bylinková směs Štěstí je být ženou nebo grilovací koření Steak That

Ve složení najdeme řepný cukr, skořici, květ slunečnice, nové koření, kardamon, zázvor a hřebíček, všechno v bio kvalitě. Asi si umíte představit, jak nádherně toto sladké koření voní. Jako perníčky, Vánoce a všechny pohádky najednou. 


Mé první hokusy pokusy samozřejmě směřovaly k tomu Chai Latté. Do mlíčka jsem rozmíchala lžičku koření. A další. A zase další. Až jsem tam dala asi čtyři. A pořád to nebylo to kavárnové chai latté, které jsem si chtěla připravit líp. Co mi nedošlo je to, že skořice & spol se jen tak nerozpustí. Vlastně se vůbec nerozpustí. Takže jsem si uvařila sladké mlíčko se skořicí. Kavárenské směsi, které tam používají, budou pravděpodobně rozpustné. Chai pití jsem tedy odložila stranou a vrhla se na chai jídlo. 


U papánek se směs osvědčila dokonale. Začala jsem ji pravidelně používat místo "obyčejné" skořice. Prakticky cokoli, co si představíte, s orientálním kořením funguje - ovesná kaše, palačinky, koláče a dorty všeho druhu, lívance, knedlíky na sladko, nebo třeba jen do jogurtu s oříškama. Jen si dejte pozor, ať nepřesladíte, protože ve směsi už je obsažený cukřík. 


Ani to pitíčko jsem nezavrhla. Chai Polibek orientu je dokonalý jako posyp na kafíčka - latíčko, kapůčo a další, nebo třeba do šejků a smoothie. 


Tady ho vidíte v akci právě s ovocem a jogurtem - směs se do jogurtu krásně vpije a je to ohromná dobrůtka. 


A teď pozor, přichází slibovaný recept. Znáte takové to, kdy si nakoupíte banány, těšíte se, jak je budete pravidelně jíst, ale nějak na ně zapomínáte, až vám změknou, zhnědnou a vám už se moc papat nechtějí? V takovou chvíli přicházejí na řadu originální receptury, které z nich vykouzlí třeba právě to smoothie, lívanečky nebo zmrzlinu


Banánky jsem nalámala do mixéru a společně s trochou vody a bezlaktózového mléka rozmixovala na kašičku. Pozor, s mlékem a vodou výsledná směs ztuhne na kámen, takže pokud byste si přáli mít jemnou "krémovou" zmrzlinu, tak vám stačí rozmixovat banán samotný a zamrazit. A to "skoro" veganské znamená, že lze zmrzlinku připravit s kapkou čehokoli - já používám bezlaktózové mléko, ale můžete dát i sójové, normální nebo jakékoli rostlinné. 


Umixovanou kašičku jsem dochutila nejdřív skořicí, než mi došlo, že mám vlastně taky sladké koření Sonnentor, takže jsem vlastně dala skořice dvojnásob :D Každopádně dochucovat můžete podle chuti čímkoli, co máte rádi. Umím si představit třeba vanilku, oříškový posyp, kakao, kousky čerstvého i sušeného ovoce, semínka...


Kdo je bezlaktózáč jako já, tak prosívám, nejvíc mi vyhovuje toto mléko. Je tak trvanlivé, že i po otevření vydrží staletí, což sice znamená, že je napumpované chemií, ale pokud bez něj nemůžete žít (zatracená kapučína a vápník), tak doporučuju Meggle. Zkoušela jsem jich několik a překvapivě je mi i po "bezlaktózových" výrobcích někdy špatně. Z tohohle je mi vždycky dobře. Pak mi ještě dělá dobře čerstvé bezlaktózové mléko Dobré ráno od značky Kunín, ale to často nestíhám spotřebovat.


Nu, aby bylo v té zmrzce ještě víc zdravých dobrot, nakrájela jsem hořkou čokoládu. Nejdřív jsem ji zkoušela rozsekat v mexéru, to se mi nepovedlo. Pak jsem na to vzala mlýnek na mák, to se taky nepovedlo. Tak jsem ji pracně nakrájela nožem :D Čokoládu používám hořkou bez mléka.


Čokošku jsem naházela do kašičky, ještě párkrát protočila v mixéru a nalila do prázdné vaničky od zmrzliny, kterých máme doma bambilion, protože skladujeme všechny obaly, které by se mohly do budoucna hodit, většinu roku leží ve spíži, ale jakmile přijdou Vánoce (cukroví), nebo léto (zmrzliny, ovoce, marmošky), tak se o ně skoro pereme. 


Zmrzku jsem pak šoupla do mrazáku a nechala zmrazit. Jak už jsem říkala výš, ztuhla mi na kost, takže jsem před jezením nechávala vaničku chvilku na lince roztát a následně dolovala zmrzku nožem. Jojo, jsem kuchařinka na vdávání :D


Tak, miláčci, to je pro dnešek všechno. Budu ráda, když mi napíšete další varianty na domácí zmrzku, případně na něco dalšího osvěžujícího, co přes léto mlsáte :)

Děkuji moc Sonnentoru za výborně dobrou dobrůtku k ochutnávání ♥ A na Chai Polibek Orientu můžete mrknout rovnou tady.



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...