Google+

středa 27. června 2018

Pěna do koupele Balea


Bylo, nebylo, kdysi dávno o Vánocích 2016 jsem vyhrála DM box. A v tom DM boxu nežila žádná čarodějnice, ale pěna do koupele Balea. A teď jsem objevila tyhle fotky a řekla jsem si, že by bylo dobré se jich zbavit tím, že konečně sepíšu recenzi, kterou odkládám už rok a půl :D Tak se hezky usaďte, vezměte si do rukou oblíbený nápoj a vydejte se se mnou do světa vody a bublinek.


Něco vám řeknu. Vůbec si nedávám vany. Vždycky jsem po tom toužila. Víte, jak je to ve filmech a časopisech, jak tam ty kočky leží ve vaně, čtou si a relaxují? To jsem chtěla dělat taky! Mockrát jsem se o to pokoušela. Nanosila jsem si do koupelny svíčky, ztlumila světlo, vzala si knížku, dokonce i čaj nebo jiné nápoje, napustila horkou vodu, přidala sůl nebo vonný olejíček, navrch pěnu, vlezla si tam, uvelebila se... a začala se vztekat, že mám mokré ruce a knížku si zničím. Vylezla jsem z vany a vyměnila jsem jí radši za časopisy (u kterých jsem se nebála, že spadnou do vody, což se mi mockrát stalo). Vlezla jsem zase dovnitř, že teď už to teda začne. Jenomže bez brýlí vidím velký kulový a to čtení moc příjemný není, když musíte nos strčit přímo do stránek. Takže zase vylejzat ven, vzít brýle, vlízt do vany, do ručníku utřít ruce, natáhnout se pro časák... a omylem si cáknout na brýle kapku vody, což mě dohání k šílenství. Nebo se mi ty brýle horkem zamlží. No. A ve chvíli, kdy už spokojeně ležím a čtu si mi začíná být horko, srdíčko se rozbuší rychleji a já musím po pěti minutách vylézt, protože to nevydržím.

Tímhle způsobem jsem si tedy vyzkoušela a potvrdila, že napuštěné vany s horkou vodou pro mě nic nejsou. A takové ty romantiky, kdy tam leží dva? To už vůbec. To bychom museli mít obří vanu, protože se šťoucháme, odkrvují se nám nohy, vodu cákáme ven... A protože si tedy nenapouštím vanu, nemám doma ani pěny do koupele.


Má první myšlenka tedy logicky byla "co s tím proboha budu dělat?". V DM boxu k tomu bylo i sprchové mýdlo, což jsem ocenila velice. Používat pěnu taky jako mýdlo? To jsem zamítla a postavila se k výzvě čelem a přelom roku 2016/2017 se snažila poctivě vanovat a pěnovat. Vždycky jsem nalila pořádnou dávku pěny do vany, abych ji co nejrychleji vypotřebovala...


Na přebale se píše, že pěna voní "smyslnou vůní růží, fialek a perel". Chemický květinový koktejl s ocáskem bych to nazývala. Vůně se mi moc nelíbila, přišla mi jako takový hokus pokus o květinovou zahradu smíchanou s orientálním kořením. To už se mi mnohem víc líbila lahvička, která mi přišla taková hezká, luxusní a inovativní. Nestyděla bych se jí mít někde ve spa. Přebal se jim moc povedl, o tom žádná. 

Pěnivost? Luxusní. To vám dělá úplný kopec pěny! Takže tohle splňuje na jedničku. Co se nějakých účinků na pokožku týče, ty jsem žádné neobjevila. Když lezu z vody, musím se vždycky namazat, protože jsem vysušená jak větvička. Pěna do koupele to nijak nezhoršovala, ale ani nezlepšovala. 


Nejradši na kosmetice mám to, když mi změní život. Pěna do koupele Balea mi ho nezměnila, nezačala jsem se ráchat v napuštěné vaně a žádnou další pěnu do koupele nemám. Ale to je samozřejmě otázka vkusu a rozmarů. Věřím, že si svoje publikum a fanoušky najde. 


Sprcha, nebo vana?




sobota 23. června 2018

Čajíček Sonnentor: Štěstí je být ženou


"Ženský jsou předurčený k tomu, být čarodějnice," napadlo mě před pár dny, když jsem si připravovala svou oblíbenou bylinkovou směs na "holčičí dny". Kontryhel, máta, měsíček, řebříček, šalvěj, meduňka. A klidně i sedmikráska, když ji zrovna potkám na zahrádce. Moje bylinková znalost přišla s prvními "měsíčními dny" (vidíte, jak to velmi hezky opisuju, abych nemusela říct hned na začátek menstruace a nepokazila tak pohádkový nádech celé recenze? I v reálném životě tomu říkám holčičí dny, protože na "M" slovo lidé reagují spíš negativně, kdežto takhle je to takové princeznovské a vlastně tomu dáte punc něčeho speciálního). "Dej si řebříček, uleví ti od bolesti," řekla mi maminka. Do té doby jsem ty bylinky moc nevnímala, i když jsme s nimi léčili všechno. Na bolavé bříško máta, na horečku heřmánek nebo lípu, na zánět dásní šalvěj, na bolavý krk průduškovou směs , která má taky všechno, nebo jitrocel. Na blonďaté vlasy zase heřmánek, na lupy kopřivu... Na každou lidskou bolístku nám příroda vymyslela jeden lék. Někdy roste na zahrádce, jindy se schovává v kůře stromů, někdy je potřeba vyždímat grepové semínko. Příroda nás ve štychu nenechává. Tuhle jsem se bavila se známou a ta mi říkala, že existuje nějaký další výtažek ze dřeva, který je takový aktivátor a prohlubuje účinky ostatních léků, takže pak prostoupí do celého těla. A takový ricinový olej? Tím se dá léčit snad úplně všechno! 

Čím víc se zajímám o přírodní kosmetiku, tím víc nacházím přírodu i v jiných částech svého života. Víte, co je legrace? Čím delší dobu přírodní kosmetiku používám, tím míň jí vlastně používám :D Čím delší dobu se s ní kamarádím, tím víc si všímám i věcí kolem sebe. Tím víc ta "přírodní vlna" prostupuje i mým životem. Není to totiž jen o tom, že vyměním krém, je to o tom, že se tu přírodu snažím udržet takovou, abych ten krém mohla za pér let používat taky. Abychom vůbec měli co jíst. Všechno souvisí se vším. A hlavně, ta příroda na pleť je sice super, ale když nebudu dobře živit ani svoje tělíčko zevnitř, pak se těžko dočkám nějakého účinku. 


Pro to všechno jsem jednoho odvážného dne napsala do Sonnentoru, že jsem se do nich zamilovala (viděli jste jejich úžasný obchůdek v Praze v Jindřišské?) a ukecala je ke spolupráci :D Sonnentor je prostě koření života, je to harmonické pěstování bylinek a kytiček, využití přírodních zdrojů, míchání úžasných směsí čajů a koření, kterých se nemusíte bát, že je v nich víc chemči a aromat než samotného koření. Je to dobrůtkový Jing ke kosmetickému Jang. V první várce zkoušecích produktů jsem našla i tenhle úžasný čaj Štěstí je být ženou. A to je velká pravda, žejo, holky! ♥ 


Zpátky k těm ženám, bylinkám a čarodějnicím. Víte, co je absolutní ženská bylinka? Kontryhel. To je tak úžasná kytička a všelék na všeženské problémy, od rozházených hormonů po ty vážné. Myslím, že kontryhel by měly mít doma všechny ženy a holčičky. A řebříček. Za ten bojuju a překvapuje mě, že tuhle kytičku, která roste skoro jako plevel, nikdo moc nezná. Protože opravdu funguje na PMS a holčičí bolesti (což u mě kontryhel moc ne, ten je spíš na to "poté", na srovnání hormonů a tak).

Kontryhel je totiž jedna z bylinek, kterou v tomhle čajíčku (o kterém už začnu povídat, nebojte) najdete. Jedná se o bylinkovou směs a najdete v ní taky rozmarýn, meduňku, brusinky, pelyněk černobýl, heřmánek, třezalku a měsíček. Bylinkáři se teď určitě rozplývají se mnou, nebylinkáři by mohli znát alespoň brusinky, které léčí záněty močového měchýře a jsou skvělé taky na opary. Rozmarýn je desinfekce, bojuje proti infekcím, takže se hodí i na vnější použití. Když vás štípne komár, můžete lístky rozmarýnu rozemlít v prstech a na ránu přiložit. Nebo na vlasovou pokožku je skvělý - prokrvuje ji a pomáhá proti svědění a lupům. Ty prokrvující účinky má i na ženské části, pomáhá třeba vyvolat menstruaci. Obecně ale pomáhá při prokrvování (což je zdravé), upravuje trávení a desinfikuje. Bomba, co? A to jsme teprve na začátku u bylinek ve složení!


Vezmeme ty kytičky letem světem, protože jsou všechny úžasné a dohromady tvoří zabijáckou kombinaci, která léčí snad úplně všechno.
Meduňka - uvolňuje, zbavuje stresu, pomáhá při usínání, zklidňuje třeba bušení srdce, pomáhá při potížích s bříškem, ulevuje od křečí a nevolnosti, pomáhá s migrénou a je dobrá i proti oparům.
Pelyněk černobýl - tuhle kytičku určitě znáte z pohádek, alespoň já ji znám. A vždycky jsem se jí trochu bála. Nesmí se totiž užívat dlouhodobě ani ve velkém množství, to by se totiž mohly jeho účinky obrátit proti nám. To ale platí u všech bylinek. Přeci jen, pokud jsou přímo ze zahrádky, jsou to léčivky v plné síle. Na co ale ten pelyněk je? Působí proti bolestem a tlumí křeče v bříšku (menstruační třebas), upravuje trávení, pomáhá i při dýchacích obtížích.
Heřmánek - heřmánek se nám letos vysemenil na zahrádce a obrostl ji jako plevel, takže jsem ho na návštěvě u našich sklízela a sušila. To vám byla vůně! Účinky? Bříško - zklidňuje ho, pomáhá i při různých střevních chřipkách a bolestech. Pomáhá upravovat holčičí dny. Působí proti nespavosti, má totiž uklidňující a uvolňující účinky, takže je dobrý třeba i proti stresu. Proti bolesti zubů je dobrý, na vlásky je dobrý. Heřmánek by měl v každé kuchyni určitě být, protože je to takový všelék.
Třezalka - tak tuhle potvůrku znám moc dobře. Třezalka je totiž poměrně silné přírodní antidepresivum. To jsem vám popíjela asi před deseti lety při svém prvním psychickém kolapsu (někdy vám o tom třeba budu vyprávět, člověk si toho naloží moc, do toho straší s ptačíma chřipkama a bum, migréna na týden...). Od té doby mám z třezalky velký respekt. A od té doby jsem se jí trochu vyhýbala. Třezalka uvolňuje od hlavy až k patě, je dobrá taky na namožené svaly, na holčičí orgány a jejich vývoj, na nespavost a psychické problémy, hysterie, deprese... Píše se o ní, že je dobrá i na úpal a na revma.
Měsíček - miláček měsíček jsem si nechala na konec. Pamatuju si, jak jsem ho chodila očuchávat na zahrádce u babičky jako malá. Měsíček je detoxikační rostlinka, čistí krev a v mastičkách pomáhá k uzdravování pokožky. Uklidňuje bříško a je dobrý třeba i na žaludeční vředy a jiné zlobivosti.


Co vy na to? To jsou věci, co? Tímhle čajem byste v cuku letu vyléčili skoro všechno. Však jsem taky tuhle vařila svou čajovou směs "bolestivá menstruace" myšáčkovi plyšáčkovi na bolavé bříško :D Ale pšt, to se chlap nesmí nikdy dozvědět. Předložila jsem mu to totiž jako léčivou bylinkovou směs a krásně pomohla.

Když jsem složení čajíčku poprvé zkoumala, padla jsem z něj na zadek. Nejsem žádná zkušená babka kořenářka (natož babka :D), ale většinu kytiček znám a v běžném životě k léčení všeho možného používám. Jakmile jsem čajík zalila horkou vodou a ucítila jeho jemnou bylinkovou vůni, věděla jsem, že se chystá něco dobrého.


Po vylouhování je čajová směs jemně nažloutlá, bylinková. Na první ochutnání mě překvapila nasládlá chuť, mňam! Ony totiž ty bylinky občas nebývají zrovna dobroty (žejo, třezalko), ale dohromady se krásně doplní tak, aby i na chuť byly dobré. Třeba ta meduňka, to je přímo medíček. Nebo heřmánek. Na chuť je čaj tedy výborný a bude chutnat i všem těm, kdo nemají bylinkové čaje v lásce. Víte vůbec, že existují lidé, kteří nepijí čaje? Já jsem z toho vždycky v šoku, když někoho takového potkám. Čaj je pro mě základ zdravého života a nechápu, jak si lidé bez čajů léčí chřipky.


A hlavně, po tom čajíčku je mi dobře. Není to jen tou třezalkou, i když ta v tom taky hraje roli. Všechny ty bylinky působí na celé tělo a uklidňují mysl. Čajíček mám už z půlky vypitý a vysáčkovaný a jsem do něj zamilovaná. Přišel totiž v pravý čas. Měla jsem takové psychicky náročnější období, do toho PMS a blížící se holčičí dny. V tu chvíli soptím a nadávám na všechny strany. I taková emocionálně nestabilní příšera jako já se po čaji Štěstí je být ženou mění v krotkého beránka. A toho jsem si všimla už po prvním šálečku. S horkou tekutinou se mi v těle rozléval takový krásně klidný pocit vyrovnalosti, stability a klidu.


Víte, co se mi na tom všem nejvíc líbí? Sonnentor je šířitelem dobrého života, štěstí a spokojenosti. Ještě nikdy před tím jsem v rukou nedržela nic, co by mi připomínalo, že být ženou není utrpení, že je to naopak štěstí. A že mi s tím štěstíčkem v dušičce zároveň trochu pomůže. I když se ráno probudím rozespalá a nevrlá, vždycky mě ta veselá červená čajová krabička rozveselí. A jak se píše na čajovém sáčku "Happiness is dancing in the rain instead of waiting for the sun to come out. Create your own magic!" Štěstíčko nám do klína totiž jen tak nespadne, musíme mu jít trochu naproti. Najít si štěstí v maličkostech, v běžném zamračeném dni, v našich životech i starostech. Protože všichni nějaké to štěstí máme, ale jen málokdo z nás si ho váží. Málokdo z nás se raduje z toho, co má teď a tady. Většina z nás (i já i já) přemýšlí spíš o tom, co by bylo ještě lepší přidat, koupit, zařídit, vymyslet. A přitom je to největší štěstí zdravíčko. A se zdravíčkem nám pomůžou bylinky. A bylinky jsou čajíček a čajíček je Sonnentor :D 

Moc děkuji milé Terezce a celému Sonnentoru za dobrůtku k testování ♥



úterý 19. června 2018

Stres, imunita a všechno kolem toho

Víš, co je jednou z nejhorších civilizačních chorob? Tak já ti to povim. Stres. A proč dneska vlastně tykám? :D Tak to ti nepovim. Stres. To je takové poměrně mladé a moderní slovíčko, které se začalo hojně používat v posledních dvou dekádách. Svět totiž zrychlil. Alespoň ten náš, Evropský. Technologie, internety, dostupnější služby, ale tím i větší konkurence. Jsou na nás kladeny mnohem větší nároky, protože toho mnohem víc zvládneme. A zapomínáme u toho odpočívat.

Kolikrát jste si dneska řekli, že "musíte"? Musíte vstát, musíte se najíst, musíte stihnout autobus, musíte jít do práce, musíte odevzdat text, musíte jít na oběd, musíte, musíte, musíte. Všichni musíme. Tak to prostě je.

Čím víc a čím delší dobu je naše tělo ve stresu, tím víc se oslabuje imunitní systém. V tom nejsou žádné okultní čáry, to je bohužel pravda. Únava je dokonce jeden z hlavních důvodů, proč lidé chodí v posledních letech k lékařům. Dostáváme se tím vším do takového koloběhu - musím, přepracuju se, přechodím nemoci, stres, klesá mi imunita, jsem unavená, ale musím, přetáhnu se, přechodím to natřikrát... Nebudu si hrát na žádnou poctivku, která s první chřipkou hned zalehne, taky jsem to mockrát přepískla. Proto vždycky s přicházejícím podzimem myslím na to, že musím svou imunitu začít posilovat. Je na to spousta různých přípravků a vitamínů, ale mi se nejlíp osvědčily grepové kapičky. Ty jsem vlastně dostala v lékárně úplně omylem, když jsem šla poprosit o něco na posílení metabolismu. Paní mi dala Citrovital, přírodní výtažek z kapiček, který na mě působí jako kouzlo a dostal mě zatím ze všech nemocí. Dodá sílu a ohromnou energii a tělíčko pak může bojovat samo.

Když jsem si vybírala testovací produkty od Saloos, padly mi do oka zrovna podobné grepové kapičky. Juchy juch! Hned jsem o ně poprosila a nasadila je vlastně ve chvíli, kdy jsem dopila březovou šťávu. A jsou dokonce o pár korunek levnější ♥


Extrakt z grepových jader je podle mě jeden z (ne)objevených zázraků lidstva a léčení. Asi všichni víme, že vitamín C je pro nás důležitý. Když mám málo vitamínu C, tak se mi třeba hned začínají dělat afty v puse. Nedostatek vitamínu C je problematický hlavně přes zimu, kdy není dostatek čerstvého ovoce. Ale příroda to chytře zařídila tak, že nám nadělila citrusy, které zrovna během podzimu dozrávají. Geniální, že? Ale vážně si na to céčko dejme pozor, bez něj se nám nejen oslabí imunita, ale může to zapříčinit a vážnější onemocnění. Ahoj námořníci, ahoj kurděje! (to jsem viděla v Dr. Housovi :D)


Grepová jadýrka a extrakt z nich jsou poměrně mladým objevem. Teprve roku 1980 se začaly zkoumat. Vášnivý zahrádkář a fyzik Dr. Jacob Harich si všiml, že grepová jadýrka mají velkou odolnost proti plísním a hnilobě v kompostu, proto je začal zkoumat a objevil, že mají silné antibiotické schopnosti. A dostal za to Einsteinovu cenu. Pro nás je to ohromný objev, protože extrakt z grepu se tak stává dalším přírodním antibiotikem. Grepová jádra účinně působí proti plísním, bakteriím i jednobuněčným organismům. Podporují přirozený detox organismu, posilují dobré trávení i imunitu. Citrusy jsou třeba dobré i na překyselený žaludek. Nebo když je vám těžko po jídle. Zkuste si v takovou chvíli dát pár kapek citronu do vody. Pro mě je to lék roku 2018.


Na přírodní kosmetice i přírodních doplňcích stravy, lécích a vitamínech jsem si všimla jedné věci. Když je užívám a používám, jako bych necítila nic. Jako by moje tělo fungovalo úplně normálně a samo od sebe. Velký rozdíl pocítím ve chvíli, kdy je používat přestanu. Když přestanu pravidelně maskovat nebo dopiju poslední kapičky nějakého papkání. Najednou mám pocit, že je tělíčko slabší a že mu musím zase trochu něčeho přidat. Stejně jsem to měla i s těmihle kapičkami, které jsem brala každý den zhruba měsíc. Bylo mi úplně normálně. Říkala jsem si, že to asi bude tím, že je jaro, že už chřipky nejsou a kdesi cosi. Teď jsou to asi tři týdny, co jsem je dopapkala, mám jarní virózu a to céčko mi rozhodně chybí.


Pro koho jsou takovéhle kapičky dobré? Pro všechny! Tím, že jsou přírodní, vám v ničem neublíží. Kapičky se ředí s vodou a můžete je užívat jak vnitřně, tak na mazání a potírání, kdy vám pomohou s hojením. Já je ale užívala jen vnitřně. S čím vám pomůžou? S vybudováním imunity. Dobré jsou proto podle mě od podzima až do jara. Nemusíte je papat každý den, ale preventivně třeba jednou za tři dny. Smíchané s vodou nemají žádnou chuť a můžete si je přidat do jakékoli tekutiny.


Dávkují se pohodlně kapátkem a jsou takové olejové, dobře tekuté, ale je poznat, že je to velmi koncentrovaný roztok. Nebyla bych to já, kdybych si nezkusila líznout i rovnou nezředěných - hořké! Takže radši s vodou nebo čajem.

Přijde mi, že v dnešní době už jen to, že žijeme, oslabuje imunitu. Tu mojí určitě. Skoro vůbec nechodím ven, v lese jsem nebyla ani nepamatuju. Na procházky chodím po Praze, protože tam bydlím. Neotužuje se a nechodím do sauny. Pracuju furt a i když jsem si už našla svůj styl, jak se nezbláznit, stejně je práce vždycky trochu stres. A když ne práce, něco si najdu. To všechno moje tělo oslabuje, já to cítím, ale místo toho, abych šla dřív spát, snažím se den protáhnout do poslední hodinky. A právě proto si hledám takovéhle zázračné přípravky, které mi pomůžou. A rychle. Grepový extrakt na imunitu mi zachraňuje kejhák (nejen) během zimy a nedám na něj dopustit.


Co děláte pro svou imunitu?



sobota 16. června 2018

Přírodní maska na pleť s čokoládou a mashmallow


Když Bůh tvořil ženu a dával jí všechny ty super vlastnosti, jako je akné, chlupaté nohy, menstruace, hormonální výkyvy, porody, přechody, odchody, huňaté obočí, strie a celulitidu, nad svým celkovým výtvorem se zželel a abychom mu odpustily, vymyslel kosmetiku. A čokoládu. Představte si, že se tyhle dvě božské záležitosti spojí dohromady a vznikne čokoládová kosmetika. Hm? To je pro mě představa ráje ♥Mojí novou závislostí jsou proto jednoznačně čokoládové masky na pleť. Začalo to čokoládovou maskou od Joiku a pokračuje to čokoládovo maršmelónovou maskou Akamuti. Čokoládové masky pasuju do stejného objevu lidstva, jako květinové vodičky.


Proč je čokoládová maska na pleť boží? No protože obsahuje čokoládu přece! Čokoláda je známý antioxidant, který pleť udržuje mladou. Antioxidanty totiž bojují proti volným radikálům, které pleť zatěžují a způsobují její předčasné stárnutí. Čokoláda taky pleť prohřívá a tím zlepšuje prokrvení a vůbec je to prostě super. K tomu najdete v masce také marshmaloow s exotickým ovocem cupuacu, což je příbuzná rostlinka kakau a je označována jako superpotravina, a rozdrcené lusky pravé vanilky. 


Prášková směs voní o pocukrování sladčeji než maska od Joiku. Jako by v sobě obsahovala trošku víc sladkostí. Třeba to dělá právě ten maršmeloun? Nebo to možná bude tou vanilkou. Kdo ví. Vůně je to sladká, krásná, čokoládová, jemná, bohatá... prostě to, na co se těšíte celý den. Já alespoň ano. Vždycky, když mám "maskovací den", tak se na něj celý den těším, jak si těch svých pár minut relaxu a odpočinku naplno vychutnám.


Použití je pro sypací maskovače snadné, pro ty, kdo ještě nemají s práškovou maskou zkušenosti, může být docela boj. Připravte si mističku (já mám takovou plastovou), lžičku (tu mám taky plastovou) a odsypte přiměřené množství do mističky (začínám většinou jednou lžičkou a podle potřeby přidávám). K tomu potom po kapkách přidávejte vodu nebo květinovou vodu, podle toho, jak máte masku nejradši. Protože je tahle maska hodně voňavá, míchám s obyčejnou kohoutkovou vodou. Můžete to dělat i opačně, nejdřív dát do mističky pár kapek vody a k tomu pak přisypávat prášek. Říkám pár kapek, protože se mi často stává, že dám vody moc, uvařím si tekuté kakao a musím pak přisypávat a přysypávat, až mám masky pro celou vesnici. Takže bacha na to, děcka. Ideální konzistence je taková kašička, která nebude z obličeje stékat.


K čemu vlastně tahle maska je? To je informace, který mi na stránkách Ladybio, ze kterých masku mám, trochu chybí. Počítám tedy s tím, že účinky mají být podobné, jako je tomu u masky od Joiku. Zpevnění a zkrášlení pleti, vyčištění, zbavení černých teček a přebytečné mastnoty, ze které se dělají pupínky (hlavně teď ze sluníčka se mi na pleti rojí čím dál tím častěji). Zároveň při nanášení masky cítím hrubší částečky, takže maska supluje vlastně i takový jemný peeling, který staré buňky z pleti obrousí.


U masky se píše, že je to 70 gramů, ale já mám pocit, že je jí tak půl kila. Tak málo mi totiž ubývá, i když jí používám každý týden. Jsem s jejími účinky spokojená, pleť se míň mastí, netvoří se mi tolik pupínků, hezky vytahuje všechnu mastnotu a nečistoty a celkově pak působí pleť taková svěží, když se používá pravidelně. Navíc je to voňavá čokoládová rozkoš, kterou si ráda dopřávám. A kdyby to šlo, klidně každý den. 

Holkám z Ladybio moc děkuju, že mi masku poslali ke zkoušení ♥


Je tu taky nějaký milovník čokolády? :)



úterý 12. června 2018

Saal Digital podruhé - barevná fotoknížka z Hallstattu


Pamatujete si ještě na článek o fotosešítku, který jsem si mohla vyrobit díky nabídce Saal Digital, která na mě vyskočila jako reklama na Instagramu? Byla jsem s ním hodně spokojená. Fotoknížky a fotosešity totiž miluju. Chybí mi to tisknutí fotek, které si pak prohlížíme, ukládáme do albíčem, otáčíme, zkoumáme... Pamatuju si, že když jsem byla malá, vždycky jsem se bála, že ty fotky zapatlám špinavými prsty (protože mi to pravděpodobně někdo řekl, ať si dávám bacha, že mám špinavé prsty a mohla bych ty rodinné klenoty upatlat). 

Saal Digital má totiž takovou reklamní akci. Když jí uvidíte, kliknete na odkaz a zaregistrujete se, dostanete kupón na fotosešit nebo fotoknihu v určité hodnotě, který platí 14 dní. Můžete si tak vyrobit svojí vlastní knížku vzpomínek. Koukala jsem se na jejich profilu na některé hezké fotoknihy a musím říct, že ty moje jsou hrozně nevkusné a jednoduché. Některé šikulky si totiž umí vyrobit třeba i vlastní fotobook. Když si dáte záležet, můžete mít překrásnou vzpomínku. 

Na fotosešit byl poukaz za 600 korun, na fotoknihu jsem dostala dokonce 900 Kč. A s tím už se dají udělat pořádné věci. Minulý týden jsem viděla dokonce i fotoobraz, ale nepovedlo se mi přihlásit. Uvidíme, jestli se mi podaří ho ještě chytit. 

Jak to celé funguje? Nejdřív si musíte stáhnout editor na tvoření fotek, který najdete na stránkách Saal Digital. V něm si pak vytvoříte projekt a už je jen na vás, kolik kreativity a času do toho vložíte. Mě i ta nejobyčejnější fotokniha bez úprav trvá docela dlouho. A to ani neupravuju většinou fotky před tím. 


Moje hotová knížka přišla kurýrem během několika dní, ještě rychleji než fotosešit. Knížku jsem si vybrala malinkou ve formátu A5 s tvrdými deskami a lesklými fotkami. Chce se mi tomu pořád říkat knížka, protože je taková malá, ňuňu a roztomilá. Fotoknihu jsem hned ošahala a byla překvapená, jak kvalitní je to papír. Jako kdybyste vzali dvě fotky a slepily je dohromady, je to prostě dvojnásobně tvrdé, než jsem u jiných knih zvyklá. Stránky jsou z kvalitního a tvrdého papíru. Jsou krásné, voní novotou a lesknou se. Do fotoknihy jsem si vysadila fotky z velikonoční dovolené v rakouském Hallstattu. Hrozně se mi líbí ty velké fotky přes dvě stránky (to jsem totiž taky u někoho viděla na Instagramu :D).

Knížku jsem vzala ven, abych ji nafotila s přírodou, proto se občas stránky trochu odleskují. Ale dost okecávání, pojďme se na ten můj výtvor podívat.


Tuhle fotku jste mohli vidět i na mém Instagramu.


A na závěr dvě kočičky :)



Jak se vám moje fotokniha líbí?



neděle 10. června 2018

Osvěžení pro horké nohy


Víte, co jsem v předešlém životě nikdy nedělala? Solné koupele na nohy. Protože mi to přišlo ohromně otravné. Protože mi přišlo, že to zabere moc času a je to hrozná nuda. Dyť si nohy umeju ve sprše, žejo. Proč bych je měla máčet do soli? Nebo do čehokoli? Dyť to jsou jenom nohy... Pak jsem od Míši z Krásná každý den dostala várku lahůdek na testování a mezi nimi byla i Solná povzbuzující koupel na nohy s mentolem a mátou od Joiku. Chvilku jsem přemýšlela, na co mi to bude, až jsem si řekla, že přišel čas překonat svou neznalost a začít o ty svoje nožičky trochu lépe pečovat. Ono to není totiž jen tak. Tolik péče věnuji pleti a vláskům a na nožičky prdím? Ostuda.


První, co mě napadlo, když jsem sůl na koupel nohou otevřela, bylo, že to vypadá jako rozdrcené cukříky. A že bych to chtěla ochutnat :D Pak jsem začuchala a ucítila božskou vůni. Máte rádi takové ty bonbonky Sněhulky? Tak přesně takhle to voní. Chladivý mentol, máta, lahodná vůně svěžesti. Až mi naběhla husí kůže. Joiková koupel nohou v sobě obsahuje krystalky mořské soli, mentol a mátový esenciální olejíček. Je bohatá na minerály a hořčík. Celá kombinace dohromady má chladivé a povzbuzující účinky, je perfektní pro unavené, horké, těžké a oteklé nožičky, které potřebují uvolnit a osvěžit. Sůl dezinfikuje, změkčuje pokožku nohou a odstraňuje nežádoucí pachy. Pro mě je to nejpříjemnější relax po dlouhém dni, kdy běhám v nepohodlných botičkách, mám nohy horké, unavené, upocené, upatlané, těžké... a potřebuju si na chvilku sednout a zrelaxovat se.


Používám ji tak, že vezmu plastový lavůrek, napustím do něj horkou vodu (protože mám ráda teploučko na nožičky), na zem dám ručník, na něj položím lavůrek, do něj rozmíchám dvě lžičky soli a pak už si jen užívám zasloužený odpočinek tak dlouho, dokud mě to baví. A samozřejmě u toho sedím. Většinou si ještě dávám masku na obličej a patnáct minut až půl hoďku si třeba čtu. Co na téhle soli absolutně zbožňuju je ten chladivý efekt. Ono to totiž fakt studí! O to víc je to božské s horkou vodou. A ta vůně, která se rozline, když se sůl smíchá s vodou? To je nepopsatelně božská vůně. Je to skoro jak aromaterapie nebo inhalace :D Myslím, že i s rýmou by to kdekomu mohlo pomoct. Takže pak jen sedím, čuchám tu silnou mentolovou vůni a užívám si, jak mám chladivohorkou koupel. Řeknu vám, že teď v létě je to naprostá bomba k nezaplacení. Na zimu a chladné dny už mám vyhlídlou sestřičku se zázvorem a hořčicí, která bude zase krásně hřejivá a bude pěkně rozprouďovat krev.


Stal se zázrak a do koupelí nohou jsem se zamilovala. Dokonce jsem se dočetla, že k oživení zábavy lze do lavůrku přidat třeba kamínky, po kterých pak během koupele šlapeme, takže si tak děláme vlastně takovou akupresurní masáž. Tak já jdu na ty kamínky :)


Jak pečujete o své nožičky?



čtvrtek 7. června 2018

Beru život do vlastních rukou. A tak, no...


Sedím si u počítače s právě uvařenou kávičkou, přemýšlím nad životem a říkám si, co vlastně chci. Trošku to někde v hlavě vím, co chci dělat a čeho chci dosáhnout. Trošku se toho bojím a trošku se sama sabotuju. Asi tak, jako to děláme všichni. Rozvažuji si tu tak nad tím, co dávám světu. A chtěla bych to postupně trochu změnit. Jen tak o maličko. Abych si pak mohla říct, jo, naučila jsem být někoho třeba šetrnější k přírodě nebo láskyplnější k sobě samému, ne jen informovaného o všemožných rtěnkách a řasenkách. Přišel čas říct, co jsem vlastně zač.

Tenhle blog vzniknul už tři a kousek let zpátky. To byly časy! To jsem byla ještě na studiích a čekala mě ohromná spousta věcí. Jsem trochu v podobné fázi. Příští týden mě čekají přijímačky na PhD, na které se ale vůbec neučím, protože si říkám, že co osud dá, to se splní. Nebo jo, učím se maličko. Taky mám za sebou životní změnu. Rozhodla jsem se totiž, že je čas začít žít tak, jak chci. Nemá cenu čekat, až něco spadne z nebes (protože z nebes nikdy nic nepadá, maximálně to, co nám nadělí letící ptáčci). Dala jsem po dvou a půl letech výpověď a začala pracovat z domova sama na sebe. Ono se to všechno tak nějak přihodilo, semlelo, stalo a udělalo skoro samo, ale šla jsem tomu výrazně naproti. Měla jsem několik krizových plánů, kdyby to nebo tamto nevyšlo. Teď to všechno rozjíždím a těším se, co mi budoucnost přinese.


Obrovskou věc, kterou chystám, je knížka. Jop. Moje vlastní, písmenko po písmenku napsaná knížka. O tom, jak se mám, co dělám, jak mi je... Holčičí knížka, kterou vůbec neumím popsat. Možná, že někteří z vás zaregistrovali Instagram Veronika Rei ♥ - to jsem totiž pěkně prosím já. Těší mě! :) A proč mám druhý instáčoš, ptali jste se? No právě kvůli té knížce. Chtěla jsem to rozdělit - bjůty věci zůstanou Primadonnkou, knížkové věci vezmu na sebe, na svou vlastní kůži. 

Musím říct, že vzít život do vlastních rukou není zas až takový problém, protože si ho vedeme my sami. Ale jakmile v tom hrají roli jiní lidé, což je teda prakticky vždycky, už to začíná trochu jiskřit. Už se vztekám, že je něco takové a makové, jindy smutním, že to ještě není, nebo že už jsem to prošvihla. Víte jak. 

A tak, no... Asi jsem vám vlastně chtěla dneska jenom říct, že se mám fajn, protože povídací článek jen tak bez řasenek a mejdlíček tu strašně dlouho nebyl. A že bych vám chtěla povídat častěji, protože vás mám ráda a zažili jsme tu spolu už spoustu (kosmetických) věcí. A že když se chce, tak se to taky povede. Že to někdy sice trvá, ale když vytrváme i my, všechno se povede. A co se nepovede, to se ani povést nemělo. Víte jak. 

Tak se mějte krásně a držím vám palce, ať se vám každý den povede alespoň jedna malinká věc, která vás posune dopředu a vykouzlí vám úsměv na rtech. 

Pac a pusu



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...