Google+

neděle 22. července 2018

Křupavé kuřátko s kořením Steak That od Sonnentor


Moje babička si celý (můj) život přeje jednu věc. Aby ze mě byla hospodyňka a kuchařinka. Babička, jako vyhlášená kuchařka všemožných českých specialit (ledvinky, držková, svíčková) velmi trpce a těžce nesla mou laktózovou intoleranci, ale během let se naučila spoustu věcí, kterými mohla nakrmit můj hladový krk a citlivý žaludek. Místo smaženého kuřete v trojobalu s bramborovým salátem tak začala vařit dušenou zeleninu a pečená křidýlka. Pravidelně v intervalech od ní dostávám knížky s recepty, které pravidelně ukládám do archivu knížek a trochu nad nimi opovrhuji nosík. Recepty a já totiž nejdeme dohromady. Za prvé proto, že pravidla jsou něco, co mě baví spíš ohýbat a přetvářet, za druhé proto, že málokdy mám doma všechny ingredience, které v receptu jsou, a za třetí proto, že tak jako tak musím většinou másla a mléka nahrazovat jinými alternativami. 

V životě jsem měla tři velká období, kdy jsem vařila. Dva pobyty v zahraničí na Erasmu a poslední půlrok, kdy mám vedle sebe šikovného kocourka, který vyvařuje samé dobroty. Překvapivě to, že nemusím vařit, mě naučilo o vaření úplně nejvíc. Přirozeně jsem se naučila, jak a co a přirozeně jsem začala chtít jíst něco jiného než tousty k obědu. Vaření mě začalo bavit a jezení dobrot, které uvaříme, ještě víc. Možná i proto jsem poprosila Sonnentor, jestli by nechtěli začít spolupracovat. Jejich dobrůtky mě oslnily na první ochutnání. Už jste si mohli přečíst o božské bylinkové čajové směsi, která oslavuje ženy. Dneska si dáme něco na papání. A pozor, příspěvek bude obsahovat obrázky mrtvého masa, tak všichni nemasíčkáři řadši přestaňte číst a překlikněte na ten bylinkový čaj. 


Jídlo je pro tělíčko důležité. Je taky důležité pro naše zdraví. Lidé říkají, že jídlo tvoří až 80% správné životosprávy a toho, jak budeme vypadat. Proto je pro mě důležité, abych do tělíčka necpala zbytečně to, co mu nebude dělat dobře. Bývaly doby, kdy jsem maso skoro vůbec nejedla. Zato jsem byla milovnice sýrů (a následně trpěla a vlastně nevěděla proč). Od té doby, co jsem úplně vysadila mléko (a takové to, že jednou za tři měsíce olíznu lžičku nutelky, se nepočítá) jsem začala cítit větší touhu po mase. Takovou, jakou jsem kdysi vůbec nepociťovala. Moje tělo žádalo určitý druh živin, které jsem mu radikálně odsekla. Moje první volba je sice pořád zelenina, ale maso jsem do jídelníčku zařadila pravidelně. I proto si dneska budeme povídat o kořenící směsi Steak That od Sonnentoru.


Aby bylo jasno, tak Steak That je grilovací koření. Ale jak už jsem říkala, ta pravidla jsou pro mě spíš takové veselé informační cedulky s možnostmi, takže jsem jako první nadšeně vyzkoušela koření na pečené kuře. Proč? Protože jsem se už nemohla dočkat, jak bude chutnat :D

Kdo ještě Sonnentor nezná, tak je to prosím pěkně "přírodní" značka dobrůtek, čajíčků, koření a všeho možného, bez čeho se v kuchyni neobejdeme. To přírodní si zapište za uši, protože tahle rakouská značka opravdu jede bio kvalitu ještě z dob, kdy slovo bio vůbec neexistovalo a nějaké ekologické hospodářství byl spíš protitrend. I proto jsou všechny jejich výrobky "čisté", bez chemie a s výbornou chutí. Grilovací koření Steak That obsahuje česnek, rozmarýn, tymián, sušená rajčata, černý pepř a cibuli. Všechno vypěstované s láskou, sluníčkem a šetrností k přírodě.


Hned na začátek musím začít tím, co u nás v kuchyni sklidilo ovace ve stoje. Koření NEOBSAHUJE sůl!!! Spousta kořenící směsí od provensálských bylinek přes grilovací směs po chilli dneska obsahuje přidanou sůl. Jenomže když to nevíte, snadno jídlo přesolíte. A občas člověk tu sůl tolik do jídla cpát nechce. Jako druhý bonus jsou ta sušená rajčata. Ta se při kontaktu s olejem, masíčkem, čímkoli tak jakoby hezky rozvinou a chuti dodávají šmakovací aroma. 


Teď si připravte zápisníky, přichází recept! Doma máme ohromně historickou plynovou troubu, která se - považte v dnešní době domácností ovládaných přes telefon - zapaluje škrtátkem! Má jen "dolní" náhon a všechno pečení v ní trvá několikanásobně delší dobu než v elektrické troubě "uber und unter hasse" (nebo tak nějak to mají napsané na troubě naši, prostě horní a dolní pečení :D).

Jako první jsem koupila kuřecí křidýlka a stehýnka, který jsem omyla ve studené vodě a obrala z nich to, co se mi nelíbilo. Pak jsem je dala do pekáče, osolila, naolejovala a přidala koření Steak That. Masíčko jsem hezky promasírovala, aby se koření dostalo všude. Normálně jsem zvyklá koření míchat a kombinovat (moje kořenící klasika je kari + kurkuma + pepř + sůl + provensálské bylinky + nějaká směs typu kuře na gril, americké brambory + sůl + chilli). Mám ráda výrazné a bohaté chutě, kdy si už od prvního sousta řeknu "mm-hmm mňam!". Pro tentokrát jsem ale chtěla vědět, jak bude samotné koření s masem chutnat.

Kuře jsem podlila vodou, pekáč zabalila z horní části do alobalu (protože máme jen jeden, takže to nemáme čím překlopit) a dala péct. Po bůhvíjak dlouhé době, kdy jsem po 15 minutách chodila maso kontrolovat, jsem alobal odklopila a nechala dopéct kůžičku. Maso se pod alobalem vlastně uvařilo a bylo na čase mu dodat barvu a nějakou tu chuť. Stehýnka a křidýlka jsem zase po nějakých 15 minutách otáčela tak, aby se nepřipálila, dolévala jsem vodu a těšila se, jak budeme papat.


K tomu jsme si uvařili rejžičku a poté, co jsme byli s barvou spokojení, šli papat. Trochu jsem se během vaření bála, že nebude mít výsledek dost chuti, viz ty moje klasické kořenící kombinace. Ale překvapila jsem nás oba, chuti bylo dostatek. V popisku koření Steak That se dočteme, že je chuť nekomplikovaná a aromatická. Já bych tomu říkala jemná, plná a bohatá. Mňam. Pomalu začínám slintat, jen si na to vzpomenu. Na kuřátko, které neokořeněné může být často bez chuti, byla kořenící směs úplně dostačující. Vyrobila takovou komplexní chuť, která nebyla zbytečně dráždivá, nevyčnívalo z ní to nebo ono, naopak byla celistvá, jemná a taková "hodná". Díky tomu jsem se přesvědčila o tom, že bude naším novým nejoblíbenějším základem pro všechno další experimentování, grilování a vaření. Zatím jsem tím okořenila toto pečené kuře, stejkové maso na gril, které jsme uvařili asi čtrnáct dní po kuřátku, americké brambory a dokonce i rybu, která byla především díky sušeným rajčatům fakt božská. 


Tak co, už se taky olizujete až za ušiskama? :) Určitě nemusím zmiňovat ani skvělý hravý název (pořád se nemůžu rozhodnout, jestli byla inspirace Take That, Shake That, nebo něco úplně jiného), nádherný design krabiček, které celou kuchyni rozveselí, prozáří a spousta dobrůtek se dá pořídit i v plechových dózičkách, do kterých po dovypotřebování můžete uložit nějaké jiné koření, nebo naopak dokoupit tohle své oblíbené a skladovat ho jednoduše a stylově. Taky se mi osvědčilo, že Sonnentor je skvělý dárek.

Teď už mi nezbývá než vám popřát dobrou chuť a budu ráda, když mi do komentářů napíšete svůj oblíbený recept :)

Kde si můžete na koření pochutnat? Na Steak That mrkněte tu.



2 komentáře:

  1. Připadám si při čtení pěkně divně. Kuře jím tak jednou do roka a moc ho nevyhledávám, ale u tohohle článku slintám tak, že mi to na klávesnici zvětšuje písmenka! :-DD
    Úžasně popsáno! A ty fotky! A navíc to zrovna čtu v momentě, kdy jsem chlapa vyslala na nákup a hlady už začínám šilhat :-D
    Jinak od Sonnentor mám vyzkoušené třeba koření na ryby a to bylo taky fantastické! Můžu doporučit. Steak That si píšu na nákupní seznam! ;-)
    Bebe

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :D to je milé! Třeba přichází chvíle tvého jednoročního pojídání kuřete :D Ale taky se to dá nasypat třeba na brambory. Nebo lilečky. Cokoli :D Píšu si rybičky na seznam. Ty jejich koření jsou lahůdky ♥

      Vymazat

If you don't have anything nice to say, say it sarcastically ;) Děkuji za komentáře, zlatíčka! ♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...