Google+

18. května 2020

Vůně So Elixir od Yves Rocher aneb La Vie Est Belle a Black Opium v jiném kabátku



V dávných dobách, když jsem toho ještě moc nevěděla o přírodní kosmetice, jsem byla asi půl roku intenzivně zamilovaná do značky Yves Rocher (než jsem zjistila, že to s přírodní kosmetikou nemá nic společného a jen můj mozek pěkně zgreenwashingovali). Vyzkoušela jsem od nich spoustu věcí, všemožné sprchové gely (ty jsou fajn), krémy na pleť (z nichž jsem měla peorální dermatitidu já i mamka), dekorativku (nikdy víc) a taky parfémy a vůně. Ty jediné jsou pro mě tak dobré, že je používám dodnes jako jediné YR produkty. Našla jsem v jejich nabídce totiž velmi levnou variantu proslulého parfému La Vie Est Belle, který rozeznám na ulici (na každé třetí ženě, žejo) a Black Opium, které je prostě nádherné a luxusní. Když se spojí tyhle dvě sladké a omamné legendy dohromady, vznikne So Elixir Bois Sensuel.


Skleněná lahvička se mi (chvilka napětí) líbí, hezky padne do ruky, je hladká, logická, dobře se drží. Líbí se mi i karamelovo medová barevná kombinace se zlatým vrškem. Celé to ve mně evokuje džina v láhvi, orient, vlahé noci na poušti za svitu svíček a těžkopádné vůně vanilky a kadidla.


Vůni jsem naznačila už výš. Je kombinací vonného dřeva, vanilky a pačuli. Lehkost dodává kosatec. Dohromady to dává nasládlou a středně těžkou vůni dálek, časem zažloutlých pohledů a snění o orientu. Když vedle sebe čuchám Black OpiumSo Elixir Bois Sensuel, na začátku štipká So Elixir v nose, ale během několika vteřin se vůně ustálí a rozvine. Black Opium voní hned celistvě a ne tak rozpolceně. Výsledná sjednocená vůně je ale téměř totožná. Čuchám lehké rozdíly - Black Opium je kompaktnější, celistvější a dospělejší. So Elixir k tomu směřuje taky, ale občas jsou v něm patrné kytičkové a lehčí jasné výstřelky nevyzrálosti. La Vie Est Belle jsem nikdy neměla, ale vždy po ní toužila. Z té si bere tu nádhernou lehkost vanilky a sladkého pudru. 


Kdybych si měla vybrat a cena nehrála nikdy roli, vždy sáhnu po Black Opium. Ale proto, že So Elixir bývá často součástí různých kuponů Yves Rocher a dárků k narozeninám, tak se vyplatí si na ně počíhat - seženete pak skvělou vůni s celodenní výdrží za pakatel. Moje úplně nejoblíbenější věc na tom ale je, že se prodává i ve 30 ml verzi, kterou nosím permanentně v kabelce, během dne se můžu převonět a vydrží mi až do večera. Kromě této "hnědé" verze jsem vyzkoušela ještě fialovou a očuchala zlatou, ale nejvíc mi voní právě tato.

Znáte vůni So Elixir? Jaká je vaše každodenní voňavka?



16. května 2020

Sprostý svět knižního podsvětí



"Vydám si knížku sama, aby mi do toho nikdo nemluvil," vesele jsem si pomyslela a do roka a do dne udělala. 
Ne, neměla jsem promyšlenou obchodní strategii.
Ne, neměla jsem připravený eshop.
Ne, nechtěla jsem do knihkupectví.
Ano, řídila jsem se impulzivními nočními rozhodnutími, vždyť jsem přeci bohém, písmenková víla a intuice mi pomůže. A taky pomohla.

__________________________________________________________________________________________________

7. května 2020

Švestkové nebe s vůní marcipánu od Saloos


"No proto!" hrozím prstem na textový editor v bloggeru. Inženýři v Googlu ho totiž inovovali tím způsobem, že jsem nemohla několik týdnů (ba měsíců) nic najít! ALE z čista jasna je všechno sice ne na svém místě, ale alespoň logicky dohledatelné. Halelůja! Můj psací zásek se už pomaličku odblokovává a čas od času mě přepadne chuť se do recenzování pustit - třeba teď. Mám tu kupu novinek od českého krále olejové péče Saloos a dneska se podíváme na tu, ze které mám největší radost - Šlehané bio švestkové tělové máslo. Zatím jsem od Saloos vyzkoušela spoustu olejové péče, a protože ji já i má pokožka velmi milujeme, radovala jsem se, že se vrhají do nových vod a přinášejí nám lačným mazatelkám tělové máslo.

Pokud jste už četli recenzi na švestkový olej (nebo ho dokonce sami vyzkoušeli), tak víte, že se jedná o nádhernou luxusní intenzivní sladkou vůni marcipánu. Tu byste asi čekali spíš od mandlí, ale právě švestkový olej je tajnou přísadou mandlové péče, díky které voní po marcipánu. Miluju marcipán a asi si umíte představit tu opojnou radost, jakou ze švestkového oleje mám. Stal se váženým členem mé koupelnové mazací armády a už ho nikdy nechci nemít.

A teď přišlo šlehané tělové máslo a mně se obrátil svět naruby. To je totiž taková SLAST nádhera RADOST božskost ÚŽASNOST dokonalost!

Ach můj bože! Tohle jsou obláčky chycené v krabičce!


Ve složení najdeme dvě krásné ingredience, které z máslíčka dělají nejen požitek pro pokožku, ale zastupují i důležitou výživnou část - už zmiňovaný kouzelný švestkový olej, který má protizánětlivé účinky, proto se hodí na citlivou, problematickou a náročnou pleť. Pokožce dodává hloubkovou hydrataci, obsahuje také vitamín E a omega mastné kyseliny. Pleti navrací mladistvý vzhled, vyhlazuje vrásky, působí proti pigmentovým skvrnám a vyhlazuje pokožku. K tomu přidejte krále kosmetických pečovadel bambucké máslo a získáte naprostou bombu. Bambucké máslo je totiž nabité vitamíny A a E, působí jako antioxidant, bojuje proti vráskám a chrání pokožku proti vnějším vlivům. Hydratuje, regeneruje a je tak šetrné, že se hodí i při péči o ekzematickou nebo aknózní pokožku. Je báječné i pro vlasové zábaly a používá se i jako účinná pomoc po opalování. Jak si to tu tak vypisuju, hned si budu muset jedno čisté bambucké máslíčko domů koupit. Skvělé je třeba toto, to už mám lety vyzkoušené. 

Když se tyhle dvě ingredience spojí, dají vzniknout tak lahodné péči o pokožku, až bych brečela! Švestkové tělové máslo je tak nádherně nadýchané. Když do něj zajedu prstem, tak mi pod ním úplně křupe a praská, je to slyšet, jak se zabořím do našlehaného marcipánového obláčku. Má neuvěřitelnou konzistenci - hebkou, ale zároveň pevnou, taky jemnou, ale přesto hutnou. Na pokožce okamžitě taje, skvěle se roztírá a stává se z něj výživný olej, který se vcucne cobydub. Pokud čekáte tělové mléko, o kterém po chvíli ani nevíte, tak tady jste vedle - toto je máslo a to rozhodně není suché. Na pokožce ještě dlouho zůstává ta nádherná vůně sladkého marcipánu a hořkých mandlí. 


Nevím, jestli je to z textu dost jasné, ale MILUJU HO a děsím se dne, kdy vyškrábnu poslední zbytečky. Zatím si ho šetřím, ale má docela dobrou výdrž. A to blaho, vážení! To jsem už dlouho u pečující kosmetiky nezažila. Krásně zklidňuje pokožku po holení (a pokud holíte trhátkem a následně mažete jak blázen ty červené ťupky, co na nohách vyskáčou, tak vám toto máslíčko pomůže je velmi rychle zklidnit). Pokožku taky báječně hydratuje a zachovává sametově hebkou. Je to absolutní zázrak a pořád nemůžu pochopit, jak se něco tak nebeského dalo vmáčknout do (hliníkové, juch!) krabičky. Musím Saloos moc moc moc pochválit, takovouhle novinkou nasadili velmi vysokou laťku a ani bych se nedivila, kdyby je už pro letošek nikdo nepředhonil.

Šlehané bio švestkové tělové máslo od Saloos seženete tady na jejich eshopu, v drogérkách, zdrávkách a všech dobrých obchůdcích.


20. dubna 2020

Nové přírůstky ze spolupráceod Saloos


Tuhle jsem přemýšlela, čím to je, že mi testování nových věcí trvá tak dlouho. Přišla jsem na to, že si je šetřím! Že je mi líto rozbalit nový krém, protože si ho chci schovat na slavnostnější dny. Že se nechci pouštět do nového olejíčku, když mám ještě pět nespotřebovaných... A tím se pak dostávám do zapeklité smyčky, kdy dlouho zkouším, všechno si šetřím a odkládám používání na budoucnost, a tím prodlužuju sepsání recenze. Druhou rovinou jsou i samotné účinky dlouhodobého používání přírodní kosmetiky. Ve finále jsou totiž všechny ty možné krémíčky a olejíčky tak účinné, že nepoužívám tolik kosmetiky, jako dřív, čímž mám menší spotřebu... Což je vlastně docela bezva. :D 

Než se k jednotlivým krásám postupně dostanu, ukážu vám alespoň, co mi teď zpříjemňuje jarní dny. Během února mi dorazil testovací balíček plný lahodných a voňavých kosmetik od Saloos. Vybrala jsem si dvě novinky, doplnila zásobu pleťových vod, dopřála si trochu čokoládky a něčeho sladkého bonbonkového.

Postupně se začínám zamilovávat do růžové péče. Dřív jsem jí moc nevyhledávala, ale teď má pro mě své vlastní kouzlo. Letošní novinkou je řada Bio královská péče, já si na testování vybrala Argan & Opuncie - Růže. Olejík používám jako večerní péči a zatím je moc příjemný. K tomu se mi zalíbila květinová voda Růže bio. Oleje je vhodné používat na mokrý podklad, lépe se tak vstřebávají a nenechávají pleť mastnou, a tahle kombinace se mi zatím skvěle osvědčila.  

Další lahodnou novinkou je Šlehané bio švestkové tělové máslo. Z něj mám asi největší radost, protože je naprosto DOKONALÉ - našlehaná struktura ke zbláznění božská a nádherná marcipánová vůně, kterou zajišťuje švěstkový olej, je EPICKÁ kombinace. K tomu jsem si jako tělovou péči vybrala jeden ze svých nej Saloosáckých produktů bio kokosovou péči Čokoláda. Pokud taky milujete kombinaci kokosu a čokolády, pak si hned při prvním otevření poslintáte tričko.

Poslední třešinkou na dortu je olej Granátové jablko, které voní jako ty nesladší bonpary. Granátová péče je určená pro starší a unavenou pokožku, protože pomáhá bojovat proti vráskám a navrací pleti vitalitu, ale já ji používám už od mladých let, protože nádherně voní a krásně vyživuje, takže se jí nemusíte bát. Naopak si myslím, že když se správnou péčí začnete včas, všelijakému vysušení v pokročilém věku můžete předejít (alespoň v to u sebe doufám :D). Úplně poslední je povzbuzující olej Lymfa fit, který jsem ještě jako jediný nezkoušela, protože nevím, kde je lymfa. :D Moc mě ale svými účinky zaujal, takže si jdu zjišťovat, kudy vedou lymfatické cesty.

Tohle jsou zatím všechny krásy, které podrobuji detailnímu testování a zkoumání. Co vás zaujalo nejvíc? Na co byste si chtěli přečíst recenzi jako první?


   

12. dubna 2020

Nepíšu. Proč?

Trápím se nad touhle otázkou už několik týdnů. Se svou dlouhodobou psací krizí bojuju už několik měsíců (možná rok?) a od nového roku jsem postupně začala nacházet tu zmizelou radost ze slov a vět, tu lehkost, která píše sama, aniž bych u toho musela složitě přemýšlet. ALE pak přišla karanténa a můj mozek se cítí jako ve vězení. Čas od času se zmůže na nějaký výtrysk umění, chvilkovou projasněnost slov, ale pravidelně se mu nechce. 

Slyším kolem sebe ta krásná pozitiva o tom, že je to konečně čas se zastavit, být sama se sebou, udělat to, co dlouho odkládáme, číst si... ale nic z toho mi teď radost nedělá. Radost mi dělalo to předtím. To, že jsem znovu začínala pořádně psát a CÍTIT tu plynoucí energii. Že jsem překonala lenost a chodila pravidelně běhat. To, že jsem chodila mnohem víc a užívala si dlouhé procházky z práce domů. Užívala jsem si, že se vracím sama k sobě, že nacházím svůj vnitřní hlas, budí se ve mně ta dravá lvice, královna. Překonala jsem svůj houslový strach a začínala si v orchestru hledat nové přátele. A najednou ze dne na den všechno to, co bylo, jako by neexistovalo. Přijdu si zavřená v kleci a nevím, jak si pomoct.

Zatímco jsem četla ty přívaly pozitiv, dostala jsem v prvním týdnu polovýpověď, pozastavily se rozjednané práce a mé jistoty se začaly hroutit jako domeček z karet. Najednou jsem viděla čísla a věděla, že z úspor zvládnu dva měsíce, ale třetí už ne. Potřebovala bych si světu hrozněmoc pofňukat o tom, jak je to všechno nespravedlivé, ale to bude možná lepší nechat na nějakou knížku. 

Prostě tím chci říct, že nemám žádnou inspiraci. Nemám chuť tvořit. Nemám chuť si číst. Nic mě nebaví. A snažím se. Uklidila jsem si šatník a postupně přeměním celé své poklady na srovnané království inspirované Marií Kondo. Napsala jsem kapitolu z knížky, kterou chystám už šest let. Snažím se, ale přesně nevím o co. Co udělat, aby to snažení dávalo smysl.

A proto nepíšu, protože se nedokážu nutit do recenzí, do pravidelných příspěvků, protože nemám žádné pravidelné základy, dny mi splývají a nevím, co bude. Ale věřím, že tu energii zase najdu. Už jen to, že jsem se vám mohla vypovídat, mi vlilo novou krev do žil a chce se mi zase psát. Budu, když se mi bude chtít.

Mám vás ráda ♥

P.S.: Blogger změnil redakční systém pro psaní článků a nemůžu tu teď nic najít, ani formátování písma, jak zarovnat odstavec do bloku, ani to, jak šoupnout obrázek nalevo. Pokud to někdo víte, dejte mi prosím vědět v komentářích. Zlepšíte mi tak celý duben.


28. března 2020

Zelené jablíčko od DKNY


"Jéé, ty hezky voníš! Zelené jablíčko?" otočila se tuhle ke mně kolegyně. Mírně konsternovaná jsem nejdřív odpověděla jen "Eeeeee?" než mi došlo, na co se to vlastně ptá. Voňavky jsou pro mě neodmyslitelnou součástí outfitu (no, popravdě jsem jen chtěla takovou větu napsat, protože to často čtu na lifestyle blozích :D). Takže, voňavky MÁM a používám. Mám dokonce i svoje favority (pivoňkovou od L'Occitane a Black Opium), ale jinak je zas tak moc neřeším. I přes ty hrůzy, co prý obsahují a jak nám škodí, jak si někdy masochisticky o voňavkách čtu, používám převážně nepřírodní verze. Zatím jsem mezi těmi přírodními totiž žádnou absolutní vítězku nenašla. 


Voňavky, když na to přijde, si vlastně ani moc nekupuju, většinou je dostávám k svátkům, narozkám a Vánocům a vydržím mi ukrutně dlouho. Ty oblíbené si samozřejmě šetřím. :D Víte, co by mě zajímalo? Podle čeho vybíráte voňavky pro druhé vy? Nám svůj trik loni prozradil taťka - když očuchává voňavky, řídí se tím, co by se mu na mamce líbilo. Tedy, jak by se mi líbilo, aby ten druhý voněl. A to je docela příjemné, protože když vybírám voňavku já metodou "Šmarja, co se mu bude líbit? Bude jí to vůbec vonět?" tak je to spíš utrpení.


Tak, jdeme na to jablíčko! Voňavka se celým správným jménem jmenuje DKNY Be Delicious a má tvar takové zplacatělé koule. Musím říct, že ať je tvar jablíčka sebevíc cool, tak se mi docela blbě chytá a párkrát už málem letěl na dlaždičky. Co ale naopak oceňuju je to, že nemá žádné víčko, takže můžu voňavku jen rychle popadnout, ovonět a běžet. I když ji nosím denně, když jdu ven, tak protože se voním až jako poslední krok, často je to ve spěchu při současném obouvání bot. Nevím, jak to děláte vy, ale já jsem sundavač víček - všemožné krémy, spreje a voňavky, které mají ještě víčko, nechávám bez něj, abych je mohla jen popadnout a použít. Mám pak v koupelně různě rozestavěná víčka, ke kterým málokdy najdu právoplatného majitele.


Jak Be Delicious voní? Při prvním očuchání ucítíte sladkou vůni, která se pomalu rozprostírá do jemnosti a zemitosti. Není to vůně sladkých bonbónů, ale taková dospělá a vyzrálá sladkost. U popisků jsem vyčetla, že je to svěží ovocno-květinová vůně, ve které se mísí vůně okurek, grepu a magnólie. Srdce mají tvořit jablečné tóny. Okurka je přesně ta zemitost a klid, kterou ve vůni cítím. (říkáte okurka, nebo okurek?) Z jablíček tam zůstává vyzrálá sladkost, ale ne kyselost. Grep necítím vůbec. Po nějaké době, když se vůně rozvoní do své celé krásy, je něžná s dotekem květin, možná té opojné magnólie. Vůně je to výrazná, ale rozhodně ne nepříjemná.


Představuji si, že tuhle vůni budou milovat už trochu vyzrálejší ženy (jako já, že :D), není to taková ta prvotní růžičková sladkost, kterou jsem vyhledávala v teen letech. Je to svěží voňavka, která z vás dělá dámu. Zároveň myslím, že je tak líbivá, že si ji zamilujeme skoro všechny. A důležitá informace - vonět z vás bude celý den.

Jaká je vaše nejoblíbenější voňavka?



21. března 2020

Krásná každý den s olejíčkem Klid


Když jsem před nějakou dobou zaregistrovala novou brněnskou značku přírodní kosmetiky TYAJÁ, zamilovala jsem se do těch něžných kvítků, které plavaly v jejich olejíčku Klid. Jakmile ho měla na sladu i Míša z eshopu Krásná každý den, tak jsem ji poprosila o jeden exemplář ke zkoušení. Z balíčku jsem vybalila krásnou něžnou lahvičku s kapátkem a hned si s těmi volně plovoucími lístky začala hrát. A olejík mazat na pleť.


Složení je čisté a krásné - Prunus armeniaca seed oil (meruňkový olej), Squalane (neboli suchý olej) a Tocopherol (vitamín E). Složení a malý popisek jsem vyčetla z přiložené papírové kartičky, co ale olejíček dělá, to jsem se v něm nedočetla. Asi že na to mám přijít sama. 


Olej nemá žádnou výraznou vůni. Nanášela jsem ho vždy na noc a na navlhčenou (a ideálně po sprše rozpařenou) pleť. Velmi hezky se vstřebával a pleť díky suchému oleji nezůstávala mastná. Po pár týdnech jsem si všimla, že už ani jinou večerní péči používat nechci. Tak moc jsem si ho zamilovala, že jsem byla najednou v poslední čtvrtině a ještě jsem ani nestihla recenzovat. Olejík Klid pleť hezky zklidňuje, vyhlazuje, vyživuje, zhebčuje, dodává jí pružnost, prostě sen k pohledání.


Jednu výtku si ale neodpustím - po nějaké době se mi urvalo gumové kapátko od plastového šroubovátka, takže teď vyndavám skleněnou tyčku s gumovým kapátkem a to plastové zůstává na lahvičce.

No dobře, máme tu českou značku přírodní raw kosmetiky, která vyrobila naprosto báječný produkt. Jenže... jenže se stal nějaký zádrhel a já nemůžu TYAJÁ vůbec nikde dohledat. Jejich profil zmizel z FB i IG, stránky jsou vypnuté, v eshopech nejsou... Co se s nimi stalo, to vůbec nevím.


Abych vás ale nenechala s prázdnou, přikládám odkaz na Oleje a séra v obchůdku u Míši. Je jich tam tolik, že náhradu za Klid od TYAJÁ nebude problém najít. Zkusit můžete třeba přímo meruňkový olej, nebo suchý olej squalane a svůj vlastní klid si namíchat. Já si s olejíčky ráda hraju, hlavně s těmi jednosložkovými, ze kterých podle nálady a chuti míchám masku na vlasy.

Holkys a klucis zlatí, tahle šílená doba je zkouškou pro nás všechny a dojímá mě, jakou solidaritu a lásku si navzájem dokážeme poslat. Děkuju všem, kteří podporují eshopy, jako je ten Míšin, za kterým nestojí žádný velký korporát, ale opravdový člověk - maminka, inspirativní žena a milá osůbka. V této době víc než kdy jindy rozhodujete o tom, kdo krizi ustojí. Děkuju Vám a děkuju i Míše za všechno. To dáme! ♥



14. března 2020

Odličovací mlíčko s růží od Alverde


Vždycky mě fascinovalo, kolik druhů odličovátek existuje. Vodičky, mlíčka, oleje, mýdla, micelárky, tonika... Vzpomínám si taky na obří haló, když před pár lety přišly právě ty dvoufázové odličovače a micelární vody. Pamatujete, jaký to byl boom a všichni to museli mít? V té době jsem už používala přírodní kosmetiku a měla svou zásobu osvědčených odličovačů, které používám dodnes (tedy, ne tu stejnou zásobu, ale oblíbené produkty). A vlastně to odličování ani moc nehrotím, nikdy jsem dlouhodobě nedodržovala "5 kroků večerního čištění pleti" a podobně. Velmi často mám ty kroky jen dva (odlíčím a opláchnu vodou), když nikam nejdu, tak pleť ani nijak speciálně nečistím. Tak nějak mi totiž přijde, že právě všechny ty vody, micelárky a tonika mi pleť vysušují, ona si chce zatím "jet to svoje" a s velmi decentní krémovou podporou udržovat stabilní péhá a další věci. Proto není divu, že nejkrásnější pleť mám v době, kdy jsem na homeofficu, nikam nechodím a moc se o ní nestarám. I přesto mám ale své oblíbence, které při odličování a čištění používám. Jedním z nich je Čistící pleťové mléko šípková růže od Alverde.   


Ať už je pro vás Alverde hrůza z DMka, nebo nejmilovanější přírodní kosmetika navždy, je fajn si na rovinu říct, že má své plusy a samozřejmě i mínusy. Pečující kosmetiku si víceméně pochvaluji, dekorativní tak napůl. Co mám opravdu dlouhodobě ráda je právě růžová kosmetika - pleťový krém a pleťové mléko na odličování. Ty používám dlouhodobě, sedí mi a mají i jemnou hezkou růžovou vůni. Růže je ženská květina, v kosmetice se používá pro harmonizaci a podporu ženství. Je to něžný kvítek, který má ale na obranu drsné trny. Pokud růži nemusíte, tak se nic neděje, neznamená to, že je vaše ženství v ohrožení. Někdy se říká, že je růže oblíbená od určitého věku, sama jsem ji dlouho měla spojenou spíš s babičkou než s mladou holkou.


Možná je taky potřeba říct, že se nelíčím zase až tak moc. Používám tekutý nebo minerální makeup, pudr, řasenku, barvu na obočí a rtěnku. Kromě tekutých rtěnek, které odličuji olejem, mi na zbytek bohatě vystačí mlíčko. Je mi příjemné hlavně na řasenku a odličování očí - oleje mi nedělají na oči dobře, "vodové" odličovačky mi zase neodlíčily všechno tak, jako mlíčko. 


Nanáším ho na pratelný odličovací tampon nebo na takovou houbičku, co jsem koupila v Rossmannovi a po každém použití ji umývám. Stačí mi velikost hrášku, vetřu do tamponku nebo houbičky a různými druhy pohybů, které se vůbec nedoporučují, ale které praktikuju odjakživa, se odlíčím. Je to příjemné, rychlé a neštípá, zároveň ani nevysušuje. Bonusem je i krásná vůně, taková středně intenzivní růžičková.


Za mě je to báječný produkt, který předčil má očekávání, prověřil se roky používáním a vydrží stráááášně dlouho. Tím, že ho mám tak ráda, jsem ani nezkoušela hledat žádné další konkurenční varianty. Prostě pecka!

Jak a čím se odličujete?



7. března 2020

Pohodář: Lahodný čaj pro pohodu těla i duše


Víte, co miluju? Když zalévám horkou vodou čaj a z konvičky stoupá voňavá bylinková pára. To je jeden z těch malých momentů v životě, který si moc užívám. Taková maličkost, na kterou se vždycky těším. Čajíčků jsem si od podzimu užila habaděj a vždycky potřebuju mít doma alespoň 4 různé druhy, abych byla spokojená a mohla si vybírat podle nálady. A to nepočítám sušené bylinky ve sklenicích, které se už pomalu nevejdou na polici a ze kterých si míchám vlastní směsi podle nálady a (n)emocí.

Pohodáře mám doma už hrozně dlouho, dvě balení jsme si přivezli ze Sluníčkového bylinkobraní. Dneska zalévám poslední sáček a zatímco se bylinky louhují, nasávám jejich vůni a chci vám ji ještě zatepla předat.


Pokud Sonnentor ještě neznáte, tak je to česko-rakouská firma, která vyrábí bylinky, čaje, koření a všechno dobré kolem. Ale nejsou to jen tak ledajaké bylinky! Sonnentor je přední firmou na poli udržitelnosti a férovosti. Bylinky se pěstují v biodynamických podmínkách bez použití jedů, pesticidů a takových těch hnusů, po kterých všechno roste, ale nikdo to nemá rád. Vykupují je taky od malých českých i zahraničních farmářů a pěstitelů, čímž pomáhají udržovat zdravou a živou půdu. Víte, jak se říká, že každým svým nákupem rozhodujeme o naší budoucnosti? Čím dál tím víc tomu začínám přicházet na kloub i na chuť - když si koupím balíček Pohodáře, moje peníze pomáhají udržet Sonnentor na trhu, takže může dál pěstovat a vykupovat bylinky za lepší cenu pro farmáře a nestlačovat ji níž a níž, tím pádem mohou pěstitelé pěstovat v dobrých (a ne "levných") podmínkách, nezamořuje se tak zdravá půda, jedy se neprosáknout do hloubkové vody, neodtečou do řek a nevrátí se zase zpátky k nám.

Samozřejmostí je u Sonnentorů taky recyklace, znovuvyužití a kompostování. Letos na obalech opravdu zapracovali a postupně nahrazují krabičky za ještě lepší - všechno je recyklovatelné a kompostovatelné, ale pozor, ne v zahrádkářských podmínkách, tam se takový celulozový sáček budou rozkládat hodně dlouho.


Složení Pohodáře je báječné! Všechny bylinky a kytičky byly vypěstované na Jižní Moravě, pocházejí z Veselé bio farmy Velké Hostěrádky. V čaji najdeme mátu, chrpu, echinaceu (která je báječná na imunitu), meduňku, měsíček a černý bez. Božská kombinace, to vám povídám! Lehká a dohromady krásně vyvážená. 

Při prvním napití cítím slunce, energii a absolutní pohodu. Je svěží, vyrovnaná, jarní, plná pohody, klidu, ale také energie. Díky složení uklidňuje a navozuje příjemnou atmosféru. Je ideální na večerní naladění příjemného večera po práci, nebo třeba během dne, kdy se cítíte hekticky ve stresu a potřebujete nějak vypnout, přepnout, dát mozku trochu odpočinku. Nejvíc cítím svěží mátu s medovou meduňkou, zakončenou takovým zemitým měsíčkovým nádechem.


Pohodář je další ze Sonnentořích čajů, které jsem si zamilovala. Je to takový picí univerzál, hodí se každý den na každou příležitost. Až dopijeme poslední šálek, poběžím hned (co budu mít cestu kolem) do obchůdku v Praze v Jindřišské zase doplnit zásoby. Sonnentor, koření a čaje přerostly od spolupráce po zamilovanost a každodenní používání. Když má něco dobrou myšlenku a dobré poslání, stojí mi za to si pár korun připlatit, udělat něco pro své zdraví a pomoct zachovat tu naši vzácnou přírodu.



29. února 2020

Šmrdlátko na řasy, který nedělá vůbec nic - Kofeinové sérum na řasy


Kdysi dávno jsem šmejdila v DMku a objevila toto - Noční kofeinové sérum. Samozřejmě, že jsem to hned šupla do košíčku a upalovala domů, natěšená, že mám něco nového. Doma jsem si útlou tubičku prohlížela ze všech stran a marně hledala, na co to vlastně je. Nebo co to vlastně je. Pochopila jsem z kartáčku a jediného srozumitelného popisku, že to bude kofeinové sérum na řasy (asi), ale žádné potvrzení v češtině nevidím. Ani složení, když se to tak vezme. Pravděpodobně k tomu bylo ještě něco, čeho se mi nedostalo, možná krabička, možná pidi brožurka.


Sérum jsem tedy začala používat pravidelně na noc. Má docela hezkou vůni, takovou Alverdí klasiku, a když se ho nenanese moc, je příjemné. Když se ho naopak nanese až až, tak pálí do očí, až z něj slzí (chuděrky ta naše očka citlivá). Barvu má bílou, která se na řasách rozplývá a nebarví, kartáček je takový malý a šikovný a dobře se s ním pracuje.


Sérum jsem začala používat už někdy v roce 2017 (vyhrabala jsem zas nějaké staré fotky z nezrecenzovaného archivu) a pořád ho doma mám - půl roku připravené na stole, že to teda konečně sepíšu. Na začátku jsem si samozřejmě cvakla řasy, abych mohla postup obdivně pochvalovat, jenomže... Ani po měsíci nebyly řasy hustější, delší, krásnější. Vydržela jsem to pravidelně čtvrt roku a až pak se smutným konstatování usoudila, že jsem zas naletěla něčemu, co nic nedělá. Protože mi bylo produktu ale líto, začala jsem ho používat na obočí - ze dne na den jsem se rozhodla, že si ho přestanu po asi deseti letech vytrhávat a to dorůstání je docela legrační. No, ani tam jsem bohužel nezaznamenala žádnou převratnou změnu nebo urychlení růstu.


Vůbec netuším, co tím chtěli inženýři z Alverde říct a zajímalo by mě, jestli někdo tento historický artefakt taky používal a fungoval mu (protože to klidně může být jen mýma řasama). Produkt prostě nefungoval a naučil mě slepě nedůvěřovat všemu co v alverdím stojanu vidím.

P.S.: Řasy mi nejvíc zesílily a zkrásněly ve chvíli, kdy jsem začala pracovat z domova a přestala se denně malovat do práce...



22. února 2020

Ecokorek: Kabelky z veganské kůže, které čistí vzduch


Korek pro mě odmalička byly tři věci - nástěnka, podtácky a podomácku vyrobená vestavěná skříň, kterou postavil taťka v bytě, kde jsem se narodila. Brala jsem ho jako technický materiál, který slouží třeba k obložení stěn. Dlouho byl pro mě korek takový tajemný materiál, o kterém nevím, odkud se bere. Pokud máte ke korku stejné pocity, tak čtěte dál, prozradíme si o něm veškeré tajemství a ukážeme si, co krásného z něj může vzniknout (spoiler: je to kabelka). 


Korkové kabelky, batohy a další doplňky jsem během posledního roku viděla už několikrát a vždycky jsem z nich byla paf. Jsou totiž jemné, čisté, minimalistické a nevšední v tom nejlepším slova smyslu. Když mě ke spolupráci oslovila značka Ecokorek, měla jsem velikánskou radost, že se mi korkové produkty konečně dostanou pod ruku. Vybrala jsem si kabelku ALVITO v bílém provedení (tzn. s bílým potiskem), která mi přišla jemná, decentní a něžná. Bílý potisk zase až tak často v tomto provedení nevídám a hrozně se mi líbí.


Věděli jste, že jedním z celosvětových "výrobců" korku je Portugalsko? Právě tam mají korkové duby ty nejlepší podmínky pro život. Jeho zpracování není žádnou novinkou, našla jsem jednu z tradičních firem, která se vývozem korku zabývá, a ta byla založena už koncem 19. století (v roce 1870). Korek je vlastně kůra, respektive její vnější část, která je nepropustná a chrání strom před vlivem počasí. Její zpracování a dostávání ze stromu sice vypadá trochu děsivě (kuk na video), ale pro strom není nijak ničivé, vnitřek "život" stromu se nezničí a obnova kůry trvá asi 8 - 10 let. Strom se proto "nehobluje" každoroční sezónu, ale jednou za určitý počet let, které potřebuje k regeneraci. Mezitím, co kůra dorůstá, se korkové duby starají o takové ty běžné věci, jako výroba kyslíku, nebo pohlcování kysličníku (neboli oxidu) uhličitého, který pohlcují mnohonásobně více než jiné stromy. Ten používají při procesu zacelování po oddělání korkové vrstvy. Tím, že se kůra oloupe, nastartuje strom regenerační mechanismy a čistí vzduch od oxidu uhličitého, který vzniká spalováním (třeba v motorech). Takový korkový háj dokáže pohltit obrovské množství těchto chemikálií, je domovem pro spoustu druhů zvířátek a kořenový systém zabraňuje vysychání půdy a vzniku pouští, tím zabraňují i vzniku a rozšíření požárů. Klobouk dolů a hned má pro mě korková kabelka úplně jiný význam.


Jako materiál je korek taky hodně vděčný, vyrábí se z nej třeba i podlahy a samozřejmě zátky, na které jsem jako nepička úplně zapomněla. Korkovině se přezdívá taky veganská kůže, výrobky, které nabízí Ecokorek jsou vegan friendly a PETA approved. Materiál je nepromokavý (korek v sobě udržuje hodně kyslíku, takže je "nadýchaný" a zároveň vodě nepropustný a lehký), lze ho očistit mokrou žínkou, dobře usychá. Doufám, že máte při čtení taky spadlé brady jako já při psaní. Korek je prostě materiál budoucnosti!


Teď se přesuneme k české značce Ecokorek a jejím produktům. Pro mě i pro vás je to úplná novinka, tak si řekneme pár slov i o tom, co to je a kdo za tím stojí. Značka je to úplně mlaďoučká, nápad se začal zakladateli rodit v hlavě v prosinci roku 2018, eshop vznikl v květnu 2019. Stojí za ním Valentýn a Markéta. Myšlenka korkových produktů přišla s láskou ke krásnému materiálu, originalitě (každý výrobek je v detailech jiný, protože se i kůra liší) a ohledem k životnímu prostředí


A teď konečně ke kabelce Alvito. ♥ Eshop jsem prolezla skrz naskrz a hledala spíš něco menšího a praktičtějšího. Velké kabelky jsem teď odložila a nosím hlavně batůžky, které doplňuju malou kabelečkou. Do té se mi musí vejít peněženka, taštička na doklady, mobil, klíče, kapesník a balzám na rty. Když si vybírám kabelky a batohy přes internet, vždycky hledám fotku s lidmi, abych viděla, jak je ve skutečnosti velká.


Kabelka je na první pohled malá, proto mě překvapilo, jak je prostorná! Peněženka se mi do ní vejde na výšku (mám středně velkou, do většiny malých se nevleze) a ještě je v hlavní kapse místo i na doklady nebo mobil. Menší kapsa je taky veliká a vejde se do ní zbytek toho, co s sebou potřebuji.

Kabelka má jednoduchý popruh (nebo jak se to jmenuje), který je v očkách uchycený na uzlík. To se mi moc líbí, protože v případě potřeby lze uzel rozvázat a z kabelky se rázem stane psaníčko.


Materiál je hlaďoučký, sametový, moc příjemný na dotek. Uvnitř jsou kapsy podšité krémovou látkou. Zadní strana kabelky je čistě korková, přední s bílým potiskem a stříbrnými ozdobnými ťupkami. Všechno je to ruční krásná a precizní práce. 

Co bych možná trošku pozměnila je velikost zipů, respektive těch visících částí, ty jsou na můj vkus moc velké a takové nemotorné. Zip jako takový je bytelný, to je super, protože u mini kabelky jsou často prťavé zipíky, které se hned rozbijí. Jen ta visící část je možná moc robustní. Na fotkách to asi moc nevyzní, ale při rozepínání mi úplně nesedí, stačilo by mi něco jednoduššího. Ale to jen tak na okraj, ať se celou recenzi jen nerozplývám blahem. 


A to úplně nejlepší nakonec! Pokud jste si během čtení korkové doplňky zamilovali, tak s kódem Verurei15 získáte na eshopu Ecokorek slevu 15% ☺️

Snad jsem vás inspirovala a trochu ochytřila o korku a jeho původu. Pokud si uděláte radost nějakým korkovým doplňkem, určitě mi napište, co jste si vybrali a jak jste s tím spokojení.

Moc děkuji Valentýnovi za krásný produkt a milou spolupráci!  

Jak se vám korkové kabelky líbí?




Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...