Hitovka mezi přírodními deodoranty Ben & Anna s vůní grepu

Už nějakou dobu jsem ho pozorovala, už několikrát jsem ho v drogérkách držela v ruce a minimálně dvakrát ho měla v nákupním košíčku a zase vrátila do regálu, protože mě zastavilo moudré pomyšlení na dalších 9 otevřených deodorantů, které doma mám (fakt, šla jsem to spočítat), ze kterých fungují jen 4. O deodorantech Ben & Anna jsem slyšela snad ze všech stran a viděla je všude. To, co jsem slyšela, se mi moc líbilo - že jsou přírodní a fakt fungují. Najít totiž fungující přírodní deodorant není zas až tak jednoduché. Když se mi jednoho kouzelného dne ozvali z obchůdku NuSpring, jestli nechci něco vyzkoušet, vrhla jsem se hned po grepové variantě tohoto tuhého deodorantu.

Víte, čeho jsem se na střední nejvíc bála? Že se NEDEJBOŽE zapotím (ach ta nepřirozená hrůza), udělají se mi kruhy v podpaždí a někdo to UVIDÍ. Měla jsem z toho takovou hrůzu, že jsem zkoušela všemožné drijáky typu Driclor (výsledkem spálené podpaží a ucpané potní žlázy) a takovou tu Rexonu přes noc (fungovalo, ale časté náběhy na ucpané potní žlázy). Když jsem přešla na přírodní kosmetiku, deoše byly to poslední, k čemu jsem se dokopala. Byla to totiž celkem dlouhá cesta přijetí potu jako normálního projevu čištění těla a opuštění strachu z trapné situace, která se prostě někdy stane a co jako. Zpětně jsem si uvědomila spoustu věcí. Myslela jsem si, že se přehnaně potím a měla bych to nějak "léčit". Uvědomila jsem si, že jsem byla ve stresovém vypětí a tělo se bránilo potem (třeba při každé hodině matiky, fyziky a chemie), že jsem nosila nevhodné umělé oblečení a ještě v mnoha vrstvách. Když jsem si tohle všechno uvědomila a podívala se na sebe realistickýma očima beze strachu, zjistila jsem, že jsem úplně normální a klíčem k "nepocení" bylo hlavně přijmout sama sebe takovou, jaká jsem.

Už za chvilku se dostaneme ke grepovém deodorantu, nebojte, ale mám potřebu ještě říct, že očekávání nevypotit ani kapku u přírodních deodorantů nehledejte. Pomohou vám ke zmírnění pocení, k provonění podpaží, ale oproti antiperspirantům nezabraňují pocení. Ten náš pot je totiž jako taková přehrada - když se někde ucpe, bude chtít ven jinudy. Mnohem lepší, než si ničit zdraví hliníkama nacpanýma antiperspirantama, je zvýšit hygienu (a to podpaží pravidelně umejt), nebo si s sebou při náročnějších dnech přibalit tričko navíc. A teď už konečně hurá na ten opěvovaný deodorant!

Tuhý deodorant Ben & Anna pink grapefruit je velice zajímavá věc. Na první pohled vás zaujme papírový obal, který je jak bonus, tak jediné mínus, které jsem u deodorantu našla. Plus je ekologické a recyklovatelné balení bez plastů, snadná manipulace vystrčením zespodu a příjemný kulatý tvar. Mínusem je ale "nepevnost" papíru, okraj spodní části s deodorantem se mi při pravidelném používání už docela ožužlal a víčko nezapadá tak dobře, už naučenými pohyby ho musím "vkroutit" a trochu se děsím toho, jak bude vypadat třeba za půl roku. 

Vůně je moc hezká, sladká grepovo-pomerančová. Představuju si, že tak voní grepové plantáže, když do nich praží slunce. Je to opravdu krásná a uklidňující vůně, trochu připomíná oranžové bonpary. V obsahu najdeme jedlou sodu a bambucké máslo, naopak nenajdeme hliník, PEG, parabeny nebo ftaláty. 

Nanášení může být pro začátečníky krapet oříšek. Když jsem se poprvé s tímto typem tuhých deodorantů setkala, trochu jsem s nimi bojovala. Doporučuje se je přiložit na kůži, po chvíli se začnou rozpouštět a "snadno aplikovat". No, já mám asi kůži studenou, protože ať držím třeba pět minut, nic se rozpouštět nezačne a při zatlačení se deouš akorát drolí. TAKŽE jsem začala používat vychytávku s vodou - namočím prst a lehce přetřu deodorant, rozpracuju ho a až potom nanáším do podpaží už zahřátý. Je to trochu náročnější a vyžaduje to přítomnost vody a ideálně koupelny na umytí rukou, ale stojí to za to, protože účinky má deodorant vážně na jedničku.

Grepový deodorant Ben & Anna opravdu funguje! Respektive funguje tak, jak to od něj očekávám - při pobíhání venku nechci řešit, že mě "zradí". Poznala jsem to po několika týdnech používání tak, že jsem po pobíhacím dni přišla domů a o deodorantu vlastně ani nevěděla, že ho mám. Prostě dělal, co měl, nic po mně nechtěl a v tichu odvedl skvělou práci. Vůně nijak nedráždí a nepřebíjí se s jinými voňavkami (někdy při zapocení zůstává na tričku, což je docela příjemné), deouš nebarví, neflekatí a nedělá žádné bílé skvrny ani na tmavém oblečení (pokud si ho při aplikaci nezamažete sami) a pomáhá chránit před vlhkostí a zápachem (samozřejmě úměrně k aktivitám, které vykonáváte). Osobně jsem s ním moc spokojená a až ho jednou spotřebuju (s tempem skoro denního používání mi ubyla poloviční část, než je vystrčená na horní fotce), určitě si pořídím nějaký další z jejich voňavých variant. Chvály a opěvování na něj tedy byly naprosto adekvátní a moc ráda ho doporučuju i vám.

Obchůdku NuSpring moc děkuji za boží deodorant ke zkoušení! Ben & Anna Tuhý deodorant Pink Grapefruit můžete omrknout tady.

Jaký je váš současný nejoblíbenější deouš? Jaký byl pro vás naopak naprostý propadák?