Google+

čtvrtek 14. února 2019

Líbačka se sluncem + recept na dýňovou polévku


Znáte tu písničku od Jarka Nohavici Ahoj, slunko? Tak tu si vždycky zpívám, když beru do ruky koření Sluneční polibek od Sonnentoru. Je to jedno z mých nejoblíbenějších zahřívacích koření. Je totiž hezky žluťoučké a obsahuje předobrou kořenící směs, která mě během zimy prohřívá a přivádí na myšlenky orientálních vůní a chutí.

Kdybych mě někdo nutil si vybrat jen 5 koření, které budu navždycky používat, tak kromě soli a pepře by tam bylo kari a kurkuma. A provensálské bylinky. Tuhle směs můžu přidávat snad do každého jídla a vždycky mi hrozně chutná. Dochucuju tím třeba tofu (na kostičky osmahnout s cibulkou na pánvičce, přidat rajčata, koření a semínka) nebo cizrnu (stejný postup) - jednoduché jídlo, po kterém se můžu užrat. Sonnentor mi pomáhá kořenícími směsi, díky kterým poznávám spoustu nových dobrot a kombinací, které by mě třeba vůbec nenapadly použít. Navíc, jsem čím dál tím línější si všechna koření kupovat zvlášť a dobře připravená směs za mě udělá spoustu práce. A tou prací myslím otevírání deseti různých skleniček a krabiček s různými lístečky a kořeníčkami. Poslední dobou mám radši rychlost a efektivitu, takže si sesypávám i semínkovou směs, abych mohla do ranní kašičky nasypat rovnou všechno najednou.


Co Sluneční polibek obsahuje? Dobroty! Kurkumu, papriku, rozmarýn, fenykl, ale i bylinky jako je šalvěj, zástupce kytičkové říše v podobě měsíčku, slunečnice a chrpy a pro dokonalou chuť taky třeba pomerančovou kůru. No fakt! Koření voní kurkumově s bylinkovým nádechem. Tvoří takovou hezky pospolitou a jemnou chuť. Sůl sice obsahuje, ale ne v nějakém divokém množství, takže se nemusíte bát, že přesolíte nebo překořeníte. 

Složení: Římský kmín, neboli sladké curry, kurkuma, koriandr, žlutá hořčice, pískavice řecké seno, šalvěj, fenykl, paprika sladká, mořská sůl, tymián, rozmarýn, bobkový list, zázvor mletý, kardamon, muškátový oříšek, slunečnice květ, měsíček květ, pomerančová kůra, chrpa květ, chilli.


Všechny použité ingredience jsou pěstované s láskou, sluníčkem a péčí na principu biodynamického zemědělství. To funguje tak, že vedle sebe rostou ty kytičky, které se mají rády a pomáhají si spolu ke kráse, lásce a chutnosti. Od té doby, co se Sonnentory spolupracuji a poznávám je víc a víc, už tvoří jejich koření a čajíčky většinu v mé spíži. Hrozně ráda chodím do jejich obchůdku v Praze v Jindřišské, kde vždycky očumuju regály a vždycky si odnesu nějaký ten čaj nebo koření. Vím totiž, že je to všechno dobré, čerstvé a bez chemie. Víte, jak vycházejí takové ty testování třeba sáčkových čajů a polovina z nich vyjde hrozně, protože obsahují plísně a kdesi cosi? Tak tohle u Sonnentoru nehrozí. Navíc myslí i na obaly, které jsou dobře recyklovatelné. 


Abych vás navnadila na nějaké to dobré a zdravé papání, mám pro vás dneska recept na dýňovou polévku s rajčaty a cizrnou. Je to vlastně klasická dýňovka, jen jsem ji přikrášlila rajčátky a cizrnou, protože jsem je zrovna měla doma a už jsem nevěděla, co s tím :D A tak vznikla velká mňamka, na které jsem si pochutnala moc.


Podzimní polévka

Potřebujeme:

  • Půlku dýně (nebo celou, já půlku upekla a z půlky udělala polévku)
  • Cizrnu
  • Rajčata
  • Cibuli, česnek
  • Sůl, pepř, koření
  • Alpro smetana

Příprava:

  • Přes noc naložíme cizrnu, druhý den ji uvaříme do měkoučka. Tohle je zabere nejvíc času, protože cizrnu je dobré namočit alespoň na 10 hodin a potom se cca 30 minut vaří. 
  • Nakrájíme si cibulku, osmahneme na oleji a přidáme k ní na kostičky nakrájenou dýni. Jakmile se všechno v kuchyni rozvoní, zalijeme vodou a vaříme, dokud dýně nezměkne. 
  • K měkké dýni přidáme nakrájená rajčata a cizrnu, chviličku povaříme, aby rajčátka taky hezky změkla. Osolíme, opepříme a okořeníme podle chuti. Já použila koření Sluneční polibek a na ozdobení trochu sušené bazalky. 
  • Jakmile je všechno hezky měkoulinké, stáhneme z plotny a necháme chvíli odpočinout. Pak na to vezmeme tyčový mixér a rozmixujeme do hladka (nebo polohladka, máte-li rádi větší kousky). 
  • Do rozmixované polévky můžeme přilít smetanu (já používám rýžovou Alpro). Ozdobíme bylinkami a pošušňáváme si se spokojeným bříškem.


Doufám, že jsem vás inspirovala k nějakému zdravému a chutnému receptu! Napište mi do komentářů, jaké je vaše oblíbené koření a jaké dobroty si rádi vaříte. Ať si taky můžu zaslintat.

Moc děkuji rodině Sonnentor za dobrotu na testování. Kořenící směs Sluneční polibek seženete tady.

Jaké je vaše oblíbené zahřívací koření?



pondělí 11. února 2019

Jako hladit se koťátkem: Odličování pratelnými tampóny


Když jsem objevila přírodní kosmetiku, jako by se mi zastavil vesmír. Pár let jsem si libovala v šamponech, krémech, deoších... až do loňska, kdy jsem se zase rozhlédla kolem sebe a všimla si, kolik zbytečného odpadu kolem sebe hromadím. A to si myslím, že jsem dost úsporná a sama vyhodím jeden takový ten malý sáček na potraviny týdně. Zbytek vytřídím. Ale u třídění jsem zůstat nechtěla. Chtěla jsem předejít tomu samotnému vyhazování. Chtěla jsem se zase trochu vzdělat a posunout se v nekonečném vesmíru možností dál. Existuje spousta dalších maličkostí, které dohromady dělají zázraky. Kromě přírodní kosmetiky a třídění jsem do svého života zařadila naprosto přirozeně plátěné tašky na nákupy, loni taky sáčky Frusack na ovoce a zeleninu. Během podzimu jsem se víc seznámila s udržitelnou módou a zjistila, že tenhle udržitelný život žiju naprosto přirozeně, protože zašívám, nenakupuju, nevyhazuju. Dokud se mi tričko nerozpadne, využiju ho. Když se rozpadne, je z něj hadr, nebo ho věnuju na pejsky. Poučila jsem se o nebezpečí mikroplastů a vlákýnek, které se uvolňují při praní a plujou rovnou do oceánu. Z toho mi běhá mráz po zádech, protože s tím skoro nic nedokážu udělat. Kromě toho, že postupně vyměním šatník za přírodní materiály. Ale to všechno mi ještě nepřišlo dost, chtěla jsem žít udržitelný život ještě víc.


Díky spolupráci s Míšou a jejím obchůdkem Krásná každý den jsem objevila ekologické produkty do domácnosti. Peru přírodním pracím práškem a na utírání mám pratelné bambusové utěrky. Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že i čistící přípravky do domácnosti můžou být šetrné. Všechny tyhle krůčky se sice zdají být malinké, ale mně otevírají úplně nové obzory.

Kdo sem ke mně chodíte pravidelně, tak víte, že miluju květinové vody a jsou pro mě objevem života. Dalším takovým objevem jsou pro mě pratelné odličovací tamponky. O nich si dneska společně popovídáme. 


Když se chystám prozkoumat něco nového, ať už je to kosmetika nebo jiný druh kakaa, přistupuji k tomu s velikým skepticismem. Radši se nechávám příjemně překvapit než hluboce zklamat. Stejně tak jsem pohlížela i na odličovací tampony Vilibaldo. Co to je zač? Bude to fungovat? Vypere se z toho mejkapová špína? Už jsem tuhle šmakocinku viděla na sociálních sítích a cítila jsem se připravená udělat udělat ve vztahu k ekologii další krok.


Pratelné odličovací tampony Vilibaldo mi přišly v síťkovaném pytlíčku. Už když jsem je vzala do ruky jsem věděla, že to bude přelomová událost mého života. Jsou tak heboučké! Jako když hladíte malé koťátko. Tamponky ale nechlupatí (na rozdíl od kočiček a koťáteček), jsou ekologické, vyrobené z přírodních materiálů - povrch tvoří 100% biobavlna, pod kterou je druhá vrstva z 25% biobavlny a 75% bambusu. Díky bavlně v bio kvalitě se při praní nezatěžuje příroda a navíc působí i antibakteriálně a antialergicky. 


Když jsem se s nimi dostatečně poňuchňala, přišel čas je vyzkoušet. V sáčku jsem našla 10 tamponků a říkala jsem si, jestli mi to bude stačit. Klasickými odličovacími tampony jsem se do té doby odličovala téměř každý den a většinou mi na celý obličej stačil jeden, maximálně dva. I tak to ale byla docela spotřeba. 

Na první odličování se znovupoužitelnými tampony nezapomenu. Nanesla jsem svou klasickou odličovací vodičku, přiložila na oko, odlíčila a byla v šoku. Nejen, že to funguje, ale je to ohromně příjemné! Jako hladit se po tváři koťátkem. Na celý obličej jsem potřebovala jen malou část tamponu, druhá strana zůstala naprosto čistá. To se mi na tamponech taky moc líbí - špína se mi nepropíjí na druhou stranu. 


Použití je hrozně jednoduché, protože pouze kopíruje mou zaběhlou rutinu, v tomhle se nic nezměnilo. Jen mám díky tamponkům mnohem víc prostoru a krásně se mi odličuje celý obličej. Co oceňuji hrozněmoc je to nechlupacení - vyhazovací tampony mi na obličeji často chlupatily, drolily se, různě se trhaly... Vilibaldík ale ne, ten odličuje hezky, jemně a bez mikrovláken. 

V pytlíčku s tampony jsem našla i návod na jejich údržbu. Přiznám se, že tampony neumývám po každém odlíčení. Jsem líná. I když je mi jasné, že to je dobrá věc je vždycky po odličování propláchnout, smýt čerstvou barvu a vymýt bakterie, které se tam mohou začít tvořit. Když tak o tom teď tady píšu, asi je začnu prát trochu víc, protože bych byla nerada, aby se mi na citlivý ksichtík vrátila peorálka jen proto, že jsem byla líná si v ruce tamponky přemáchnout. Zatím mi ale moje metoda "odličuju, dokud nezůstane místo čisté" vyhovuje. Že by ta bio bavlna opravdu působila proti bakteriím a alergiím?


Předtím, než jsem je poprvé hodila do pračky, jsem měla trochu stažené půlky. Co když se úplně zničí? Co když se rozbijí a zacuckují ostatní prádlo? Napoprvé jsem jich pár mrskla volně mezi prádlo a prala na 60 °C. Vytáhla jsem je krásné čisté a skoro jak nové. První praní si taky budu pamatovat navždycky, protože mám pocit, že se mi vypraly úplně nejlíp. Od té doby jsem zkoušela několik jiných variant. Vždycky ale peru jen s pracím gelem a nikdy nedávám aviváž (místo ní dávám do praní často jen ocet, vůbec s ní tak nějak šetřím). Zkoušela jsem prát na 40°C i na 60°C a žádný extra velký rozdíl jsem v čistotě vyprání neviděla. Ten jsem spíš pozorovala u toho, jestli dám tampony volně nebo v síťce, ve které se můžou prát. Nepoužívám ani moc pracího gelu. Řekla bych, že hodně záleží i na kosmetice, kterou používáme. Nepoužívám voděodolné řasenky a makeupem taky šetřím. Zato ale miluju matné tekuté rtěnky, které odličuju olejem. A i přes to se mi tamponky vyperou krásně do bíla.

Po prvním úspěchu s praním "na volno" jsem to tak udělala i po druhé, ale jeden tamponek se mi zachytil na skleněném víku pračky zevnitř a celou dobu praní tam smutně seděl a koukal na točící se prádlo. Když dám tampony v síťce, tak se tohodle nemusím bát, ale některé se nevyperou úplně do čista. Na úplně poslední fotce jsou vedle sebe dva tamponky, ale není to čistý a špinavý, jsou to dva čerstvě vyprané, přičemž ten ušmudlaný je ten zachycený chudáček z víka. Druhý se vypral úplně do čisťoučka. 

Myslím, že když tamponky po každém odlíčení ošplouchnete v umyvadle s mýdlem a jednou za čas hodíte do pračky v síťce, vyperou se vám do běloučka. 


Víte, jak jsem se bála, že mi deset tamponků nebude stačit? No, tak to jsem se bála úplně zbytečně. Používám jen polovinu a pět čerstvých netknutých ještě odpočívá ve spíži se zásobami kosmetiky. Tím, že jsou tamponky velké a mají dvě strany vynahradí tak 6 vatových tamponků. A klidně i víc, když to s líčením nepřeháním. Takže 5 tamponků z biobavlny nahradí celý balík odličovacích tamponů z drogérky. Masakr, co?

Kromě odličování jsem našla čistým pratelným tampónkům ještě jednu funkci. Používám je jako podtácky pro menstruační kalíšek, když ho vypucuju a potřebuju nechat oschnout na vzduchu a nechci položit na umyvadlo. 

Jednu věc ale tyhle tamponky zatím nenahradily. Nepoužívám je na odlakování nehtů. Na to pořád používám ty vyhazovací. Mám silné tušení, že lak by se z nich už nikdy nevypral. Přemýšlím ale o tom, že nehty bych si mohla odličovat starou látkou - starými tričky, který stejně přijdou do hadrů a následně do koše. Nebo starými ponožkami, které mají tolik děr, že by po zašití připomínali spíš jehelníček než ochranu nohy před zimou. 


Pratelné odličovací tamponky Vilibaldo jsou jedna z nejlepších věcí, kterou jsem v poslední době objevila. Bez přehánění. Miluju je a myšlenka, že bych se měla odličovat vatovým tamponem mi přijde hrozně nechutná. Fakt! Zamilovala jsem se do nich tolik, že jsem je k Vánocům koupila i mamince a postupně s nimi obdaruji i další kamarádky, protože to je taková lahůdka a navíc ekologická a smysluplná. Doporučuji je celým svým srdíčkem. Kdo jednou okusí, ten už nebude chtít jinak.

Moc moc děkuju zlaté Míše, která nám s obchůdkem Krásná každý den otevírá obzory a učí nás, že existují i jiné a šetrnější produkty pro naše tělíčko i domácnost. Pratelné odličovací tampony seženete tady.

Co vy a eko myšlenky? Jaké jsou vaše udržitelné vychytávky?


středa 30. ledna 2019

Provoněná domácnost se Saloos


Přemýšlím, kdy jsem se začala zamilovávat do vonění domácnosti. Už od malička jsem ráda pálila všemožná vonítka - svíčky, vonné tyčinky, lampičky na esenciální olejíčky a o Vánocích jsem se vždycky těšila na františky. Ale to, že existují osvěžovače sprejové jsem zjistila během posledních měsíců. Samozřejmě jsem věděla, že existují, ale nelákaly mě. Až když jsem metodou pokus omyl zjistila, že s deoušky od Weledy se dá nejen deodorantovat, ale i sprejovat, otevřely se mi úplně nové obzory. Speciálně růžový deodorant jsem do domácnosti vítala s jasným úkolem - osvěžení a provonění vzduchu.

Dneska si popovídáme o doopravdických aroma sprejích, které jsou k provonění domácnosti přímo určené. Od Saloos jsem dostala na hraní dva - osvěžující Litsea Cubeba a kořeněný Vánoční sen.


Vánoční sen. Ach! Ten název mě okamžitě bere z reality a vrací do očí zářící hvězdičky. Vidím blikající stromeček v tmavém pokoji, hromadu dárečků a zlatou záři, která se vine všude kolem. Je to Ježíšek? Nebo zlaté prasátko? Je to všechno, jsou to Vánoce! I když jsou Vánoce poslední dobou pro všechny spíš obdobím neklidu, tak je miluju a zase se příští rok těším, protože ať už je to jakékoli, tahle tradice má pro mě kolem sebe tu nejmocnější auru. Sen. Vánoční sen


Osvěžovač vzduchu s pohádkovým nádechem Vánoční sen je přírodní osvěžovač vzduchu. Na tom je fajn především to, že nebudete nechtěně čuchat něco, co nechcete. Místo toho čekejte skořici, santalové dřevo, hřebíček s lehkým citrusovým závanem. Esenciální oleje od Saloos máme doma snad odjakživa a pamatuju si, že byly dlouho jediné a správné, které jsme do vonných lampiček používali. Maminka mě naučila tohle kouzlo a já pak ovoňovávala a očmuchávala všechny lahvičky a vybírala, na co mám zrovna náladu. Skořici jsme měli doma vždycky, taky třeba borovici nebo právě to santalové dřevo. Saloosovské éterické oleje jsou v aromaspreji cítit. Jsou to přesně ty krásné vůně, na které si můj nos pamatuje z dětství.


K provonění místnosti stačí jedno dvě pumpnutí. Kolem vás se rozline jemná a příjemná kořeněná vůně a před očima vám naskočí obrázek mističky se skořicí, badyánem, pomerančovou kůrou a dalšími lahodnostmi. Místnost samozřejmě nevydrží provoněná celý den a záleží, jak je velká, jak často větráte nebo za jak dlouho si váš nosík zvykne. Pro mě je to takové navození nálady. Jako když ucítím vůni čerstvé kávy a najednou se mi zbystří smysly. Vánoční sen je pro mě večerní vonění, díky kterému se cítím v teple, zahřátá a zachumlaná. Jen kdybych k tomu měla výhled na zasněžené stromy a ne na uhánějící tramvaje. To by byla atmosféra dokonalá :D


Jedním z úkolů, který aroma airspray Vánoční sen má, je pohlcování vůní. Čestné místo má proto v koupelně a jiných místnůstkách :) Zároveň mi ale pomáhá i v kuchyni, když něco připálím (a že se to občas stává). Pak větrám a voním, abych připálenost vyhnala z bytu co nejrychleji.


Druhý voňavý kamarád má jméno jako nějaká africký šaman - Litsea Cubeba. Není to ale žádná cizokrajná specialita, Litsea Cubeba je totiž latinský název pro vavřín kubébový. Jak byste si tipli, že voní? Už zelenožlutá etiketa možná napoví, že to bude osvěžující vůně. Plná, sladká, citrusová. Jako zelené Calippo! Doteď o sobě tvrdím, že mám radši kořeněné vůně a citrusy v kosmetice moc nevyhledávám. Pravda je ale taková, že zrovna Litsea Cubeba patří odteď k mým nejoblíbenějším vůním. To je totiž úplný nářez!


Pokud se chcete probudit, nastartovat, nažhavit mozkové závity, zbystřit pozornost a přivolat slunečné dny, cákněte si jednu pumpičku Litsea Cubeba nad sebe (rozkaz, provedu!). Najednou jste uprostřed voňavého obláčku sladkých citrusů a máte chuť dokonce běžet i luxovat! Umím si představit, že mám tento sprej po ruce i v autě a když na mě padá únava, osvěžím s ním autový prostor. Saloos o tomto přírodním osvěžovači vzduchu říkají jedno krásné slovíčko - povzbuzení. Mají naprostou pravdu. Povzbuzení, nakopávačka, startovačka. Miluju!


Aby byla aplikace a rozprašování co nejpříjemnější, oba flakonky mají na konci šroubovací rozprašovač. To na Saloos miluju - stejnou lahvičku mají i jejich květinové vodičky a po dopotřebování si ji nechávám, naplním holou čistou vodou a osvěžuju kytičky, nebo před aplikací olejů na vlasy tak namokřím hlavu. Stejně to můžete po dobrém vymytí udělat i s lahvičkami od aromasprejů, nebo vymyslet nějaký jiný ženiální nápad. 


Lahvičky jsou z mléčného skla a na vrchu rozprašovače je ještě plastové víčko. Ze začátku, když jsem se před těmi mnoha lety začala seznamovat s přírodní kosmetikou, mě sklo v koupelně trochu děsilo. Na holý pupík ale přísahám, že se mi zatím nic nerozbilo. Párkrát už mi samozřejmě něco upadlo, ale Saloosácké lahvičky jsou pekelně bytelné (a taky jsem měla štěstí). Házení o zem bych ale samozřejmě nikomu nedoporučila. 


Aromaspreje a osvěžovače vzduchu jsou mým novým miláčkem a vždycky chci mít nějaký po ruce. A zásadně jen přírodní kosmetiku, abych si domácnost nesprejovala něčím nedobrým. Zálusk mám na Saloosácký Energie nebo Levandule, mmm to musí vonět jako léto v plném proudu! 

S Vánočním snem i citrusovou Litsea Cubeba jsem moc spokojená, lepší vonění si ani neumím představit. Pokud si o nich chcete přečíst něco víc, koukněte na stránky Saloos, nebo přímo na detail osvěžovačů Vánoční sen a Litsea Cubeba.

Moc děkuji milému týmu Saloos za provoněnou domácnost ♥


Voníte si svou domácnost? Čím a jak?



sobota 26. ledna 2019

Zimní lakování: šedý lak + matující top coat


Znáte takové to, jak si asi šest hodin lakujete nehty, dáváte si pozor, na nic nesaháte, skoro se ani nejdete vyčůrat, aby se vám lak někde neodřel a neotřel, každou vrstvu necháváte hezky zaschnout. Pak přijde na řadu poslední top coat a vy si nějakým záhadným způsobem sedřete jeden nehet? V tu chvíli mám vždycky chuť si useknout obě ruce a vyhodit je i se všemi laky z okna. Přesně tohle se mi teď nedávno stalo když jsem nanášela matný top coat od L'Oréal Paris. Díky tomu mi ale došlo, že jsem už setsakramentsky dlouho nepřidala žádný článek s dekorativní kosmetikou. Ono je to taky totiž tím, že už na ní tak moc neulítám a spíš se věnuju péči. Ale zásobičky mám slušné, o tom žádná. A co teprve zásoby fotek! Třeba tyhle fotky jsou z roku 2015 a vždycky s novým rokem je přendávám do nové složky "to letos fakt napíšu". No, tak abychom s tím tedy doopravdy začali, ne? :)


Během zimy mám ráda tmavé a studené odstíny, nebojím se ani téměř černých nebo hodně tmavých nehtů. Sice bych mohla barvičkami přivolávat jaro a sluníčko, ale raději jdu s tmou a studeným počasím a jednou za rok si tohle období šedých nehtů užívám. K tomu jsem si zamilovala matný top coat, který podle mě z každého "pouťového" laku udělá eleganci nejvyššího kalibru. Teda samozřejmě pokud k němu nosíte i hezky pěstěné a nejlépe delší nehty. Ty moje krátké kuličky moc elegance nenadělají. I tak si ale nehty lakuju ráda. 


Do dnešní recenze jsem vybrala dva laky. První je Rimmel London 60 Seconds v odstínu nějaká tmavě šedá. Během těch čtyř let, co mi fotky hybernovaly v počítači, jsem lak vylakovala a vesele vyhodila. Zároveň si myslím, že v drogérkách už tuto variantu neseženete. Že to už má nové balení, nové schopnosti, nové všechno. Lak jsem měla dost ráda hlavně kvůli širokému štětečku, které se v tom roce 2015 začal pomalu objevovat a úplně měnit lakovací hru. Na mé nehty jsou tyhle široké štětečky naprosto ideální. 


Lak o sobě tvrdí, že je "one coat" a uschne do 60 vteřin. Vždycky dávám dvě vrstvy, protože tu první často nanesu nerovnoměrně. U tohoto laku byla velmi slušná pigmentace, ale stejně jsem nanášela dvě vrstvy. Všechny čerstvé laky usychají rychle a ani tady to nebyla výjimka. Samotný se mi ale moc nelíbil, přišel mi takový moc tmavý a nezábavný. Proto jsem se vydala na lov matného top coatu, kterým bych ho proměnila na matný samet. 


Pamatuju si, jak jsem běhala po déemkách a hledala něco, o čem jsem netušila, jak to vypadá. Ptala jsem se prodavaček a nějakým kouzlem jsem se dostala k tomuto laku. Myslím, že byl v té době na výběr od dvou značek, ale na tento od L'Oréal Paris jsem našla na internetu lepší recenze. Taky to bylo v době, kdy jsem ještě neměla Instagram a matné šedé nehty jsem našla asi na Pinterestu. To vám ale byly časy! A dokonce se ještě nevyráběly ani matné barevné laky! Dokonce ani nebylo ještě Trend it up, které dělá boží matné laky. Z té doby mám taky goth me up od Miss Sporty, který vůbec nepoužívám, protože vlastně nevím jak a k čemu :D 


Když tak přemýšlím, tak vlastně ani nevím, jestli je tenhle matující top coat v obchodech ještě k dostání. Rozhodně jsem ale viděla spoustu jiných variant, takže pokud Loreálí už nenajdete, určitě koukněte o stojan vedle. 


Líbí se mi na něm dvě věci - stačí jedna vrstva a lak je okamžitě matný. Rychle zasychá a slouží jako plnohodnotný top coat. A navíc je i po téměř čtyřech letech (!!!) pořád jako nový a zasychá přijatelnou rychlostí. Na horní fotce vidíte porovnání laku bez a s matným svrchním lakem.


Hmm... Tak přemýšlím, o čem ta dnešní recenze s archaickými fotografiemi vlastně je. Asi o dvou produktech, které už nemám a možná se už vůbec nevyrábějí? Nebo pochvala, že lak L'Oréal Paris Top Coat Matte skvěle funguje i po tolika letech? Sama nevím. Pokud jste zmatení, nejste sami, jsme všichni :D 


Používáte matné laky nebo matné top coaty? Které jsou vaše nej? 
Jakou barvu laků máte přes zimu nejradši?



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...