Google+

pátek 24. května 2019

Levandulové blaho - zklidňující mléko do koupele


Mám doma vanu! Přestěhovala jsem se do nového bytu a konečně mám doma vanuuuu!!! A taky, že si jí pořádně užívám. Konečně si můžu nahřát tělo, když je mi zima, zarelaxovat si a naprosto nejvíc si odpočinout. K tomu si postupně pořizuju všemožné přísady, soli, éterické olejíčky a jiné blaženosti, které mi tu koupel zpříjemňují. Mou momentální nejoblíbenější je Levandulová zklidňující koupel od Weledy.


Když už si napouštím vanu, tak je to většinou očistný rituál spojený s mytím vlasů, holením nohou, peelingem a všemi těmihle procedurami, kterými se ta moje vana napustí. Svým ekošíleně poblázněným mozkem musím pořád přemýšlet na ty vysychající toky, úbytky pitné vody... ale vana... vana! Taky musím říct, že v horké vaně nevydržím moc dlouho. Když se moc ohřeju, tak mi to začne být nepříjemné. A varhánky? No tak to už vůbec. Když už ale do té vody na delší dobu lezu, ráda si ji ovoním. 


Zklidňující koupel od Weledy obsahuje éterický olej z levandule. Levandulka je kytička nejen překrásná, ale má relaxační účinek, uklidňuje, uvolňuje a navozuje pocity pohody. Pomáhá taky s usínáním, takže pokud nemůžete večer zabrat, nakapejte si pár kapiček levandulového éterického oleje na vonný polštářek, nebo do vody a rozprašovačem si postýlku ovoňte. Levandulový olej můžete použít i jako zklidnění pro děti, jemně jim promasírovat kůži. Prý se pak uvolní a zklidní.


Zklidňující lázeň má podobu tekutého bílého mléka a na jednu vanu se doporučují 3 - 4 plná víčka. 3 jsou za mě takové lehčí, 4 pak už pořádně voňavé. Ta vůně je nádherná, čistá uklidňující levandule, která obaluje napnuté nervy, uklidňuje nastartovaný mozek, odhání stres a navozuje chvíle blaženosti. Myslím, že pomůže každému roztěkanému člověku (jako jsem já), který při nějaké činnosti už myslí na to, co musí udělat dál. Chvíle klidu a zastavení jsou pro mě poslední dobou nutností, jinak bych si už opravdu zavařila mozeček. A taková pěkná desetiminutová relaxace meditace se zavřenýma očkama a vdechováním sluncem provoněné levandule, to je lék na všechny psychické bolístky.


Levandulové koupelové mléko je schované ve skleněné bytelné lahvičce, tak dávejte pozor, až s ní budete manipulovat v koupelně. Je bytelná dost, ale riskovat pád na dlaždičky se nevyplatí. Naštěstí Weleda myslí i na bezpečnost, proto jsou boky prohloubené s vroubkováním, aby lahvička tolik neklouzala.


Jediné, co je mi líto, je to, jak rychle mi Levandulová koupelová přísada mizí. Používám ji cca jednou do týdne a po dvou měsících jsem v polovině. Nu, když o tom teď tak přemýšlím, tak to není zase až tak drastický úbytek a myslím, že se budu ještě další dva měsíce vesele koupat v levanduli.


Kouzlo relaxačních koupelí jsem nemohla zahájit lépe než s Levandulovým mlékem do koupele od Weledy. Vůbec jsou ty jejich koupelové přísady úžasná věc. Některé zklidňují, jiné zase nabuzují a vybere si určitě každý milovník relaxace ve vaně.

Moc děkuji Weledě za úžasné levandulové blaho ♥

Máte radši sprchu, nebo vanu?


středa 22. května 2019

Dobroty z NuSpring: Sušenky s lískovými oříšky bez lepku a laktózy


Tuhle jsem slyšela takový hezký pojem o tom, že "zeleninu mám rád přefiltrovanou přes krávu". No, já mám ráda ovoce nejradši přefiltrované přes sušenku :D Ale to je jen vtip, já mám ovoce ráda furt. A oříšky taky a moc. Ty jsou totiž výborné na správnou funkci mozku (jojo, ořechy jsme všichni tláskali při maturitách a zkouškách na vysoké), vyživují vlasy, nehty, pokožku... Pět mandliček denně vám udělá obrovskou službu. A co, že je ta mandlička někdy obalená v čokoládě... Dneska mám pro vás recenzi na oříškovou mlsku, kterou jsem dostala od holek z NuSpring. O sušenkách MaKe! jsme si četli už dvakrát - první jsem ochutnala čokoládovo-malinové, druhé kokosovo-citronové a dneska to završíme lískovým oříškem


O suškách jsme se v předchozích dílech dozvěděli, že jsou bezlepkové, bezlaktózové, neobsahují sóju, palmový tuk ani žádné umělotiny. Takže to jsou vlastně takové sušenky pro zdravé mlsání. A já si na nich pochutnala moc. MaKe! lískový oříšek jsem si nechala schválně na konec, protože mi chutnaly ze všech nejvíc.

Oproti zbylým dvěma jsou tyto sušenky tvrdé, čokomalina a koko-citron byly spíš měkčí, takové čerstvě upečené. Tyhle jsou hezky křupavé. Mají jemnou lehce nasládlou oříškovou chuť. Takovou, jako když vezmete čokapik, uberete půlku cukru, přidáte lehce vláhy a hrst oříšků. Je to velká dobrota, veliká. Ale takovým zvláštním zdravým způsobem. Jsou plné chuti, mé chuťové pohárky explodují radostí a už teď se mi po sušenkách stýská.


Co v sušenkách najdeme? Složení kopíruju pro jistotu rovnou ze stránek NuSpring:
Lískové ořechy (40%), kokosový cukr, tapiokový škrob, vejce, mleté mandle, kakaový prášek, sladidlo: eritrit, kokosový tuk, jitrocel, bambusová mouka, antioxidanty: kyselina askorbová, kypřící látky: hydrogenuhličitan sodný.


Na začátku, když jsem balíčky se sůšama otevřela, jsem si říkala, jak jich je málo. Pak jsem si uvařila kávičku, dala si 3 - 4, už jsem nemohla, sušenky vrátila do krabičky a celý proces takhle opakovala několikrát. Měla jsem na začátku 3 balíčky sušenek, v každém jich bylo cca 7 a po třetí kávě, když v balíčkách zbývalo ještě docela dost sušenek, jsem svůj původní názor přehodnotila. Jsou totiž poměrně syté, takže mi jich jako zákusek stačí jen pár.


Nebyla bych to já a nebyl by to správný test sušenek, kdybych je nenamočila do kávy. U tohoto případu mi namočené sušenky zas tak moc nechutnaly. Ony se totiž ani moc nenamočily, takže jsem je k odpolední kávičce přikusovala "na sucho" takové, jaké jsou. Moc příjemné je i to, že nejsou přehnaně sladké. Co nejím mléčné výrobky, tak jsem cukru hodně odvykla. Jo, miluju sladké, o tom žádná, ale konzumuji ho v jiné podobě. Čokoládu můžu jen hořkou, do pečení cukr spíš ubíráme a když se náhodou rozhodnu, že je na čase zkusit nějaké Kindr Bueno (a následně přetrpět bolení bříška), tak už mi to vůbec nechutná, protože je to tak neskutečně sladké... brrr (ale samozřejmě, že po čtvrtém kousnutí už si chuťové pohárky zvyknou). Proto ve svém běžném životě vítám jemně slazené dobroty. Sušenky MaKe! jsou oslazené eritritem, což je přírodní rafinovaný cukr, který je takovým alternativním sladidlem ke krystalovému i třtinovému cukru.


Během zkoušení jsem postupně jsem měnila svoje preference a řekla bych, že na prvním místě vyhrávají Lískooříškové sušenky, na druhé příčce jsou čokoládovo-malinové a na třetím místě pak citronové-kokosové. Výběr sušenek u těchto tří ale nekončí, ještě se vyrábějí kakaové, pomerančovo-skořicové a vanilkové. Když si pospíšíte, seženete je v obchůdku NuSpring se slevou za 49 Kč.

Máte rádi sladké? Jaké sušenky vás zaujaly nejvíc?



neděle 19. května 2019

Koření na kuře od paní domácí


Nevím, jak vy, ale já ráda jím. Jídlo mi chutná a snažím se ho vychutnat. Pravidlo jste to, co jíte je stopro pravdivé, ale než k tomu člověk dojde, chvilku to trvá. Jídlo a pohyb jsou pro tělo důležité, ale věděli jste, že jídlo je dokonce až z 80% zásadnější? Asi všichni známe pocit přejedených bříšek, klížících se očí po obědě a únavy po jídle. A někteří z nás možná znají i opak, chuť něco dělat, příval energie a dobré nálady. Jídlo nás ovlivňuje a my ovlivňujeme to, co do sebe cpeme. Přeci jen je to naše ruka, která přibližuje vidličku k puse. 

Když jsem byla mladší, bála jsem se jídla po setmění. Doma jsme byly naučení, že po šesté/sedmé večer se už nepapá. To proto, abychom nešli spát s nacpaným břichem a aby mělo tělo dost času všechno vytrávit. Na vysoké jsem pak jela na erasmus do Barcelony a tam s překvapením zjistila, že můj český jídelní rytmus je úplně jinde. Tam se teprve v devět večer začíná přemýšlet, co se bude k večeři vařit! To byl asi můj největší šok v mezikulturních rozdílech (Španěle zase šokovalo naše "dobré chutnání a bez povídání", protože oni se u jídla scházejí hlavně proto, aby se povídalo). Jídlo je důležité, dáváme mu různá pravidla a zákazy a dost ho hrotíme. Snažím si proto najít svůj vlastní rytmus, který mi bude vyhovovat.


Zatím jsem přišla na to, že stresovat se jídlem je první krok k neštěstí. Má druhá rada zní jídlo je radost, proto si vybírej to dobré. Jasně, že i káefko může být pro někoho radost, ale mé chuťové buňky mnohem víc ocení chuť syrového rajčete. Další důležitou věcí je balanc. Já mám třeba například fakt ráda sladké, takže začínám sladkou snídaní. Abych z toho ale nebyla unavená, volím dobré jídlo. Takové, které mě nabije energií, neunaví a chvíli mi v bříšku vydrží, do svačinky nebo do oběda. A právě tím obědem se ladně přesuneme k tématu dnešního článku, kterým je Koření na kuře od Sonnentoru. Chtěla jsem udělat nějakou ladnou a lahodnou okličku o tom dobrém jídle až k Sonnentoru, ale nějak jsem se rozpovídala až moc. Jídlo je pro mě velké téma, jsem naučená "dobrým způsobům" a vždycky se hrozně divím, jak jedí jiní (mé poslední podivení bylo na to, jak jedna kolegyně v práci zapíjela hroznový cukr kolou... brrr). Abych vás ale neupovídala, radši si další jídelní myšlenky nechám na jiný článek. 


Už to bude rok, co jsem začala spolupracovat se Sonnentorem a uvědomila si, že i v jídle existují "přírodní varianty". Pokud Sonnentoří rodinu ještě neznáte, tak je to rakouská společnost s přesahem do České republiky, která podporuje malé zemědělce, biodynamické zemědělství a kvalitní suroviny. Spousta bylinek pochází ze zahrádek českých pěstitelů, kteří nepoužívají žádné chemie. Koření, čaje a další mlsky jsou proto čisté a zdravé a obsahují jen to nejlepší. Hrozně ráda chodím do jejich voňavého obchůdku v Praze v Jindřišské, kde vždycky nechám půlku výplaty :D A hlavně vím, že i svému tělu nabízím opravdu jen to nejlepší.


No dobře, ale co to kuře teda? Už se k němu dostáváme :) Koření paní domácí, kterému přezdívám babiččino kuře, je přesně taková ta třešinka na dortu, díky které bude kuře chutnat jako kuře. Pro mě je to chuť dětství, když jsme jezdili na víkend k babičce a jako slavnostní oběd bylo vždycky pečené kuře s takovou tou křupavou kůrčičkou, kterou jsem snědla vždycky jako první. Už podle vůně jsem věděla, že to je přesně to vono, co ke kuřeti potřebuji, co mu dodá tu chuť vzpomínek. 

Co najdeme ve složení? Červenou papriku, rozmarýn, tymián, česnek, citronovou trávu, mořskou sůl, koriandr a černý pepř. Dohromady je to pikantní aromatická vůně, která pasuje úplně božsky ke všem masům. Pro mě jsou kořenící směsi záchranou, protože stačí jen vzít a nasypat. S kořením na kuře kořením nejen kuře, ale dávám ho všude, kde se mi chce! V tom Sonnentoří kořeníčka miluji, protože jsou sice zaměřené s doporučením, na co je použít, ale zároveň jsou docela univerzální, takže pak snadno dochutím třeba vařenou zeleninu nebo pečené brambory. 


Na kuřátku vám bude toto koření moc chutnat. Nemusíte použít ani nic jiného, protože bohatá a plná chuť koření úplně staří. Já si většinou ještě s dovolením přidávám nějakou další bylinku, aby bylo koření zelenější, spíš pro barvu než pro chuť, protože Koření na kuře paní domácí se o chuť postará samo. Z vyzkoušených Sonnentořích koření je tahle kombinace zatím nejvoňavější a nejurčitější - čuchnu si a přesně vím, k čemu se bude hodit. Červená paprika je takové rovnítko u pečeného kuřátka a koriandr je zase záruka dobrosti a mňamóznosti. No, začaly se mi sbíhat sliny, co si budem :D

Co bych vám tak doporučila na závěr? Papejte dobře a dobré věci, pijte hoooodně čisté vody a radujte se z toho, že vám chutná. Udělejte si z vaření i jezení hezké rituály, radost se pak přenese i do samotného jídla a tím i do vašeho bříška :)



pátek 10. května 2019

Ekologické okénko: Pratelné bambusové utěrky


Taky se vám stává, že objevíte něco úplně nového, co jste nikdy předtím neviděli ani nezkoušeli, přinesete si to domů a ta věc najednou jakoby splyne s vaším domovem a vy máte pocit, že tam byla odjakživa? Přesně tohle se mi stalo s bambusovýma utěrkama Eco Egg, když jsem je vybalila z krabičky od Míši. Během prvního týdne jsem se s nimi tak sžila, že už si nedokážu představit je nemít. Dokonce ani nevím, jak jsem fungovala předtím. 


Když jsem ve svém eko-úklido záchvatu hledala, čím bych začala obměňovat běžné věci za ty ekologičtější, padlo mi očko na sekci utěrky na eshopu Krásná každý den. Utěrka je pro mě "látkový hadr na utírání nádobí", všechno ostatní je pro mě buď žínka (placatá houbička) nebo hadr. Proto jsem si myslela, že to, co rozbalím, bude sada těhle látkových utěrek, ale že budou z bambusového vlákna. A ono vůbec! Je to ohromně zajímavý materiál. Vlastně je to spíš taková alternativa k papírovým utěrkám (které ze srdce nesnáším, protože mi přijdou jako největší plýtvání). V roličce je 20 bambusových utěrek a každou můžete opakovaně prát až do roztrhání. Po vyprání utěrky neuvěřitelně změknou a jsou heboučké. Zatím jsem je prala už alespoň 10x a pořád jsou jako nové. Každou utěrku lze prý prát až 85x. Schválně, až budu načínat novou, udělám pokus a budu si zapisovat, kolik vyprání vydržela. O tom si popovídáme asi nejspíš na Instagramu, tak jestli mě ještě nesledujete, šup tam.


Bambusová pratelná utěrka je univerzální pomocník při úklidu a ideálně zastoupí všechny žínky a papírové utěrky. Já je používám nejčastěji na utírání rozlitých kapek - od vody na pití (taky se občas netrefíte do pusy a polijete se?) po vodu u přelitých květin, to je totiž moje specialita. Květina, která neplave ve vodě, jako by nežila :D Dřív jsem na toto používala staré posmrkané papírové kapesníky (trochu nechutná metoda, kdo má citlivý žaludek, nechť přeskočí na další odstavec). Než mi díky bezodpadové výzvě došlo, že se dají látkové kapesníky nejen nosit i na ven, ale dokonce ušít ze starých látek, nosila jsem samozřejmě papírové. Pořád smrkám, ale spíš je to takové psychické smrkání, než že bych onudlila kapesník. Během alergického období mám sennou rýmu, která plynule přejde během podzimu na zimní rýmu. Kvanta kapesníků, které kvůli tomu posmrkám, jsou obrovská. Nebo byla, dokud jsem si nezačala nosit vlastnoručně ušitý kus hadru se sloníčkama ven. Najednou ho tahám už měsíc a pořád je jak čistý. Ty papírové kapesníky se totiž strašně trhají. Proto jsem vždycky vyprázdnila kapsy a nechala je někde "oschnout" a následně je využila znovu - při lakování nehtů na otírání, když jsem někde něco rozlila, jako ubrousek...


Kdo přeskočil na nový odstavec, ten se nemusí bát, že by o něco přišel. Bambusové utěrky používám při utírání všeho rozlitého a špinavého, vytírám s nimi podlahu, utírám prach (na sucho i na mokro), klíčím v nich mango. Zkoušela jsem je používat i jako kapesníky (a už jsme tu zas, smrkání je moje oblíbené téma), ale na to nejsou dostatečně tenké a navíc jsou chlupaté. Z toho důvodu třeba nejdou použít na odsávání mastnoty z jídla při vaření. To je asi jediná funkce papírových utěrek, kterou jakž takž toleruji (když vaří chlap). Pokud jste nějakou ekologickou alternativu k odmaštění jídel našli, napište mi prosím do komentářů!


Jak je prát? Na přebalu se píše na šedesát, ale v českém popisku i u Míši na webu zase na 40°C. Já bych řekla, že tu šedesátkou klidně zvládnou a můžete to vyzkoušet. Sama je peru nejčastěji na 40. Co bych jim trochu vytkla je to, že se mi ne vždycky podaří vyprat úplně všechno. Pokud jsou utěrky ušpiněné od prachu, rozlitých věcí a tak, tak je to v pohodě. Jakmile je tam ale nějaká tužší špína, pak si s tím moje pračka úplně neporadí a část žmolků na utěrce zůstane. Jak jsou totiž chlupaté, tak ty bambusové chloupky tento typ špíny nechtějí pustit. Případně pokud vás napadne stejný experiment, jako mě, klíčit v nich řeřichu, tak pak se vám taky bude poměrně blbě prát :D Možná bude dobré to na tu šedesátku přeci jen zkusit. Ale nemusíte se bát chlupacení - i když jsou utěrky měkké, tak chloupky nepouštění, ani při suchém leštění obrazovek a stírání prachu.


Už jsem říkala, jak jsou krásně savé? V tom jsou srovnatelné s papírovými utěrkami. Sají tekutinu jako blázen, takže jako příruční záchranář neštěstí při rozlití jsou mým nezaměnitelným parťákem.

Budete je potřebovat? Já myslím, že jo. Překvapivě vám nahradí spoustu jiných neekologických způsobů utírání a uklízení, od takových těch houbičkoidních žíněk po papírové utěrky. Navíc jich je dost na všechny typy uklízení - jednu nechte na utírání kuchyně, druhou si vezměte na podlahy, třetí na prach... Postupně se s nimi sžijete jako já a budete se divit, jak jste mohli doma uklízet v éře před nimi :)

Bambusové utěrky EcoEgg seženete u Míši v obchůdku Krásná každý den.

Co vy a eko domácnost? Jaké jsou vaše tipy? Nebo vás tohle téma vůbec nezajímá?


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...