Google+

sobota 7. prosince 2019

Regenerace svalů - hořčíkový olej od Saloos


Pokud to o mně ještě nevíte, tak teď se to dozvíte. Nejsem žádný sportovec (čtenáři překvapeně vydechnou). Jako malá jsem vystřídala spoustu různých kroužků, začínala jsem klasicky na tanečkách a gymnastice, chodila na step, na basket, na judo, na kickbox (to jediné mě bavilo a baví doteď v "holčičí" verzi - Les Mills BodyCombat. Pokud to ještě neznáte, tak Les Mills jsou cvičení na hudbu a je to fajn, tenhle program k nám přišel z Austrálie a už ho najdete i ve fitkách. Nebo jako já doma s videem na počítači :D To se dá totiž stopnout, když nemůžete popadnout dech). Čas od času (tak třikrát do roka) jdu běhat. Co nejčastěji se ale snažím cvičit jógu, alespoň párkrát do týdne. Musím. Když necvičím vůbec, tak mě bolí záda. Mám nějakou malou skoliózku a bez cvičení si přijdu jak stoletá babička.


Tímhle úvodem jsem chtěla říct, že nejsem asi úplně ideálním testovačem pomocníka na regeneraci svalů po sportu. I přes to (nebo právě proto) jsem o Hořčíkový olej od Saloos poprosila. Něco mě na něm totiž fascinovalo. Je letošní novinkou a doporučuje se po fyzické zátěži proti bolesti svalů a křečím, odstraňuje napětí, snižuje únavu a vyčerpání. Ve složení najdeme čisté magnesium z mořského dna Zechstein. Pomocí rozprašovače se aplikuje přímo na pokožku.


Hořčíkový olej mám doma od května, což bylo zrovna období mých tří výběhů ven. Běhám docela ráda a olejíček byl takovou mou malou motivací zvednout zadek a protáhnout nohy. Jak jinak bych ho totiž mohla vyzkoušet?

Bývaly doby, během puberty a dospívání, kdy jsem sportovala o trošku víc (myslím, že to byly mé dva roky kickboxu) a mívala jsem ve svalech křeče. V noci jsem se častokrát vzbudila s křečí v lýtku. Kdo tyhle křeče zná, tak ví, jak hrozné to je, měla jsem vždy pocit, že mi bolestí praskne noha. V takovou chvíli se nedá dělat nic jiného, než vydržet a počkat. Teď bych si navíc mohla na místo jako akutní pomoc dát hořčíkový olej. Na křeče mi trocho pomáhalo pití Magnésie, intenzivnější protahování (proto ta jóga) a hlavně správné boty.


Zpátky do přítomnosti. Unavené nohy jsem po běhání vždycky nastříkala hořčíkovým olejem a mám několik poznatků. Ten nejdůležitější je fakt, že to funguje. Ani se u toho nedá moc polemizovat, jako u kosmetiky. Toto je lék, léčivý zachránce a prostě funguje. Pokud sportujete víc, pořiďte si ho, pomůže vám předejít křečím a rychleji zregenerovat namožené svaly. Druhý poznatek je ohledně aplikace - nedávejte ho na čerstvě oholené nohy, pálí to. 

Konzistencí mi připomíná vodou naředěné squalane (suchý olej). Je suchý a zároveň mastný, hezky se vstřebává a při promasírování budete mít na rukou pocit, jako byste tam měli křídu (horolezci a sportovci budou znát z mazání rukou magnésiem, aby se nepotily). Geniální rozprašovač usnadňuje aplikaci na stotisíckrát.


Verdikt je ohromně jednoduchý - funguje to, rychle a intenzivně. S regenerací a uvolněním svalům pomáhá Hořčíkový olej okamžitě. Je praktický s sebou do posilky, na cestování, na hory (uf, jak bolely nohy vždycky na lyžáku), na letní vycházky po horách... Všude. Používat ho můžete na celé tělo a uděláte dobře, když ho budete doma pro všechny případy mít. Za mě je to jeden z top Saloosích produktů. Jakmile má totiž něco přesah přes "krásu" a je to užitečné, získává u mě prostě vyšší hodnotu. Stejně boží je třeba Extrakt z grepových jader, který je za mě nej přírodním lékem a imunitním boostovačem na všechny zimní moribunduse. Tyhle dvě věci by neměly chybět v žádné lékárničce.

Moc děkuju Saloos za báječnou věc k recenzování! Na hořčíkový olej koukněte sem a po něm se koukněte v drogérkách, zdravých výživách a na internetech.

Sportujete? Co, jak a kde?


středa 4. prosince 2019

Ledové osvěžení na podzim?


Kvůli svému letnímu čajovému nepití jsem úplně probendila jednu věc, kterou jsem si přivezla ze sluníčkového bylinkobraní v Čejkovicích. Ledové čaje. Nutno říct, že všechny nápoje (káva, čaj) piju ledové - uvařím je sice horké, ale popíjím tak dlouho, až vystydnou. Od Sonnentoru jsem dostala k vyzkoušení dvě letní osvěžení - Ledový džbánek pomeranč - bazalka a Ledový džbánek jahoda - zázvor. Pořádně jsem se k nim dostala až teď na podzim.


Přiznám hned na začátek, že ledové čaje mě moc nelákají. Nikdy jsem v nich nenašla smysl. Během léta čaje nepiju vůbec, nebo si je dávám horké. Ledové mi totiž dělají tak podivně kyselo v krku (hlavně ovocné), že na ně prostě nemám chuť. Jednou za léto si taky udělám macerovaný zelený čaj. Možná i proto jsem "zkoušení" čajů od Sonnentoru trochu oddalovala a nechávala to na tu správnou příležitost. Párkrát jsem je přes léto přeci jen uvařila, někdy s medem, jindy s ledem. Získaly si mě ale až teď.


Ledový džbánek jahoda - zázvor má zajímavou osvěžující a nakyslou chuť. Nejvíc cítím ibišek, který na pití miluju, protože vytváří pozoruhodné harmonie s medem. Ibiškový čaj je vlastně jediný, který sladím. Čaj je ohromně osvěžující, úplně z něj tu svěžest a vitalitu cítím. Najdeme v něm kousky jablek, ibišku, zázvoru a jahod. Na stránkách Sonnentoru se dokonce dočteme, že po vylouhování se dá sáček roztrhnout a ovoce sníst. 😮


Jediné, co se mi příčí jak kartáč proti srsti, je doporučené dávkování. Čtyři sáčky na litr jsou na mě hrozně moc! Jasnačka, že ve studené vodě se čaj louhuje jinak a méně intenzivně, ale čtyři sáčky mě vyloženě bolí. Zkoušela jsem proto více variant - od jednoho ke čtyřem. A nakonec, nakonec jsem udělala něco nemyslitelného. Čaj jsem zalila horkou vodou.


Tak, jak byl ve studené vodě jemný, lehký, osvěžující, ale skoro nevýrazný, tak se po vylouhování v horké vodě změnil. Najednou je výrazný, aromatický a báječně nakyslý (ahoj ibišku milovaný). Rázem tak pro mě získal mnohem větší kouzlo. A navíc nestudí, ale hřeje!


Jeden sáček s horkou vodou doporučuju pro intenzivní chuť na 300 - 500 ml (ahoj velké hrnečky) a pro jemnější pitivo pak klidně na litr. Na podzim mě ovocné čaje baví celkem dost a ráda si do nich přidávám i med. Tento je pro něj jako dělaný.


Ledový džbánek pomeranč - bazalka má úplně jinou chuť. Ve studené variantě mi chutnal víc než jahodový, ale v teplé zaujímá druhé místo. Je docela voňavý (teplý), protože obsahuje rozmanité kousky sladkého ovoce - mango, banán a pomeranč. Kromě toho taky nálož koření - echinacea, bazalka, tulsi, citronová tráva, meduňka, ostružiník, černý bez a můj oblíbený ibišek. Celá harmonie tvoří sladkou kompozici, ve které nejvíc cítím broskve, které tam ale vůbec nejsou.


Ze složení jsem dost nadšená, protože je odvážné, pestré, ale tvoří jednolitou chuť. To v Sonnentoru prostě umí, snoubit spolu bylinky a dávat jim nové rozměry. Je to zajímavý čaj se zajímavou chutí, která stojí na pomezí bylinkové a ovocné.


I přes původní obavy a prvotní zkoumání "jak na to" jsme se s Ledovými džbánky skamarádili a vytvořili báječný tým. Na střídačku je popíjím v práci z obřího hrnečku a vychutnávám si jejich chuť. A protože popíjím fakt pomalu, na začátku mám horké zahřátí, které se postupně změní na studené osvěžení.

Děkuju moc za čajíky ke zkoušení ♥

Máte radši horký, nebo ledový čaj?


sobota 30. listopadu 2019

Řasenka, kterou už nikdy nechci


Když jsem do svého života začala víc a víc vnášet principy udržitelnosti, přestala jsem dělat spoustu impulzivních nákupů. Ne, že bych si tak nějak pro radost chodívala pravidelně po práci kupovat oblečení, nad tím jsem vždycky dumala o něco víc, ale drogérka... ta pro mě byla nebezpečnou cukrárnou plnou lákadel. Takhle impulzivně jsem si jednou domů přinesla tuhle řasenku od Alverde. Už při placení na pokladně jsem věděla, že to bude průser. Místo černé jsem si totiž omylem vzala hnědou v odstínu 020 Braun, čehož jsem si všimla až když paní pokladní řasenku naskenovala. Je to označené takovou malou kulatou přelepkou na spodní straně řasenky a tak nějak, jak jsem šáhla automaticky, mě nenapadlo si to zkontrolovat.

Hnědé řasenky jsem do života zařadila o trochu víc hlavně díky 100% Pure. Myslím, že dělají hezké a přirozeně vypadající řasy, zvlášť na takových "světlých" typech, jako jsem já. V principu se jim proto nebráním, ale tohle byla taková "nečekaná" událost, že jsem se trochu vyděsila.


Alverdí řasenky nejsou žádný vrchol kosmetiky, ale najdou se i docela dobré. Já na ně měla v poslední době spíš smůlu. Nothing but volume je řasenka s obřím kartáčkem, která podle jména asi slibuje objem. No, tomu se ještě podíváme na zoubek.

Musím začít hned tím kartáčkem. Nejblbější kartáček, co jsem kdy zkoušela! Je obrovský! Tak obrovský, že s ním vždycky upatlám celé oko kolem dokola, aniž by se dotkl řas. Horní ještě jakž takž, ale malé spodní? Hrůza! Jestli nějaký volume dělá, to vůbec netuším, protože při tom vztekání si upatlám půlku oka, takže pak řasenku spíš odličuju... no, boje to jsou.


Výdrž? Ta teoreticky není zlá, když je léto. Jakmile je mlha (jop), trochu vlhčí vzduch nebo nedejbože lehce poprchává, tak se řasenka obtiskává a rozmazává. To se mi už stalo u předchozích Alverdích řasenek. A doufám, že jsem se poučila a už si další domů nepřinesu. Kromě rozmazávání mi řasenka totiž dráždí oči! A to je naprosto poprvé, co se mi něco takového z řasenek dělo. Normálně mi po namalování začnou oči slzet, svědit a škrábat.


Jediné (asi?) plus je vůně, je taková jemná a nasládlá. Jenže i to může být problém. Řasenky od Alverde, co jsem měla předtím, byly docela smrduté, tak se možná snažili přidat kapku parfému, ale tím podnítili i alergickou reakci? Možná. Složení na řasence bohužel vůbec není.


Takže tak. Ušetřete si penízky a tuhle řasenku si nekupujte.

Jaká je vaše nej řasenka?


středa 27. listopadu 2019

Rtěnka od Ere Perez, která mě nemá ráda


Ještě nikdy se mi nestalo, že by mě nějaká kosmetika neměla tak moc ráda, jako tahle rtěnka. Často s kosmetickými novinkami ze začátku bojujeme, ale pak si na sebe zvykneme a je nám hej. Ale se rtěnkou od Ere Perez jsem souboj nevyhrála ani po půl roce. Po velmi milé zkušenosti s rtěnkou od 100% Pure jsem se těšila na další přírůstek do přírodní dekorativní rodiny, jenže tahle rtěnka je spíš koule u nohy... Ale vezmeme to celé od začátku.


Když jsem přírodní rtěnku Ere Perez poprvé vzala do ruky, padla jsem úžasem. Absolutní minimalismus, nádherné bílé a robustní balení. Rtěnka je na omak příjemná, těžká, luxusní. To bude ale pošušňáníčko, těšila jsem se.


Rtěnka se pyšní veganským složením s kakaovým máslem a ricinovým olejem. Z barevné nabídky jsem zvolila odstín Hoopla (který je momentálně u Míši nedostupný, ale podobný je mu třeba Runway). Odstín mi totiž připomíná mou nejoblíbenější rtěnku ever od Kiko Milano (povídám o ní ve velké rtěnkové recenzi). Takový příjemný, lehký, trochu nude, ale zároveň zvýrazňující decentní odstín. 


Jde se malovat! Zaradovala jsem se, vysunula rtěnku na lety a praxí vyzkoušenou délku, začala malovat na rty a rtěnka se zlomila. Odlomila se přesně ve spoji. Míša na stránkách má upozornění, že se rtěnky mohou lámat v létě, když je na ně příliš teplo. Obsahují totiž oleje, které se v horku roztékají. Moje blbost, řekla jsem si a rtěnku hned šoupla do ledničky (samozřejmě poté, co jsem se ji snažila tlakem opravit a akorát jsem si s ní upatlala tu krásnou bílou tubu).


Co se konzistence týče, tak je jemná a máslová a lehce matná. Nezasychá a na rtech příjemně klouže. Když ji porovnám s tou od 100% Pure, tak má o něco lepší hydrataci, ale o chloupek méně vydrží (jídlo ani sváču vůbec, to se stahuje do okrajů, ale občasné napití zvládá, i když se všude obtiskne).


Barva hezká, konzistence příjemná, tak v čem je tedy ten problém? Ve zlomeném srdci i krčku (nebo co to ty rtěnky mají). Protože se mi rtěnka zlomila hned při prvním použití, nemohla jsem si ji užít jako jiné, co mám doma nezlomené. Bydlí v ledničce, kde na ni bohužel často zapomínám, ale i tak mi přijde hodně měkká při nanášení. Pokaždé, když to s ní zkouším, tak nanesu moc, protože se musím trochu víc opřít, aby zůstala na místě a nekvrdlala v obalu. Následně roztírám ještě prstem. Nebýt toho zlomení a měkkosti, tak je dokonalá. Nádherný odstín, který je přesně podle mého gusta, nevysušuje a je přírodní.


S těžkým srdcem tak musím říct, že jsme si s rtěnkou vůbec neporozuměly. Každá máme asi jiná očekávání, přání a sny. Nevím, jestli to nebyl třeba jen nějaký vadnější kousek, jestli jsou všechny rtěnky takové, nebo je to třeba touhle řadou s kakaovým máslem. A tak má cesta hledání za dokonalou přírodní rtěnkou ještě stále trvá.

Moc děkuju Míše z obchůdku Krásná každý den za rtěnku k recenzování. Pokud vás zaujala, koukněte na celou značku Ere Perez, která ukrývá poklady, jako povzbuzující zelené sérum nebo ovesný makeup. Nebo koukněte i na další přírodní rtěnky.

Jaká je vaše nejoblíbenější rtěnka?


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...