Google+

31. května 2020

Co jsem dělala v květnu ♥ v obrázcích


Na letošní květen budu ještě dlouho vzpomínat. I na březen a duben. Nic takového jsem ještě nezažila (a myslím, že nikdo z nás ne). Karanténa pro mě nebyla lehká, od prvního týdne se pozastavily projekty, na kterých pracuju, marketing se oškrtal a já tak dva měsíce pracovala minimálně a nového klienta se mi podařilo po desítkách rozeslaných životopisů a odmítavých mailů najít až koncem května. A hurá za něj, protože je báječný a práce mě už zase baví. Květen je pro mě proto takovým měsícem fénixe - vyhoření a povstání z popela v nové síle a kráse. 


Nemám moc ráda věci "do zásoby", proto jsme doma s Kocourkem měli jeden malý stoletý a z půlky vypotřebovaný antibakteriální gel z DMka, který tahám po kabelkách vždycky, protože člověk nikdy neví, na co sahá. V prvních týdnech karantény se mě zmocnila naprostá panika, že nám to nebude stačit a že potřebujeme někde sehnat OKAMŽITĚ pořádnou zásobu. Jenže nikde nic nebylo. Nakonec se nám povedlo sehnat jeden přírodní v bezobalovém obchodě Bout, ale byl docela drahý. Když jsem pak ale porovnávala ceny s tím, co sehnali známí po lékárnách, ještě jsme dopadli dobře. Mám ho ráda, je bezobalový, hezky voní, ale když se ho dá víc, tak lepí (on lepí i když se ho dá míň, ale to není tak znát). V květnu mi přišel antimikrobiální sprej Dermsanit od Saloos, a i když se sklo trošku víc pronese než malý plast, nosím s sebou radši tenhle. Stojí kolem 100 Kč za 50 ml, voní po citrusech, je přírodní a aplikuje se střičkou, což je super, protože já nerada šroubuju víčka. :D Pokud jste ještě žádný kapesní nesehnali, tak doporučuju. A pokud si chcete udělat fakt velkou zásobu, tak v DMku teď mají celou antibakteriální řadu gelů a sprejů, já koupila litrové balení asi za 140 korun. 


V květnu jsme s Kocourkem pomalu vytáhli paty z domu a vydali se na Karlův most. Po všech Instagramech jsem viděla, jak je tam prázdno, tak jsem to chtěla vidět taky. Jenže zrovna byla sobota a hezké počasí a lidí tam bylo dost. Znovu jsem se přesvědčila o nepravdivosti online světa. Když chce člověk stihnout nějakou památku bez lidí, musí vyrazit brzy ráno, to je jasné. Já chtěla vidět, jestli je tam prázdno i v pravé odpoledne. A nebylo.


Celé jaro miluju hlavně kvůli tomu, jak se začne příroda zelenat a nádherně kvést. Včera jsem očuchávala pivoňky a nějaký keřík a těším se, až se začnou červenat první třešně. Strašně miluju šeříky, ale každý rok je mi líto je trhat, protože rychle vadnou (a navíc je papají včeličky). Z okna pak pozoruju, jak je báby zběsile škubou, trochu závidím a lehce kroutím hlavou. A tak jsem si letos šeřík domů prostě koupila v Baumaxu. Je maličkatý a vykvetl! Čuchala jsem ho slastně snad 14 dní. ♥ Nejlepší investice do budoucna! 


Má každodenní spotřeba kosmetiky se v karanténě zmenšila. Co jsem si ale dopřávala pravidelně je šlehané švestkové tělové máslo od Saloos s vůní marcipánu. Nádherně praská pod prsty při nabírání, tak jsem ho zkoušela nahrát na storýčko. A nepovedlo se :D


Nejradši si čtu při cestování v tramvaji nebo v metru (ale nikdy ne v autobuse, tam se mi dělá zle), takže jsem za poslední měsíce moc nečetla. I tak jsem si ale udělala radost a z Bookdepository si objednala knížku Everything Love Is od autorky Claire King, která napsala nádhernou a mou nejoblíbenější knihu The Night Rainbow. Pokud jste angličtináři, tak noční duhu doporučuju všema deseti! U Everything Love Is jsem na prvních stránkách a ještě nevím, snad nebudu zklamaná.


Celé karanténování mě provázel strach - strach vyjít ven, cestovat, navštěvovat rodinu a přátele, jít do obchodu nakoupit... Nebála jsem se tolik o sebe, ale že někoho nakazím. Během května už jsme to riskli, jela jsem po dlouhé době vláčkem a dostala se i domů za čičinkama.


Loni jsem si z kytkového swapu přinesla pileu, přesadila ji a hned se do ní dal nějaký brouk. Oschly jí listy a opadaly, tak jsem jí přesadila zase do menšího, odbroukovala (snad) a teď pozoruju, jestli přežije. Zatím se statečně drží!


Na jedné z procházek jsem potkala ten nejstrašidelnější strom, který jsem kdy viděla! Byl celý olezlý housenkama a opavučinovaný, brrrr!!! Vypadal, že je suchý a působil jako nějaký strom smrti. Včera jsem šla kolem něj znovu a po housenkách už nebyly skoro ani stopy a z větví rašily první lístky! Příroda je fakt úžasná a třeba ho ty housenky nějak zachraňovaly... Co já vím. 


Když se v květnu otevřely zahrádky, vzal mě Kocourek na rande do Osady v Holešovicích a Cathedral Café u Staromáku. Druhá kavárna má krásný dvoreček se stromy a květinami a je to takové schované zelené místo uprostřed centra. Pak už se otevřely restaurace a kavárny úplně a i když jsem měla nejdřív trochu obavy z tolika neznámých lidí pohromadě bez roušek, tak jsem si to první poorchestrové pivo, oběd s kolegyní a kávu s Kocourkem fakt užila. 

Co vy a váš květen? Jak jste všechno zvládli a jak se teď cítíte?



18. května 2020

Vůně So Elixir od Yves Rocher aneb La Vie Est Belle a Black Opium v jiném kabátku



V dávných dobách, když jsem toho ještě moc nevěděla o přírodní kosmetice, jsem byla asi půl roku intenzivně zamilovaná do značky Yves Rocher (než jsem zjistila, že to s přírodní kosmetikou nemá nic společného a jen můj mozek pěkně zgreenwashingovali). Vyzkoušela jsem od nich spoustu věcí, všemožné sprchové gely (ty jsou fajn), krémy na pleť (z nichž jsem měla peorální dermatitidu já i mamka), dekorativku (nikdy víc) a taky parfémy a vůně. Ty jediné jsou pro mě tak dobré, že je používám dodnes jako jediné YR produkty. Našla jsem v jejich nabídce totiž velmi levnou variantu proslulého parfému La Vie Est Belle, který rozeznám na ulici (na každé třetí ženě, žejo) a Black Opium, které je prostě nádherné a luxusní. Když se spojí tyhle dvě sladké a omamné legendy dohromady, vznikne So Elixir Bois Sensuel.


Skleněná lahvička se mi (chvilka napětí) líbí, hezky padne do ruky, je hladká, logická, dobře se drží. Líbí se mi i karamelovo medová barevná kombinace se zlatým vrškem. Celé to ve mně evokuje džina v láhvi, orient, vlahé noci na poušti za svitu svíček a těžkopádné vůně vanilky a kadidla.


Vůni jsem naznačila už výš. Je kombinací vonného dřeva, vanilky a pačuli. Lehkost dodává kosatec. Dohromady to dává nasládlou a středně těžkou vůni dálek, časem zažloutlých pohledů a snění o orientu. Když vedle sebe čuchám Black OpiumSo Elixir Bois Sensuel, na začátku štipká So Elixir v nose, ale během několika vteřin se vůně ustálí a rozvine. Black Opium voní hned celistvě a ne tak rozpolceně. Výsledná sjednocená vůně je ale téměř totožná. Čuchám lehké rozdíly - Black Opium je kompaktnější, celistvější a dospělejší. So Elixir k tomu směřuje taky, ale občas jsou v něm patrné kytičkové a lehčí jasné výstřelky nevyzrálosti. La Vie Est Belle jsem nikdy neměla, ale vždy po ní toužila. Z té si bere tu nádhernou lehkost vanilky a sladkého pudru. 


Kdybych si měla vybrat a cena nehrála nikdy roli, vždy sáhnu po Black Opium. Ale proto, že So Elixir bývá často součástí různých kuponů Yves Rocher a dárků k narozeninám, tak se vyplatí si na ně počíhat - seženete pak skvělou vůni s celodenní výdrží za pakatel. Moje úplně nejoblíbenější věc na tom ale je, že se prodává i ve 30 ml verzi, kterou nosím permanentně v kabelce, během dne se můžu převonět a vydrží mi až do večera. Kromě této "hnědé" verze jsem vyzkoušela ještě fialovou a očuchala zlatou, ale nejvíc mi voní právě tato.

Znáte vůni So Elixir? Jaká je vaše každodenní voňavka?



16. května 2020

Sprostý svět knižního podsvětí



"Vydám si knížku sama, aby mi do toho nikdo nemluvil," vesele jsem si pomyslela a do roka a do dne udělala. 
Ne, neměla jsem promyšlenou obchodní strategii.
Ne, neměla jsem připravený eshop.
Ne, nechtěla jsem do knihkupectví.
Ano, řídila jsem se impulzivními nočními rozhodnutími, vždyť jsem přeci bohém, písmenková víla a intuice mi pomůže. A taky pomohla.

__________________________________________________________________________________________________

7. května 2020

Švestkové nebe s vůní marcipánu od Saloos


"No proto!" hrozím prstem na textový editor v bloggeru. Inženýři v Googlu ho totiž inovovali tím způsobem, že jsem nemohla několik týdnů (ba měsíců) nic najít! ALE z čista jasna je všechno sice ne na svém místě, ale alespoň logicky dohledatelné. Halelůja! Můj psací zásek se už pomaličku odblokovává a čas od času mě přepadne chuť se do recenzování pustit - třeba teď. Mám tu kupu novinek od českého krále olejové péče Saloos a dneska se podíváme na tu, ze které mám největší radost - Šlehané bio švestkové tělové máslo. Zatím jsem od Saloos vyzkoušela spoustu olejové péče, a protože ji já i má pokožka velmi milujeme, radovala jsem se, že se vrhají do nových vod a přinášejí nám lačným mazatelkám tělové máslo.

Pokud jste už četli recenzi na švestkový olej (nebo ho dokonce sami vyzkoušeli), tak víte, že se jedná o nádhernou luxusní intenzivní sladkou vůni marcipánu. Tu byste asi čekali spíš od mandlí, ale právě švestkový olej je tajnou přísadou mandlové péče, díky které voní po marcipánu. Miluju marcipán a asi si umíte představit tu opojnou radost, jakou ze švestkového oleje mám. Stal se váženým členem mé koupelnové mazací armády a už ho nikdy nechci nemít.

A teď přišlo šlehané tělové máslo a mně se obrátil svět naruby. To je totiž taková SLAST nádhera RADOST božskost ÚŽASNOST dokonalost!

Ach můj bože! Tohle jsou obláčky chycené v krabičce!


Ve složení najdeme dvě krásné ingredience, které z máslíčka dělají nejen požitek pro pokožku, ale zastupují i důležitou výživnou část - už zmiňovaný kouzelný švestkový olej, který má protizánětlivé účinky, proto se hodí na citlivou, problematickou a náročnou pleť. Pokožce dodává hloubkovou hydrataci, obsahuje také vitamín E a omega mastné kyseliny. Pleti navrací mladistvý vzhled, vyhlazuje vrásky, působí proti pigmentovým skvrnám a vyhlazuje pokožku. K tomu přidejte krále kosmetických pečovadel bambucké máslo a získáte naprostou bombu. Bambucké máslo je totiž nabité vitamíny A a E, působí jako antioxidant, bojuje proti vráskám a chrání pokožku proti vnějším vlivům. Hydratuje, regeneruje a je tak šetrné, že se hodí i při péči o ekzematickou nebo aknózní pokožku. Je báječné i pro vlasové zábaly a používá se i jako účinná pomoc po opalování. Jak si to tu tak vypisuju, hned si budu muset jedno čisté bambucké máslíčko domů koupit. Skvělé je třeba toto, to už mám lety vyzkoušené. 

Když se tyhle dvě ingredience spojí, dají vzniknout tak lahodné péči o pokožku, až bych brečela! Švestkové tělové máslo je tak nádherně nadýchané. Když do něj zajedu prstem, tak mi pod ním úplně křupe a praská, je to slyšet, jak se zabořím do našlehaného marcipánového obláčku. Má neuvěřitelnou konzistenci - hebkou, ale zároveň pevnou, taky jemnou, ale přesto hutnou. Na pokožce okamžitě taje, skvěle se roztírá a stává se z něj výživný olej, který se vcucne cobydub. Pokud čekáte tělové mléko, o kterém po chvíli ani nevíte, tak tady jste vedle - toto je máslo a to rozhodně není suché. Na pokožce ještě dlouho zůstává ta nádherná vůně sladkého marcipánu a hořkých mandlí. 


Nevím, jestli je to z textu dost jasné, ale MILUJU HO a děsím se dne, kdy vyškrábnu poslední zbytečky. Zatím si ho šetřím, ale má docela dobrou výdrž. A to blaho, vážení! To jsem už dlouho u pečující kosmetiky nezažila. Krásně zklidňuje pokožku po holení (a pokud holíte trhátkem a následně mažete jak blázen ty červené ťupky, co na nohách vyskáčou, tak vám toto máslíčko pomůže je velmi rychle zklidnit). Pokožku taky báječně hydratuje a zachovává sametově hebkou. Je to absolutní zázrak a pořád nemůžu pochopit, jak se něco tak nebeského dalo vmáčknout do (hliníkové, juch!) krabičky. Musím Saloos moc moc moc pochválit, takovouhle novinkou nasadili velmi vysokou laťku a ani bych se nedivila, kdyby je už pro letošek nikdo nepředhonil.

Šlehané bio švestkové tělové máslo od Saloos seženete tady na jejich eshopu, v drogérkách, zdrávkách a všech dobrých obchůdcích.


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...