Tuhletu nádheru jsem si pořídila při šmejdění v parfumérce jakože copak asi mají hezkého. S lesky je to těžké, nikdy si spolu moc nerozumíme. Občas se ale najdou výjimky, které mě naprosto uchvátí, takže jsem si řekla, že vyzkouším nějaký nový, kterým se nechám uchvátit. Volba padla na lesk Effet 3D Max Gloss od Bourjois Paris. Na výběr jsem měla z celé palety barev, ale protože jsem měla náladu na jednoduchost a "přirozenost", sáhla jsem po čísle 11, pod kterým se skrývá béžová.
 |
| Zdroj |
Dizajn těchto lesků se mi líbí. Jednoduchý, elegantní, jde přímo na věc, vidím barvu lesku, co víc si přát. Líbí se mi jeho křivky a jak je vlastně tenoučký. Navíc ty oslnivé popisky, které slibují 3D efekt (což mě vždycky rozesměje, protože si o sobě myslím, že už 3D jsem :D) a ještě lépe osmihodinovou vytrvalost. Nádhera! A co víc, lesk obsahuje extrakt z granátového jablíčka, ňami ňam. Tak jdem hned na popisování. Začnu vůní - voní jemně a sladce, cítím v tom trochu meruňku, takže super, vůně se mi líbí. Barva je taková meruňkově béžová se stříbrnými malými třpytkami. Zatím docela dobré. Nanášecí pacička (mám výpadek mozku a nemůžu si vzpomenout, jak se tomu říká) není kulatá, ale placatá, což je super, protože mi přijde, že se s ní líp manipuluje, líp se nanáší na rty.
A teď konzistence. Konzistence je mazlavá, lepkavá a není mi moc příjemná. Ojojoj! Lesk opravdu hodně lepí, takže budete mít zalepené a upatlané všechno, čeho se dotkne. Pokud ho omylem někam položíte a on vám spadně (jakože ta nanášecí tyčinka), tak máte co uklízet, protože drží jak přibitý. To je asi dobrá vlastnost, protože dostat ho z věcí i rtů dolů dá o něco víc práce. U mě to ale neboduje. Na fotce je vidět, jak je hned po několika použití zapatlaný.
Tak, a jdeme ho zkoušet. Po nanesení na rty se cítím okamžitě hrozně upatlaná. Lesk lepí a zalézá do rýh na rtu a musím zdůraznit ještě jednou, jak hrozně, ale hrozně lepí. Na normální použití je nepoužitelný, necítím se v něm dobře a nijak rty nevyživuje. Prostě se na ně nalepí a nachytá všechnu okolní špínu. Nevím, jestli je to na fotce vidět, ale nijak dobře se nepřizpůsobil a tvoří maličké bublinky. Navíc, položit si někam štětičku, nachytá se vám na ní okamžitě prach, protože je to prostě lepivý magnet.
Ale nevzdám to! Líná pusa holé neštěstí, takže holá pusa taky holé neštěstí, jdem to zkusit ještě se rtěnkou. Nanesu rtěnku, která pomůže vyplnit rýhy na rtech, a přetřu leskem. A to je mnohem mnoooohem příjemnější a lesk taky tak i déle vydrží. Tedy až do té doby, než se potřebujete najíst nebo napít. Pokud se napijete z lahve, okamžitě vám upatlá hrdlo a pak musíte hodně bojovat, abyste ho dostali dolů. Stejně tak s hrnečkem a čímkoli dalším. Pokud se hodláte převlékat, dejte si pozor, ať si tím neumažete tričko.
Takže, musím říct, že mě tento lesk maximálně zklamal. Většinou, když mi lesky nejsou příjemné a nechci s nimi chodit ven, tak je alespoň dopoužívám na doma, ale tomuhle patlacímu ďáblovi se radši vyhnu. Kdyby byl jen o malilinečko míň patlánischopný, tak bych ho měla docela ráda. Barva se mi líbí, dlouho vydrží, jen tak ho z něčeho nesundáte, přes rtěnku je i (docela) příjemný. Jenomže žádné kdyby není, takže mám holt smůlu.
Co vy a oblíbené lesky na rty? Bez kterých nedáte ani ránu?
Vyzkoušeli jste nějaké od Bourjois?
EDIT: K mému naprostému šoku, překvapení a nadšení si tohoto článku všimli i v Bourjois Paris a sdíleli ho na své FB stránce. Jsem ještě holka bloggerská malinká, takže si mě zatím nikdo nevšímá. Nemusím proto snad popisovat své naprosté záchvaty nadšení (Oni si mě všimli! Oni mi sdílení článek! Oni se mnou i mluví!!!) se záchvaty pocitů hrůzy (Co když si můj negativní článek přečtou a vyvěsí do obchodů letáky s mou fotkou a popisem "wanted" a nebudu se smět k jejich produktům už nikdy ani přiblížit?).
Nedá mi to, abych si nerýpla, když jsem ta holka rozmazlená a jásání se ode mě nečeká, abych přeci jen trochu neobjasnila volný překlad jména Primadonna. Podle mě (a Wikipedie) je Primadonna složeninou dvou italských slov - prima, tedy první (primus i v latině, že) a donna, žena, dáma. V českém překladu tedy první dáma. Označení se používalo pro operní sólistky. Jenomže protože mezi sólistkami - primadonnami - vládla rivalita, protože každá zpěvačka chtěla být tou první dámou, dostalo se jménu primadonna hanlivého pejorativního významu. Operní pěvkyně jsou navíc určitě dost rozmazlené a nespokojí se s kdečím, takže...
Možná jsem si měla založit blog pod názvem svět kulíška obecného, to by působilo mazlivě a heboučce, ne rozmazleně a protivně :D
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za komentář ♥