 |
| Zdroj |
Víte, co mě nejvíc, ale NEJVÍC baví na blogosféře? Souboje titánů blogerek! (A taky diskuze nad tím, jestli jsou makarónky //anooo// nebo makrónky //neee//, případně jestli je počeštěný výraz bloggerka se dvěma nebo jedním B.)
Bjůtysvět je pro mě docela nová parketa, dřív jsem psala hlavně deníčkové blogy. Ale jak pozoruji po letech praxe, boje se vyskytují všude. Před nějakou dobou jsem si přečetla článek, ve kterém bloggerka vypsala blogy, které jí spamují komentáře s odkazy na GA. Jak vždycky říkám, já mám pozvánky na GA ráda, protože je sama nevyhledávám a takhle se dozvím o spoustě blogů, které pak ráda čtu a odebírám. A navíc k tomu ještě můžu něco krásného vyhrát! Musím říct, že holky, co mě pozvali na GA, mám mnohem radši, než ty, které jsem třeba začala sledovat na začátku, protože kolem nich bylo velké haló, ale ukázalo se, že mě jejich příspěvky prostě nebaví.
Ono je to těžké. Každá bloggerka si totiž myslí, že je spisovatelkou. A co víc, anonymní spisovatelkou s masovým dosahem! Právě ta anonymita je peklo internetové komunikace. Jak často říkáte na ulici někomu, ať jde k vám do deníčku, že rozdáváte pastelky? A jak často tomu člověku odpovíte, ať si tu svou GA strčí někam? Ale to nejsou jen blogy. Tak třeba, jak často vás na ulici zastavují cizí lidé a nutí vás obdivovat fotografie svých dětí? (Asi každá máme na FB nějaké novopečené maminky, ne?) A tak vznikají boje. Od moderovaných a mazaných komentářů, přes blokování uživatelů, k slovním výhrůžkám.
 |
| Zdroj |
Na začátku jsem přemýšlela, jak to budu dělat já, až jestli se můj blogís stane trochu známější. Upřímně, pořád nevím. V deníčkových blozích jsem komentáře nikdy nemoderovala, každý si mohl říct, co chtěl. Mazala jsem čas od času spamy a pozvánky na bleskovky. (Pamatujete si na bleskovky? Vážně ale, kdo si pamatuje bleskovky? Tak rozklíčujeme dobu blogerského působení, protože boom bleskovek byl tak před osmi lety :D)
Nu ale, pořád ještě nevím, co tu budu dělat. Na začátku jsem zmateně ob den přepínala v komentářích z možnosti "kdokoli" na "pouze registrovaní" a teď mám zase kdokoli, protože, ještě než jsem přišla na blogger, mě registrovaná možnost navýsost štvala. Ne všichni milují gůglíka a ne všichni se chtějí registrovat jen proto, aby vám řekli, že jste skvělá/hrozná. S registrovanými uživateli sice mizí pravděpodobnost trollů, ale založit si trollovací profil je tak jednoduché, že to snad ani nestojí za řeč. Naopak se taky může stát, že přijdete o někoho skvělého, kdo se registrovat nechce a kdo by vám chtěl do nebes vychválit vaši recenzi. The struggle is real.
 |
| Zdroj |
Takže co teď? Co dělat, když jsou naše blogísky taková naše malá místečka, veřejné deníčky, které chráníme vlastním tělem a zuby nehty bráníme před nechtěnými komentáři? Nejlepší je prostě zklidnit hormon a nerozčilovat se kvůli takové "blbosti", jako je blog. Stres, rozčilování a negativní emoce stejně nejsou dobré pro naše zdraví, dělají se z toho pupínky a vrásky (bjůty argument :D). Ne všichni lidé jsou na dušičce spokojení a svou zlobu potřebují nějak dostat z těla ven. A proto nadávají, trollují, spamují. Na vás pak je pochopit, že to není VÁŠ problém, ale JEJICH. Pokud se pustíte do vášnivých diskuzí a obrany svého veřejného deníčku, pak jste stejní, jako oni. Vždyť je to přeci jedno. Pravda je relativní, to přeci víme. Názory se různí a člověk s tím nic nenadělá. Vždyť třeba Gallileům názor citujeme dodnes. A jak se v té době lišil, jak se ho snažili zastavit, jak dopadl Galileo, a jak dopadl jeho názor! (to byl teda argument za všechny prachy :D) Objektivita je reklamní trik, ve skutečnosti existuje horko těžko. To úsilí vynaložené hledáním negativních komentářů a obhajoby svého blogísu radši vložím do přípravy nových článků. Nebo, ještě lépe, do svého REÁLNÉHO ŽIVOTA. Protože blogy jsou jen virtuální pokojíčky. Blog mi psa nevyvenčí, nedojede se mnou k doktorovi, nepojede se mnou na dovolenou, neopíká se mnou špekáčky, nenamasíruje mi záda a nevychová mi děti. Není proto lepší ho brát tak trochu na lehkou váhu a radši se zušlechťovat v tom, abychom byli především v reálném životě milí, slušní a vychovaní lidé?
 |
| Zdroj |
