Pokud bych měla udělit cenu za nejblbější předmět z překrásné podzimní orientální limitky Alverde Oriental Bazaar, pudr by byl opravdu horkým favoritem. Všechno je na něm totiž špatně.
Okouzleně jsem stála u osudného stojánku s limitovanými krásami a nerozhodně osahavála všechny pudry. Na první pohled vypadá totiž jako úplný sen. Má dávkovač, který se dá odšroubovat a tím pádem i doplňovat. Má i štěteček, ze kterého kupodivu žádné štětinky nevypadávají, takže to vypadá dobře. Mám ráda všechny možné i nemožné cestovní verze, takže pudru hned začnu přezdívat cestovní náčiní. Ne, že bych tak cestovala, ale i kabelka je zavazadlo a nosit s sebou štětec i pudr se mi nikdy nechce. A ještě navíc ten zlatý dizajn! A ten název - Bronzing Sand! No hned jsem se viděla, jak se koupu ve zlatavém slunci a chytám bronz na písčité pláži za šumění oceánu...
Doma jsem hned vybalila všechny své úlovky a letěla k zrcadlu ze sebe udělat orientální princeznu (princezna je totiž heslo dnešního článku! Takže, kdo poctivě čte, napište mi do komentáře princezna :). Po napatlání na sebe všeho, co jsem si pořídila, mi bylo jasné, že na tyhle orientální divočiny nejsem správný barevný typ. A pudr? Třešinka na závěr. Obronzovatěl mi obličej tak, že jsem vypadala, jako bych spadla čumákem do toho bronzového písku a zašpinila si celý obličej. Krom toho, že je pudr neskutečně tmavý má ještě jako bonus třpytky.
Proč jsem si nevzala druhou světlejší verzi? Protože ta mi přišla světlá jak pro mrtvolu. Ani u jediného nebyly testery, takže jsem se rozhodovala jen jestli ho nutně potřebuji, nebo nikoli. Ale bohužel vždycky něco zbytečného nutně potřebuji. Po zděšeném pohledu na svůj hnědý obličej jsem začala s důkladným zkoumáním celé téhle vymoženosti. Pudr má takovou podivnou vůni, šroubování funguje dobře, štěteček je docela příjemný, i když nanášet pudr s ním je spíš opravdu rekreační záležitost, na denním pořádku si to nedokážu představit. Zavírátko má uprostřed tyčku, která projde skrze štěteček a ucpe dávkovací díru, takže se pudr nikdy nevysypává, což je fajn. Všimla jsem si ale, že víčko nejsem dost dobře úplně dovřít a k mému vzteku zůstává trochu povytažené. No, jak říkám, všechno špatně.
Tak co teď? Chtěla jsi to, tak to máš! Pudr je opravdu, ale opravdu tmavý. Co s ním? Začít chodit na solárko? Odstěhovat se do teplých krajin? Nejsem žádný plejtvák, takže usilovně vymýšlím, co provedu. A rázen se z pudru rázem stává bronzer! A víte co? Jako bronzer je skvělý! Má dobrou výdrž a když se hooooodně vystínuje a rozetře, tak vypadá i přirozeně. Takže vám, moji milí, představuji svůj nový přírodní bronzer, který se trochu minul svým původním pudrovým povoláním.
Krize zažehnána a funkce pudru/bronzeru zachráněna. Ale netěší mě to, abych vám pravdu řekla. Jsem ráda, když kosmetika slouží k tomu, k čemu je určená. Když je šampon opravdu schopný fungovat jako šampon a nemusím ho degradovat na mýdlo. Když můžu peeling na obličej opravdu používat na obličej a ne si s ním začít peelingovat nohy. A když pudr slouží jako pudr a není tak příšerně hnědý, že se z něj raději stane bronzer. Toto bych limitce vyčetla úplně nejvíc. Odstíny, ze kterých si snad nikdo nemohl vybrat!
Na poslední fotce ještě porovnání pudru a mé světlé kůže, o které jsem si až doteď myslela, že je pěkně opálená z letního sluníčka.
Co vy a pudry? Který je váš nej?
