 |
| Zdroj |
Miluju kafe! Miluju kavárny! A ze všeho nejvíc miluju ty přeslazený drahý vánoční břečky plný cukru ze Starbucks a Costa Coffee.
Pamatujete si na tu dobu, kdy se u nás začaly objevovat první kávové řetězce? S láskou vzpomínám na Coffee Heaven, kam jsem chodila moc ráda, protože to byl lepší a levnější Starbucks. O jejich tiger chai latté se mi dodnes zdá. Z Coffee Heaven se pak stalo Costa Coffee, kde mi chutná jen chai latté a to jen někdy, když mají zrovna dobrý den a povede se jim uvařit. Proto jsem začala chodit do Starbucksu. Ne kvůli imidž, ale kvůli lepšímu kafi.
Po počátečním nadšení z velkých přeslazených káviček jsem zase zklidnila hormon a přesedlala na doma uvařené kafčo do termosky. Z toho jsem pak přešla na žádné kafe a je mi fajn. Čas od času si ale udělám radost a pro velkou sladkou bombu si do těch kaváren zajdu, a to hlavně o Vánocích, kdy se vyrojí všechny ty perníčkové speciality. Kdybych měla spočítat všechny své letošní návštěvy těchto kaváren, bohatě mi stačí prsty na obou rukách a ještě nějaké zbydou. Zas takové terno to totiž není.
 |
| Zdroj |
Během letošních vánočních kávových obdobích jsem vyzkoušela všeho všudy tři různé příchutě kafí (ono jich stejně zas tolik není) a jednu vánoční čokoládu. Navíc je mým požadavkem i sójové mlíčko, což není vždy dobrý nápad, protože pokud ho nemají dobré, dostanete k pití kafe s příchutí plastové židličky.
Vánoční kafíčkování začínám pravidelně perníčkovým latté ze Starbucksu. Zapomenu totiž během roku, že to není nic moc a vidina perníčků, které jsou mé nejoblíbenější cukroví, mě každoročně ošálí. Jako druhé pak vyzkouším toffeenut latté, které je stokrát lepší a stane se hned mým vánočním vítězem i se sójovým mlíčkem.
Do třetice se ale stane to, že někde dostanu nějakou poukázku na 1+1 do Costa Coffee a řeknu si, že to přeci nemůže být taková hrůza, když mají pravidelně ty nejrozkošnější vánoční kelímky. Letos jsem si dala Salted Caramel Cappuccino znovu se sójovým mlíčkem a polovina skončila vylitá v dřezu. Fuj. Na spravení chuti jsem pak zamířila do Starbucksu pro horkovou čokoládu s příchutí mandlí a medu a nic, co by tak málo připomínalo čokoládu, mandle nebo med, jsem ještě nepila. Bylo to tak o stupeň lepší, než ta hrůza z Costy, ale definitivně mě to přesvědčilo o tom, že není nad zelený čaj a čistou vodu.
 |
| Zdroj |
Rozdíl mezi Starbucks a Costa Coffee vidím nejen v dobrosti připravených nápojů, ale i v obsluze. Starbucksoví zaměstnanci se chovají jinak, veseleji, přátelštěji. V Costě vás někdy přivítají dost otrávené ksichty. Vzpomínám, jak jsem loni během podzimu trávila pár dní v Londýně a při brzkém vstávání se návštěvy kaváren (kde mají wifi) staly mou pravidelnou součástí dne. V Costa Coffee mě sice hodně baví jejich věrnostní kartička, ale nevšímavý personál už tolik ne. Zato když jsem vstoupila do Starbucksu, přivítal mě nadšený řehot doprovázený slovy DOBRÝ DEEEEN CO SI DÁTE??? Následovalo vysvětlení slovy "dneska je můj první den, tak jsem ještě nadšená." Se smíchem jsem si vzala svou přeslazenou a drahou břečku a šla využít té wifiny zadarmo a měkkého křesla.
Co vy a vaše kafíčkové příhody? Máte raději kavárničky s atmosférou, nebo kávové řetězce? A pijete vůbec kafe?
Odpočítávání dnů a otevírání adventního kalendáře nám uteklo jako voda a zítra je Ježíšek! Přeji vám ten nejkrásnější večer plný rodinného klidu, pohody, splněných přání, světýlek, zlatých prasátek, třpytek, hvězdiček, vánočních vůní, cukroví, dobrého papkání a hlavně hodně smíchu! Držím všem palce, aby Štědrý večer ve vašich rodinách proběhl hlavně v klidu a bez nervů a my se všichni sešli u dalších blogových článků s veselými dušičkami a úsměvem na rtech.
Pac a pusu
