Zamyšlení o přírodní kosmetice

Srovnávat přírodní kosmetiku s kosmetikou chemickou je stejné, jako srovnávat dřevěné čínské hůlky s kovovou vidličkou. S vidličkou je život jednodušší, pěkně napíchnete žvanec a šup s ním do pusy. S hůlkami je hrozná práce. Musíte se učit, jak s nimi zacházet. Někdo se to nenaučí nikdy, někomu to nevyhovuje a raději se i do budoucna spokojí s vidličkou. Na tom není nic špatného. Ti, kteří se vydají cestou dřevěných hůlek rázem objeví nový rozměr v pojídacím prožitku. Přes obtížnou cestu pokořování těch dvou stejných tyček, které fungují až při správné spolupráci s rukou, se člověk jednoho dne usadí k misce rýžových nudlí a s lehkostí je slupne co by dup. Jedna výzva překonána!

Touto obšírnou metaforou jsem chtěla uvést článek o přírodním deodorantu slovenské značky Ponio. Až při jeho zkoušení a používání jsem si totiž opravdu hluboce uvědomila, jak je přírodní kosmetika něco úplně jiného, než ta drogérková chemča. Nemůžu od ní chtít to stejné, právě naopak. Chci od ní, aby byla jiná a uměla jiné věci. Když jsem svou cestu poznávání přírodní kosmetiky začala, myslela jsem si, že stejným nahradím stejné. Že krém vyměním za krém, řasenku za řasenku, deodorant za deodorant a bude vystaráno, protože všechno bude stejné. Naivní omyl. Ze začátku, když mi najednou řasenka udělala kruhy pod očima při mrholení, krém se drolil s makeupem a i s deodorantem jsem se potila, jsem se v nechápavosti a zoufalství na tu přírodu mračila a nechápala, že jsem nastoupila na úplně jinou dimenzi kosmetiky.

Dneska je ze mě filozof! Článek o deodorantu Poniu bude jindy, protože jsem se u toho úvodu rozepsala tak, až se z toho stal samostatný článek.

Snažím se vám tu říct, že očekávat stejnou věc od dvou různých forem kosmetiky je hloupé, protože to prostě nejde. Neznamená to, že přírodní kosmetika bude horší, právě naopak. Ne všechno je skvělé, ale to, co vám sedne, už nikdy nevyměníte. Stejně je to přeci i se značkami z drogérek. Člověk zkouší a zkouší a po několikátém zkoušení na něj vykoukne TEN PRAVÝ výrobek.

Při používání přírodní kosmetiky jsem si musela uvědomit, co vlastně chci, a přehodnotit dosavadní hodnoty a požadavky, které jsem na kosmetické výrobky měla. Začínala jsem u šamponů, u kterých takový markantní rozdíl nebyl, co se formy a účinků týče. Pořád je to tekuté, voňavé, sice o něco méně pěnivé, ale o to lépe umývají. I krém je pořád mazátko. Ale u deodorantů nebo dekorativní kosmetiky je to trochu jiné. Musela jsem si dovolit se zapotit. Protože se potíme všichni, někdo míň, někdo víc. Chci mít sucho 72 hodin se záněty potních žláz, nebo si radši vezmu bavlněné tričko, deodorant do kabelky a sice se občas zapotím, ale budu hezky vonět?

Čím víc přírodní kosmetiky zkouším, tím víc přemýšlím o tom, co se mnou kdejaký krém dělá. Spoustu věcí jsem se musela naučit a spoustu věcí jsem pochopila. Třeba to, že kůži a tělu je nejlépe, když mu dáte svobodu a dovolíte mu se samo uzdravit. Pozorovala jsem to třeba u rtů, závislých na balzámech tak, že jsem bez nich nemohla vydržet ani 5 minut. Nejdřív jsem razantně na týden vysadila všechno a používala jen kokosový olej a voilá, závislost zmizela. Pak jsem přesedlala na přírodní balzámy komplet a nutnost se mazat tak často během měsíce vymizela. Měsíc je totiž důležitý časový údaj. Trvá měsíc, než si tělo, kůže pleť nebo vlasy plně zvyknou na něco nového, než se obnoví jejich cyklus (nebo tak nějak). Když to vydržíte měsíc, otevřou se vám nové obzory a budete žasnout třeba nad tím, že už si nemusíte mýt mastné vlasy každý den, ale klidně dáte o den víc. Že se vám přestanou třepit konečky. A podobně. U těch vlasů to pozoruji každý den. Doba nutnosti umytí se prodlužuje a jejich třepení mizí. Kdysi jsem si stříhala vlasy co dva měsíce, teď už je to tři čtvrtě roku, co jsem naposled vzala do ruky kadeřnické nůžky (když nepočítám sem tam zastřihnutí nějakého toho roztřepeného konečku).

Závěrem této obšírné eseje bych chtěla říct, že nejsem žádný kosmetický znalec. Učím se za pochodu a ve chvíli, kdy jsem měla zmáklý drogérkový sortiment jsem se rozhodla, že postupně přejdu k přírodním krásám a jsem zase na začátku. I tak ale na sobě vidím opravdu znatelné pokroky, třeba právě u těch zmiňovaných vlasů. Byla jsem smířená s tím, že se mastí a svědí a ještě před rokem jsem netušila, že i s tím se dá bojovat. Dneska pěkně rostou, lesknou se a oslňují na všechny strany. Chce to trpělivost, zkoušení a toleranci. A hlavně lásku k sobě samému.

Všem, kteří jste dočetli až nakonec, děkuji! Budu ráda, když mi do komentářů napíšete, co je pro vás nejdůležitější (představivosti se meze nekladou). Jaký je váš vztah ke kosmetice? Řešíte složení?



Komentáře

  1. Ja som pri prechode na prírodnú kozmetiku nemala problém ani tak s tým, že by som si musela zvykať na iné fungovanie a účinky, ako skôr s tým, že som doma mala zásoby kozmetiky konvenčnej a tiež s tým, že moje okolie nie a nie akceptovať, že ako darček pre mňa je vhodnejšia kozmetika prírodná. A tak stále dostávam kozmetiku rôzneho druhu, ktorú zase z ekologického hľadiska nechcem vyhodiť. Takže používam zatiaľ mix kozmetiky. Pri prírodnej kozmetike však určite treba rátať s tým, že je drahšia.
    |Kaviareň u mačky|

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mám doma ještě zásoby chemči z drogérek, neotevřené se snažím rozdávat a zbytek zužitkovat, protože mi taky nepřijde ekologické vše hodit do koše. I když je přírodní kosmetika dražší, tak mi přijde, že produktu spotřebovávám míň, třeba u šamponů je to tak.

      Vymazat
  2. Moc pěkný článek! A hodně mě v úvodu pobavila hláška, že recenze o Ponio bude jindy. Taky se občas rozmáchnu na klávesnici a píšu a píšu... A nejednou je z toho jiný článek :-D

    Já už jinou, než bio a přírodní PEČUJÍCÍ kosmetiku nechci. Mám ji ráda, učím se rozumět složení a objevuju pořád nové a nové značky a kosmetické poklady. A navíc mě baví přemýšlet nad otevřeným kelímkem, co mi vůně připomíná a dumat, jestli výrobce přidal do recepisu levanduli, rozmarýn nebo mátu. A ne si pochvalovat, jak ta fosforová srajda s názvem XY-8493-U92 nádherně voní a jak z toho úplně cítím tu laboratorní kádinku... Takže tak :-D

    Zase ale nečíhám u vchodu do drogerie po vzoru odpůrců kožešin a neleju po nakupujících třeba olivový olej a nesypu jim na hlavu drcené bylinky. Naopak si taky čas od času dopřeju i cosi ryze chemického z dekorativky, mám z toho děsnou radost a připadám si jak malé děcko, které zavítalo do kosmetické cukrárny a odchází s lakem na nehty v jedné ruce a leskem na rty v druhé :-)

    Takže abych to shrnula... Ať si každý používá, co je jeho srdéčku blízké. A taky "všeho s mírou". Takhle nějak bych to řekla :-D

    Bebe

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc, Bebe! Nějak jsem se nechala unést tím filozofováním. Fosforátová srajda pobavila :D Říkáš to moc hezky, každému dle svého gusta a hlavně toho, co mu dělá dobře jak na pleti, tak na dušičku (což takové nové laky a lesky dělají :D).

      Vymazat
  3. Veľmi dobrý článok, ku ktorému má asi každý čo dodať. Aj ja som bola kedysi odchovaná výlučne na konvenčnej kozmetike, odkedy mám blog, tak mám samozrejme chuť skúšať nové veci a tak skúšam aj prírodnú kozmetiku, šampóny už používam dávno len tie bez obsahu silikónov a tieto silikóny mi začínajú prekážať aj pri maskách, kondicionéroch, skrátka všade, cítim, že moje vlasy sú s nimi strašne ťažké, takže v tomto smere sa snažím používať z hľadiska zloženia to najlepšie. Aj v pleťovej kozmetike používam zopár prírodných produktov, ale dekoratívnej kozmetike s výnimkou pleťových púdrov stále kraľuje konvenčná kozmetika. Myslím, že tak postupne prechádzam na prírodnú kozmetiku, ale nie vo všetkých oblastiach. Zloženiu sa nejako extra nerozumiem, ale čo som skúšala prírodné produkty, tak je vidieť, že sú účinkami oveľa lepšie.
    Bianka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju za komentář, Janko :) Vždycky je zajímavé si číst zkušenosti čtenářek a spolubloggerek. Ani si neuvědomujeme, že spoustu ingrediencí v kosmetice nepotřebujeme (třeba ty silikony a sulfáty) a přijde mi, že je teď moderní boom i drogérkových značek vyrábět péči o vlasy bez těchto složek, což vítám. Taky vidím, jaký je rozdíl v zatížení vlasů při používání rozdílných šamponů :)

      Vymazat
  4. Moc hezky napsané a se vším souhlasím. Dříve mě hodně pálily rty a jediné, co mi je dokázalo uklidnit byl balzám z Oriflamu. Teď jsem přešla na přírodní balzámky a stále čekám, kdy mě zase začnou pálit rty a já budu moct napsat recenzi, zda mi dokázal rty uklidnit a pálení se jaksi nedostavuje. Chce to opravdu čas a mít se vším trpělivost. :-)
    welcometomyworld

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc hezky to říkáš a díky za poznatek o pálících rtech! To je hodně zajímavé. Rty a balzámky jsou moje téma :D A s přírodními vidím obrovskou změnu :)

      Vymazat
  5. Souhlasím s tím. Rozhodně ráda vyzkouším přírodní kosmetiku ale hold té chemické se také nevyhýbám, nebudu tu lhát. Myslím si že by to člověk celkově s kosmetikou neměl příliš přehánět. Tělo si na účinky krémů zvykne a samo potom bez krému není schopno fungovat normálně. Je to jako s léky.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Terez, mluvíš mi z duše! Z reklam jsem naučená, že jak nejsi namazaná něčím od hlavy až k patě, tak do pěti minut uschneš, a přitom je někdy nejlepší nechat tělo a pleť dýchat :)

      Vymazat
  6. U mňa je veľký problém so zásobami klasickej chemickej kozmetiky. Začínam experimentovať a viac sa prikláňať k prírodnej, ale tak kým prejdem úplne ešte to kúsok potrvá. Zloženie sa snažím riešiť najmä u produktov, ktoré idú do hlbších vrstiev pokožky (telové mlieka, pleťové krémy), ale napr. u sprchových gélov a peelingov mi to je jedno :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mám ty zásoby :D Ale krátí se a už je nedoplňuji. Třeba zrovna o těch peelingách jsem nedávno četla, že je u chemických problém s těmi pevnými částečkami, které se nerozloží a ekologicky je s nimi problém, tak sahám nejradši po tom s cukrovým základem. Třeba takový melounový od Dermacolu je sice chemie, ale ohromně skvělá :D

      Vymazat
  7. Katuš, jsi rozumná žena! Zrovna bojuji s peorální dermatitidou, která se mi objevila právě po kosmetických experimentech s Yves Rocher. Po tomhle "divokém" experimentálním období se přesunu k Laveře, Weledě, Alverde a dalším, po kterých se mi takovéhle hrůzy nedělají. Líbí se mi tvoje ekonomické řešení. Taky se doufám jednou dopracuji k nepotřebě nových věcí :D

    OdpovědětVymazat
  8. Já řeším složení opravdu hodně. Používám jen přírodní kosmetiku, ale jak jsi to přirovnala k těm hůlkám – tak to je velmi trefné! Chvíli trvalo než si na to člověk zvyknul, především proto, že když jsem s přírodkou začínala já, tak ještě na internetu nebylo moc recenzí a člověk opravdu nevěděl, co má tedy očekávat. Teď už bych ale neměnila. Líbí se mi nejen to složení, ale mám ráda i hodně přirozený styl líčení, kdy člověk vypadá že na sobě opravdu nic nemá, jen vypadá o něco líp a přesně tohoto s chemkou nedocílím, to jedině s přírodkou – líbí se mi ty přírodní a jemné odstíny barev. Hodně lidem třeba vadí že stíny od Alverde mají malou pigmentaci, ale to se mi naopak zase líbí :). Jsem v tomto hold trochu někde jinde :). A ve svém okolí nemám nikoho, kdo by používal přírodku jako já, všichni kolem mě jen čistou chemku, což ovšem lidem nemám za zlé. Je to každého volba co používá, spíš mě dokáže naštvat když lidi neví nic o složení a vůbec se nezajímají a i přesto dokážou tvrdit že jejich krém od L'Oreál je nejlepší na světě a nějaký můj Hauschka na něj určitě nemá a tak to nebudou ani zkoušet :D. Jinak třeba laky na nehty používám normálně, to je jedna z mála mých chemických výjimek, ale vybírám si alespoň 5-free :).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jak dlouho používáš přírodní kosmetiku a jak dlouho ten tvůj přechod trval? Začínat teď je opravdu ohromná výhoda, protože ten přírodní trend se rozmáhá a kosmetiku seženu nejen v eshopech, ale můžu si jí ve spoustě obchůdků i očuchat naživo. Sdílím tvůj názor na malování, taky myslím, že jen drobné nařasenkování je nejlepší a s někdy "mizící" přírodkou je to docela fajn.

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář ♥