Dneska jsem si říkala, že vám netradičně ukážu, v čem si nosím své oblíbené horké tekutiny. Neznám totiž lepší pocit, než stát zmrzlá na zastávce (to není ten skvělý pocit, ten teprve přijde) a popíjet horký čaj, kávu, kakajíčko, karo a jiný zahřívací nápoj (nejlépe opatřený nějakým tím "veselým kouzlem" navíc).
Mám dva hlavní hrnečky, ve kterých si nosím pitíčka dle libosti. Poslední je lahev na vodu, bez které bych nemohla zimní dny přežít, ale z úplně jiného důvodu, nu jen se nechte překvapit.
Můj úplně nejoblíbenější termohrneček všech dob je tenhle tumbler ze Starbucksu. Je geniální v několika ohledech. Má ouško. Nikdy bych nevěřila, že takové ouško bude tak hrozně praktická věc. Vezměte si ale, že jste zachumlaní do spousty vrstev, na rukách máte rukavice, kabelku a ještě třeba tašku, v ruce termohrnek a zrovna jede autobus a vy si potřebujete vyndat drobné, telefon nebo něco takového. Díky poutku si hrneček jen zavěsím na jeden prst a devět zbylých mám volných k manipulaci s čímkoli potřebuji. A věřte mi, devět prstů je lepší, než pět. Hrnek si můžu zavěsit bez problémů, protože prostě neprotéká. Ani malinečko. Má hodně dobrý uzávěr a za těch skoro 7 let (!!!), co ho mám, mi neprotekla ani kapičička. Fotila jsem ho v nějakém podivném podzimním sluníčku, takže vypadá do červena, ale ve skutečnosti je barbínkovsky růžový a třpytkatý. Dostala jsem ho kdysi od kamarádky a v českých pobočkách Starbucks jsem ho nikdy nezahlédla (nebo jednou možná v černé). Do něj si vařím všechny možné nápoje, nejčastěji ale kávu. Nápoj z tumbleru nenačichává, hrnek dlouho drží teplo a je to vždycky dobrota.
Druhý oblíbený hrnek na nápoje je Keep Cup, který jsem si pořídila tak před pěti lety v záchvatu nového šílenství, když se tenhle "sestav si svůj hrnek" objevil na trhu. Byla jsem na začátku docela nerozhodná a nevěděla, jakou barevnou variaci si namíchat, tak jsem si vzala jeden předvolený, který se mi líbil jemností a decentností. Ani s velikostí jsem si nevěděla rady a vzala jsem prostě tuhle. Nedávno jsem viděla kamarádku, která má ten nejmenší a to je tak roztomilá záležitost! Hrnek je fajn, ale nemá to mé oblíbené ouško, takže jsem při jeho přenášení opatrnější. Taky tak dobře netěsní, vzhůru nohama bych ho být vámi fakt neobracela. Třetí negativní věc je, že zas až tak moc dlouho nedrží teplo. Termo rozhodně není, je to vlastně "jen" plastový hrneček na nápoje. Musím říct, že mám od prvního použití obavy, jestli z něj nápoj nenačichne "plastem". Zatím se mi to nestalo a pravděpodobně se mě na to někdo zeptal, proto na to při pití vždycky myslím. Hrneček vůbec není špatný a vozím si ho třeba na výlety, na hory nebo prostě tam, kde si budu chtít uvařit čaj, ale pravděpodobně tam nebude dostatečně velký hrnek.
Mám dva hlavní hrnečky, ve kterých si nosím pitíčka dle libosti. Poslední je lahev na vodu, bez které bych nemohla zimní dny přežít, ale z úplně jiného důvodu, nu jen se nechte překvapit.
Můj úplně nejoblíbenější termohrneček všech dob je tenhle tumbler ze Starbucksu. Je geniální v několika ohledech. Má ouško. Nikdy bych nevěřila, že takové ouško bude tak hrozně praktická věc. Vezměte si ale, že jste zachumlaní do spousty vrstev, na rukách máte rukavice, kabelku a ještě třeba tašku, v ruce termohrnek a zrovna jede autobus a vy si potřebujete vyndat drobné, telefon nebo něco takového. Díky poutku si hrneček jen zavěsím na jeden prst a devět zbylých mám volných k manipulaci s čímkoli potřebuji. A věřte mi, devět prstů je lepší, než pět. Hrnek si můžu zavěsit bez problémů, protože prostě neprotéká. Ani malinečko. Má hodně dobrý uzávěr a za těch skoro 7 let (!!!), co ho mám, mi neprotekla ani kapičička. Fotila jsem ho v nějakém podivném podzimním sluníčku, takže vypadá do červena, ale ve skutečnosti je barbínkovsky růžový a třpytkatý. Dostala jsem ho kdysi od kamarádky a v českých pobočkách Starbucks jsem ho nikdy nezahlédla (nebo jednou možná v černé). Do něj si vařím všechny možné nápoje, nejčastěji ale kávu. Nápoj z tumbleru nenačichává, hrnek dlouho drží teplo a je to vždycky dobrota.
Druhý oblíbený hrnek na nápoje je Keep Cup, který jsem si pořídila tak před pěti lety v záchvatu nového šílenství, když se tenhle "sestav si svůj hrnek" objevil na trhu. Byla jsem na začátku docela nerozhodná a nevěděla, jakou barevnou variaci si namíchat, tak jsem si vzala jeden předvolený, který se mi líbil jemností a decentností. Ani s velikostí jsem si nevěděla rady a vzala jsem prostě tuhle. Nedávno jsem viděla kamarádku, která má ten nejmenší a to je tak roztomilá záležitost! Hrnek je fajn, ale nemá to mé oblíbené ouško, takže jsem při jeho přenášení opatrnější. Taky tak dobře netěsní, vzhůru nohama bych ho být vámi fakt neobracela. Třetí negativní věc je, že zas až tak moc dlouho nedrží teplo. Termo rozhodně není, je to vlastně "jen" plastový hrneček na nápoje. Musím říct, že mám od prvního použití obavy, jestli z něj nápoj nenačichne "plastem". Zatím se mi to nestalo a pravděpodobně se mě na to někdo zeptal, proto na to při pití vždycky myslím. Hrneček vůbec není špatný a vozím si ho třeba na výlety, na hory nebo prostě tam, kde si budu chtít uvařit čaj, ale pravděpodobně tam nebude dostatečně velký hrnek.
Moje poslední pomůcka do zimních dnů je tahle ošoupaná a ošuntělá lahev na vodu z dílny Santoro s motivem Gorjuss, které naprosto zbožňuji. Santoro London a Disaster Design jsou moje další dvě guilty pleasures. Tuto lahev jsem také dostala a pila jsem z ní vodu jen jednou v létě. Na nošení s sebou mi přijde moc těžká, takže jí na pití nepoužívám. Dělám s ní ale toto: trpím na záněty dutin a rýmy a na to není nic lepšího, než suché teplo. Obalím proto lahev šátkem, naleju do ní horkou vodu a nahřívám si čelo a dutiny. Lahev se horkou vodou totiž (krásně) rozpálí a slouží tak k léčebným účelům. I proto je tak ošuntělá a ošoupaná. Navíc má skvělý uzávěr a voda nevytéká ven.
Tak, to byly moje tři oblíbené lahvičky, bez kterých si neumím zimní dny představit. Co vy a horké nápoje?
