Lamy, to je něco pro mě! Miluju tahle zvířátka, kterých se trochu bojím a vždycky čekám, kdy mi na obličeji přistane slina, protože lamy přece plivou. A co teprve alpaky! Huňaťoučké a chundeláčkovské. Minimálně svetr si z nich budu muset jednou pořídit :D A co teprve Llama with no drama, nejroztomilejší cestovatelka! Protože její IG sleduju už dlouho, z Baleácké Vánoční limitky, která byla rozhodně touhle lamčou inspirovaná, jsem se zaradovala a naběhla do DMka. Jak to ale v pražských déemcích bývá, stojánek byl už skoro rozebraný. Podařilo se mi ukořistit tělové mléko, papírovou taštičku a obal na telefon, který samozřejmě nepotřebuju, ale chtěla jsem mít konečně s lamou i něco "pevného", co po vypotřebování nevyhodím.
Balea umí překrásné limitky a většinou jim odolávám (zato její přírodní sestřička Alverde má v mé peněžence otevřený účet), ale téhle barevné vánoční lamě jsem podlehla. A protože už je jaro v plném proudu, což potvrzuje zvyšující se vitamín D v tělíčku ze sluníčka a zvyšující se počet posmrkaných kapesníků z alergie, je čas si trochu zavzpomínat na další přežitou zimu.
Jednou z barev, kterou nemůžu přenést přes srdce, je mátově zelená. Brr. Zelená a já vůbec nejsme kamarádi. A přitom jsem se jí kdysi snažila naučit nosit. Kdysi dávno, když jsem byla ještě ultra hipík, jsem ze Sanu Babu měla krásné batikované zelené tričko s velkým jinjangem vpředu. A ta zelená byla krásná, jako když se v letní šťavnaté trávě třpytí miliony kapiček rosy. Nosila jsem ho ráda, ale bylo to jediné zelené tričko, jaké jsem v životě měla. Fakt. Od té doby jsem zelenou nikdy nepořizovala. Nesedíme si. Ale letos to o Vánocích vidím na červenozelený svetr. Protože tradice, ty se přece musí dodržovat. A čím kýčovitější, tím lepší!
Tím vším jsem vlastně chtěla říct to, že podkladová barva na balení se mi sama o sobě vůbec nelíbí, ale dohromady se vším dává smysl a mám jí ráda. Dneska mi už dokonce přijde jako taková jarní barvička, takže vůbec není na škodu si o Vánocích popovídat i v dubnu.
Vůně tělového mléka je naprosto vánoční. Je to jablečný skořicový štrůdl s kardamonem. Přesnější popis asi nedokážu. Vůně je výrazná a docela fajn, ale ne vždycky mám na takhle sladkou a kořeněnou vůni náladu. Na kůži se moc dlouho nedrží. Krém je bílý a jemný a co se hydratace týče, ta není nic závratného. Na běžné mazání stačí, ale když mám vysušenou pokožku, musím už za půl hoďky namazat kůži něčím výživnějším.
Lamčí limitka od Balea byla překrásné zpestření Vánoc. Krém mi vydržel až do poloviny dubna, protože jsem ho střídala s jinými vánočními kousky. Co se ale nějakého účinku týče, tak ten byl velmi slaboučký, takže ho neberu moc vážně. Je to jako kdybych šla na oběd a navrch si k tomu vzala lízátko. Tenhle krém je to lízátko, které mi zpříjemní den, ale nic moc skvělého pro mě neudělá. Ale co musím pochválit, tak to je označení vegan, takže i pro veganské spoluobčany se otevírá větší škála nabídky kosmetiky, kterou si můžou v drogérce koupit.
