Nemám ráda podzim. Fakt. Miluju léto, třicítky, horko, zpocené lidi, horko v tramvaji, vyschlou přírodu, hroznou žízeň celý den... no samozřejmě, že ne! Každé roční období má to své kouzlo a až letos si dokážu užívat všechno. Takže místo toho, abych jako létomilka nesnášela podzim, jsem se radši zamyslela nad tím, co na něm mám ráda :)
1. Kapsy
Podzim a zima jsou jediná roční období, kdy má i holčičí oblečení konečně rozumné kapsy! Konečně si můžu dát telefon do kapsy u kabátu a nemusím mít strach, že mi vypadne (ale taky to není vždycky pravidlo). A že si ty kapsy užívám! V každé mám jeden posmrkaný kapesník, kaštan, papírek s nápisem a občas v nich zapomínám i ten telefon. Pak musím prosit Kocourka nebo kamarády, aby mě prozvonili a společně pátráme ve skříni :D
2. Svetry
Huňaté svetry! Miluju svetry! I v létě si kupuju svetry a nikdy jich nemám dost :D Mám tenké na léto, společenské i superhuňaté a dlouhé, do kterých se balím v největších mrazech. Dobrý svetr je pro mě základem celého šatníku. Do budoucna jsem si dala jasné předsevzetí - mysli, ty blbko! Nekupuj si zbytečně jemné svetříky, ve kterých ti bude zima. Kup si jeden pořádnej a nos ho do onošení. Svetry jsou nej. A kdo říká, že se nedají vrstvit, tomu asi ještě nebyla pořádná zima. Takový svetr na svetr totiž v zimě krásně hřeje.
3. Kabáty
Dlouhé kabáty, ve kterých nám netáhne na ledviny! Konečně dává to holčičí oblečení smysl :D Člověk si vezme letní tričko, ohne se a vykukuje mu zadní špíček. Nebo se natáhne do poličky a šup, pupík už objevuje svět. Ale v zimě, to si člověk vezme košilku, zastrčí si ji do kalhot, tričko, svetr a přes to kabát, který hřeje. A i to letní tríčo si člověk může vzít, když má pořádný kabát. Vždycky, když přijde teplo a kabáty se jdou uložit do letního spánku, tak mám pár dní pocit, že jsem nahá, odhalená, nechráněná... Ale pak přijdou na řadu šatičky a je ze mě princezna.
4. Šály a šátky
Och! Jak já si užívám to podzimní oblečení! Když se zachumlám do té největší šály na světě a za chvíli mi z ní vlákýnko vlítne do oka, ale já ho nevidím, protože je bílé, lovím ho se zrcátkem a ono škrábe a škrábe... A pak si řeknu, tak to ne teda, tuhle šálu už si nevezmu. Ale vezmu. A zase mám v oku další smítko... Ale vážně, miluju šály a dlouhé velké šátky, vážu si je už jako borec a zároveň je mi v nich teplo. A o to mi jde nejvíc. Aby mi bylo na podzim prostě teplo.
5. Čepice a rukavice
Všímáte si taky těch chvil, kdy lidé začnou nosit čepice? A vnímáte ten mezimoment, kdy už je zima, ale vám se ještě čepici nosit nechce? A když někoho v čepici potkáte, díváte se na něj skrz prsty? No, tak to jsem asi pravděpodobně já. Mám čepici na všechny roční doby, protože je mi furt zima. Miluju čepičky a vždycky se těším, až je zase po létě vytáhnu. A rukavičky! S těmi mám ale trochu problém - žádné nehřejou tak, jak bych si přála. A je fakt, že všechny čepice jsou mi velké, protože mám malou hlavu. Ale miluju je. Moc.
6. Svařák
Když člověk vyběhne do ulic s krabičákem nebo lahví vína, je to ožralec. Ale motat se ulicemi se svařákem? No to je přeci tuze vánoční! To je přeci tradice! A co, že padáte, když přehlídnete schod, že se vám zamlžují očíčka a blábolíte nesmysly jako ze studeného vína. Svařák je prostě sváteční obřad. A medovina taky. Nebo grog. Jakýkoli horký alkohol je prostě vysoký styl. Takže na něj můžete jít i o polední pauze. A nejlíp na trhy. A že si pak omylem v opilosti koupíte cestou do kanceláře u posledního stánku čepici? Nu co! Vždyť se blíží Ježíšek.
7. Počasí
Zima, mlha, déšť. V takovém hnusném počasí se přeci nelítá po venku, juch! Konečně pádný důvod pro lenost. A k tomu ten svařák. A když vysvitne sluníčko, hned mažu ven! Alespoň na chvilku do ulic, nastavuji dlaně vitamínu D a oči slunečnímu světlu, aby se mi pak večer hezky chtělo spát (to vím z knížky Proč spíme, kdyby jako něco). A když se o půl čtvrté zase začne stmívat, dám si někdy druhé kafe, pustím koledy, zobu něco sladkého (protože jsem přece byla na procházce a musím doplnit ty tři spálené kalorie) a těším se, až začne sněžit.
8. Dýně
Dýňové placičky, pečená dýně, dýňový koláč, plněný dýně, dýňová polévka, dýňový latté, dýňový všechno! Letos jsem si dýní užila až až. Až jsem jí měla plné zuby. Vlastně mě jen zajímalo, jaké to je ji vařit, takže jsem ji upekla s plněným masem, umixovala jsem z ní polévku a uvařila koláč. Pak už jsem to ale jíst moc nechtěla. Pečenou dýni jsem futrovala asi tři týdny. Polévku týden. Jen koláč jsem odnesla našim. Zatím čeká v mrazáku na svou chvíli. Kdybych se měla zařadit do nějaké skupiny, tak jsem asi ta, co tak moc dýni ráda nemá. Nebo co se jí letos přejedla a už má dost. Ale zase se na ni začne těšit příští konec léta.
9. Pečená jablíčka a skořice
Jabkop (jak jsme říkali jablkům jako děti) zas tak moc nemusím. Dám si, když není zbytí, ale mám radši třeba hruštičky. Ale jakmile se přiblíží přízemní mrazíky, skupuju jabka po kilech a peču jak divá. Ani se nenamáhám je tak slavnostně vyříznout jen uprostřed a napěchovat plněním, prostě je rychle rozkrájím na čtvrtky, posypu tunou skořice, medem, oříškama a když se cítím slavnostně, připravím si náplň - rozmačkané piškoty, oříšky, kokos, med, ovesné vločky, různá semínka, skořice... a cokoli dalšího. Pak je dám do trouby a peču. A často na ně zapomenu a připálím je. A když se mi povedou a jsou ještě teplé a klouzají mi do bříška... to se pak raduju, že je podzim.
10. Barvičky
Barvičky listí. Lidé v barevných kabátech. Podzimní laky na nehty, líčítka na očíčka a rtěnky. Podzim má svou vlastní dokonalou barevnou auru a já ji letos miluju ♥
 |
| Zdroj |
Podzim a zima jsou jediná roční období, kdy má i holčičí oblečení konečně rozumné kapsy! Konečně si můžu dát telefon do kapsy u kabátu a nemusím mít strach, že mi vypadne (ale taky to není vždycky pravidlo). A že si ty kapsy užívám! V každé mám jeden posmrkaný kapesník, kaštan, papírek s nápisem a občas v nich zapomínám i ten telefon. Pak musím prosit Kocourka nebo kamarády, aby mě prozvonili a společně pátráme ve skříni :D
2. Svetry
Huňaté svetry! Miluju svetry! I v létě si kupuju svetry a nikdy jich nemám dost :D Mám tenké na léto, společenské i superhuňaté a dlouhé, do kterých se balím v největších mrazech. Dobrý svetr je pro mě základem celého šatníku. Do budoucna jsem si dala jasné předsevzetí - mysli, ty blbko! Nekupuj si zbytečně jemné svetříky, ve kterých ti bude zima. Kup si jeden pořádnej a nos ho do onošení. Svetry jsou nej. A kdo říká, že se nedají vrstvit, tomu asi ještě nebyla pořádná zima. Takový svetr na svetr totiž v zimě krásně hřeje.
3. Kabáty
Dlouhé kabáty, ve kterých nám netáhne na ledviny! Konečně dává to holčičí oblečení smysl :D Člověk si vezme letní tričko, ohne se a vykukuje mu zadní špíček. Nebo se natáhne do poličky a šup, pupík už objevuje svět. Ale v zimě, to si člověk vezme košilku, zastrčí si ji do kalhot, tričko, svetr a přes to kabát, který hřeje. A i to letní tríčo si člověk může vzít, když má pořádný kabát. Vždycky, když přijde teplo a kabáty se jdou uložit do letního spánku, tak mám pár dní pocit, že jsem nahá, odhalená, nechráněná... Ale pak přijdou na řadu šatičky a je ze mě princezna.
4. Šály a šátky
Och! Jak já si užívám to podzimní oblečení! Když se zachumlám do té největší šály na světě a za chvíli mi z ní vlákýnko vlítne do oka, ale já ho nevidím, protože je bílé, lovím ho se zrcátkem a ono škrábe a škrábe... A pak si řeknu, tak to ne teda, tuhle šálu už si nevezmu. Ale vezmu. A zase mám v oku další smítko... Ale vážně, miluju šály a dlouhé velké šátky, vážu si je už jako borec a zároveň je mi v nich teplo. A o to mi jde nejvíc. Aby mi bylo na podzim prostě teplo.
 |
| Zdroj |
Všímáte si taky těch chvil, kdy lidé začnou nosit čepice? A vnímáte ten mezimoment, kdy už je zima, ale vám se ještě čepici nosit nechce? A když někoho v čepici potkáte, díváte se na něj skrz prsty? No, tak to jsem asi pravděpodobně já. Mám čepici na všechny roční doby, protože je mi furt zima. Miluju čepičky a vždycky se těším, až je zase po létě vytáhnu. A rukavičky! S těmi mám ale trochu problém - žádné nehřejou tak, jak bych si přála. A je fakt, že všechny čepice jsou mi velké, protože mám malou hlavu. Ale miluju je. Moc.
6. Svařák
Když člověk vyběhne do ulic s krabičákem nebo lahví vína, je to ožralec. Ale motat se ulicemi se svařákem? No to je přeci tuze vánoční! To je přeci tradice! A co, že padáte, když přehlídnete schod, že se vám zamlžují očíčka a blábolíte nesmysly jako ze studeného vína. Svařák je prostě sváteční obřad. A medovina taky. Nebo grog. Jakýkoli horký alkohol je prostě vysoký styl. Takže na něj můžete jít i o polední pauze. A nejlíp na trhy. A že si pak omylem v opilosti koupíte cestou do kanceláře u posledního stánku čepici? Nu co! Vždyť se blíží Ježíšek.
7. Počasí
Zima, mlha, déšť. V takovém hnusném počasí se přeci nelítá po venku, juch! Konečně pádný důvod pro lenost. A k tomu ten svařák. A když vysvitne sluníčko, hned mažu ven! Alespoň na chvilku do ulic, nastavuji dlaně vitamínu D a oči slunečnímu světlu, aby se mi pak večer hezky chtělo spát (to vím z knížky Proč spíme, kdyby jako něco). A když se o půl čtvrté zase začne stmívat, dám si někdy druhé kafe, pustím koledy, zobu něco sladkého (protože jsem přece byla na procházce a musím doplnit ty tři spálené kalorie) a těším se, až začne sněžit.
8. Dýně
Dýňové placičky, pečená dýně, dýňový koláč, plněný dýně, dýňová polévka, dýňový latté, dýňový všechno! Letos jsem si dýní užila až až. Až jsem jí měla plné zuby. Vlastně mě jen zajímalo, jaké to je ji vařit, takže jsem ji upekla s plněným masem, umixovala jsem z ní polévku a uvařila koláč. Pak už jsem to ale jíst moc nechtěla. Pečenou dýni jsem futrovala asi tři týdny. Polévku týden. Jen koláč jsem odnesla našim. Zatím čeká v mrazáku na svou chvíli. Kdybych se měla zařadit do nějaké skupiny, tak jsem asi ta, co tak moc dýni ráda nemá. Nebo co se jí letos přejedla a už má dost. Ale zase se na ni začne těšit příští konec léta.
 |
| Zdroj |
Jabkop (jak jsme říkali jablkům jako děti) zas tak moc nemusím. Dám si, když není zbytí, ale mám radši třeba hruštičky. Ale jakmile se přiblíží přízemní mrazíky, skupuju jabka po kilech a peču jak divá. Ani se nenamáhám je tak slavnostně vyříznout jen uprostřed a napěchovat plněním, prostě je rychle rozkrájím na čtvrtky, posypu tunou skořice, medem, oříškama a když se cítím slavnostně, připravím si náplň - rozmačkané piškoty, oříšky, kokos, med, ovesné vločky, různá semínka, skořice... a cokoli dalšího. Pak je dám do trouby a peču. A často na ně zapomenu a připálím je. A když se mi povedou a jsou ještě teplé a klouzají mi do bříška... to se pak raduju, že je podzim.
10. Barvičky
Barvičky listí. Lidé v barevných kabátech. Podzimní laky na nehty, líčítka na očíčka a rtěnky. Podzim má svou vlastní dokonalou barevnou auru a já ji letos miluju ♥
Jaké je vaše podzimní desatero?
veľké teplé svetre milujem! :) tiež si vravím, že tie tenké sa už asi neoplatí kupovať :D i keď ak pod ne dám nejakú košeľu, tak mi nie je až taká zima :)
OdpovědětVymazatMakeupbyVeo
Úplná pravda, ty tenké jsou vlastně jen taková vrstva pod velké svetry :D Nebo na jaře, když už je dost teplo a člověk v nich nezmrzne :D
VymazatMoc hezky se to čte :-)
OdpovědětVymazatTaky miluji huňaté svetry a kabáty. Na svařák mám chuť už od konce léta a těším se, až začnou vánoční trhy na náměstí a bude ho tam plno ke koštování.
Terezah-style
Děkuju, Terezko :) Huňaté svetry a svařák, to je prostě podzim :)
VymazatVždycky říkám, že bych nemohla žít v tropech, nebo moc na severu, protože bych se nejpozději za dva měsíce začala nudit. Potřebuju to střídání období a změnu. A souhlasím, že na každém ročním období je něco hezkého! :-)
OdpovědětVymazatJinak moc krásný výčet, Primadonnko! Až je mi líto, že už venku není podzimní listí! A přidávám se do klubu - je mi furt zima a vrstvím i to, co by teoreticky vrstvit nemělo jít... :-D A z toho Tvého popisu pečeného jablíčka mě honí mlsná!
Bebe