Přírodní kuličkový deodorant s Aloe Vera


Kdybych měla dnešní recenzi vzít letem světem hopem skokem, řekla bych jen nevím. Testování deouška od Urtekramu mi vyšlo na dvě roční období, léto a zimu. Zažil se mnou chladno i ty letní třicítkové pařáky. A já vlastně pořád nevím...

Značku přírodní kosmetiky Urtekram dost miluju. Patří k mým šamponovým oblíbencům. Vyzkoušela jsem i zubní pastu, která patří k mým top strop nej hej ♥ Jasně, že jsem měla u deouša velká očekávání. 


Už vím, že kuličkové deodoranty patří k mým nejoblíbenějším v přírodním světě. Dřív za chemického času jsem je moc nemusela, ale teď jsou to ty moje jistotky, po kterých sahám a mám nejradši. Proto jsem si vybrala u Míši v obchůdku Krásná každý den na testování Deodorant roll-on Aloe vera. Kulička + Urtekram se přece musí rovnat nebesa, ne? 

Konzistence deodorantu je taková příjemně vodičková, průhledná a jen lehce naslizlá, skoro vůbec. Vůně je osvěžující a čistá, ne příliš výrazná. Cítím tam nějaký citrus a možná i tu Aloe, která má zklidňující a pečující účinky. Žádné deoše se nedoporučují matlat na čerstvě oholené podpaždí, ale pokud tak uděláte, tak tento mě vůbec nepálí ani neštípá. 


V deodorantu najdeme přírodní kamenec a esenciální oleje květu pomerančovníku, které přirozeně zabraňují zápachu, aniž by ucpávaly póry. Ucpané póry totiž rozhodně nechceme. Kamenec mám na deodorantování v takovém tom krystalku a je to jeden z nej nekuličkových deoušů, který mám. 

Přírodní deodoranty vám nezaručí nepocení, jako to dělají ty chemické. Je to proto, že neucpávají póry, ale nechávají pokožku přímo dýchat. Kdo měl někdy zánět potních žláz, ten tuší, jaké peklo můžou deodoranty napáchat. Místo toho necháváme pokožku, aby se o sebe postarala přirozeně a vlastně o ni "jen" pečujeme a voníme.


Často používám deodorant na rychlovku při doslovném utíkání z domova a sprintu na tramvaj. Napatlám, nečekám, oblékám a letím. Deouš Urtekram se vstřebává trochu delší dobu a menší vrstva je lepší než větší. Když dám moc, tak se třeba po půl hoďce přistihnu s mokrým a lepkavým podpaždím. Správný návod by byl asi lehce přetřít a nechat dostatečně zaschnout. Kdo na to ale máme čas, že? 

Co se zápachu týče, tak s tím si deouš poradí úplně skvěle. To je vlastnost, kterou tu určitě musí vyzdvihnout. Ale co se pocení týče, tak to mi přijde, že u mě dokonce ještě zvýrazňuje. Asi tím, že moc velká vrstva nedokáže zaschnout.

Během léta se mi s ním stala taková podivná věc. Začal mě štípat. Jen tak, ze dne na den. Odložila jsem ho na poličku svému Kocourkovi a prosila ho, jestli by ho mohl vyzkoušet on. Abych viděla, jestli neblázním. Kocourek s ním byl v pohodě, neštípal ho a tak normálně reguloval pocení. Na podzim jsem si ho zase přivlastnila a teď už mě neštípá vůbec. Záhada.


Používám ho dál, ale vím, že mě ve většině případů čeká tahle rutina - nadeodorantuju, sprintuju na tramvaj, za půl hoďky mám podivně vlhko v podpaždí, otřu kapesníčkem a mám pak klid skoro až do večera. Možná, že je tenhle Urtekramí deodorant nějaký stírací. Nanesete, setřete a pak funguje? Nevím. A to je i můj dnešní verdikt. Nevím. Není to vyloženě záporné nene, ale ani pozitivní juchů. Je to takový produkt, který je nenásilný, nijak mi nevadí, má své mínusy, ale vlastně o něm nevím. Ale není to vlastně to, co by deouš měl dělat? Že o něm člověk ani neví? Když nepočítám to, že ho musím po půl hoďce setřít... záhada.


Milé Míše moc děkuju za deoušek do testování ♥