Růžová zahrada: 100% přírodní deodorant

Ne a ne a ne. Já si prostě nedám pokoj a budu ty deouše zkoušet furt dál. S potěšením i vyděšením. Jako bych jich neměla osm načatých v koupelně. Jakmile ale uvidím něco, co na mě laškovně mrkne očkem, hned zapomenu na logiku a nechám se strhnout vášní. Mě totiž deodoranty hrozně baví. Sice mi skoro žádné nesedí a nakonec mám doma jednu pohromu za druhou, ale stejně je mám ráda a zkouším pořád nové a nové. S prvotní obavou a následným nadšením jsem se tak během léta vrhla na zkoušení deodorantu Biorythme Růžové zahrada, který jsem si vybrala na testování v obchůdku Krásná každý den.  

Můj deouš je ještě ze "staré várky" designu Biorythme. Dneska už jsou tyto deoušky v novém průhledném kabátě, který jim ohromně sluší. Vyrábějí se taky ve dvou velikostech, což mi přijde naprosto geniální. Na začátek si můžete pořídit malý 15 g, na kterém si vyzkoušíte, jestli vám sedí. A pokud ano, pak tu na vás čeká velký 30 g. Co myslíte o novém balení? (kukněte na odkazy) To je nádhera, že? Spousta značek přírodní kosmetiky začínala jednoduše a potom se během posledních dvou let ohromně vypracovala a jsou z nich krásné designovky.

Není na škodu si připomenout, co to vlastně ten přírodní deodorant je a proč je to lepší, než se patlat chemčou. Přírodní deodorant je takový, který neucpává póry a tím nezabraňuje pocení. To, co vám ucpe podpaždí je antiperspirant a s tím jsem se v přírodním světě zatím nesetkala. Dlouho jsem s přírodními deoušky váhala, protože se potím dost a došla jsem až k takovým drasťárnám, jako je Driclor a taková ta Rexona na noc, co vám ucpe všechno. Z Dricloru jsem měla rozežrané podpaždí a z obou bolestivé záněty potních žláz. Potom jsem díky tomuhle blogísku a blogovací osvětě začala objevovat svět přírodní kosmetiky a dozvěděla jsem se spoustu věcí sama o sobě a o svém těle. Začala jsem zkoušet, objevovat, poznávat... A zjistila jsem, že se chci touhle cestou vydat úplně. 

Když člověk přechází na přírodní kosmetiku, čeká ho doba odvykací a zvykací. U šamponů to někdy trvá dva měsíce (tohle období jsem ale prošla docela hezky), u deodorantů to může být klidně půl roku. Tělo se totiž začne zbavovat všech škodliviny, které se v těle nahromadily. Normálně vás čeká detox. Může se stát, že se dokonce začnete potit mnohem víc. Ale pak najednou, skoro ze dne na den to všechno přestane. Najednou se budete potit mnohem míň než předtím. Tuhle informaci jsem někde načetla a viděla na jůtůbu a samozřejmě jsem nevěřila nikomu nic. Když se to ale stalo i mně, musela jsem tomu dát za pravdu. Neznamená to, že bych se nepotila vůbec, ale je to jiné. 

Deodorant Biorythme Růžová zahrada vám nebude ucpávat póry a zabraňovat přirozenému procesu pocení. Bude vám pomáhat regulovat zápach, který mají na svědomí bakterie, které se během potícího procesu v podpaždí vytváří. Deouš slibuje ochranu po celý den, příjemnou vůni a svěží pocit. To je řekla bych dost individuální záležitost. Někomu stačí nanést deouš každé pondělí, druhý musí obnovovat v půlce dne. Obsahuje kakaové máslo, esenciální oleje z levandule, růže  a geranie, jedlou sodu, kukuřičný škrob, včelí vosk nebo třeba mandlový olej. Složení si doporučuju prostudovat na stránkách Krásná každý den.

Kakaové máslo je při pokojové teplotě tuhé, proto je potřeba se s ním i s deouškem naučit zacházet. Míša z KKD doporučuje pro snadné nanášení nechávat deouš v teple, nejprve přiložit na pár vteřin k pokožce, aby se vrstvička nahřála, a následně tlačit, aby se vrstva uvolnila. Deouš mi hodně připomíná Růžovou alej od Ponio, který mě naučil jeden trik - před nanesením si navlhčím prsty teplou vodou a horní vrstvu deouše prostě rozmasíruju. Potom přiložím k podpaždí, chvilku počkám a pomalu jedním tahem přejedu. Potom ještě rozmasíruju/rozetřu do pokožky, když náhodou nanesu moc velkou vrstvu. Stejný proces opakuju i na druhé straně. 

Vůni deouša dokonale popisuje Míša: "Přivoňte si a ocitnete se ve skutečné zahradě plné rozkvetlých květin." Naprosto trefné. Vůně je lahodná, sladká, květinová, rozmanitá a sjednocená. Je to taková kombinace vůně babičky květinářky a Šípkové Růženky. Jako když Šípková Růženka zasvětí svůj život bylinkám a kytičkám a ke stáru už voní nejen ona a její chaloupka, ale okolí široko daleko.

Co bych této deoušovské verzi vytkla po technické stránce, tak je způsob zavírání. Obyčejné klasické deoušovské víčko dneska už nedovřu, protože se tam ty záhyby uvnitř opatlaly deodorantem a brání v dosednutí víčka až do konce. Šťourám je pak špachtličkou, ale po nějaké době se zase upatlá a nejde zavřít. Zas až tak moc mi to nevadí, protože s sebou deouš ven nenosím. 

No dobře, ale co účinky? Schválně jsem si je nechala až na konec, abyste byli napnutí jako kšandy. Řeknu vám k tomu pohádku. Deouš se ke mně domů dostal během letních pařáků a já se ho bála vyzkoušet, protože v takovém horku se experimenty tohoto typu nevyplácejí. Jednoho odvážného rána jsem ale deodorant nanesla a šla vesele ven. Vesele jsem se vrátila domů a zjistila jsem, že deouš funguje. Že jsem žádné potící a smrdící maléry nezaznamenala. Asi náhoda, řekla jsem si. Pak jsem opakovala za nějaký čas znovu a znovu a znovu... a vždycky to fungovalo. Jo, potím se a klidně mám někdy do patnácti minut vlhké podpaždí. To ale setřu kapesníčkem, ubrouskem... a pak mám klid. Dneska je pro mě Růžová zahrada taková deodorantovací jistota. Vím, že když nanesu, nebudu nikde zapáchat jako týden nošené ponožky, ale budu vonět jako princezna. Nemusím ho během dne obnovovat (pouze na toaletě stírat přebytečné potící podpaždní pocity) a voním až do večera. Na oblečení nenechává skvrny a ani se nedrolí a nežmolkovatí.

Účinky a vůně jsou za mě na jedničku s hvězdičkou, technika nanášení a blbé dovírání zas mají mínus čtyři. Z těch dvou druhých důvodů to není nejpraktičtější deodorant, ale zase je tak účinný a příjemný, že se to skoro vyvažuje.

Kde ho seženete? V obchůdku Krásná každý den!
Malá velikost za 179 Kč
Velký velikost za 249 Kč