Slaná pasta na zuby? Fuj, to zní nechutně, říkala jsem si, když jsem si Zubní pastu Sole od Weledy prohlížela. Trošku jsem ale byla zvědavá. Trošku hodně. Co když to nebude takový šok, jakého se bojím? Třeba takovou Vincentku jsem se naučila pít a milovat během let a dneska jsem nervózní, když ji doma nemám. Zkusím to a při nejhorším tu pastu prostě vyplivnu. A představte si, zkusila jsem, pasta vůbec není hnusná a dneska už vyškrabuju poslední zbytečky. Ale pozor, má to jeden zádrhel.
Slanou zubní pastu Sole najdete na eshopu Weledy a dočteme se o ní, že je to medicínská ochrana proti zubnímu kameni a pomáhá předcházet tvorbě zubního kazu. Obsahuje měkké krystalky mořské soli, které pastě dodávají specifickou chuť, vyrovnávají v ústní dutině pH a tím bojují proti všem zlým bakteriím, které by se v zubech chtěly zavrtat a rozbolavět. Pasta obsahuje také výtažky z kořene jihoamerické ratanhy, což zní jako zaklínadlo nějakého šamana, ale ve skutečnosti je to tuze dobrá věc. Weleda má na svém účtu i přímo Ratanhovou zubní pastu, kterou jsem zkoušela jako jednu z prvních přírodních a se kterou jsem byla moc spokojená. Jako další léčivé kytičky najdeme ve slané pastě také výtažky myrhy (a když ji přinesli Tři Králové Ježíškovi, musí být dobrá i pro nás) a výtažky z kaštanů a plodů trnky, které zpevňují a hojí dásně.
Jak je dobrý Weledím zvykem, pasta bydlí v recyklovatelném hliníkovém obalu, který můžete přinést do Weledích obchůdků a dostanete slevu na nákup, nebo ho můžete po dopotřebování hodit do kontejnerů na železo. Tubička má pak ještě papírový obal. Weledí rodina prostě myslí nejen na prodeje, ale hlavně na matičku přírodičku. Čím víc toho zrecyklujeme (nebo ještě lépe čím méně odpadu vyprodukujeme), tím lépe pro nás všechny.
Zubní pasta (ó) Sole (mióóó) je nepěnivá, takže vás při prvním čištění zubů čeká hned několik překvapení. My "přírodňáci" jsme na absenci pěny už zvyklí. Víme, že pěna nerovná se čistota, ale přidané pěnivé látky. U čištění zoubků je pěna spíš záporem, protože se dostává mezi štětinky kartáčku a zoubky a zabraňuje tak vlastně jejich čištění. Na nepěnění se dá ale velmi rychle zvyknout.
Druhý překvapením je samotná chuť pasty Sole. Bála jsem se, že to bude jak jíst lžičku soli, ale vůbec ne! Chuť je taková sladkoslaná s mentolovým nádechem. Ale ne jako preclíky v čokoládě, popkorn se zmrzlinou nebo hranolky se šejkem od Mekáče (kdo někdy tyhle prasárničky ochutnal, ten by si opravdu měl jít vyčistit pořádně zoubky). Je to jemná chuť do sladka s jemným slaným nádechem a mentolovým výdechem. A je to moc příjemná chuť. Sama bych nevěřila, jak moc mi bude pasta chuťově příjemná. Rozhodně to ale je o zvyku.
Zatím to všechno vypadá docela slibně, co myslíte? Tak kde se schovává ten zádrhel, o kterém jsem psala na začátku? Po pravidelném čištění, u kterého odváděla pasta velmi slušnou práci, jsem zhruba v polovině tubičky začala pociťovat citlivost zubů na horké a studené. Samozřejmě jsem se bála, že je to zánět dásní, které se mi sem tam objevují, nebo kaz. Navštívila jsem zubaře, kaz jsem neměla a dostala jsem fluoridové mazání. Pak mě napadlo vyměnit zubní pasty a zjistila jsem, že tady je kámen úrazu. Pro mě je Slaná zubní pasta Sole vhodná jako doplněk k čištění. Když ji používám dvakrát - třikrát do týdne, všechno je v pohodě. Jakmile ji ale používám každý den, mám citlivé zoubky. Je dost možné, že to může být právě tou solí, nebo jinou složkou, protože se mi stejná věc děje i u dalších zubních pastiček. Jakmile jsem si ale našla ideální způsob použití, s pastou vesele čistím a brzy ji dokončím.
Stalo se vám někdy něco podobného? Nebo máte přímo zkušenosti s touto zubní pastičkou? Zajímalo by mě, co na to říkají i ostatní, jestli ji milují, nebo se jí obávají. Pokud se ji rozhodnete zkoušet, tak bych doporučila raději s mírou a opatrně, ať se pak nevyplašíte jako já. Za vyzkoušení ale rozhodně stojí.
