Fotoreport z výletu - Sluneční bylinkobraní v Sonnentoru

Fotka z archivu Sonnentor
Minulý týden jsme si s Kocourkem zabalili batůžky, nasedli na vlak a vydali se na výlet do bylinkového království SONNENTOR v Čejkovicích. Čekal nás celodenní program s názvem Sluneční bylinkobraní.


U autobusu nás přivítal rozesmátý sluníčkový tým a společně jsme vyrazili na první zastávku - Veselou biofarmu Velké Hostěrádky. Tam už na nás čekal pán se slamákem - spoluzakladatel českého Sonnentoru Tomáš Mitáček, který nás přivítal, pověděl o místě, na kterém jsme, o způsobu, jakým zde ekologicky zemědělčí a jaké rostliny tu rostou. Pak jsme popadli košíky a dali se do sběru chrpy a měsíčku. To pro mě bylo něco, jako kdyby mi pomáhal lajkovat příspěvky na Facebooku Marc Zuckerberg... 


S plnými košíky (a v zablácených botách) jsme naskočili do autobusu a jeli dál - přímo na biofarmu, ve které je i sušárna. Čekala jsem nějakou obří halu, ale byl to "jen" takový malý kontejner, upravený pro potřebu sušení. Dozvěděli jsme se, jak tímto způsobe učí další zemědělce, jak co nejvíc využít poměr kvality a peněz. Že nejsou potřeba obří sušárny, ale stačí klidně jedna takhle "malá".


Druhá sušárna byla na půdě, úplně jako kdysi dávno u babičky. Ta půdní využívala k sušení té nejlepší energie - slunce.


Ze sušárny (a po výborné svačince) jsme zamířili přímo do hlavního štábu Sonnentor - skladu, výrobny, obchůdku a kavárny v Čejkovicích. Žlutá veselá sluníčková budova na nás zamávala na kopci (a já si říkala, že ji cvaknu, až budeme odcházet a nebudou tam lidi, ale zapomněla jsem :D).


V Sonnentoru myslí nejen na ekologické hospodaření, ale i na eko ježdění, proto používají služební elektromobily (které stály za rohem).


Občerstvili jsme se a ujal se nás Josef Dvořáček, spolumajitel a ředitel Sonnentoru. Chyběl už jen Johannes Gutmann (zakladatel Sonnentoru v Rakousku, odkud se spolupráce rozšířila do ČR) a omdlela bych fanynkovským nadšením. Četla jsem se Sonnentořími "tatínky" rozhovory a články s nimi, od nich a o nich a měla z nich velký respekt. K mému obrovskému překvapení to jsou "normální" lidé, srdeční a hlavně pokorní. Pokoru a přátelství mezi partnery i na pracovišti taky sami učí další firmy, protože vědí, že jedině tak může firma spokojeně fungovat i prosperovat. 


Pak jsme nasadili čapky, pláště a ochranné návleky a byl čas se podívat přímo do výrobny. Už sklad nás ohromil bylinkovou vůní, výroba byla ještě mnohem voňavější. Až se nám s Kocourkem (alergickému páru z Prahy) spustila rýma a kýchání. Vůně nefalšovaných, pravých a zdravých bylinek byla úplně všude.


Co mě zaujalo byla bezodpadovost, o kterou se v Sonnentoru při zpracování bylin snaží. Prach, který z rostlin zbývá, pak slisují do paletek, se kterými sklad i továrnu v zimě vytápí. Zároveň má budova zelenou střechu, která v zimě izoluje a v létě chladí. 


Část bylinek a koření pochází z vlastních zdrojů, většina se ale vykupuje od českých zemědělců. Další část pochází z udržitelných direct trade spoluprací v zahraničí.


Každá bylinka má taky svůj rodný list a je dohledatelná, takže když přijde kontrola do obchůdku a zeptá se, odkud je tenhle měsíček, Sonnentoří tým ho vystopuje až na místo, kde vyrostl. Jedině tak je zachovaná kvalita biodynamického zemědělství, které dbá na čistotu a pěstování bez chemie. Něco jako přírodní kosmetika, ale v jídle.


Abychom všechny části exkurze vydrželi a zároveň mohli ochutnat, co jsme "nasbírali", byly pro nás cestou připraveny různé ochutnávky. 


Jedna z věcí, která mě hodně zajímala a na kterou jsem se ptala už před nějakou dobou, jsou obaly. Sonnentor dbá nejen na udržitelnost, ale taky na "neplastování" - obaly jsou proto recyklovatelné. Všechny. To, co vypadá jako plastový celofán, je ve skutečnosti celulóza, která se rozloží na kompostu (při správně zachovaných podmínkách). Čajové sáčky jsou z kukuřičného škrobu, šňůrka z banánových vláken...


Ze zpracování bylinek jsme se přesunuli do obalové části. Stroje tam hučí a sáčkují, zároveň je ale velká část balíčkovaná ručně. V Sonnentoru se totiž zařekli, že žádný stroj nenahradí žádné pracovní místo.


Etikety a přebaly se například lepí ručně, proto jsou vždycky tak hezké a rovné. Taky čaje a koření, které mají v průhledném okénku celý měsíček, se sáčkují ručně. To totiž žádný stroj neudělá.


Tím exkurze výrobou končila a my měli chvilku volného času. Prozkoumali jsme bylinkovou zahrádku svaté Hildegardy, poseděli v kavárně nad kafem a veganskou zmrzkou a poslední minuty pak strávili v obchůdku, kde bych nejradši nakoupila úplně všechno. Domů jsme si přivezli celou tašku dobrot, kterou jsem vám ukázala na Instagramu (klik a kuk)


Pak jsme zase naskákali do autobusu a dojeli do Brna, kde nás čekal velkolepý závěr - pětichodové menu ve vegetariánské restauraci Rebio, ve které vaří z koření Sonnentor.

Fotka z archivu Sonnentor
Fotka z archivu Sonnentor
Fotka z archivu Sonnentor
Když jsme se nadlábli, byl čas udělat pápá, rozloučit se a vydat se na vlak zpátky do Prahy.  

Fotka z archivu Sonnentor
Musím říct, že celý zážitkový den byl pro mě jedním velkým překvapením. Čekala jsem obří pole, velké haly, studené zdi a přísné manažery. Místo toho jsem se setkala s lidskostí, tvrdou prací rukama, úsměvy a pokorou. Je to takové klišé, ale tady v Praze žiju v bublině a nedokážu si představit nic jiného než to, co sama znám. Ve všem vidím korporát, ve kterém nikdo nikoho nezná a ve kterém si nikdo zaměstnanců neváží. Proto jsem sama z takového typu práce utekla na volnou nohu. Vím, že to nikde není samé sluníčko a nádhera, vždycky je to velký kus dřiny a práce, ale v Sonnentoru to umí líp. Váží si půdy, váží si svých partnerů, od kterých vykupují bylinky, váží si svých zaměstnanců a vědí, že díky nim se firma posouvá dál. Celé to završuje pokora. 

Děkuju od srdíčka za tuhle neuvěřitelnou zkušenost. Pro mě to nebyl jen den "putování s bylinkami", byl to i exkurz do jiného pracovního světa, ve kterém si lidé váží jeden druhého. Máme se toho ještě hodně co učit a přála bych si, aby víc firem dokázalo na poli lidskosti to, co v Sonnentoru.

Pokud budete mít cestu kolem, určitě bylinkový ráj SONNENTOR navštivte - ať už do kavárny, nebo na exkurzi. Stojí to za to :)



Komentáře

  1. Tak toto se mi hodně líbí! Je skvělé, že se tyto exkurze pořádají a že i normální lidé mají možnost se podívat, jak tyto výrobky vznikají :)

    Little Dreamer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bylo to fakt úžasné a za celý den bylo tolik zážitků! Navíc jsme se potkali i s těmi lidmi, kteří mají Sonnentor na svědomí, viděli, jak je s bylinkami zacházeno, že to jsou čisté a zdravé podmínky, takže se pak člověk nemusí bát, co si to sype na talíř :)

      Vymazat
  2. Velmi pekne. A super ze na exkurziu tam moze ist prakticky ktokolvek. Hadam sa tam podari docestovat i mne :-)
    Mačka z blogu Kaviareň u mačky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě se tam někdy zajdi podívat, pořádají všemožné akce a stojí to za to. V září bude taky nějaká slavnost a to bude určitě super. Prostě láska je Sonnentor ♥

      Vymazat
  3. Musím říct, že jsem taky měla tu čest, navštívit Sonnentor a byla jsem nadšená. Bylinky jsou pro mě srdeční záležitost už od školy a moc ráda je využívám do dneška, takže celá návštěva s prohlídkou i posezením v kavárničce byla skvělým zážitkem ♥ Kéž bych se tam mohla někdy vrátit...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jéé tak to mám radost, Janinko, Sonnentoří bylinkové království je prostě opravdu pohádkové. Moc jsem si to tam užila a snad se tam zase někdy na nějakou jejich milou akci dostanu :)

      Vymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář ♥