Lahodná růže a tlející kompost - dvě květinové vody Purity Vision

Před nějakou dobou jsem na Instagramu rozvířila diskuzi, když jsem sdílela Heřmánkovou vodu od Purity Vision s tím, že je to asi nejsmradlavější kosmetika vůbec (kuk sem). Spousta z vás mi psala, že to cítíte (doslova) stejně, jiní mi psali, že to je přirozená vůně. Ozvali se mi dokonce i z Purity Vision, že je má zkušenost mrzí a jejich hydroláty mají specifickou vůni. Během celého toho diskutování mi došlo, jak málo takových upřímných příspěvků poslední dobou vídám. Všechno už je spolupráce a málokdo si troufá na upřímný názor, protože se třeba nějakým firmám zalíbit chce a raději bude chválit. Tím nechci říct, že jsem nějaký punker, který najednou půjde proti proudu s pravdou. Spíš je to jen takové "očekávání", že o všem budeme mluvit hezky. Když mi někdy nesedne produkt, který jsem na recenzi dostala, řeknu to mírně a zároveň se snažím vymyslet, pro koho by to bylo, když ne pro mě (třeba u tuhého šamponu Ponio). Ale když mě něco naláká na vůni medu (kterou miluju), zaplatím za to z vlastní kapsy a při prvním použití se málem pozvracím, pak už si jemnosti a servítky prostě brát nebudu. A tak tedy vítejte u recenze dvou květinových vod.

Tahle fotka je stará tři a půl roku a vypovídá hodně. Před třemi a půl lety jsem vyzkoušela svou první květinovou vodu a vznikla tak láska na celý život. O Růžové vodě Purity Vision jsem si v té době přečetla nějaké hezké recenze a následně si ji koupila v DMku. A zamilovala se do ní. Pak jsem ji měla ještě jednou, koupila ji i mamince a je to taková moje záchrana ve chvíli, kdy bych doma neměla nic jiného. Díky všemožnému množství vůní se mi ale víc zamlouvá Saloos. I proto jsem měla radost, že kromě klasické Růžové, Levandulové (která podle Bebe voní jako slaměnka) přibyla i Heřmánková.

Pokusím se teď vrátit do svých čuchových vzpomínek, protože květinovou vůni nemám před sebou. Co si pamatuju, tak voněla hezky růžově, jako klasické přírodní růžové vůně (tedy ne mýdlo našich babiček, ale taková ta růžově růžová, která potkala alespoň jeden okvětní lístek růže). Intenzita byla taková střední, nasládlá a příjemně uklidňující. Vzhledem k tomu, že to byla má úplně první květová voda na pleť, mohlo to dopadnout všelijak. Vyvolala ke mně ale lásku k celému tomuto odvětví a bez lahvičky květinové vody si to doma neumím představit.

Velmi praktický je rozprašovač, díky kterému je celá aplikace značně zjednodušená. Používám ji nejčastěji k odličování zbytků makeupu, k dočištění pleti a jako podklad pod večerní oleje - párkrát stříknu na pleť a následně nanesu olej. Taky ji používám při tvoření masek na obličej, které se míchají s vodou (třeba jílové). Celý výčet možností použití jsem vypisovala u vody Neroli nebo Rosaliny, tak pro inspiraci koukněte tam. Možnosti použití jsou totiž skoro nekonečné.

Růžová voda Purity Vision je za mě moc fajn, i když ty od Saloos seženete levněji (což jsem doteď nevěděla a mám z toho docela radost). Růžová voda Purity Vision 100 ml stojí 189, stejná velikost od Saloos 171 korunek.

Od růžového snění se ale přesuňme ke zklamání roku 2019 (či snad dokonce celého života do roku 2019?). Letošní novinkou je totiž Heřmánková voda, kterou jsem kupovala kolem dvou stovek chvíli poté, co se dostala do DMka. Nalákal mě jak heřmánek (protože ho miluju a považuju za výborný lék. Taky jste jako malí požívali na bolavé bříško heřmánkový čaj s piškoty?), tak slibovaná "jemná květovo medová vůně, která zklidňuje psychiku, zmírňuje nervozitu a podporuje klidný spánek". Hlavně ten med na mě zapůsobil.

Protože jsem zvyklá aplikovat květinové vody rovnou na obličej, tak jsem si hned po příchodu domů radostně stříkla heřmánkovou pro osvěžení přímo do ksichtíku a málem jsem se pozvracela. Jemná vůně? Ani omylem. Lahvička ukrývá hodně silnou a hodně výraznou vůni. Med? Velmi vzdáleně. Asi jako když med nalijete do kompostu, ten zavřete a po nějaké době k němu čuchnete. Vůně mě rozhodně neuklidnila, ale hodně naštvala, protože to jsou pro mě vyhozené peníze. Ať má voda sebelepší účinky, je mi z ní fyzicky špatně a nedokážu ji používat. Podobný šok jsem zažila i u nimbového oleje, který je taky dost smrdutý. Používala jsem ho na vlasy a díky na rady štědrému internetu jsem do něj dávala esenciální levandulový olej, který tu silnou vůni (zvratek) lehce usměrnil.

Každý máme jiný nos a každému zavoní něco jiného, proto je jasné, že co nesedí mně, může někdo jiný milovat. Ale zase si myslím, že by mohl být výrobce lehce empatičtější a namísto "jemná květovo medová vůně" napsat "výrazná specifická vůně pro šmajnfejkry". Pak bych se totiž nezlobila za "nepravdivou" (z mého pohledu) informaci, ale za vlastní touhu zkoušet všecko nové. Z komentářů, které jste mi na IG psali, jsem se dozvěděla spoustu (ne)voňavých asociací - od tlejícího kompostu k tlející mršině. Psali jste mi, že i ty vaše jsou "zkvašené" a že to berete jako nepodařenou várku. To ale taky není pravda, prostě se tahle várka povedla takhle intenzivní a ta další už může vonět úplně jinak.

S kosmetikou zásadně neplýtvám a snažím se využít do poslední kapičky, proto mi bylo proti gustu tuhle vodu vyhodit nebo vylít. Dopotřebovávám ji proto na vlasy - před nanesením olejů vždycky hojně nastříkám vodou a až pak nanáším olej. Jenže i tady je trochu problém, protože heřmánek obecně vysušuje, používá se proto na mastnou pleť a vlasům moc neprospívá.

Já se prostě cítím tak trochu podvedeně, protože když se řekne med, natěším se na med, očekávám med, ale není po něm ani stopa. Jasně, že se ne každým produktem strefí výrobce do gusta každého, ale toto je prostě fuj.

Zkoušeli jste heřmánkovou vodu? Co na ni říkáte?