Test bambusových kartáčků na zuby

Brčka nepoužívám, odpad třídím, co víc ještě můžu udělat pro tu naši Matičku Přírodu? Ahá! Vyzkouším bambusové kartáčky na zuby! To bude ale skvělá alternativa těch zlých tvrdých plastů, které nakonec skončí zapíchnuté v nose karety obrovské v rozlehlém oceánu. Tak nějak jsem se sebou konverzovala, když na mě vyskakovaly všemožné reklamy na dřevěné kartáčky a další eko šmakocinky. Chvíli mi trvalo pochopit, že ekologie a udržitelnost se změnily v hodně dobrý byznys a dneska se na téhle vlně veze kdekdo. A mě to pěkně štve. O tom ale radši někdy jindy. Dneska si porovnáme 3 + 1 bambusové kartáčky na zuby, povíme si moje subjektivní pocity a nakonec i celý názor na tenhle druh kartáčkového byznysu.

Když už do něčeho jdu, tak celým srdcem a bez troškaření. A když se pro něco nemůžu rozhodnout, vezmu si všechno... Takhle se mi v jednu chvíli doma sešly tři značky dřevěných kartáčků na zuby - Ecoheart, Humble Brush a Mobake. Než si o nich ale popovídáme, prozradíme si ten +1, který jsem vyhodila dřív, než mě napadlo vůbec nějakou recenzi psát. Byl to babusový kartáček Mama Natura z DMka. Ten jsem si pořídila už před víc jak rokem a v té době měli jen jednu tvrdost. Kartáček měl tak tvrdé štětiny, až jsem se bála, že mi rozedřou dáseň. Ani po měsících používání nezměkly a kartáček putoval do koše.

Kartáček na zuby Ecoheart

O značce Ecoheart jsem slyšela už předem, pochází totiž ze Slovenska a nejvíc se vizuálně podobá Curaproxu, který jsem používala a používám dodnes. U kartáčku je totiž důležití, aby měl rovně zastřižené štětinky, takové ty všemožné hi-tech tvary a délky jsou naopak mínus, protože při správných tlacích na zuby a pohybech se nedostanou všude tam, kam mají.

Kartáček Ecoheart má strašně měkké štětinky. Mám ho v měkkosti extra soft, protože v obchodě jinou neměli, a je to hrůza. Štětinky jsou tak jemné, že se s nimi nedá pořádně čistit. Hned po prvním použití se navíc začaly vytahávat a vypadávat. Jedna vytažená štětinka mě šimrala na patře a z toho mi lehce natahovalo, tak jsem ji musela odstřihnout. Prvních pár týdnů taky dřevo kartáčku smrdělo nějakou napuštěnou chemikálií, jak kdyby ho někdo vykoupal v chlórovém bazénu. Štětinky mi připomínají spíš štětec než kartáček na zuby. Schválně si představte, jak si by se vám zuby čistili štětcem? Znovu už ho opravdu nechci.

Zubní kartáček Mobake
Kartáček, který se mi zalíbil na první pohled, byl motivační kartáček Mobake, který taky pochází ze Slovenska. Nikdy bych nevěřila, kolik roste na Slovensku bambusů! Vlastně i v tom použitém materiálu se ztrácí eko smysl, protože to nemůže být lokální výroba. Z jejich webu jsem vyčetla, že dovážejí bambus z Číny. A to k nám není zrovna kousek. A podle fotek se v Číně i vyrábí. Na příběh koukněte tu.

Co mi při nakupování v kamenném obchodě nejvíc vadilo, bylo to, že jsem si nemohla kartáček osahat a vyzkoušet tvrdost štětin. Vzala jsem si proto medium a s nápisem Dream. Believe. Achieve., abych byla i při čištění zubů namotivovaná do budoucnosti.

Štětinky jsou mi nejpříjemnější ze všech tří, i když nejsou tak husté u sebe, jako je má Curaprox, a taky jsou lehce špičaté, takže mi čas od času nějaká zajela pod dáseň. Jo. Velký au.

První dny po čištění kartáčkem Mobake se mi objevil zánět, opar nebo něco zevnitř dolního rtu. Asi po týdnu mi došlo, že to není zánět nebo opar, že ten překrásný vzor na rukojeti, který mi rozdírá pusu zevnitř. Jo. Jako struhadlo. V tu chvíli jsem kartáček odložila do hrnečku k ostatním a zdráhám se k němu vrátit.

Kartáček na zuby Humble Brush
Poslední "objev roku" je kartáček Humble Brush, který jsem kupovala v Biooo. Tvrdost byla jen jedna, tak jsem si vzala růžový, protože prostě princezna.

Humble Brush má asi ty nejblbější štětinky, se kterými jsem se v životě setkala. Jsou plastové, zastřižené do vlnky a v puse hrozně nepříjemné. Vůbec se s ním nedá čistit, je sice hrubší než Ecoheart, ale pocit v puse je strašně nepříjemný. Ani se mi to nechce nijak obcházet, pro mě prostě není.

Tak moc jsem se snažila kartáčky milovat a tak těžce nesla zklamání z každého z nich. A to prosím nejsou žádné levné záležitosti, Humble Brush stojí kolem stovky, Ecoheart kolem 140 Kč a Mobake asi 115 korun. V tuhle chvíli to je 350 vyhozených korun z okna, ze kterých navíc vznikne odpad (i když se nejdřív pokusím udělat z kartáčků nějaké podpory na kytičky asi, nebo s nimi budu čistit škvíry v koupelně).

Hodně jsem bambusovým zubním kartáčkům fandila, ale teď už je nechci ani vidět. Vyzkoušela jsem čtyři, takže si už troufnu podat nějaké srovnání, a všechny byly horší jak Curaprox. Navíc kartáčky Curaprox už rozjíždějí zpětné vrácení (na Slovensku), takže je doma odkládám a až se tam jednou vydám, tak jim je vrátím a oni z plastu odlejí zase něco dalšího. Ve srovnání plastový versus bambusový zubní kartáček pro mě vítězí plasty.

Velmi důležitá věc je i samotná hygiena kartáčku. Dřevo je živý materiál, který nasakuje vodu. Četla jsem, jak ho zubaři nedoporučují, protože se v něm rychleji množí bakterie. Navíc, a to mi přijde strašidelné, se můžou začít ulamovat minitřísky, které se můžou zapichovat uvnitř pusy. Brr.

Tak. Šáteček a pápá, mávám bambusovým kefičkám a vracím se ke staré dobré klasice. Možná jsem Curaproxy zhýčkaná, protože jsou pro mě opravdu velkým luxusem, na kterém nešetřím, ale stejně důležité jsou pro mě moje zuby. Snad vám tohle srovnání bambusových kartáčků na zuby trochu pomohlo v rozhodování, jestli ano, nebo ne. Budu ráda, když mi napíšete, jestli máte s nějakou značkou zkušenosti a jaké kartáčky používáte teď.