Přiznám hned na začátek, že ledové čaje mě moc nelákají. Nikdy jsem v nich nenašla smysl. Během léta čaje nepiju vůbec, nebo si je dávám horké. Ledové mi totiž dělají tak podivně kyselo v krku (hlavně ovocné), že na ně prostě nemám chuť. Jednou za léto si taky udělám macerovaný zelený čaj. Možná i proto jsem "zkoušení" čajů od Sonnentoru trochu oddalovala a nechávala to na tu správnou příležitost. Párkrát jsem je přes léto přeci jen uvařila, někdy s medem, jindy s ledem. Získaly si mě ale až teď.
Ledový džbánek jahoda - zázvor má zajímavou osvěžující a nakyslou chuť. Nejvíc cítím ibišek, který na pití miluju, protože vytváří pozoruhodné harmonie s medem. Ibiškový čaj je vlastně jediný, který sladím. Čaj je ohromně osvěžující, úplně z něj tu svěžest a vitalitu cítím. Najdeme v něm kousky jablek, ibišku, zázvoru a jahod. Na stránkách Sonnentoru se dokonce dočteme, že po vylouhování se dá sáček roztrhnout a ovoce sníst. 😮
Jediné, co se mi příčí jak kartáč proti srsti, je doporučené dávkování. Čtyři sáčky na litr jsou na mě hrozně moc! Jasnačka, že ve studené vodě se čaj louhuje jinak a méně intenzivně, ale čtyři sáčky mě vyloženě bolí. Zkoušela jsem proto více variant - od jednoho ke čtyřem. A nakonec, nakonec jsem udělala něco nemyslitelného. Čaj jsem zalila horkou vodou.
Tak, jak byl ve studené vodě jemný, lehký, osvěžující, ale skoro nevýrazný, tak se po vylouhování v horké vodě změnil. Najednou je výrazný, aromatický a báječně nakyslý (ahoj ibišku milovaný). Rázem tak pro mě získal mnohem větší kouzlo. A navíc nestudí, ale hřeje!
Jeden sáček s horkou vodou doporučuju pro intenzivní chuť na 300 - 500 ml (ahoj velké hrnečky) a pro jemnější pitivo pak klidně na litr. Na podzim mě ovocné čaje baví celkem dost a ráda si do nich přidávám i med. Tento je pro něj jako dělaný.
Ledový džbánek pomeranč - bazalka má úplně jinou chuť. Ve studené variantě mi chutnal víc než jahodový, ale v teplé zaujímá druhé místo. Je docela voňavý (teplý), protože obsahuje rozmanité kousky sladkého ovoce - mango, banán a pomeranč. Kromě toho taky nálož koření - echinacea, bazalka, tulsi, citronová tráva, meduňka, ostružiník, černý bez a můj oblíbený ibišek. Celá harmonie tvoří sladkou kompozici, ve které nejvíc cítím broskve, které tam ale vůbec nejsou.
Ze složení jsem dost nadšená, protože je odvážné, pestré, ale tvoří jednolitou chuť. To v Sonnentoru prostě umí, snoubit spolu bylinky a dávat jim nové rozměry. Je to zajímavý čaj se zajímavou chutí, která stojí na pomezí bylinkové a ovocné.
I přes původní obavy a prvotní zkoumání "jak na to" jsme se s Ledovými džbánky skamarádili a vytvořili báječný tým. Na střídačku je popíjím v práci z obřího hrnečku a vychutnávám si jejich chuť. A protože popíjím fakt pomalu, na začátku mám horké zahřátí, které se postupně změní na studené osvěžení.
Děkuju moc za čajíky ke zkoušení ♥
Máte radši horký, nebo ledový čaj?
