Moje neobrázkové září

Letos je to asi poprvé, co jsem se těšila na podzim. Nemám ho moc ráda. Jsem letní člověk a nedostatkem slunce trpím. V září už ale každoročně všichni milovníci podzimu vytáhnou dýně, svíčky a deky a KRADOU nám babí léto! :D Zrovna včera jsem si četla v knížce o Feng Shui, že babí léto je mezidobím mezi létem a podzimem a patří elementu země. Léto je pro mě symbolem pohody, klidu, odpočinku. Podzim je depresivní začátek školy, utrpení, pracovní sezóny a umírání. Ale letos jsem se na podzim těšila, protože jsem věděla, že se konečně začne něco dít.

Jaro bylo těžké pro spoustu z nás. Letošek je vůbec velkou zkouškou. To, co jsme v životě zaseli, letos sklízíme - to dobré i to zlé. Jaro pro mě bylo obdobím růstu, transformace, proměny. Růst bolí. Změnilo se toho spoustu a nejvíc moje nastavení v hlavě. Čekal mě přerod v pracovní sféře, začala jsem se spoléhat jen na sebe a musela jsem se přestat bát a schovávat za cizí jistoty - jenom já jsem svou stálou jistotou. Ale je to těžké. 

Léto bylo ospalé, pomalé, líné. Jako takový hluboký nádech po těžkém jaru. Jako by lidé chodili dokola, bloudili v místnosti a nevěděli, kudy z toho ven. Začala jsem pracovat na nových projektech a s novými klienty a pomalu jsme dávali dohromady energii na podzim. Proto jsem se na něj těšila - protože TO konečně začne. 

Během léta jsem se musela smířit a konečně přijmout to, co znamená podnikat - po třech letech! Přijala jsem, že peníze nejsou pravidelné, některé měsíce jsou silnější, jiné jsou slabší. To mi dalo neuvěřitelnou svobodu dýchat, protože jsem se zbavila toho velkého strachu "budu mít na nájem?" a podobně. Během léta jsme se s Kocourkem začali porozhlížet po finanční osvětě - přečetli jsme Bohatý táta, chudý táta od Roberta Kiyosakiho a Myšlením k bohatství od Napoleona Hilla. Po přečtení takových "motivačních" knih (pokud jsou teda dobré) jsem vždycky nabitá energií a mám pocit, že dokážu všecko, takže jsem byla připravená, jak se na mě začne v září valit bohatství. Jenže...

Jenže jsem byla strašně unavená. Psychicky. Táhlo se to se mnou od léta a já pořád ne a ne zastavit. Čím unavenější jsem byla, tím dýl mi trvalo udělat něco pracovního, tím víc jsem na sebe tlačila, abych to do končila, tím míň jsem měla čas odpočívat a tím víc jsem byla unavená. A tak dokola. Nebudu se pouštět do polemik, jestli jsem náhodou neprodělala skrytého a bezpříznakového bubáka dnešních dnů. Nevím. Jen vím, že jsem byla unavená. A to i přes to, že spánek je pro mě prioritou, spím minimálně 8 - 8,5 hodin denně. Je to pro mě strašně důležité, protože pokud se v noci nevyspím a probudím se unavená, nedokážu pracovat. Toto se mi těžko ostatním vysvětluje a málokdo to chápe a respektuje. Jsou to moje podmínky k dobře odvedené práci.

Tou dlouhodobou únavou moje tělo volalo zastav a já ho ignorovala. Ani jsem se nedivila, když mi začalo být zle a skoro na 14 dní jsem odpadla s nachlazením. Prskly jsme ho na sebe s klientkou při páteční schůzce, v neděli jsme už obě chrchlaly a nahřívaly ucpané dutiny. Další jenže - jenže jsem si nedopřála takové to pořádné vyležení a snažila se pracovat, protože projekty stály a úkoly se hromadily, což mi přidávalo jen stres. Mozek mi nefungoval, ale stejně jsem se snažila - proto mi trvala rekonvalescence 14 dní, půlku září. 

Paradoxně mi pak ale konečně začalo být líp. Tělo se vypořádalo se vším, co se v něm za ty měsíce nahromadilo, imunita se mi naboostovala a přestala jsem být unavená. Během těch 14 dní jsem skoro nepila kávu, místo toho jsem si dávala šlofíčky po obědě. Vypozorovala jsem, že pokud si nedám kávu dopoledne, odpoledne usnu - a ne na půl hodinku, ale třeba na dvě, tři. To jsou pro mě symboly, že tělo ještě není úplně OK, jinak bych tolik spánku nepotřebovala.

Moje září tedy bylo unavené, nemocné a pomalé. Až když jsem odpadla a nuceně se zastavila, přišel odpočinek... 

Komentáře

  1. Tělo si samo řekně kdy potřebuje pauzu, několikrát jsem se o tom přesvědčila naposledy se mi totálně zablokovala záda :_(

    OdpovědětVymazat
  2. Ahoj Verů, mě přijde, že jsi to popsala krásně, tak lehce, výstižně a citelně. Současná situace/stav, který trvá od jara je troufám si říct, nepříjemný a nový pro všechny, takže Tvé zkušenosti s nepravidelným příjmem naprosto chápu, mám to hodně podobně. Mrzí mne, že jsi prodělala nepříjemné nachlazení, dost možná, že si tělo potřebovalo odpočinout. ☺♥ Doufám, že říjen bude příjemný a budeš se cítit lépe. Prima večer přeji.

    OdpovědětVymazat
  3. Já jsem v září chytla také nějaký bacilus... ale bez kávy bych to nedala, piji kávu i když jsem nemocná, bez ni ani ránu. Každopádně občas tělo potřebuje pauzu a odpočinout si, je fajn, že jsi to nakonec svému tělu dopřála.

    somethingbykate

    OdpovědětVymazat
  4. Telo si vie vyžiadať odpočinok, keď má toho už naozaj dosť, tak dúfam, že si si poriadne oddýchla a všetko už bude v poriadku :)
    What A Fancy World

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Děkuji za komentář ♥