Google+

středa 26. srpna 2015

Drbárna: Štětcový zápas Douglas vs. Sephora

Zdroj
Dnes bych vám ráda pověděla jednu nákupní historku, která se mi stala už víc jak před půl rokem, možná, že to bylo dokonce i před Primadonnou! Historka je zároveň srovnáním personálu ve dvou velkých parfumeriích, v Sephoře a v Douglasu. Že nemám ráda protivné prodavačky si můžete přečíst třeba v mém blogger profilu. A že si na ně ráda postěžuji, to vám říkám teď. Takže hádejte, o čem to dneska bude? :D

Hlavními účastníky historky jsou štětce na pudr a zmíněné parfumerky. A samozřejmě moje neskutečná pitomost a nešikovnost. Ale hezky popořadě. Probudím se do krásného rána a jdu se načančat, abych po celý den všechny oslňovala svým bjůtyblog umem. Zvládla jsem to nějak podezřele rychle, tak jsem se rozhodla, že si ještě rychle vyčistím štětce. Teď už mám lepší vybavení, v té době jsem měla ale takový podivný mix z toho, co jsem dostala od příbuzných a kamarádů a toho, co jsem si sama nakoupila. Asi není nutné podotýkat, že ty dle mého výběru jsou kvalitní.

Takže si takhle hezky mydlím a umývám štětec na pudr od tetičky. Vysuším přebytečnou vodu a dám ho uschnout. Odcházím nic netušíc do práce, večer se vracím domů, štětec uklízím na místo. Další den ráno se chystám na svůj obvyklý kosmetický rituál. Když dojde na pudrování, vezmu do ruky umytý štětec a vidím, že má takový podivný tvar. Naberu pudr a hle, ze štětce se sypou štětinky jak čočka do polívky (tohle přirovnání asi nedává smysl, ale jiné mě nenapadlo :D). Zděšeně za štětinky zatahám a polovina mi jich zůstane v ruce. Asi tolik ke kvalitě štětce. Zbytek obličeje dopudruji takovou tou pudrovací žínkou, co mají některé pudříky. Vyrážím do práce s tím, že si pak musím skočit koupit pořádné štětce.
Zdroj

Po práci běžím unaveně nejprve do Douglasu, který mám blíž. Není to moje nejoblíbenější parfumerka, ale taky ujde. Na první slečnu vychrlím svůj požadavek. Slečna mě otráveně zavede ke stojanu, kde mi předvede dva velké štětce. Ptám se jí na cenu, výkon, kvalitu, výdrž. Slečna mi na to odpoví (a to nekecám), že neví, že jsou podle ní úplně stejné, akorát je jeden prostě dražší. Ptám se, jestli mají i jiné velikosti. Ukazuje mi takovou směs podivností, které nechci. O nějakých sadách nepadne ani řeč. Vyberu si tedy ten levnější (samozřejmě) a jdem k pokladně. Slečna se mezitím zastavuje na kus řeči s jinou prodejní asistentkou, se kterou nahlas komentují, jak tam je málo lidí a moc zákazníků. Jsem tam sama. U pokladny slečně sděluji, že mám klubovou kartičku, ale zapomněla jsem si jí doma. Slečně nadiktuji jméno a ona beze slova odejde pryč. Nervózně postávám dobrých 5 minut, načež se vrací ze zákulisí s papírkem s číslem zřejmě mé kartičky. Zaplatím a odcházím naprosto rozladěná. Takhle to asi nevyzní tak dramaticky, ale když už se zeptám na něčí radu, chci být obskakovaná a zavalená informacemi, ne přijímaná jako nevítaný návštěvník.

Následně zamířím do Sephory, protože potřebuji ještě jiné štětcové velikosti. V Sephoře taky hned odchytím slečnu, která celá rozzářená a krásně namalovaná okamžitě vytahuje z kosmetické zástěrky celou variaci různých štětců, které si můžu ošmatlat a poňuhňat. Společně vybíráme jeden menší, který se hodí i na tekutý makeup. Slečna mi mezitím vypráví, jaké používá ona. Následně se dozvím o kvalitě výrobku a o způsobem jeho čištění. U pokladny si mě vezme na starost další slečna. Všechno je asi tisíckrát rychlejší a sluníčkovější, než v Douglasu. Oba štětce jsou skvělé, každý je jiný a jinak veliký, takže se hodí na všechno. Ale ten přístup dělá své.
Zdroj

Tak, konečný účel tohoto článku je můj údiv nad tím, jak si u nás ve spoustě obchodů neváží zákazníka. Proč by se měl někdo přehánět s přílišnou laskavostí, když jsme velký řetězec a ty lidi stejně vždycky nakonec přijdou? O jednoho zákazníka míň, víc, komu na tom záleží? Nemám tenhle přístup ráda. Jó kdybych byla nějaká od pohledu protivná čůza, tak neřeknu, ale jsem rozkošná jak krabice plná koťátek, takže nechápu, proč na mé dotazy K VĚCI někdo hází kyselé ksichty.

A to je děti důvod, proč mám radši Sephoru. Nedá se to vztáhnout na všechny pobočky a všechny prodejkyně a poradkyně, ale stalo se mi něco podobného už několikrát. Prostě jsou obchody, ve kterých jsou lidé milejší, než u konkurence. Třeba ve Starbucksu jsou všichni (někdy až moc) nadšení a veselí, zatímco v Costa Coffe jsou takoví podivní, protivní a pomalí (a to jsem zpozorovala i v zahraničí). 

Stalo se vám někdy něco podobného?
Máte radši Douglas nebo Sephoru?



4 komentáře:

  1. Trošku mi to připomíná můj článek Yves Rocher za to nemůže:-) Taky màm štěsti na "fajn" prodavačky.

    OdpovědětVymazat



  2. Every Young ladies , Womens & Girl are Found of Shopping .For an Auspicious Occassions Like Festival , Wedding Ceremonies Engagements Ceremony So, Here We Have Some For You In Your Budget. For More....
    Plz Visit : - Net Lehenga

    OdpovědětVymazat

If you don't have anything nice to say, say it sarcastically ;) Děkuji za komentáře, zlatíčka! ♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...