Google+

středa 17. srpna 2016

O pilinách a želví rýmě

Zdroj
Když jsem byla malá, vyprosila jsem si svoje první zvířátko. Rybičku. Jednu. Jmenovala se Gizela a rybičky, které měly větší akvárium, ji terorizovaly, takže by jako slabší jedinec nepřežila. Gizelu jsme proto dali do menšího akvária, kde bydlela nejdřív úplně sama. K našemu obrovskému překvapení se zotavila a žila dlouhý a šťastný život nejprve sama a po úplném uzdravení i s novými neagresivními rybími kamarády. Moje láska ke zvířátkům byla vždy veliká a Gizelou se bariéra pořizování zvířátek u nás doma prolomila. 

Vzpomínám si, jak jsem chodila okukovat zvířátka do zverimexu. Stejně tak jsem okukovala všemožné klece, akvárka a terárka a představovala si, jak si to které vivárium vyzdobím. V té době byl u nás internet ještě v plenkách a všechno jsem musela načíst z knížek. Dodnes mám někde Chov akvarijních ryb, Vivárium a jeho druhy, Suchozemská želva snadno a rychle a podobně laděné tituly. A pokud nevíte, co to to vivárium je, pak je to slovo nadřazené všem teráriím, akváriím, rostlináriím a ostatním typům skleněných obydlí pro doma chovaná zvířátka. 

Jako druhé zvířátko jsem si vyprosila suchozemskou želvičku. Jmenovala se Žofka a byla s ní hrozná nuda. Vůbec nevím, jestli to byla holčička nebo chlapeček. Přinesla jsem si jí domů úplně maličkou a hned si jí zamilovala (než jsem zjistila, že je to nuda). Kromě krásného terária s plastickou stěnou, která imitovala skálu, byla potřeba pro želvičku vybrat správný substrát do terária. Znovu musím připomenout tu neschopnost internetu poradit, co a jak. Želvičku jsme zabydlovali spíš metodou pokus a omyl. Když se dneska dívám na nabídky specializovaných prodejen, jako jsou třeba chovatelské potřeby Můj Mazlík, tak si říkám, jak musí být pořizování takového exotického zvířete jednoduché. Ve zverimexu, kde jsme želvičku pořizovali, totiž měli jenom piliny.

Jako substrát do terária jsme tedy použili to, co bylo - piliny. Vypadalo to docela hezky, bylo to měkoučké a voňavé a želvička vesele pobíhala (respektive narážela na sklo a chtěla ven). Nadšeně jsem se na to zvířátko dívala, svítila jí lampičkou na vyhřívací kámen a měla radost ze společnosti živého tvora. Asi o týden později jsem si všimla, že má želvička rýmu. Pozorovala jsem, jak se jí u nosních dírek tvoří bubliny. Nešťastně jsem své pozorování oznámila rodičům a ti se rozhodli, že vezmeme želvičku k veterináři. 

Čekat u veterináře s čímkoli jiným, než se psem nebo kočkou, působí podezřele. Se želvičkou jsem si tam připadala legračně. Pan doktor tu mojí Žofku prohlédl a konstatoval, že má želvička alergii. Na ty piliny, kterých jsem měla doma celý pytel. Želvička dostala vitamínovou injekci a jelo se. Doma jsem piliny z terária vyhodila a místo toho jsme použili jemný písek. Alergie do několika dnů vymizela a Žofka žila na písečné výstelce spoustu šťastných let. 

Musím říct, že se všemi zvířátky, rybičkou Gizelou počínaje, současnými kočkami konče, jsme měli tolik veselých a podivných příhod, až se mi tomu samotné nechce věřit. O tom ale zase někdy jindy. 



4 komentáře:

  1. Pěkný článek :) tak to já zase myslím, že k sedmým narozeninám jsem si přála taky nějaké zvířátko (ne že bychom doma neměli psa) a řeč padla taky na suchozemskou želvu a vzhledem k tomu, že moje narozeniny vyšli na naši dovolenou, tak mi máma dala na výběr, že buďto dostanu hned hodinky a nebo po dovolené želvu, no a já si vybrala ty hodinky :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To je dobrá historka, asi bych taky volila hodinky a zvířátko se snažila vyprosit jindy :D

      Vymazat
  2. Tvé články mě moc baví! :) Souhlasím, že se zvířátkama je opravdu legrace, kolikrát si říkám, že příhody v tom našem zveřinci by pomalu vydaly na celou knihu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsi hodná, Martinko, děkuju :) Těším se na nějaké historky ze zvěřince!

      Vymazat

If you don't have anything nice to say, say it sarcastically ;) Děkuji za komentáře, zlatíčka! ♥

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...