Google+

sobota 24. září 2016

Podzimní soutěžení


SOUTĚŽNÍ PODMÍNKY
Povinné
  1. V komentáři dokonči větu: "Kdybych byla ovoce, byla bych..."
  2. Sleduj můj blog přes GFC a Facebook + napište, pod jakým jménem mě sledujete a váš email, kam vám napíšu v případě výhry.
  3. Měj doručovací adresu v ČR nebo SR.
Nepovinné
  1. Like pro FB WELEDA
  2. Like pro Facebook a INSTAGRAM Zelinkářství
  3. Ke zvýšení svých šancí mě můžete sledovat na InstagramuTwitteruGoogle+BlogerkáchBloglovin a nově i na YouTube, Vše, kde mě sledujete, napište do JEDNOHO komentáře!
POZOR! Vše pište do JEDNOHO KOMENTÁŘE!

Soutěž poběží do neděle 16. 10. 2016. Výherce tentokrát vybere majitelka Zelinkářství. Výherce budu kontaktovat emailem a vyhlásím ho na FB a IG.

Hodně štěstí!

_________________________________________________________________________________


Dnes si dáme netradičně povídací omáčičku až na konec, protože vím, že jakmile je někde GA, málokdo čte a vždycky se najde někdo, kdo si nepřečte ani samotné podmínky soutěže. Vy, co jste se rozhodli si přečíst i toto povídání, AHOOOJ! Jak se máte? Těšili jste se na podzim? Musím říct, že letos mi podzim ani trochu nevadí. Je totiž zatím docela krásně, takže neumrzám a odpoledne si trochu přičuchnu ke sluníčku. Těšila jsem se na svetry a kabátky a šály a pumpkin spice laté, které jsem si už jedno dala a šokovaně si prohlížela ty mastné skvrny na stěnách kelímku, které tam po kávě zbyly. Pro soutěž jsem se tedy jednoznačně inspirovala podzimem. V balíčku proto najdete i nějakou tu podzimní dekoraci. V této soutěži bych vás ráda seznámila s novým projektem Zelinkářství, což je domácí výroba zdravých kytic z ovoce a zeleniny. Pro pražáky mám dobrou zprávu - za chvíli bude projekt zcela připravený a bude možné si nějakou chutnou kytici objednat. Na Zelinkářství je vidět ruční výroba od srdíčka a široká fantazie, takže kromě sezónního ovoce si můžete do kytice vymyslet třeba marsmallow nebo cokoli dalšího.

Pac a pusu



pátek 23. září 2016

Nude není žádná nuda aneb Lakování s Avril


Co to asi tak může být ten přírodní lak na nehty? Bude držet stejně, jako chemické? Čím se odlišuje? Bude mít stejně pigmentovanou barvu? Asi tisíc otázek mi běželo hlavou až do chvíle, než jsem si pořídila první přírodní lak na nehty (respektive jsem ho dostala k nákupu v obchůdku NuSpring). Je hrozně prťavý, má jen 7 ml, což je oproti naposledy recenzovaného laku od Rimmel, který má 12, docela znát. Ale upřímně, radši bych volila menší (a kdyby to šlo, tak i levnější) laky, které budu mít někdy šanci vypotřebovat, než po pár letech od nákupu vyhazovat sice velký, ale z půlky nepoužitelný lak. Cena laků Avril je 79 korun.


Tak tedy ještě jednou. Avril je mladá francouzská BIO kosmetická značka. Není stopro přírodní, ale díky certifikátu Ecocert zaručuje, že minimálně 95% složek je z přírodního zdroje. Tyhle počty procent mi přijdou vždycky docela legrační. Rozhodně oceňuji šetrné složky a ingredience, ale asi jako každý se ptám "co obsahuje těch zbývajících 5%?" Laky na nehty mám z většiny nepřírodní. Používám přírodní Alverde jako base a musím říct, že to je tak strašně zvláštní lak, vlastně spíš takový nelak, pokud jste zvyklí na určitou reakci, strukturu a tekutost. Budete překvapení, co všechno ale taková "vodička" umí, až vám o něm konečně jednou napíšu. 


Z tohoto lakovacího prďolky od Avril v odstínu Nude No 566 jsem nadšená. Je to taková nude cihlová barvička, kterou jsem si zamilovala přes léto a díky které se letos těším dokonce i na podzim. Letošní podzim je pro mě ve znamená tlumených a nenápadných nude odstínů. Jak to máte letos vy?

Lak rychle zasychá, to musím pochválit. Výdrž má taky dobrou. Nepřijde mi, že by se nějak výrazně odlišoval třeba od laků Essence, které patří k mým nejoblíbenějším. Pigmentaci má velice slušnou, už první vrstva hezky kryje. Jsem ale zvyklá dávat dvě pro intenzivnější barvu.  


Štěteček má takový úplně obyčejný úzký. Nepracuje se s ním vůbec špatně. Osobně mám radši ploché a trochu širší štětečky. Lak Avril vám můžu doporučit. Není ani tak drahý, aby nemohl soupeřit s těmi levnými variantami z drogérek. Má šetrnější složení a kvalita "nátěru" je velmi dobrá.




čtvrtek 22. září 2016

O cvičení - Jak si vybrat to svoje?

Zdroj

Tuhle jsem šla ráno na tramvaj kolem reklamy na lokální fitko, kde bylo napsáno něco ve stylu „Nejsme vibrátor, u nás se cvičí“. Šokovaně jsem zírala na ten strhující slogan a na pro mě zatím neznámé slovíčko power plate. „Mocný talíř?“ přeložila jsem si to asi moc doslova. Musím říct, že mě takovýhle slogan spíš odradil a vyděsil. Ač miluju pohyb (respektive miluju to, že mě pak nebolí záda a nemám bolesti hlavy kvůli zablokované krční páteři), tak si mě tento vlastně vtipný slogan nezískal, ale naopak mě vyděsil. A to ne proto, že bych nechtěla vyzkoušet nějaký nový druh cvičení, ale kvůli té části sloganu, ve které se říká „u nás se cvičí“. Zjistila jsem jak u sebe, tak u svého okolí, že nikdo nechceme cvičit. Já dělám ashtangu jógu, aero jógu, Les Mils Bodycombat, Zumbu, TRX a milion dalších pěkných slov, ale rozhodně neříkám, že cvičím. Cvičení je pro mě skoro bolestivé slovo, které mi navodí představu cviček, tílek a žíněnky. Marketing, který se kolem různých druhů sportu v posledních letech točí, totiž vymyslel, že obecné slovíčko „cvičení“ už skoro neexistuje, dneska je to „nadřazený“ sport. Ač je to podivné, je to pravda. 

Když jsem začínala se sportem a cvičením, dlouho jsem si nemohla vybrat. Vyzkoušela jsem tanečky, balet, step, judo, basket nebo kickbox. Nakonec dělám něco úplně jiného a trvalo mi opravdu dlouhé roky, než mi došlo, jaký je nejlepší a nejefektivnější sport speciálně pro mě. K tomu mi zcela upřímně pomohli dva lidé – fyzioterapeutka na rehabilitacích a kamarád, který je osobní trenér ve fitku. „Co je tvůj problém a jaký pohyb vydržíš dělat dýl, než čtrnáct dní?“ ptal se kamarád. Mám takové ty klasické problémy s páteří, které jsem získala z části vrozenými dispozicemi a z části neaktivním životním stylem. Můj ideální pohyb by se proto měl zaměřovat na uvolnění hlavně krční páteře a posílení té bederní. Zároveň hledám něco, co bude poměrně intenzivní, abych nemusela chodit denně, ale třeba jednou za týden v rámci udržovacího stavu.

Teď trochu odbočím. Mám ráda využitý čas. Neříkám, že je můj time management na jedničku, ale nemám ráda zbytečně vyhozený čas. Snažím se proto využít každou minutku. Při čekání na autobus sepisuju články, během nudných nebo hluchých chvil na školení dodělávám tabulky a podobně. Stejně tak chci, aby čas, který strávím na nějakém cvičení, byl efektivní. Nejefektivnější z hlediska rychlé "opravy" svalů je fitko. Dlouho jsem se fitkům vyhýbala, protože mi to dlouho přišlo jako nuda. Styděla jsem se, protože nejsem žádná vysportovaná kočička, co se fotí v zrcadle před běháním na pásu. Nechtělo se mi tam chodit samotné, tak jsem se nechala párkrát přemluvit tím kamarádem trenérem. Trpělivě mi vysvětloval, jak pracují svaly při takto cílené zátěži a jak dlouho takový efekt vydrží. Co mě ale přesvědčilo k teoreticky pravidelným návštěvám fitka je permice z práce a nadšení kolegové.

Nejradši mám velká fitka, která potkáte hodně v zahraničí. Mají několik pater, kde je všechno od bazénu přes stroje po skupinové lekce. Naštěstí pro mě takovéhle fitness Praha nabízí taky. Míst ke cvičení je všude milion, ale dobrá posilovna Praha, kde se mi bude líbit a zůstanu pravidelným návštěvníkem, se hledá jak jehla v kupce sena. Chodím proto na víc různých míst a každé má pro mě něco jiného. Po práci potřebuji jenom nějakou rychlovku, takže jdu do fitka od práce, na lítací jógu nebo si zacvičím doma s youtubem. Během volnějších chvil, což je třeba víkend nebo pátek večer, jezdím do velikánského Fitness Aqua Palace. Tam se mi líbí to, že se tam vlastně mezi všemi cvičenci ztratím. Není tam jeden běhací pás, ale celá kardiozóna, kde si dám do uší sluchátka a běžím do zblbnutí. Ráda chodím běhat i ven, ale řeknu vám, že se čím dál tím víc bojím a jít brzy ráno nebo navečer sama je pro mě v Praze vyloučeno. Tady mám jistotu, že na mě nikdo z křoví nevyskočí. Jediný cvičební nástroj, kterému se vyhýbám, je kolo. Ve Fitness Aqua Palace je i speciální cycling room, kde můžete jezdit na rotopedu až do aleluja. Rotopedy mi nikdy z srdci nepřirostly a raději vedle nějakého cyklisty běžím.

Sportujete? 





středa 21. září 2016

Peorálka a jiné kožní neduhy

Pamatuji si to jako by to bylo včera. Bylo mi asi devět let a byli jsme s našima poprvé na lyžích v Alpách. Měli jsme pronajatý mrňavý a trochu špinavý apartmán. V té době ještě takový výběr luxusních apartmánů k pronájmu na výběr nebyl, takže jsme z té naší komůrky měli obrovskou radost. Maminka nám tam připravovala snídaně a večeře (ač jsem nikdy nebyla moc masová, tento pobyt mám jednoznačně spojený s vůní slaniny), večer jsme celá rodina hráli deskové hry a přes den jsme lyžovali až do úmorného vyčerpání. Tam jsem se také poprvé na vlastní kůži seznámila s pojmem dehydratace. Jednoho večera po náročném lyžovacím dni, kdy už jsme se všichni sotva potáceli, mi mamka namazala vysušenou a mrazem a větrem ošlehanou tvář výživným krémem od Nivei. Do několika minut se mi na tváři objevila vyrážka. Od té doby si dávám na Niveu majzla, ale svou pleť jsem za citlivou nebo alergickou nepovažovala. Jeden incident s krémem v náročným podmínkách a při únavě ještě nic neznamená, ale na ošetření kůže už používám jinou kosmetiku. 

Zdroj
Jsem docela trpělivý člověk a jak lidem, tak věcem dávám spoustu šancí mě přesvědčit o tom, jestli jsou dobré nebo dobří. Zároveň mi v hlavě pořád bliká věta, kterou mi kdysi někdo řekl. "Taky nemusíš mít úplně všechno." Od té doby se snažím nemít vůbec nic a když na mě přijde nějaká nemoc, chvilku to trvá, než jdu k doktorovi. Kožní nemoci máme v rodině a jako malá jsem trpěla na různé ekzémy mezi prsty u nohou i u rukou. "To je z vody," říkalo se za mých mladých let. Bohužel jsem holka čistotná, takže jsem si nohy ani ruce nechtěla přestat mýt. Léčba ekzému mezi prsty trvala docela dlouho a pořád si ještě pamatuji na ten nepříjemný pocit hrbolků, které jsem čas od času s hrůzou nahmatala. Zároveň už vím, že je dobré na kožní prostě jít a nechat si poradit.

Pamatuje si ještě na květnový článek o pleťových krémech, po kterých se mi udělala peorální dermatitida? Přijde mi, že jsem o tom celém problému a procesu léčby nemluvila dostatečně (alespoň pro můj duševní klid) a ráda bych vám o tom sem tam napsala, protože to byl náročný proces nejen na celou léčbu, ale i pro mé sebevědomí a vnímání sebe sama. Peorální dermatitida se mi objevila v oblasti očí a nosu někdy v únoru a trvalo mi to přes tři měsíce, než jsem se jí zbavila a mohla se třeba znovu namalovat. Asi jsem měla do té doby štěstí na výběr vhodné pleťové kosmetiky. Nebo to byla shoda všemožných faktorů, protože věřím, že za každým onemocněním je i něco psychického. S peorálkou jsem vedla tvrdý boj, který jsem vyhrála (a hned to musím zaťukat). Až teprve letos jsem si přiznala, že asi tu pleť citlivou mám, že může být náchylná k alergiím a že si musím dávat pozor.

Zdroj
Když si tu teď takhle hezky vyjmenovávám ty svoje kožní nemoci, zase si musím ťukat na čelo, že mi to nedošlo dřív. Pleť, ekzémy na rukou a nohou a samozřejmě suchá kůže. Tu mám třeba na rukách a loktech pořád a nikdy mě nenapadlo, že bych s tím mohla jít na kožní. Třeba když přijedu na delší dobu do nějakého nového města nebo nové země, první dny trpím jak pes. Je tam jiný vzduch a jiná voda a téměř hned mám suché a často i popraskané ruce. Většinou si výživný krém zapomenu doma a řeším to až v tamních lékárnách. Pro mě je tak léčba suché pokožky dlouhodobý proces, který nevyžaduje pouze správně zvolenou kosmetiku, ale i celkovou změnu životního stylu. Snažím se dodávat vitamíny i zevnitř a předcházet situacím, kdy je kůže namáhaná a tudíž i citlivější.

Dlouhou dobu mě strašilo i téma lupénka. Měla jsem problém se svědivou a loupající se pokožkou hlavy, který vlastně pominul až nedávno díky tomu, že už přes rok používám pouze přírodní kosmetiku v péči o vlasy. I s tímto problémem jsem byla u kožařky a v čekárně jsem byla připravená na to, že mě kromě všeho možného čeká i léčba lupénky. Ta se naštěstí konat nemusela a odcházela jsem s verdiktem citlivá pokožka a nevhodná kosmetika. 

Cílem mého dnešního povídání je se na chvilku zastavit a zamyslet se nad problémy, které se mohou zdát nepatrné, ale které nám zatěžují život. Pokud se v některém uvedeném příkladu poznáváte, být vámi se ještě jednou rozmyslím, jestli nevzít svůj ekzém k lékaři (pokud jste ještě nebyli). Nejen, že vám s problémem pomůže, ale poradí vám i kosmetiku či léky, které používat. Na ekzémy jsem vždycky měla nějakou vyrobenou mastičku na předpis, na suchou kůži pak mastičky Epaderm, který mi doporučila kožařka hlavně proto, že neobsahují SLS, sulfáty nebo barviva, takže je snese i citlivá nebo alergická pokožka. 


Trpíte na kožní nemoci? Jak pečujete o suchou pokožku?



Blogerčina výzva aneb Řekni, co mám vyzkoušet

Čas od času si jdu pro něco do drogérky, ale pak zjistím, že to vlastně nepotřebuji. Nerozhodně tam pak stojím, koukám se kolem sebe a přemýšlím o tom, jaký který produkt je. Někdy pak rovnou ještě dohledávám recenze, které mě buď přesvědčí o nákupu, nebo se naopak otočím na podpatku a mažu pryč. Stává se vám to taky?

Někdy bych prostě potřebovala, aby za mě někdo nějaký produkt vyzkoušel a já pak šla na jistotu. A proto je tu tato výzva. Řekni mi, co mám vyzkoušet a já to provedu. Produkt si koupím, otestuji a zrecenzuji. Na vás je teď navržení produktů ať už pod tento článek do komentářů nebo na email PrimadonnaRealness@gmail.com, které byste si přáli vyzkoušet, ale zatím si netroufáte nebo potřebujete čas na rozmyšlenou. O návrzích pak budeme hlasovat v anketě na blogu a jednou do měsíce vyberu vítězný produkt. Co vy na to? Jdeme do toho? :)



pondělí 19. září 2016

Skoropodzimní spotřebováno

Vždycky, když nějaká bloggerka vypadne z pravidelného rytmu, začnu mít strach. Děje se s ní něco? Už jí to nebaví? Co když už žádné články nebudou? Takhle jsem marně před pár dny pátrala po blogu Le jardin d´Yvonne a nemůžu ho najít! Nevíte o tom někdo něco? Pravděpodobně jsem prošvihla změnu domény (doufám) nebo blogovací pauzu. Nejdřív si ale musím sáhnout do svědomí sama. Byla jsem pyšná, jak se mi povedlo pravidelně nastavit přispívání článků (někdy až moc), ale záhy přišlo více práce a více hezkých chvil, které trávím mimo počítač a blog tak trpí mou nepozorností. Zároveň jsem do programu zařadila i sem tam PR článek (o tom všem co jak a proč jsem psala v článku Jak se živí bloggerky), takže mi to tu dnes vlastně přijde takové nějaké nabourané a je mi jasné, že jste to poznali i vy, moji milí koláčci. Není tedy jiné zbytí, než vám to vynahradit nějakými pěknými články, které si opravdu užijete (i když teda třeba u PR článku o fotoknížce jsem si přišla ohromně vtipná).

Spotřebováno jsem letos zatím docela flákala. Ne vždycky si udělám fotku do archivu a zásadně pak zapomínám psát o tom, co už vlastně nemám. Dřív jsem si spotřebovanou kosmetiku schovávala do krabičky, dneska už jen fotím a nemilosrdně vyhazuji. Dneska jsem nějaká upovídaná, viditelně nevypsaná, ale nebudu vás zbytečně mořit přílišným přívalem slov. Jdeme na ty odpadky, co vy na to? 


Největší radost mi dělá to, když spotřebuji nějaký balzám na rty (protože jich mám strašně moc a snažím se vymatlat ty chemické a nahradit je přírodními). Povedlo se mi spotřebovat hned tři. První Candy Queen od Balea, o kterém jsem psala už před rokem. Nebyl špatný, byl hodně sladký a kdo nehledá přírodní alternativy, tomu by mohl vyhovovat. O přírodním balzámu Figs & Rouge jsem psala docela nedávno a moc spokojená jsem s ním nebyla. Na to, že byl přírodní, měl takovou podivnou vazelínovou strukturu. Pro mě už tato verze znovu ne-e. Třetí balzám Baby Lips Mint Fresh jsem si pořídila ovlivněná reklamou. Z téhle trojky by asi nejlepší, ale není to můj absolutní miláček, takže si ho znovu taky nepořídím. 


Další trojka produktů jsou miláčci. Obláčkový šampon Urtekram No Perfume je můj oblíbený. Zamilovala jsem se do něj a díky tomu, že není parfemovaný, je k pokožce hlavy velice citlivý. Vymyje z vlasů i olejové řádění, takže za mě absolutní pecka. Teď mám v koupelně další Urtekramovou verzi, která mi taky sedí. Šampony Urtekram tedy rozhodně ano! Vlasový krém od Havlíkovy přírodní apotéky se mi taky docela zalíbil a pravděpodobně si ho jednou zase pořídím. U vlasových produktů nikdy nevím, jestli zůstávat u jednoho ověřeného šampióna, nebo zkoušet nové a nové vymoženosti. Všechny olejíčky, masky, péče a preparáty na mě mávají z regálů a dost často jim neodolám. 

Poslední z obrázkové trojice je tělové mléko Dermacol Aroma Ritual Irish Coffee. Recenzi jsem psala na jeho bráchu do sprchy. Mám tuhle řadu poměrně ráda a nejčastěji volím právě sprchové gely. Tělové mléko vonělo hodně sladce, jako hodně oslazená káva s mlíčkem. Pokud jste někdy měli takový ten irský likér, kde v jedné části je sladké bílé a v druhé tmavé černé a při nalévání se to smíchá, tak přesně takovou vůni si můžete představit. Hydratace spíš průměrná, příště zůstávám u sprchových gelů.


Sprchový gel Isana byl velký, levný a žlutý. Voněl žlutě, pěnil spíš méně a nijak zvlášť si mě nezískal. Sprchový gel Arnika od Weledy byl naopak ohromně příjemný, krásně voněl a uvolňoval namožené svaly. Třetí kamarád z obrázku je Pšeničný šampon Weleda, který krásně zklidňoval pokožku hlavy, zamezoval padání vlasů a bojoval proti lupům. Kvůli tomu efektu nepadajících vlasů bych si ho určitě pořídila znovu. Bohužel ale nevymyje z vlasů olej, takže pokud si rádi dopřáváte olejové zábaly jako já, budete potřebovat ještě jeden "mycí" šampon. V mém případě je to ten Urtekram.


Balzám po holení Sportique byl jemný a moc příjemný. Používala jsem ho na nohy a opravdu zklidňoval pokožku. Akorát si pořád nejsem jistá, jestli není primárně určený pro pánské tvářičky :D Na dalším obrázku je moje zamilovaná Kostivalová mast, bez které si neumím představit život. Trpím na záněty šlach a tahle mastička je to jediné, co opravdu pomáhá. Kombinuji jí ještě s Traumaplantem, ale do toho jsem se tolik nezamilovala. Úplně poslední tu mám Deo krém na nohy od Yves Rocher, který sice krásně voněl jako levandule, ale jinak byl celkem naprd. Žádné výrazné nepocení nohou jsem nepociťovala, spíš mi došlo, že nohy si zaslouží spíš výživnou péči na noc, než takovýhle marketingový "trik". Za mě tedy ne.

Který produkt byste chtěli vyzkoušet?


Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...