Google+

čtvrtek 26. dubna 2018

Alverde: Regenerační fluid na konečky


Konečky a já, to je nekonečné téma. Nebo je to možná téma jen posledních let? Nevím. Dřív jsem si vlasy barvila a ničila žehlením a foukáním, dneska už se o ně starám jako o ohrožený druh, ale mám pocit, že se jim to stejně nelíbí. Zoufale jsem si ty mrchy před měsícem ostříhala skoro o osm cenťáků a co vidím za týden? Zase další třepatice! Nevím. Nu, každopádně s tímto vlasovým trablem proto skáču po každém zázraku, který se na konečky objeví. A spojení Alverde a regenerace, to jsem přeci potřebovala vyzkoušet. Dneska se proto podíváme na Regenerační fluid na konečky vlasů


Fluid je určené na poškozené a lámavé vlasy. Ve složení najdeme avokádový olej a bambucké máslo, které vyživují a pečují o vlásky. Což byste si taky mohli přečíst sami, kdybych vyfotila sérum hned a ne až po nějaké době používání. Písmo na přelepce se smývá i přes to, že používám sérum suchýma ručičkama a jen po mytí vlásků, takže tak třikrát do týdne. 


Fluid je schovaný v lahvičce s pumpičkou, což je ohromně praktické. Barva fluidíčka je taková mlhová, průhledná s lehkou mlhou. Voní typicky alverďácky. Kdo tuto vůni ještě neznáte, je to taková nacitrusovělá svěží vůně, něco mezi citronem a šalvějí. Používá se tak, že trochu (mě stačilo jedno dvě pumpnutí) nanesete do dlaní a vetřete do mokrých vlasů po koupání. Sérum/fluidík se nesmývá, ale nechává působit. Byla jsem překvapená, že vlásky nijak nezatěžuje ani je nemastí, protože je mám docela jemné a po umytí je mi je už většina péče zatíží a zamastí.


Nu dobrá, co to ale dělá s vlásky? Nu, mám trochu pocit, že nic. S Alverďáckými věcmi se mi čas od času stává, že vlastně nevím, jestli něco dělají. A není to takové to dobré "nevím", kdy kosmetika pracuje tajně a udržuje mě krásnou. Já prostě nevidím žádný rozdíl před a po používání tohoto fluidu. Viděla jsem ale třeba u Lišky, že toto sérum miluje, ale já ty účinky prostě nepoznám, nevidím, necítím. Jako bych si na vlásky dávala něco, co vůbec nic nedělá. Třeba zjistím, že se bez něj časem neobejdu, ale zatím jsme se nepochopily (tvrdé Y protože to fluidum a já žena, že?). 


S kosmetikou je to někdy jako s lidmi. Potkáte se a musíte spolu na chvíli spolupracovat, třeba ve škole nebo v práci na projektech, ale vůbec se nepotkáváte a nerozumíte si. Nebo spolu sice spolupracujete, ale nakonec vlastně vůbec nevíte, co ten druhý člověk udělal. A takhle se cítím i s tímhle fluidem. Používala jsem ho dlouho, dost dlouho na to, abych zjistila, co dělá. A nedělalo to nic. Nemůžu slíbit, že si ho už nikdy nepořídím, protože mám pro produkty na konečky slabost (protože myslím, že mě zachrání), ale zatím jsem spíš zklamaná, než nadšená. Nebo ne zklamaná, jsem neutrální :D




pondělí 23. dubna 2018

Vánoční limitovala lama od Balei


Lamy, to je něco pro mě! Miluju tahle zvířátka, kterých se trochu bojím a vždycky čekám, kdy mi na obličeji přistane slina, protože lamy přece plivou. A co teprve alpaky! Huňaťoučké a chundeláčkovské. Minimálně svetr si z nich budu muset jednou pořídit :D A co teprve Llama with no drama, nejroztomilejší cestovatelka! Protože její IG sleduju už dlouho, z Baleácké Vánoční limitky, která byla rozhodně touhle lamčou inspirovaná, jsem se zaradovala a naběhla do DMka. Jak to ale v pražských déemcích bývá, stojánek byl už skoro rozebraný. Podařilo se mi ukořistit tělové mléko, papírovou taštičku a obal na telefon, který samozřejmě nepotřebuju, ale chtěla jsem mít konečně s lamou i něco "pevného", co po vypotřebování nevyhodím. 


Balea umí překrásné limitky a většinou jim odolávám (zato její přírodní sestřička Alverde má v mé peněžence otevřený účet), ale téhle barevné vánoční lamě jsem podlehla. A protože už je jaro v plném proudu, což potvrzuje zvyšující se vitamín D v tělíčku ze sluníčka a zvyšující se počet posmrkaných kapesníků z alergie, je čas si trochu zavzpomínat na další přežitou zimu. 


Jednou z barev, kterou nemůžu přenést přes srdce, je mátově zelená. Brr. Zelená a já vůbec nejsme kamarádi. A přitom jsem se jí kdysi snažila naučit nosit. Kdysi dávno, když jsem byla ještě ultra hipík, jsem ze Sanu Babu měla krásné batikované zelené tričko s velkým jinjangem vpředu. A ta zelená byla krásná, jako když se v letní šťavnaté trávě třpytí miliony kapiček rosy. Nosila jsem ho ráda, ale bylo to jediné zelené tričko, jaké jsem v životě měla. Fakt. Od té doby jsem zelenou nikdy nepořizovala. Nesedíme si. Ale letos to o Vánocích vidím na červenozelený svetr. Protože tradice, ty se přece musí dodržovat. A čím kýčovitější, tím lepší! 

Tím vším jsem vlastně chtěla říct to, že podkladová barva na balení se mi sama o sobě vůbec nelíbí, ale dohromady se vším dává smysl a mám jí ráda. Dneska mi už dokonce přijde jako taková jarní barvička, takže vůbec není na škodu si o Vánocích popovídat i v dubnu.


Vůně tělového mléka je naprosto vánoční. Je to jablečný skořicový štrůdl s kardamonem. Přesnější popis asi nedokážu. Vůně je výrazná a docela fajn, ale ne vždycky mám na takhle sladkou a kořeněnou vůni náladu. Na kůži se moc dlouho nedrží. Krém je bílý a jemný a co se hydratace týče, ta není nic závratného. Na běžné mazání stačí, ale když mám vysušenou pokožku, musím už za půl hoďky namazat kůži něčím výživnějším. 


Lamčí limitka od Balea byla překrásné zpestření Vánoc. Krém mi vydržel až do poloviny dubna, protože jsem ho střídala s jinými vánočními kousky. Co se ale nějakého účinku týče, tak ten byl velmi slaboučký, takže ho neberu moc vážně. Je to jako kdybych šla na oběd a navrch si k tomu vzala lízátko. Tenhle krém je to lízátko, které mi zpříjemní den, ale nic moc skvělého pro mě neudělá. Ale co musím pochválit, tak to je označení vegan, takže i pro veganské spoluobčany se otevírá větší škála nabídky kosmetiky, kterou si můžou v drogérce koupit. 



sobota 21. dubna 2018

Pleťová voda s chrpou od JOIKu


Ódu na pleťové květinové vody jste ode mě už mohli slyšet několikrát. Bambilion způsobů použití jsem vyjmenovávala v recenzi na květovou vodu Rosalinu a další ódu jsem pěla na Levandulovou vodu, obě jsou od Saloos. Abych objevila i jiné vody, poprosila jsem Míšu z obchůdku Krásná každý den o Pleťovou vodu s chrpou Joik k vyzkoušení. Na značku Joik jsem v posledním testovacím balíčku zaútočila ve velkém a musím vám říct maličké tajemství - jsem z ní naprosto paf! Je boží a ještě i skvěle vypadá. Ty černé obaly s nevyslovitelnými názvy, protože Joik je Estonská kosmetika, se mi hrozně líbí a přijdou mi tuze elegantní a s puncem luxusu. Co říkáte?


Lahvička chrpové vody je plastová. To bylo moje první překvapení, protože zatím jsem všechny vodičky měla ve skleněných lahvičkách. Plast je tvrdý, takže jsem ho docela dlouho zkoumala, co je vlastně zač, a má své obrovské výhody. Tak třeba to, že má vodička "jen" 50 ml a tudíž se vejde do kabelky. Blíží se nám léto a květinové vody jsou božskými osvěžovači pleti. Takže pokud jste takovou vodičku do kabelky na nošení hledali, tady je. A není zač :)


Osvěžení je jen jedním z obrovského množství způsobů použití. Můžete s ní fixovat makeup, připravovat masky na pleť, používat jako péči pro lepší rozčesávání vlasů nebo s ní vlhčit konečky, než jdete vlásky stříhat. Můžete s ní taky zvlhčovat vzduch nebo ji používat na vonění. Dá se s ní taky odličovat nebo doodličovat. Používám ji i před nanášením olejíčku na pleť. Jak říkám, bambilion funkcí. Každý si musíme najít ty, které nám vyhovují nejvíc. 


Kromě plastového tělíčka má chrpová voda i rozprašovač, bez kterého by nemohla fungovat tak dobře, protože bych si sama jen těžko rozprašovala vodičku po obličeji. Vodička taky tonizuje, jemně stahuje póry a má protizánětlivé účinky. Nejradši ji používám po sprchování k doodlíčení pleti. Nastříkám trochu na odličovací tamponek a zbytky líčidel, které přežily sprchu, jemně vygumuju. Taky s ní připravuju pleťové masky, hlavně ty jílové, které samotné nemají moc intenzivní vůni. Přijde mi, že do takové masky pak dodám ještě o něco víc vitamínků a péče o pleť. Jako podklad pod olejíčky se mi tahle vodička s jemnou kytičkovou vůní taky dobře osvědčila. Když zrovna nemám žádné sérum, používám květinové vody a ještě do vlhké tváře vtírám olejíček, který se pak lépe vstřebává a rychleji "zasychá". 


Chrpová vodička je hodně super a přesvědčila mě o tom, že je ještě spousta kytiček, které potřebuju vyzkoušet. A dokonce mi vnukla nápad, že bych si mohla nějakou květinovou vodu vyrobit sama, když se blíží to léto a kytičky už se těší, co s nimi babky bylinkářky zase vyvedou. Za mě tedy veliké ano. Pokud jste ještě pleťovou květinovou vodu nezkoušeli, tak je nejvyšší čas. A věřím, že se do nich zamilujete stejně bezhlavě, jako já. 



středa 18. dubna 2018

Řasenka Bo.Ho: Bůh nebo bůhů?


Vždycky, když někde nakupuje, ocitám se pod tlakem poštovného zdarma. Protože jakmile mi někde řeknou, že stačí nakoupit už jen za 99999999 a nebudu platit poštu, tak mě nalomí a já hledám, co bych si tak ještě mohla hodit do košíčku. Takhle mě na poštovné obalamutila Alza. Hrozně dlouho jsem vůbec netušila, že se dá na Alze koupit i kosmetika. A jakmile jsem objevila přírodní kosmetiku, bylo to jasné. Musím! Do košíčku jsem si přidala dva produkty od Bo.Ho Green, řasenku a lak na nehty. Pokud se někdy dostanu k recenzi laku, budu jásat, protože ten se jim ohromně povedl. Ale dneska začneme řasenkou.


Jako první jsem si všimla překrásného balení, které je z tvrdého papíru. Zelená není moje nejoblíbenější barva, ale v tomhle designu se mi moc líbí. 


Řasenka slibovala objem. Když jsem poprvé uviděla kartáček, naprosto jsem se vyděsila, protože takovýhle typ mi přijde už trochu prehistorický. Byl tak obalený barvou, až jsem měla pocit, že mám v ruce spíš klacík namočený do sazí, jaký používaly Egypťanky, než kosmetiku z 21. století. 


Než jsem si s řasenkou poprvé namalovala očíčka, pořádně jsem ten kartáček otřela o hranu řasenky, abych nenanášela přebytečnou barvu. Dělám to tak vždycky, protože jinak řasenka nanáší spíš hrudky, než rovnoměrnou barvu. Po pár aplikacích jsem si na ní ale zvykla a docela jsme se spřátelily, i když mám pořád trochu pocit, že se maluju klackem.


Kromě kartáčku, který je pro mě naprostý fail, je řasenka jinak docela dobrá. Co se výdrže týče, přijde mi o trochu lepší, než základní Alverďácké řasenky. Nerozmazává se mi, vydrží celý den, oči nedráždí a je docela příjemná. Když se naučíte s kartáčkem zacházet, tak vykouzlíte i docela hezké řasy. Příště se jí už ale vyhnu obloukem a nebo budu chtít před koupí vidět i kartáček. 




pondělí 16. dubna 2018

Weleda mandlový set


Poslední dobou jsem do všeho zamilovaná. Miluju sluníčko i náhlé studenější dny, protože můžu střídat oblečení a po tom zimním se mi bude zase stýskat. Miluju všechny ty pokusy o nalezení dokonalé kávy v kavárně, která mi bude chutnat a po které se mi bude taky stýskat. Ale co miluju dlouhodobě, to je mandlová péče od Weledy. Milá Pavla z Weledy to ví a k Vánocům mi k dokonalému diářku přibalila taky mandlový set. Pokud Pavlu ještě neznáte, tak je to hvězda videa k novému produktu Jemná čistící pěna, které mě hrozně baví a mohla bych se na něj dívat pořád, protože je tak hezky hravé a veselé a hopsací! :D A najdete jí taky na instragramu (takže všichni klik).


Mandlový set obsahuje dva božské mandlové produkty - Mandlový sprchový krém  a Mandlový krém na ruce. Oba produkty byly zabalené ještě v krásné papírové krabičce.


Mandlová péče je určená na citlivou pokožku, což napovídá i celý název obou produktů. Mandlový sprchový krém na citlivou pokožku je takový jemný bílý krém, který při sprchování hezky hladí. Vůbec nemydlí, z toho jsem byla docela překvapená, když jsem ho zkoušela poprvé. Nádherně ale voní, jako všechny mandlové produkty. Po téhle vůni se můžu doslova užrat a kdyby to nevypadalo podezřele, tak s sebou sprcháč všude nosím a učuchávám z něj ke zklidnění nervů. Na nošení s sebou se ale víc hodí spíš krém na ruce. 


Sprchový krém obsahuje bambucké máslo, díky kterému pokožku při umývání zároveň taky hydratuje. Nevím, jestli to na sobě taky pozorujete, ale já jsem z vody většinou dost vysušená, takže se pravidelně zásobím i pokoupací tělovou péčí. Po některých sprcháčích vylézám ze sprchy jak vysušená švestka (ahoj chemčo z drogérky), ale některé zase předčí má očekávání a nevysušují. K těm patří i sprcháčky od Weledy. 


Sprcháček má jemnou bílou krémovou barvu a obsahuje taky například mandlový olej. Je jemný, heboučký, jemňoučký jako nadýchané peřinky nebo mráčky na obloze. Používám ho ráda, ale zároveň hrozně nerada, protože se děsím dne, kdy mi dojde :D Takže si ho šetřím a používám ho ve chvíli, kdy si chci sprchování opravdu vychutnat do poslední horké kapky vody. Je to pro mě takový sprchový krém za odměnu. 


Druhý kamarád z mandlové krabičky je Mandlový krém na citlivou pokožku rukou, který jsem předtím ještě nezkoušela. Je určený pro pokožku rukou, která je náchylná k podráždění. Mé ručičky jsou jako sušenky, hlavně během zimy. Díky bohu za to jaro, které mě zbavilo většinového suchého utrpení!


Krém na ruce obsahuje taky mandlový olej, jako sprcháček, a stejně krásně voní. Marcipánku, ke mě! Krém slibuje rychlé vstřebávání, hedvábnou pokožku, ochranu před vnějšími vlivy a snižování pocitů napětí, které každá suchá ručička určitě moc dobře zná. Má bílou barvu a jemňoučkou heboučkou konzistenci. Krém se opravdu rychle vstřebává, nezanechává žádný mastný film ani nelepí. 


Ruce hydratuje krásně, zpevňuje je a vyhlazuje. Mé neoblíbené suché šupinky před ním mizí a už po týdnu používání jsem pozorovala, že se suchý pocit vrací čím dál tím míň. Teď, díky jaru a pravidelné péči o ruce, už nemám pocit, že mi uschnou a odpadnou, kdykoli přijdou do kontaktu s vodou. Někdy dokonce zapomínám na mazání, takový příjemný pocit to je! Ale jakmile mezi hřbety rozetřu trošinku krému, protože ho stačí docela málo, přichází ta slibovaná úleva od táhnoucího pocitu. 


Krém na ruce i mandlový sprcháč mi udělali ohromnou radost. Mandlová péče Weleda je prostě moje životní láska a zatím ji z dlouhodobého hlediska nic nepředčilo ♥



pátek 13. dubna 2018

Balea krém na čerstvé tetování


Když mi bylo patnáct let, začala jsem přemýšlet o tom, že bych chtěla nějaké tetování. Ještě jsem přesně nevěděla, co by to mohlo být, ale už jsem věděla kam. V té době jsem četla holčičí časáky s přílohami - Dívku, Top Dívku a hlavně Popcorn, kde byly plakáty! Pamatujete si na tyhle časopisy? Čas od času v nich bývaly i tetovačky na tělo a přesně s těmihle tetovačkami jsem pak chodila ven a zkoušela, jak by to tetování v těch místech asi tak vypadalo. Po šesti letech usilovného přemýšlení jsem konečně věděla, co chci. Prožila jsem věci a věděla jsem, že ten jeden kousek své osobnosti potřebuju mít nakreslený i na těle, abych ho nosila s sebou a nikdy na něj nezapomněla. Tak vzniklo moje první tetování. Na chvíli jsem měla v duši klid. Pak ale uplynulo pár let a já věděla, že se blíží další chvíle, další životní etapa, kterou si potřebuju vybarvit na tělo. Po šesti letech jsem před skoro dvěma měsíci jela na výlet do Trnavy za neuvěřitelně božími Bumpkin Tattoo, kteří mě poznamenali další malůvkou.

Péče o čerstvé tetování je hrozně důležitá a je potřeba dodržovat přísné hygienické postupy, pokud chcete, aby se vám kérka hezky zahojila a vy jste nepřišli k nějaké zdravotní újmě. K péči o tetování potřebujete dvě věci - antibakteriální mýdlo a krém s panthenolem. Pár týdnů před tím, než jsem na tetování šla, mi kamarádka prozradila, že viděla tetovací krémy i v Déemku. Hned jsem je běžela prozkoumat. Mají tam dva. Krém na čerstvé tetování a udržovací krém. Po dlouhém zkoumání jsem si vzala krém na čerstvé tetování. A taky antibakteriální mýdlo. V lékárnách tyhle srandy stojí docela dost, ale v DM je mají za pár korun. Měla jsem z krému trochu strach, to přiznávám. Ale říkala jsem si, že kdyby něco, hned naběhnu pro bepanthen do lékárny. 


Lidské tělo má jednu úžasnou schopnost. Zapomíná na fyzickou bolest. Pamatuju si pocit, jak mi bylo v létě blbě po pomazánkách, ale nepamatuju si, jaké to je, když si skřípnu prst do dveří. Stejně tak už jsem zapomněla na bolest z tetování, ale řeknu vám, kdybych věděla, jak strašně bolí nárt, nevím nevím, jestli bych nevymyslela jiné místo. A to říkám i přes to, že jsem dost statečná a jako jedna z mála při tetovačkách nekňourám. Člověk si je totiž musí zasloužit. Chceš pod jehlu? Tak si užij každý moment, i trochu té bolesti. A že jsem pak ještě týden s oteklou nohou pajdala, to je taky jiná historie :D Bumpkini mě pomalovali nádherně a dozvěděla jsem se dvě zásadní věci - většina potetovaných svá tetování vůbec nemažou a nejlepší je stejně kokosový olej. Infoška o nemazání mě uklidnila v tom, že i nenamazané tetování se dokáže zahojit. A kokosový olej? To je můj všudypřítomnej kámoš!


Po pár dnech, kdy je tetování možné začít mazat, jsem v očekávání načala Baleácký krém. Hrozně se mi líbí ten design. Šedá s červenou a k tomu ten tribal tetovací motiv! Strašně hezké a takové trochu punkové. Krém na tetování obsahuje taky panthenol, ale podle návodu na krabičce se neřiďte, spíš se řiďte pokyny, které dostanete od svého tatérka. 


Krém je bílý, skoro vůbec nevoní a je příjemné hustý. Vstřebává se docela rychle. Na kůži udělá nejdřív takovou bílou vrstvičku, která po chvíli zmizí. Vypotřebovala jsem ho až do úplného konce. Čerstvé tetování hezky zklidňuje, ulevuje od svědění a krásně mi ho vyhojilo. Moje původní obavy se nenaplnily a jiný krém jsem si ani kupovat nemusela. Kombinace tohoto Baleáckého a kokosového oleje mi úplně stačila. Tetčo mám fakt překrásné, až na jednu pidi ťupku, kde jsem si já kráva nebetyčná strhla strup, což je přesně to, co se dělat nesmí, protože se s tím strhne i barva. 


Vždycky říkám, že kdyby v DMku prodávali zeleninu a alkohol, nikam jinam už ani chodit nebudu (ale je fakt, že se tam dají sehnat už i sušené zeleninové chipsy a Alpa :D, takže vlastně bylo mé přání vyslyšeno). Zajímalo by mě, jestli začali tetovací krém vyrábět proto, že se čím dál tím víc lidí začíná pokérkovávat a poptávka vzrostla tak, až se jim to taky vyplatí. 

Tetovací krém na čerstvé tetování Balea vám všem potetovaným můžu jen a jen doporučit, mám s ním tu nejlepší zkušenost. Zatím mám v dušičce na chvíli zase klid, ale už mám vyhlídlého dalšího tatéra a další životní etapu, kterou si budu chtít nechat za šest let zase zvěčnit. Ale kdo ví, co bude :)



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...