Google+

neděle 21. května 2017

Spotřebováno: Nedělní edice

Víte, kdy bylo poslední spotřebováno? V říjnu! Vostuda! A přitom mě tyhle rychlovky o tom, co jsem vyhodila, hrozně baví. Utřídím si myšlenky a i vy, moji milí koblížkové, je máte rádi (žejo?). Rychle se zhodnotí pro a proti a všichni víme, na čem jsme. Tak jdeme na to.


Nikdy nevím, jestli mám větší radost z toho, že mi něco dojde, nebo z toho, že musím jít doplnit zásoby. Jako první vlevo jsem spotřebovala Růžový pleťový krém Alverde, který byl skvělý. Teď jsem si kupovala další alverďácké a šáhla jsem po avokádovém a pak krému s bachovými květy, tak jsem zvědavá. Růžový byl lehký a jemný, ale dostatečně výživný, takže se k němu určitě vrátím. Navíc krásně růžově voněl. Ze stejné řady jsem měla i pleťový olej, který byl hodně božský.

Suchý olej Yves Rocher (nebo co to vlastně je) byl z letní limitované edice. Na první čuch mi přišel skvělý, ale na druhé použití úplně strašný a zbytečný. Olej byl "dvoufázový", měl dvě složky a před použitím bylo potřeba protřepat. Složky se ale moc dobře spolu nemíchaly a vlastně se mi na pokožku dostávala jen taková mastná voda. Už nikdy víc!


Balzám na rty Moje mě překvapil. Na první pohled vypadá jak něco, co si člověk koupí na pouti nebo dostane jako dárkový předmět, ale uvnitř se skrýval docela dobrý produkt. Sama bych si ho ale nekoupila a protože mám radši přírodní balzámky, ani nepořídím. Ale to roztomilé koťátko za vyzkoušení rozhodně stálo.

Oční krém od Alverde s mořskou řasou byl docela fajn. Takový gelový bez výrazné vůně, moc příjemný na namožené oči nebo během horkých letních dnů. péči na obličej od Alverde jsem si vůbec docela dost oblíbila, takže ho určitě ještě někdy vyzkouším.


Dvě Weleďácké chuťovky, se kterými jsem byla moc spokojená. Větší lahvička vlevo je Březový olej na celulitidu, který jsem zkoušela společně v setu se sprchovým peelingem. Přečtěte si recenzi, spousta lidí si speciálně tento set moc chválí. Druhá menší lahvička od Weledy je vlasový rozmarýnový olej. I na něj už je recenze sepsaná, tak se můžete potěšit celým neochuceným rozborem. Weledí kosmetiku mám celkově ráda a zrovna tyto dva produkty byly moc příjemné.

Další kousek od Alverde je vlasová avokádová maska, respektivě Avokádové máslo na vlasy. O něm jsem psala recenzi docela nedávno a je to takový produkt, o kterém vlastně nevím, jestli něco dělá a jestli je dobrý nebo ne. Asi si ho znovu v dohledné době nepořídím, ale znám se. Zapomenu a jednou půjdu na lov do drogérky a zase si něco podobného domů přinesu. 


Posledním produktem dnešního spotřebování je pudr Alverde Oriental Bazaar, který není tak úplné spotřebováno, jako spíš přendáno a vyhozeno. Nejdřív jsem byla nadšená z toho, že má balení štěteček, takže bude hrozně praktické. Barva pudru je na mě hrozně tmavá a ještě má třyptky, takže ho od začátku používám jako bronzer. Časem se mi ale balení rozbilo, víčko nezavíralo a pudr se špatně dostával ven, tak jsem ho přesypala do volné krabičky a původní obal vyhodila. Recenzi jsem na něj už taky psala.

Jak tak koukám, tak u mě vítězí kosmetika Alverde, kterou používám opravdu na všech frontách. Co vy? Co jste naposledy spotřebovali? Co se vám z dnešního spotřebováno líbí nejvíc a co nejmíň?




středa 17. května 2017

Hyaluronové sérum od Saloos


Musím říct, že už několik měsíců zkoumám, jaké je Hyaluronové sérum od Saloos a pořád si ještě nejsem jistá. Stejně tak zkoumám, jak se vlastně píše a ne a ne si tu správnou variantu zapamatovat (hyalauro? hylauro?). Nemůžu říct, že bych z něj byla zklamaná, ale ani nejsem moc nadšená. Ja to takový neviditelný produkt, který na první pohled neslízne všechnu smetanu a vlastně si ho vůbec nevšimnete až do chvíle, kdy ho na chvíli přestanete používat a pleť se zlobí, opupínkujete se a říkáte si, co se to děje? Pak sérum zase zařadíte do běžné denní rutiny a za chvíli je pleť zase krásná...

Na začátku jsem byla ze séra rozpačitá, protože jsem nevěděla, jestli vůbec něco dělá. Nemám s podkladovými séry žádnou zkušenost, takže ho nemůžu moc s ničím porovnávat. Zkusím se v dnešní recenzi zamyslet, shrnout všechny body, které mě napadnou a dobrat se k nějakému výsledku, který by vám mohl být užitečný.


Hyaluronové sérum je rozhodně zajímavý produkt a věřím, že sto žen bude mít sto různých zkušeností. Co obsahuje a k čemu je dobré? Sérum je složené ze dvou druhů kyseliny hyaluronové - 100% nízkomolekulární kyseliny hyaluronové, která má na pokožku dlouhodobé účinky a 100% vysokomolekulární kyseliny hyaluronové, která naopak přináší okamžité účinky, jako je hydratace nebo vyhlazující efekt. Sérum působí proti vráskám a dokáže také minimalizovat drobné jizvičky. Jedná se o přírodní kosmetiku, která nese certifikát CPK, díky kterému je vhodná i pro citlivou pleť. Hyaluronové sérum od Saloos je podkladové sérum pro ranní i večerní péči a při dlouhodobému používání slibuje zmírnění projevů stárnutí. Celkově pečuje o pokožku a pomáhá zachovávat její mladistvý vzhled.


Sérum je průhledné, jemné a gelovité. Necítím z něj žádnou vůni. Roztírá se hezky a jemně. Pleť citelně stáhne (ale ne tak, jako to třeba dělají masky z jílu, jen poznáte, že máte na pleti produkt, který jí vypíná). Překvapilo mě, že to cítím i na tom svém bejbyfejsu, i když ani já nemládnu, žejo. Sérum se rychle vpíjí, ale vyplatilo se mi chvilku počkat, než začnu aplikovat další péči. S některými krémy se totiž sérum od Saloos nemá úplně rádo. Nanáším ráno a večer. Hlavně u té mé ranní rutiny hraje každá vteřina velkou roli, takže na nějaké zdlouhavé čekání nemám moc času. Když ale nenechám, aby se sérum dostatečně vstřebalo, s další péčí hrudkovatí. Stávalo se mi to spíš s mastnějšími a gelovými krémy. "Klasické" normální jsou úplně v poho. Takže rada pro ty, kteří plánují sérum vyzkoušet - dejte mu čas a nechte ho pořádně vstřebat. A nemluvím o deseti minutách čekání, takové tři jsou ideál.


Na pleti nezanechává sérum žádný film nebo nepříjemnou či mastnou vrstvu. Je poznat, že ho na pleti máte, ale není to nic, co bych vnímala jako nepříjemné. Po delším používání někdy dokonce zapomenu v ranním spěchu a stresu nanést ještě krém a přeskakuji rovnou na makeup. Zrovna dneska se mi to stalo. Máznu sérum, mezitím se oblékám, následně nahodím makeup a při pudrování mi dojde, že jsem zapomněla na krém, ale nemám nijak vysušenou pleť, která se většinou po ránu znatelně hlásí usilovným táhnutím. Hyaluronové sérum od Saloos není podkladový krém pod makeup, ale když na krém zapomenete, tak se nic neděje. S makeupy se ale taky úplně nesnese. S pěnovým od Alverde žmolkovatí asi nejvíc, jinak udělá občas takovou šupinku. Ale jak říkám, není to podkladový krém pod makeup a ani to po něm nemůžu chtít. A že jsem pako a zapomínám na krémy je moje hloupost. 


Sérum má rozhodně dlouhodobé účinky. Je to přesně ten produkt, o kterém nevíte, ale jakmile ho člověk přestane používat, hned vidí změnu. Mou pleť dělá hezčí, takovou stabilnější. Pozoruji, že se mi netvoří tak často pupínky, že pleť vypadá jemněji a není vysušená, neprahne po krémech tolik, jako když sérum nepoužívám, protože je sama o sobě docela dobře hydratovaná. Hlavně ta stabilita je něco, co bych ráda na séru vyzdvihla. Je to produkt, který vám udělá pleť hezkou a ještě ji takovou udrží.


Hyaluronové sérum od Saloos je rozhodně produkt, který stojí za vyzkoušení. Je příjemné a přírodní, takže se hodí i pro citlivou pleť. Nepálí a neštípá, dobře se vpíjí. Je potřeba mu dát chvilku na úplné vstřebání a následně nanést krém, olejíček či jinou požadovanou péči. Zajímalo by mě, co na něj říkáte vy, kteří jste ho už vyzkoušeli. Taky vám s gelovitějšími krémy hrudkovatěl? Třeba oční gelové krémy se s ním nemají moc rády. Jaký jste z něj měli pocit? Taky takový, že o něm vlastně nevíte, ale jakmile jste ho třeba týden nepoužívali, hned to bylo na pleti znát? Dejte mi vědět do komentářů :)

Společnosti Saloos moc děkuji za produkt k vyzkoušení a za to, že mi prakticky se vším, co vyzkouším, otevírá obzory do světa přírodní kosmetiky a kouzel, které bych od kosmetiky nikdy nečekala.



středa 10. května 2017

Couleur Caramel: Korálový lak

Kde se vzala, tu se vzala posedlost laky na nehty. Někteří lidé chodí ve volné chvíli na procházku, běhat a cvičit, do kina, s přáteli, za kulturou, čtou si, vzdělávají se... Já si ve volných chvílích lakuji nehty. A nejlepší na to je celý volný víkend, kdy se můžu lakovat i takovými laky, které hrozně dlouho zasychají, takže začínám v deset ráno a končím v sedm večer. Laky na nehty jsou prostě dřina! V posledním roce jsem se do laků opravdu zamilovala. Moje nová láska má ale tři negativní vedlejší účinky: 1. Peněženka hubne 2. Nemám dost místa v krabičce 3. Z častého lakování se mi třepí nehty.


Problém číslo jedna se dá řešit jen sebekázní. Sebekázeň v mém případě znamená to, že když jdu do drogérky, tak s pohledem upřeným na zem rychle proběhnu kolem stojanu s dekorativkou a absolutně přehlížím slevové stojánky. Problém číslo dva je taky hodně zásadní. Laky jsem měla v jedné krabičce a v jednu chvíli se mi tam už prostě nevešly. Na té krabičce mi hodně záleží, protože je hezká a dobře se zavírá. A je skladná! Nedalo se ale nic dělat, musela jsem přistoupit k radikálnímu řešení a pořídit si krabičku větší. S větší krabicí sice přišlo více místa, ale více nezaplněného místa mě zase lákalo k jeho zaplněný novými barvičkami. A těch barev, které ještě nemám!


Problém číslo tři je jediný doopravdy vážný. Po nějaké době, kdy mám nalakované nehty, se mi začínají třepit. Řešením by samozřejmě bylo nelakování. Provizorní řešení je nehty zapilovat a nechat chvilku odpočinout. A taky zapřemýšlet nad tím, čím si ty nehtíky lakuju. Naštěstí žijeme v úžasné době s obrovskou nabídkou kosmetiky. Na každý neduh existuje řešení. Šetrnější lak na nehty? Stačí říct voilá a vybrat si z nabídky přírodních laků na nehty.

Zdroj
Lak, o kterém si popovídáme dneska, je z kosmetické dílny francouzské značky přírodní kosmetiky Couleur Caramel, který jsem k testování dostala z obchůdku Krásná každý den. Lak je v odstínu 70 Orange Coral. Při první lakování mě překvapily dvě věci. Intenzivní neonová oranžová barva, která z obrázku na webu nebyla vidět, a překvapivá gelová struktura. Ale vezmeme to postupně.

Lak na nehty Couleur Caramel Orange Coral je přírodní lak, který neobsahuje DBP, toluen a formaldehyd. Na celé složení se můžete podívat tu. Než se pustím do vychvalování, musím trochu pokárat obrázek na stránkách, který barevně realitě vůbec neodpovídá. Obrázek vypadá jako světlá jemná korálová, ale ve skutečnosti je lak neonově oranžový. Když na mě při rozbalování z balíčku vykoukl, trochu jsem se vyděsila. Taková výrazná barva? Ale po prvním vyzkoušení jsem změnila názor, protože nejen, že barvička vypadá teď na jaře skvěle, ale lak je tak boží, že bych ho chtěla mít doma ve všech odstínech.


Omluvte kvalitu posledních fotek. Mám toho teď tolik, že když se dostanu večer za tmy domů, rychle pofotím produkty k recenzování a nedojde mi, že by možná bylo lepší počkat na víkend a denní světlo. Takže to pak "doháním" svými ne moc dobrými fotošopovacími schopnostmi a výsledek je prostě takový. Nu, co.

Lak je v bytelné skleněné lahvičce, která má z mého pohledu masivní spodní část. Ta je trochu zešikmená, což je detail, který se mi hrozně líbí. Asymetrie, k noze! Štěteček je spíš placatější a středně široký, což je ohromně příjemné a lakuje se s ním jedna radost. 


Druhé překvapení, které jsem z laku měla, je gelová struktura a pocit na nehtech. Takový jsem ještě u žádného laku nezažila. Může se milionkrát pyšnit popiskem "gelový", ale Couleur Caramel je strčí do kapsy všechny. Je to fakt takové, jako když ošmatkávám gelové nehty svých kolegyň z práce (protože já je sama nenosím). Příjemné, hladké, jemné. A krytí je skvělé. Stačí dvě vrstvy, pro výraznější barvu klidně tři. K tomu se váže i překvapivá výdrž. Nikdy bych do přírodního laku netipla, že vydrží v klidu 5 dní. Tedy, když vy jste v klidu a zrovna se nerozhodnete jít vyplít celou zahradu. 


Závěrem? Kromě prvního překvapení z výrazné neónové oranžové jsem s lakem moc spokojená. Na jaro a léto je to krásná barva, gelová konzistence mě mile překvapila a výdrž je bezkonkurenční. 

Jaké barvičky laků nosíte teď na jaře?


neděle 7. května 2017

Saloos: Zelený jíl


Zrovna mám na obličeji masku ze zeleného jílu a protože špatně vidím, mám čumák asi deset centimetrů před obrazovkou počítače. Musím si totiž nutně zapsat všechny své dojmy, abych na ně nezapomněla. Můj nejzásadnější dojem se týká přípravy jílových masek. Vždycky jsem postupovala tak, že jsem do mističky dala trochu práškového suchého jílu a následně jsem přidávala vodu. Prakticky pokaždé jsem měla buď moc nebo málo vody a k přípravě té pravé konzistence bylo zapotřebí přidávání a ubírání obou surovin. Nedávno jsem to ale zkusila obráceně. Nejprve jsem do mističky nalila vodu a teprve poté přidala jíl. A víte co? Jíl sám nasákl vodu a tato forma přípravy je mnohem bezpečnější a příjemnější! Hurá!

V dnešní recenzi si budeme povídat o klasice všech jílů, kterou je Zelený jíl od Saloos. Zelený jíl (a všichni jeho další bráškové) našly v kosmetice své využití hlavně pro detoxikační účinky a blahodárný vliv na pokožku. Dokáží totiž zázračným způsobem z pleti vytáhnout toxické láky (nejdřív jsem napsala lásky) a nečistoty, je preventivním kamarádem proti černým tečkám. Vyhlazuje, zpevňuje, očišťuje a regeneruje. Takové chvály! 


Abych pravdu řekla, ze všech vyzkoušených jílů (marocký a bílý) je mi zelený nejméně sympatický. Je totiž takový "nejdrsnější" a myslím, že by si ho oblíbili především majitelé mastné pleti. Nemyslím tím, že by byl hrubý, ale je to prostě takový drsňák všech jílů, který pokožku nejvíc stahuje a nebere ohled na to, že nejsem jako princezna zvyklá na hrubé zacházení. Když mezi sebou jíly porovnávám, tak si tento zelený představuji jako takovou drsnou kosmetičku, která zvolá "se na to teda podíváme na to nadělení" a drsnou metodou, u které pravděpodobně polovina brečí, vám z unavené pleti udělá krásnou a čistou.


První pokus se zeleným jílem jsem vzala pěkně velkolepě a jíl nanesla nejen na pleť, ale taky na dekolt, ruce a nohy. Píše se tam totiž, že je vhodný k přípravě masek pro celé tělo. Doba působení je docela dlouhá, patnáct až dvacet minut. Nechala jsem masku působit a snažila se vydržet to štípání, které jsem po celém těle cítila. Není to štípání, jako když se vám dělá vyrážka. Je to od toho, jak jíl stahuje kůži. Moc dlouho jsem to nevydržela a brzy šla do sprchy. Od té doby ho používám jenom na obličej, kde je mi nejpříjemnější.


Jíl s postupným vysycháním vody pleť hodně stahuje. Až tak, že jsem si říkala, jestli mi náhodou nelezou oči z ďůlků. I na pleti trochu štípe, což jsem u jiných jílů nezažila. Třeba aplikace marockého jílu se doporučuje na mokrou pleť. Zelený jíl se mi ale na mokré pleti vůbec nechytá a nejde rozetřít, takže ho nanáším na sucho.


Kromě toho štipkání a stahování obličeje (raději radím menší nátěr) je zelený jíl skvělý. Pomáhá mi s hojením takových těch drobných pupínků (říkám jim pupínky z čokolády), které mi vždycky během nějakého těžkého stresového období vyraší na čele a nejlépe pěkně uprostřed. Nejvíc pozoruji účinky hlavně když pravidelné maskování opomenu a třeba týden/čtrnáct dní si pleti nevšímám. Hned je nepěknější. A s maskou ze zeleného jílu se zase do tří dnů od použití uklidní, vyhladí, rozjasní. Pupínky ustupují. Prostě bájo. Na velké stahování už jsem si za čas používání zvykla, ale raději pro příště zvolím buď marocký nebo bílý, který mám úplně nejraději.

Zelený jíl od Saloos seženete třeba v déemku a více informací si o něm můžete přečíst na oficiálních webovkách.

Znáte zelený jíl? Jakou s ním máte zkušenost?



neděle 30. dubna 2017

Kneipp: 3 bylinky na odvodnění


Už je to nějaký pátek, co mi přišel záhadný balíček od Kneippu. V něm jsem našla doplněk stravy 3 bylinky na odvodnění. Musím říct, že mě to docela polekalo a nebyla jsem moc nadšená. Ráda testuji kosmetiku, ale co se doplňků výživy týče, s těmi jsem opatrná. Nevadí mi "pití" (čaje, sirupy, kapičky), ale tobolky zásadně nejím. Nejsem teda odpůrce léků a když je zle, paralen tam na tu hlavu prostě šoupnu. Ale to až v krajním případě. Jím zdravě a pestře, hodně zeleninky, ovoce a oříšků. Nejím mastné, smažené, tučné, nechutné a s laktózou. Skoro dva roky jsem chodila po doktorech s tím, že je mi po jídle zle a teprve až když jsem téměř donutila doktora, aby mi teda tu trubičku do žaludku strčil a udělal testy na laktózu, se ukázalo, že jsem laktouz intolerant. Od té doby se mléku vyhýbám jak čert kříži a je mi mnohem lépe. Ještě nemůžu říct, že by mi bylo pořád dobře. Čas od času mi něco nesedne, žaludek, střeva a má zvětšená játra se hojí pomalu, ale jistě. A to je i důvod, proč zbytečné tobolky nejím. Protože je mi z nich občas zle. Naposledy jsem si asi před třemi roky koupila nějaké na očistu organismu a zrychlení trávení, zaručeně přírodní a měla jsem pocit, že mi to vypálí díru do žaludku...


Nejdřív jsem 3 bylinky na odvodnění od Kneipp nechtěla vůbec papat. Vymyslela jsem plán a podstrčila je kolegyni v práci, která v té době měnila jídelníček a chtěla něco udělat se svým stravováním. Tobolky obsahují hezké věci, jako je nať petržele, list kopřivy, jalovec, hořčík a biotin. Tato kombinace pomáhá k detoxikaci a odvodnění a podporuje přirozené funkce ledvin. A tady je další věc, proč jsem je nechtěla papat - tělo se dokáže velmi účinně detoxikovat samo a to mé nepotřebuje odvodnit. Kolegyně se ale nevzpírala a docela ochotně začala tobolky jíst. Jenomže je nepapala pravidelně a asi po dvou týdnech mého ustavičného ptaní "tak co, vzala sis tobolku?" to přestalo bavit nás obě.


Takhle by to nešlo, řekla jsem si. S tímhle výzkumem žádnou recenzi nenapíšu. S kolegyní to nic nedělalo, nepociťovala žádné účinky, ani když zobala pod mým tvrdým dohledem 2 denně. Necítila žádný rozdíl. Jenomže ani dostatečně nepila a neměla tedy jak odvodňovat. A tak jsem se do toho s hrrr pustila sama. Vzala jsem si pěkně 4 tobolky, abych hned viděla, co to se mnou udělá. První noc jsem byla asi stokrát čůrat (nutno doplnit, že 2 - 3 litry vody a čajů denně je můj standard). V noci jsem propotila pyžamo a nebylo mi dvakrát nejlépe.


Vydržela jsem to týden a necítila jsem se nijak výrazně lépe. Po třech dnech jsem sice přestala mít divný pocit v bříšku, ale žádný očistný a skvělý ho nenahradil. Tobolky jsem pak na 14 dní vysadila a vrátila se k teď v pondělí. Opakovala se stejná reakce, jako před těmi třemi týdny. V noci jsem teda už nebyla tolikrát na vécé, ale propotila jsem pyžamo (a to tak, že jsem se opravdu vzbudila zimou, zalitá studeným potem a tričko jsem mohla ždímat). Od bříška mi bylo zle. S bylinkami na odvodnění jsme se prostě neskámošily. 



Zcela upřímně nevím, co s touto zkušeností dělat. Ani nevím, komu by mohly tobolky udělat radost. Každý musí sám vědět, co je pro něj dobré, speciálně, když jde o potravinové doplňky. Jedno je ale jasné - 3 bylinky na odvodnění Kneipp nejsou placebo a opravdu něco dělají.



čtvrtek 27. dubna 2017

Perníčkový balzám na rty

Moje nejoblíbenější cukroví? Perníčky! Miluju perníčkovou vůni, perníčkovou chuť, perníčkové všecko. Chtěla bych bydlet v perníčkové chaloupce a cpát se perníkem od rána do večera. Moje další nejoblíbenější věc na světě jsou balzámy na rty. V prosinci se na mém oblíbeném eshopu s přírodní kosmetikou objevila kombinace obojího - Perníčkový balzám na rty Crazy Rumors Gingerbread. Protože se jednalo o limitovanou edici, poprosila jsem paní Míšu, aby mi ho schovala.


Balzámkový závislák, jako jsem já, si nemůže takovéhle speciality přeci nechat ujít. A když je ten balzámke ještě přírodní, jsem o to nadšenější, že zase poznám novou novinu balzámového vesmíru. Crazy Rumors jsem až do této chvíle nikdy předtím nezkoušela. A ještě v perníčkovém! To bude určitě super, říkala jsem si.


Jaký ten balzámek je? Slaďoučký! Obsahuje stévii, takže má sladkou vůni i chuť. Co se vůně týče, čekala jsem něco víc perníčkovějšího. Když jsem nutila své přátele, aby balzám očuchali (já vím, jsem skvělá bjůty blogerka a kamarádka v jednom), tak perníček na první čuch nepoznal nikdo. Spíš je to taková kombinace sladké stévie, skořice a chai laté. Dobře se roztírá, na rtech dělá jemnou trochu mastnější vrstvičku, která se ale moc nevstřebává. Efekt nabalzámovaných rtů u těch mých moc dlouho nevydrží. Nebo jsem si to alespoň říkala, než jsem vzala perníček na výlet do Anglie.


Víte, co je velký kosmetický problém? Nebo můj problém? Každé počasí a podnebí mění účinky kosmetiky. Pamatujete třeba na Everon, balzám na rty od Weledy, který mi přišel úplně nepříjemný až do chvíle, než bylo venku mínus dvacet stupňů? V tu chvíli se změnil na nejlepší balzám na světě a zachránil mi kůži. V ČR mám rty pořád vysušené a pramálo balzámů funguje tak, abych po nich nemusela co chvíli znovu sáhnout. Když jsem se vydala na výlet do Anglie, hned byly mé balzámové potřeby jiné. Nepotřebovala jsem se skoro vůbec mazat! Vzduch je tam vlhčí a tolik nevysušuje, ani moje rty proto nebyly vysušené tak rychle, jako doma. Perníčka jsem měla s sebou k naprosté spokojenosti. Stačilo mi máznout se párkrát denně, když jsem cítila, že mi rty začínají pnout. Doma v Čechách jsem z něj byla na začátku zklamaná, že je sice sladký a voňavý, ale nehydratuje tak, jak bych potřebovala. V Anglii? Naprosto skvělý.


Komu by se mohl perníček zamlouvat? Těm, kdo mají spíše středně náročné rty a mají rádi, když jim balzám vytvoří vrstvičku, která na nich zůstává. Podobný efekt mají na mou tlaminu třeba EOS balzámy.



Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...